Superman

„Superman” s prepožičaním tváre americkým hercom s mimoriadne pohnutým osudom → Christopherom Reeveom, sa vôbec po prvýkrát objaví až v 14. kapitole, to jest zhruba v 50. minúte stopáže filmu, ktorý má celkovo niečo nad dve a štvrť hodiny, tým chcem najmä podtrhnúť to, že dianie predtým dokumentuje i→ prítomnosť BRANDA, ktorý sa na úvod zdržal na »striebornom plátne« len okolo 20 minút, a tak medzi tým dominuje predovšetkým situácia na Zemi, na ktorej snáď priamo do náruče Jonathanovi a Marthe Kentovým, „pristál” nadčlovek s nadľudskými schopnosťami, a to až z Kryptonu, vzdialeného niekoľko galaxií od v poradí tretej planéty slnečnej sústavy, pričom na margo ešte dodávam, že jeho otec Jor-El, vzhľadom na to, čo má neodvratne nastať, naposledy chytí osud za pačesy, čím v podstate priamo zachráni(l) život svojmu jedinému synovi Kal-Elovi, ktorého rýchlo umiestni(l) do záchranného modulu so zastávkou až v "Smallville" v Kansase, ako už konkrétne 3-ročný chlapec, ktorý sa takmer (i)hneď ukáže, čo je vlastne zač... ? Po dovŕšení veku dospelosti, teraz premenovaný, ako Clark Kent, zrazu zisťuje, že musí odtiaľto navždy odísť, keď jeho najbližšou stanicou, bude tá v "Metropolise" , ktorý je totižto preoblečeným New Yorkom, kde zároveň sídli aj redakcia Daily Planet, kam prichádza pracovať, už ako reportér v dioptrických okuliaroch, kde taktiež spoznáva nielen šéfa Perryho Whitea, či povedzme aj mladého, "profesionálneho" fotografa Jimmyho Olsena, no hlavne i kolegyňu Lois Laneovú, do ktorej sa rýchlosťou svetla zamiluje až po uši, ale nakoľko je veľký suchár, musí častejšie používať svoj nadštandardný kostým, ktorým si ju neustále získa(va), iným zase rovnako pomáha → vykonávať dobré skutky všade navôkol, kde ich skrátka treba, no súčasne tiež k sebe priťahuje aj veľkú pozornosť od vedeckého géniusa a podnikateľa → Lexa Luthora, ktorý sa onedlho stáva jeho najväčším nepriateľom... A problémy s tým spojené, ako to tak už tradične býva, nenechajú na seba dlho čakať. / Na snímku je najviac pozitívne asi to, že absolútne nenecháva nikoho chladným, aspoň mňa určite nie, i keď je scenár úplne prostý, na druhej strane "ohúri" jeho technická stránka, ktorá je na dobu svojho vzniku, vskutku na veľmi vysokej úrovni. Má slušnú strihovú skladbu, a to ani nehovoriac o bombastickej kamere Geoffreyho Unswortha, ktorý sa podieľal trebárs na Kubrickovej Vesmírnej Odysey. A možno aj kvôli nemu vyzerá film stále dobre. A na samý záver ešte doplním, že som sa málokedy nudil, čiže skoro 2 a pol hoďky mi ubehli ako voda. (03.10.2021)

Mocný film o mocném hrdinovi, který má celkem vzato všechno, co by mělo takové dílko obsahovat. Williamsova hudba je skvělá, ale jinak film na dnešní poměry působí už hodně omšele a narozdíl od jiných není nadčasovou klasikovou. PS: Chlap co nosí rudý kozačky prostě NENÍ hetero, tvrďte si co chcete;) (09.07.2005)

