Tali-Ihantala 1944
1944: The Final Defence
Kamera:
Pauli SipiläinenHudba:
Timo HietalaHrají:
Rauno Ahonen, Mikkomarkus Ahtiainen, Frank Biermann, Jussi Brech, Mikko Bredenberg, Riko Eklundh, Marc Gassot, Marcus Groth, Johan Hallström (více)Obsahy(1)
Píše se rok 1944, předposlední rok války. Rudá armáda Sovětského svazu se chystá k mohutnému úderu proti nacistickému Německu a jeho satelitům a spojencům. Mezi spojence Německa patří i Finsko. Země tisíce jezer nebojuje za německou světovládu, ale za návrat svého území ztraceného v Zimní válce. Nyní Finsko čeká tuhý boj, který může rozhodnout o jeho nezávislosti. Naštěstí finské armádě a švédským dobrovolníkům velí výborný stratég a zkušený maršál Carl Gustaf Emil Mannerheim (Asko Sarkola). (Ampi)
(více)Recenze (40)
Priemernejší vojnový film si už snáď ani nedokážem predstaviť. Tématika málo preberanej vojny medzi Fínskom a Sovietskym sväzom v priebehu druhej svetovej vojny ma zaujíma a tešil som sa na to, ako si s tým poradí samotná fínska produkcia, ale zostal som sklamaný. Môžem aspoň pochváliť, že sa tu prakticky neustále bojuje, čo fanúšika militarizmu a hlavne z obdobia druhej svetovej vojny predsa len trochu uspokojí, pri tých neustálych bojoch som sa nestihol začať nudiť, ale aj tak mohla byť tá akcia aspoň rozmanitejšia a drsnejšia. Neustále sa bojuje v tom istom prostredí prakticky rovnakým spôsobom, tešil som sa aj na nejaký ten zimný boj, prípadne obraňovanie pred mnohonásobnou presilou, čo som tu čakal, ale je to dosť jednotvárne, pričom ani o nejakom naturalizme tu nemôže byť ani reči. Ale aj tak sa na tú akciu dá pozerať, aj keď to viac pôsobí, ako rekonštrukcia bitky, než plnohodnotný vojnový film. Inak príbeh tu prakticky neexistuje a k postavám sa nedá vytvoriť absolútne žiadny vzťah, keďže ani jednej sa dej, teda ak sa to tak dá vôbec nazvať dlhšie nevenuje. Film jednoducho len neustále skáče na rôzne miesta a obdobia v priebehu jedného roku, pričom to aj tak vyzerá len stále rovnako a tak po tejto stránke tu nemá abolútne čo zaujať. Takže ako fanúšik vojnových filmov to jedno pozretie neľutujem a hlavne preto, že tomuto konfliktu sa filmári zatiaľ moc nevenovali, ale inak nie je moc o čo stáť. Filmárske kvality sú na tom dosť nízko, keďže tvorcovia si dali omnoho viac záležať na dodržaní správnych zbraní a techniky, než na tom, čo je na filme najdôležitejšie, teda dej a postavy. Nebyť fanúšikom, musel by som hodnotiť o dosť horšie. 51% ()
Finská válka mě opravdu zaujala. Proto jsem ihned po shlédnutí filmu Framom främsta linjen šáhl na jeho volné pokračování, které má odvyprávět poslední a nejdůležitější bitvy Finů se Sovětem. Technicky musím říct, že tvůrci zde opět předvedli nadprůměrný výkon. Sestřelili asi tisíc hektolitrů lesů, ale předvedli tím totální válečnou atmosféru. Na druhou stranu technika je vykoupena prakticky přesnou dokumentaristicky odvyprávěnou historií, která klade důraz na jednotlivé momenty, ale úplně vynechává příběhy samotných postav. Jestli jsem si u předchozího filmu říkal, že je dost neosobní, tak tento je úplně mimo. Spíše se jedná o zfilmovaný dokument, než o samotný film. I tak práce za tím je vidět obrovská. Klobouk dolů Finům za obranu jejich země. Taková obrana se v druhé světové válce jen tak neviděla. Ještě když si vzpomenu, jak jednotlivé země na začátku války při Blitzkriegu padli ani ne po měsíci. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $2,477,250║ ()
