Reklama

Reklama

Ašita no ataši no cukurikata

  • Japonsko あしたの私のつくり方 (více)
Trailer

Obsahy(1)

Príbeh dvoch tínedžeriek Juri a Hanady Kanako, ktoré sa snažia nájsť samé seba, svoje skutočné Ja a to druhé, falošné, a zároveň zistiť, kedy, ktoré z nich a v akej situácii použiť. (sochoking)

Recenze (8)

Sysel_CZ 

všechny recenze uživatele

Magický film, který myslím svojí hloubkou velice důkladně rozebírá duši typické japonské středoškolačky. Ještě že tak nečiní nějakým artovým nebo dokumentárním způsobem, ale naprosto lidsky, jedině tak jsem se mohl do filmu ponořit a troufám si tvrdit, že kdo se na tohle podívá, ten se do něj ponoří také. Tempo bylo pomalejší, ale konec konců, tohle je o prožívání a ne o akci. Rozhodně za pět. ()

Tsuki 

všechny recenze uživatele

Jemný a citlivý film o tom, jak být sám sebou. Zaměření na tématiku lidského chování ve společnosti, jak lidé hrají určitou roli, aby dokázali zapadnout - tím má určitě tento film člověku co říci. A z pohledu vnímavé mladé dívky je to záležitost o to osobitější, přístupnější a zároveň zajímavější. Hodnotím jako pěkný film, který má co dát. ~(4,0)~ ()

ScarPoul 

všechny recenze uživatele

Znova pri tomto filme platí, že kedysi by som v tom dokázal nájsť silnejšie prepojenia a byť voči príbehu empatickejší a chápavejší. Ale v zásade sa jedná o uvedomenie si toho, že v spoločnosti musíme mať rôzne masky pre rôzne situácie a ľudí a pritom zabúdame byť sami sebou. Obrovská mindblowing informácia, tentoraz vnímaná cez pohľad dvoch teenegeriek. Džun Ičikawa ale pristupuje k látke s láskou a hravosťou. Film nenudí, je plný krásnych momentov a atmosférických záberov a celý sa nesie vo veľmi uvoľnenom duchu. Síce bez gradácie, drámy a silnejšej scény, ale ako chybu to nepovažujem. Síce som z daných tém vyrástol a radšej si prečítam Murakamiho alebo Osamu Dazaia, ale bolo to príjemné ohliadnutie sa za dobou, kedy som podobné úvahy mal aj ja, a bral som ich, podobne ako ústredné hrdinky, smrteľne vážne. ()

Tyckin 

všechny recenze uživatele

Zajímavě podaný příběh mladých děvčat na téma přátelství, šikany, rodinných vztahů, ale zejména životních úloh a rolí - lepší pravá či falešná? Toť otázka... ()

Ceres 

všechny recenze uživatele

Pěkný a velice "jemně nadýchaný" film (díky Narumi Riko), který tu z pohledu nevinné dívčiny rozebírá typické, i když ne jen, japonské téma "kdo vlastně jsem?". Ani jsem si si nevšimnul, že je film najednou u konce, jak sem byl do něj ponořen. Přemýšlím, jestli dát nejvyšší hodnocení nebo ne, ale přeci jenom tohle je výborný film a scéna "videohovor Hina a Kotori" je jen velmi sladkým vrcholem filmu. Bravo, vynikající práce. 90% ()

Giggs 

všechny recenze uživatele

Pre mňa sklamanie. Filozoficky podton ma sice hlbku, ale je podany zbytočne civilnym spôsobom. Chcelo by to viac deja, viac vzruchu. Ja som sa nudil. ()

ing.man 

všechny recenze uživatele

Velmi milý a příjemný film. Pro diváky už trochu dotknuté JPN kinematografií určitě přitažlivý. Velkým překvapením pro mě byla Maeda Atsuko, netušil jsem, že zde hraje. V současnosti to je jedna z nejobletovanějších celebrit a až donedávna tvář megaskupiny AKB48. Velmi pěkně natočené, krásné jemné typické nuance asijského filmového mainstreamu. ()

Tanner 

všechny recenze uživatele

Kdo člověk je? Má svou vlastní autentickou tvář, nebo se jeho tvář rozpouští v maskách rolí, které je nucen hrát, aby zapadal do společnosti? A co je lepší - snažit se své já získat i za cenu bolestné (obzvláště v dětském kolektivu) nonkonformity, nebo dělat to, co ostatní očekávají, a riskovat, že sama sebe ztratíme? To jsou otázky, které jsou aktuální prakticky dnes a denně. Jak napsal Erving Goffman: všichni hrajeme divadlo. Tato obsahová rovina mne tedy oslovila. Horší už to bylo se zpracováním - to na mě bylo trochu moc.. sentimentální (aspoň co se hudby týče)? Naivní (aspoň co se konce týče)? Nevím přesně, jak to pojmenovat, ale v mých očích to závažnost tématu trochu shazuje. Ani dělení obrazu a zhušťování narace do formy smsek mi moc nesedlo. Takže úhrnem lepší tři hvězdičky. ()

Reklama

Reklama