Na novozákonním schématu založené zrození supermanovského mýtu je monumentálně nevyrovnaným filmem. Barevně téměř černobílý prolog slibuje rodinnou ságu. Namísto něj po vesmírné pouti (kondenzovaná verze Malého prince) začíná příběh mladíka ze skromných poměrů (tedy žádný Bruce Wayne nebo Tony Stark), který obývá emblematicky americkou (a po americku, tj. westernově snímanou) krajinu a sní svůj americký sen. Za jeho naplněním, tedy na introspektivní pouť, se vydá teprve po smrti otce. S navléknutím modrého trikotu začíná jeho vnitřní svár mezi božskými schopnostmi a lidskou mentalitou a zároveň se film překlápí do screwballové komedie z novinářského prostředí a z Clarka se stává jednorozměrný komický mamlas, jemuž nemáme důvod fandit (na rozdíl od charismatičtějšího Caryho Granta, kterým se Reeve inspiroval, nebo na rozdíl od pohybově nadanějšího Harolda Lloyda, kterého Reeve vzhledově připomíná). Příliš vážně nelze brát ani campového padoucha s mizerným vkusem v oblékání a s dementním poskokem ("Otisburg??!!"). Proto zřejmě Superman ve finále nečelí komickému panákovi Luthorovi (s grácií zahranému Hackmanem), nýbrž mnohem mocnějšímu soupeři. Musí zkrotit přírodu. Tým scenáristů jako kdyby nevěděl, jak vážně chce komiksovou legendu pojmout. Ujetou historku o chlapíkovi s červenými holínkami a queer kudrlinkou vsadili do biblicky veletragického rámce. Rovina mytologická (krize víry) a psychosociologická (krize mužství) se neprolínají. Nezaujatě běží jedna vedle druhé. Obhajování amerického způsobu života se neděje paralelně se snahou přesvědčit nás, že i roztržitý ňouma může být super mužem, který emancipovanou pracující dívku přesvědčí, že chlapskost ze světa ještě zcela nevymizela (doslova ji, feministky prominou, "domestikuje"). (Je výstižné, že k tomu, aby lidé nabyli zpět ztracené víry v ochránce, který nad nimi bdí, nestačí jim slovo. Přesvědčovací moc mají pouze činy. Okázalé, dechberoucí činy.) Ne všechny nedostatky filmového Supermana jsou ideologicky zatížené. Zejména při režisérském sestřihu si uvědomíte, že množství děje, který má být odvyprávěn, není adekvátní ke stopáži. Scény akční a scény jako z grotesky obohacující příběh jen minimálně a mají převážně spektakulární nebo zábavní funkci. Triky jsou přitom více záminkami k úsměvu než k údivu (běžící Clark vypadá jako Road Runner, četné scény létání jsou křečovité, chybí jim lehkost nezbytná k tomu, abychom uvěřili, že je pro Supermana tato aktivitou hračkou). Tenhle šmrnc upřímně míněné naivity Supermanovi ale zároveň dodává kouzlo, které dnešním komiksovým adaptacím schází. Je v něm cosi esenciálně amerického. V dobrém i zlém. Málokterý dnešní blockbuster bude podle mne ještě za třicet zábavou srovnatelně velkou a stejně načichlou poctivě odvedenou (nedigitální) prací. 85% Zajímavé komentáře: kitano, Vitason, numi (12.06.2013)

Jasná klasika od věčně hravého a žánrově nevyhraněného Richarda Donnera. Jeho pestrá tvorba patří do pokladnice filmové zábavy a Superman to jasně dokazuje (i první pokračování snese přísnější měřítko). Dodnes naprosto fenomenální triky ještě umocňují skvělý zážitek, který ve mně film, už od dětství, při první projekci vyvolal. A jeho kouzlo stále nevyprchalo. Skvělé herecké obsazení, krásný příběh, chytlavá ústřední melodie Johna Williamse a velký komiksový kult. (02.09.2013)

Nikomu inému sa nepodarilo vystihnúť atmosféru komixov a charakterizáciu najikonickejšej postavy amerických komixov tak, ako Donnerovi v tomto filme. Superman je síce americkejší, ako Coca Cola, ale Reeve je taký sympaťák a Donner točí tak rozprávkovo, že sa tento film musí páčiť aj Talibanu. Je to už riadne prestárle, ale myslím, že takémuto typu filmov takáto nostalgia svedčí. (05.10.2012)