Fínska rekonštrukcia najvýznamnejšej bitvy v oblasti Tali-Ihantala ponúka takmer všetko, čo má vojnový film ponúknuť. Jediná, ale dosť významná vada na kráse je, že film nemá žiadneho hlavného hrdinu a sledujeme rôznych vojakov, dôstojníkov i vrchné velenie v krízových situáciach, kde Rusi tlačia z každej strany. Dobové čiernobiele zábery boli použité v rozumnej miere a do filmu zapadli. Hudba sa mi tu miestami zdala nevhodná a často som mal pocit, že bez nej by to bolo lepšie. Ruská strana priestor nedostala, ide väčšinou o pohľad na valiaci sa dav ruských vojakov. Na fínskej strane ma potešili zábery z interiéru tanku, ktoré často nevídame. Tesne pred koncom som si hovoril, kde je nejaká letecké podpora. Nakoniec prišla a mala určite veľký podiel na tom, že Fíni spolu s nemeckou pomocou dokázali početných Rusov odraziť. Fínsky front sa tak stal jediným úsekom východného frontu, na ktorom Červená armáda nesplnila plán napriek veľkým posilám, ktoré jej boli poskytnuté navyše. Rusko a Fínsko podpísalo prímerie 19.9.1944... 80%. ()
... Realistické. A to dost...Válečný film? Za něj Tali - Ihantalu nepovažuju, protože působí spíš jako rekonstrukce pro dokumentární film, ze kterého někdo odstranil osvětový komentář a ponechal jenom několik více méně komorních dramatizací (docela by mě zajímalo, kolik z nich je podle reálných událostí) s účastí bezejmenných postav. Tomu dojmu pomáhá i pár záběrů natočených ve stylu černobýlích žurnálů, záběrů objevujících se právě v dokumentech, stejně tak i pohled na mapu, který vypadá naprosto stejně jako obrázky průběhu bojů z učebnic dějepisu. K dobru je jednoznačně minimum sladkobolných a přepatriotizovaných scén. Bavil jsem se, ač podruhé si to asi nikdy nepustím. Stejně, chyběl mi tam záběr na losa. ()
Na fínov je to skutočne dobre natočené a nadmieru vydarený film. Výprava, kostýmy, či akcie sa podarili, nechýbajú ani tanky a celkovo to má dobre tempo keže každú chvilu niečo vybuchuje. Škoda toho príbehu, ktorý tu vlastne ani nieje lebo ani postavy tu moc nemajú čo hrať a tým pádom ani nemajú čím zaujať, potom im je aj na bojisku ťažko fandiť respektíve to s nimi nejako prežívať. Chýba tu postava, ktorá by vystúpila s radu a pridala niečo naviac, emócie tu taktiež chýbajú. 70% - 3* ()
Koukám, že nejsem jediný s rozporuplnými pocity... Vysoce cením historickou věrnost prostředí, zbraním, uniformám, a technice. Také jsem nadšen, že vznikl snímek z tohoto ne až tak známého konfliktu. Neznalý divák může mít dokonce chvilku problém se identifikovat s tím, že ti, - jejichž uniformy hodně připomínají německé se svastikou na samohybných dělech jsou ti hodní. A Serjožové a Ivani s tanky T34 jsou agresoři a okupanti... K filmu samotnému bych řekl, že je skutečně určen válečným fajnšmekrům a to ještě zabývajících se Rusko - Finským konfliktem za druhé světové. Já se jako mnozí zde topil v množství postav, nevyslovitelných jmen a celkem jednotvárném prostředí tundy, bažin a lesů. Samozřejmě je to tak v pořádku, ale stále to zkrátka byly jen boje mezi stromy či za pařezy... Navíc jakýkoliv výstřel z tanku (na obou stranách) mi přišel dost kapslíkoidní včetně případných zásahů.... Dočkáme se zde i pár soubojů Stugů s Téčky, ale žádné odlétávající věže nečekejte...Navíc vše se vždy děje na vzdálenost max desítek metrů spíše blíž. I já musím podotknout, že zacvičená osádku Stugu neměla s rozlousknutím slavného Téčka vůbec žádný problém. Ve Finsku je film asi velmi dobře hodnocen, jistě se svezl po národní vlně hrdosti (plným právem Finové si bili jako lvi). Pro mne bylo zajímavé jej shlédnout (dozvěděl jsem se zde např. o účasti švédských dobrovolnických jednotek, nebo že na Rudou armádu použilo finské letectvo Junkersy a Blenheimy což je jistá rarita protože všude jinde tyto stroje bojovaly proti sobě), ale jeho zkrácená verze mohla stejně dobrým způsobem posloužit nějakému hranému dokumentu z tohoto období. Jako třeba točí BBC. Finům jsem držel palce a tři hvězdy si snímek zasloží. * * * ()
Tohle už mě nenadchlo což je velká škoda, pokuď vás film nepohltil hned a nedal vam ani jiskru na šanci to ještě nekdy pustit je to škoda. ()
