A svět byl můj

Velmi nudný film, který je naivní jak ve své příběhu, tak i v pohledu na svět, jenž podává. S velkými potížemi dosledováno na čtvrtý pokus a to zejména díky zdejší velkorysé kritice. Přitom celá ta základní myšlenka je skvělá. V rukách nezkušeného Gustafsona se však naděje na úspěch rozpadá nejen kvůli scénáři, ale i díky režii. Scénář, kvůli zjednodušení a zeschematičtění celého děje, rozdělil postavy na dvě skupiny homosexuály a jejich odpůrce. Tomuto dělení se, pokud se nepletu, vyhnuly jen tři postavy, chápající matka, kytarová přicmrdávačka a moudrá paní učitelka. Dějově se to pak veze na čemsi vratkém, co by se dalo nazvat okuchanou verzí Snu noci svatojánské oblepenou novými prvky. Jak je u filmů zvykem, nejedná se o jednu jasnou dějovou linii, ze které se děj nehne, ale o provázaný systém různých scén, které spolu většinou mají mít nějakou souvislost. Nebo by alespoň mít měly. A právě tady se ukazuje Gustafsonova nezkušenost. Roubuje na už tak dost nesoudržnou dějovou kostru spoustu různých scének, které jsou naprosto zbytečné. Další slabinou jsou dialogy. Nebudu je odsuzovat slovy trapné nebo směšné, to bych přeháněl, postačím si se slovem nepřirozené. Jednotlivé věty ještě jakž takž fungují, ale vývoj a vyústění konverzace už většinou vázne. Což ještě posilují v mnoha případech ne zrovna 100% přesvědčivý herci, kteří by potřebovali lepší vedení. Čímž se dostáváme ke Gustafsonovi jako režisérovi. Abych pravdu řekl, snímek na mě povětšinu stopáže nefungoval. Nedokázal mě vtáhnout do děje. Bez přílišného přehánění můžu napsat, že u většiny scén jsem čekal, kdy se v záběru omylem ocitne někdo ze štábu. Mohou za to jak výše popsané neduhy scénáře, tak i příliš tradiční a neinvenční natočení scén. Největším průšvihem je tu ale jakákoli snaha o humor. Z každého vtípku je cítit něco jako tlak. Podobně jako když vypravěč vtipu vybuchuje smíchy ještě před tím, než ho stačí doříct. Vtip je očekáván, přijde, ale nepobaví, je nucený. Za problematické považuji i zapojení hudby, čímž teď nemyslím hudební doprovod, ale písně od známých interpretů. Je rušivé a hlavně neopodstatněné. Mám pocit, že Gustafson má u většiny filmů tento typ podání scén rád, a jen z toho důvodu ho (nejednou) zahrnul i do Were the World Mine. Je to celé cítit nevyzrálostí a snahou o zapojení líbivých prvků, které ovšem v tomto případě nefungují. Bohužel snímek nezachraňuje ani závěr, který je sice romantický a možná i dojemný, na druhou stranu se nedá označit jako jednoznačně moralistický. (20.11.2011)

další gay tématika, i když bohužel dávám jen 4 hvězdičky už jsem viděladaleko lepší film s touto tématikou,a jen jendobře, že je jichčím dál víc, středoškolák,který jesivědom své orientaci, ale stále hledá svoje místo kdo by ho měl opravdu rád, kéž by takových filmů bylo víc a točilo se víc, když vidím obsah filmu, že je to o gayích, nemoho se dočkat, až se na to podívám, takže je to pro mě hodně dobrý film a vím o čem píši (06.12.2009)

Zajímavý film. Nutí k zamyšlení nad sebeuvědoměním se studenta s odlišnou sexuální orientaci. Viděl jsem již dějově lepší, ovšem ta muzika se mi líbila. Film je zajímavě natočen. Střetávají se tu dvě reality. Jedna v běžném středoškolském životě - vztahy spolužáků. No a pak ta druhá, kde hudba, zpěv a tanec, dělají život studenta klidný, smířený a nejbližší okolí chápající a tolerující. Tento děj by byl postačující. Jen ta kouzelná květina mi přišla ujetá :-) Dva pohledy na stejnou problematiku ve stejný čas dělají film dost zajímavý a koukatelný. Zvláštní komediální pohádka. (15.12.2015)

Tak trochu Společnost mrtvých básníků, tak trochu muzikál a hlavně příběh homosexuála na chlapecké škole, který hledá sám sebe a své místo...Poetická hříčka a obhajoba lásky ve všech podobách, která mohla být více dramatická a s větším nábojem v divadelních i hudebních číslech...Nevím, zda mi zcela vyhoval přechod z civilní roviny k fungujícímu nápoji lásky...Ale každopádně zajímavý film... (06.11.2009)

Zajímavá adaptace shakespearovské látky díky jejímu napasování do homosexuální roviny. Nejvíc se mi líbil komediální aspekt filmu - do žánrového vymezení bych přidal škatulku komedie, fakt jsem se u některých scén dost nasmál:)) Lehce stravitelný filmeček s načrtnutými různorodými problémy, se kterými se mladí kluci na kluky asi setkávají. Učitelka literatury mi tím křečovitým úsměvem na první pohled připomněla "fear-love teacher" z Donnieho Darka, narozdíl od ní však postupem času působila stále sympatičtěji a sympatičtěji, zakončeno jejím "Who is next?":) Hezký happy end. (14.08.2009)