Poslední vládce větru

Možná mají výhodu ti, kdo neznají původní seriál. Čili pokud nevíte o co by tam vlastně mělo jít a nemáte s čím srovnávat, film se vám bude patrně jevit v lepším světle. Také pokud vás naprosto zklamal předchozí Shyamalanův film "Stalo se", tak Poslední vládce větru je o třídu lepší. Já od filmu nic nečekala (při pohledu na zdejší komentáře a hodnocení) a naopak jsem byla příjemně překvapena. Mě film bavil, ba dokonce se mi i líbil. (06.10.2010)

Viděl jsem, jak se měsíc zbarvil do ruda. Ohnivý národ ukradl z Velké knihovny vědění našeho druhu. Mají v plánu tyto vědomosti zneužít pro zlo..... Sto roků v šachtě žil… vlastně v ledu. To je jedno. Spojení fantasy, kung-fu a duchovního světa ve filmu pro děti má celkem ucházející vizuální stránku, ale scénář je brutální zhovadilost. VODA, VÍTR, ZEMĚ, OHEŇ v příběhu, který je stylem vyprávění zaměřen na skupinu do 12-ti let. Alespoň tak soudím podle sebe a dětí. Výpravný a zábavný je to asi jako druhá Narnie. K čemu tu kritizovat choreo, stupiditu slov, když děti budou spokojený? K ničemu! Takže já dávám 1*, mladej 4*, výsledek jsou 2*. Ale nejvíc mě dostalo, že bude – MUSÍ BÝT!(?) – pokračování. To mě poser boty! Shyamalan se pomátl! S takovouhle brzy skončí u Teletubbies!!! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Mám doma svitek a neumím ovládat živelnou manželku. 2.) Hledám film, kterej rychle a dobře uspí. 3.) Jsem 8mi letej ,,piškot“. PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ne Víte, že? Poslední vládce větru je natočen podle seriálu Avatar: The Last Airbender který vytvořili MICHAEL DANTE DiMARTINO a BRYAN KONIETZKO? (16.10.2010)

Přijmi odpovědnost. Avatar lidem neubližuje. Musíš proto ovládnout své větry. A spousta další užitrečné orientální filosofie, pronášená zásadně s kamenným ksichtem v sošné pozici kamsi do prázdna. Ona i samotná premisa je na mě moc manga a Shyamalan tomu bohužel nasadil scénářem a režií poslední kérku. Zajímavý momenty vyjmenujete dřív, než řeknete tai-piči, herci vpodstatě nevědí co hrát, jednotlivý repliky ma sebe pořádně nenavazujou, nemluvě o celejch scénách a zvraty v duševních pochodech některejch postav by potřebovaly tlustý vysvětlivky. Nebo aspoň pár scén mezi tím, aby to nepůsobilo tak zkratkovitě. Triky sice ujdou, ale to uvození elementálu nějakým mácháním nebo kopáním vypadá směšně. No, a to je asi tak všechno. (30.09.2011)

Dětinská výprava do zajímavého světa, který je možná vizuálně podmanivý, avšak až nehorázně povrchní. Znalost základní kostry světa je z mého pohledu málo, stejně jako rozmáchlost celého filmu otevřeně očekávajícího další díl (to není spoiler, po pěti minutách vám dojde, že to všechno Shyamalan prostě za 100 minut stihnout nemůže). Ta dětská naivita čišící z každé minuty je dobrá na koukání, efekty jsou totiž podobně laděné, takže kvantita jasně přebíjí kvalitu, ale dá se to omluvit. Stejně tak jsem měl pocit, že jsem to už někde viděl (hlavně ohnivé lodě...). Nejhorší pro mě je fakt, že Shyamalan už nesměřuje do pekla, on v něm v podstatě je, protože točí hloupou dětskou zábavu spoléhající na triky a vizuál. Má tohle autor Šestého smyslu, Znamení a Vyvoleného zapotřebí? A sakra, kde je ten jeho talent? Proč i ze zábavy jakým vládcem je, nečiší atmosféra? Ve zkratce: ano, je to fajn film, neurazí a pobaví, ale je prostě až moc hloupý... (22.10.2010)

POSLEDNÍ VLÁDCE VĚTRU je sice nejslabším Shyamalanovým filmem od ŠESTÉHO SMYSLU, ale to ještě neznamená, že se jedná o špatný letní film, přestože nesplňuje požadavky letního blockbusteru, či dokonce o jeden z nejhorších počinů posledních let, když je jeho nepřijetí u angloamerického a evropského publika dáno neznalostí či neochotou přistoupit na odlišné vnímání (pasivní rezistence) a pojetí světa (buddhismus) a úlohy i motivace postav v něm (karma). Hlavní problém bych viděl především ve snaze vměstnat celou první sezóna seriálu (tj. dvacet 20minutových dílů) do jednoho celovečerního filmu (tj. 103 minut včetně závěrečných titulků), přičemž se pro vyprávění - uzpůsobeného pohledu hlavní hrdinky - zachovává to zcela nezbytné. Ačkoliv je koncepce trilogie zachována, opomíjí se, že v kapitole první šlo v americkém anime především o představení a prokreslení postav, obeznámení se zákonitostmi fikčního světa a opuštění pohádkového rámce vstříc žánru fantasy s nastíněním komplexnějších (geo)politicko-ekonomických vazeb a propletených vztahů. Film na výše zmíněné rezignuje ve prospěch podřízenosti základním myšlenkám buddhismu včetně gándhíovského protikolonizačního přístupu pasivní rezistence, a tak si na mainstreamový letní blockbuster dovolí inscenovat scény atrakcí jako baletní představení, ve kterém jde o ladnost pohybu a nikoliv fyzický dopad, flashbacky a montážní sekvence redukující ohromné množství časoprostorých vazeb na naprosté minimum jsou do vyprávění vloženy ne z důvodu vypravěčské nemohoucnosti a neschopnosti prokreslit postavy, ale k podpoření jednoho z významů. Vzhledem příslušnosti k určité kategorii (letní blockbuster podle oblíbeného seriálu) a zacílenosti na konkrétní diváckou skupinu (prepubertální mládež ve věku Aanga) jde o chvályhodný přístup, který si odsudek zaslouží leda za to, že celek vyzní jako poněkud tezovitá buddhistická protikolonizační agitka a Shyamalan jako auteur upozadil svůj rukopis (vypravěčská sofistikovanost spolu se žánrovou nevyzpytatelností a stylistickou nekonvenčností včetně významotvorného barevného ladění v pojednání o upínání se k iluzím na úkor skutečnosti) ve prospěch požadavků studia. (13.09.2010)