Po více jak týdnu jsem se konečně dostal k tomu, abych se podíval na nějaký film a zatočil tak se svým absťákem. Ani jsem nevěděl, že jsem si na pohyblivých obrázcích vypěstoval takovou závislost:-) Už jsem několik finských válečných snímků viděl a ten dnešní určitě nepatřil mezi ty nejlepší. Nebyla to špatná záležitost, ale přece jen trpěla jasně patrnými nedostatky. Komparz sice velice snaživě pobíhal finskými lesy zleva doprava a vice versa, příběh mi ale přišel jaksi neucelený; působil na mě dojmem namátkou poskládaných epizodek vybavených značným množstvím postav, k nimž jsem si nedokázal vytvořit žádný vztah, protože mi k tomu tvůrci neposkytli prostor. Na druhou stranu musím ocenit inteligentně vložené archivní záběry, které ději rozhodně prospěly. Podle mého názoru si Finové měli dát na filmu více záležet; statečnost a schopnosti jejich vojáků by si to rozhodně zasloužily. / Poučení: Nech Panzerfäust volně dýchat. ()
Ono se jedná o zdařile natočenou rekonstrukci zásadních okamžiků Pokračovací války, ale někdo, kdo se finsko-sovětským konfliktem, konkrétně operacemi v oblasti Tali-Ihantala, nezabývá hlouběji, může dost tápat. A já tápal o to víc, že film zcela rezignuje na postavy, takže jsem ani neměl šanci se do toho jejich prostřednictvím nějak dostat. Válka byla znázorněna poutavě, o tom žádná, ale bez vysvětlivek to nebylo ono. Stejně tak bych uvítal, kdyby režiséři film rozšířili o tu politickou notu a ukázali, co se odehrávalo před vypuknutím konfliktu a náhled do generálního štábu by také neškodil. Vše by se pak zpřehlednilo. Nemůžu říct, že by se mi to vyloženě nelíbilo, ale nedalo by mnoho práce, aby to byla pecka pro širší publikum a v tom vidím promrhanou příležitost. 60% ()
Velice klasicky natočený film kombinovaný s dokumentem, kde malé dějiny , tedy osudy několika vojáků jednotek v první linii, ilustrují velké dějiny, tedy obranu Karelské šíje Finy před vpádem Rudé armády. Tvůrci naštěstí nepodlehli amerikanizaci natolik, aby učinili válku obrazově co nejefektnější. Takže žádná pseudodokumentární roztřesená kamera, žádné zpomalené záběry podmalované patetickou hudbou. Takto je to syrovější a věrohodnější, čemuž napomáhají i nečetné originální dokumentární záběry do filmu zařazené. Nicméně našinec, vyrostlý na sovětských válečných filmech, měl zprvu problém fandit vojákům v německých přilbách a s hákovými kříži na tancích, kteří byli spojenci Hitlerovi, byť je mu známo, že se s ďáblem spojili, aby satanovi unikli ze chřtánu. Na druhou stranu, když už se s finskými vojáky identifikoval, došlo našinci, jak psychicky drtivě zní pokřik urrrrááá, který se nese od zdánlivě nekončící masy rudoarmějců. Jen je ten film trochu nepřehledný. Vinu na tom mají jistě i ta nevyslovitelná finská jména a neustále stejná placatá smíšeným lesem porostlá krajina, v které lze jistě zabloudit raz dva. ()
Finský válečný film z ne moc známé bitvy o finské hranice v roce 1944. Sověti prolomili obléhání Leningradu a tlačí Němce zpět. A tady na severu zahajují útok proti německému spojenci. Finové se ale brání statečně a nakonec dosáhnou toho, že své obranné boje zvládnou a sjednají se Sověty mír a zachrání tak svoji zemi před bolševismem. Tato etapa války není moc známá ani pro mě, takže jsem se dozvěděl něco nového. Finové už svojí Talvisotou dokázali, že válečné snímky umí. A tady to jen potvrdili. Film má necelé dvě hodiny a musím říct, že většinu tohoto času se tam bojovalo. A to jsem takových filmů moc neviděl. Je pravda, že to nebyla bůhví jaká řežba, ale právě proto mi to přišlo o něco realističtější. Pořád se bylo na co koukat. Taky musím přiznat, že jsem měl v postavách mišmaš, ale to dělala asi ta finština a všechny ty boje. Je to válečný film se vším všudy pojatý moderně, takže pro válečné nadšence jasná volba. Co mě ale uchvátilo nejvíc, byla použitá technika. Už dlouho jsem neviděl film, kde by použili všechny dobové zbraně (děla, StuH 42, T-34, dokonce i tank KV, který byl ale na podvozku téčka, i přesto ale působil věrohodně). Finové, jen tak dál. ()
Trochu problém, tady už nebojují žádní sympatičtí finští chasníci jako v Talvisota, nebo Framom främsta linjen .. tihle pochodují pod svastikou, jako spolubojovníci armády třetí říše, takže ... (i když, jaký problém, dnes se s historií nakládá jako s prodejnou děvkou - upravuje se dle společenské objednávky, jako ostatně vše ostatní .. ale vlastně, jako i v jiných dobách) https://cs.wikipedia.org/wiki/Pokra%C4%8Dovac%C3%AD_v%C3%A1lka ... https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_v_oblasti_Tali-Ihantala ()
Jeden z mála válečných snímků věnující se Finsko-Ruské válce v posledních měsících roku 1944. 80% ()
Klasický válečný film, akorát z finského prostředí, nic zvláštního. ()
Ďalší z fínskych vojnových filmov z bojov proti Sovietskemu zväzu. Film točený s prvkami dokumentaristiky ktorú mali pripomínať občasné čiernobiele zábery. Je to film o najväčšej (mimochodom víťaznej) bitke ktorú Fíni pri Ihantale vyhrali a po ktorej rusi odtiahli domov a v septembri podpísali prímerie. Treba poznamenať, že na ZIMNÚ VOJNU tento film už nemá. ()
Finský válečný film. Těch se člověku moc do ruky nedostane, navíc Rusko-Finský konflikt během druhé světové války moc často zpracováván nebyl (jestli vůbec), takže jsem byl hodně zvědavý, co na mě na konci tohoto velkého otazníku čeká. Výsledek? Průměr. Bitvy vypadají jedna jako druhá. I když terén Karelské šíje moc změn nedovoloval (všudypřítomný les), stejně si myslím, že se to dalo zvládnout lépe. Dalším velikým mínusem jsou herci. Ani jeden mě nestrhnul. Naopak když došlo na hrdinský výkon tankisty, který dokázal během 30 sekund zlikvidovat čtyři tanky T-34, měl jsem chuť celý film vypnout (ono vůbec vybuchujícími T-34 je to tam doslova přecpáno, jakoby se vůbec nejednalo o nejúspěšnější tank druhé světové války, ale o nějaké železné pojizdné rakve). Doma ve Finsku bude mít film určitě úspěch (vždyť zpracovává bitvu, která vlastně Finsko zachránila od komunismu), ale mě nechal TALI-IHANTALA 1944 ledově klidným. ()
- Subjektívne sa zdá, že ten film je dlhší ako vážne je. Vôbec to však nevadí. Neutíchajúca akcia, nové a zaujímavé informácie, vizuál ako z časov dávno minulých a skvelá pyrotechnika. Na to, že je to od Fínov, sa to celkom podarilo. Ale tých Rusov bolo ... 5 z 5 ()
Jestli se dá o Zimní válce říci, že je relativně známá, tak o Pokračovací válce tohle rozhodně neplatí. V létě roku 1944 se Rudá Armáda připravovala na velkou ofenzivu. Hitler se domníval, že další úder povede na Balkán, jeho generálové se klonili k variantě útoku na Ukrajinu a dále přes Polsko a Maďarko do Říše. Stavka zvolila řešení, které překvapilo všechny a rozhodla se vyřídit si staré účty s odbojným Finskem. Byla to součást Stalinem propagované strategie, jejíž plánem bylo útočit na slabé spojence Německa. Předpokládalo se, že se pod tlakem brzy zhroutí a Hitler přijde o suroviny a cenné území. Jak se později ukázalo, byl to správný krok. Sovětský Svaz postupně vyřadil všechny satelitní státy a rychle neutralizoval obrovské množství nepřátelských vojáků. Jediná země kterou si podmanit nedokázal, bylo Finsko. Rudá Armáda ztratila téměř čtvrt miliónu mužů a přes 500 tanků, ale i přes příval posil neprolomila obranné postavení a vojáci Suomi zastavili její postup v pěti defenzivních bitvách. Stavka se rozhodla že další boj by byl zbytečný a nabídla nepříteli příměří. Podmínky byly tvrdé, ale Finsko je přijalo. Uvolněné jednotky byly okamžitě použity v Operaci Bagration, kde se podílely na rozprášení Skupiny armád Střed. ()
Pokračovací válka je fenomén sám o sobě, nicméně pokud jsem u "Za nepřátelskou linií" hodnotil, že si divák stěží vytvoří vztah s hlavní postavou, tak tady se v postavách vlastně vůbec nevyznáte. Všechno jsou to důležité epizody z obranné války Finů v polovině roku 1944, všechno je realistické, má to takovou zvláštní obrazovou patinu, která k roku 1944 přesně sedí, ale může to sloužit jenom jako velice dobrá ilustrace toho, jak tenkrát probíhaly boje mezi Rusy a Finy. 60 % za velkou spotřebu dynamitu při vyhazování hektarů lesa v Karelské šíji :) ()