Resident Evil: Afterlife

Překvapivě dobré i ve dvojrozměrném podání. Anderson se svým místy meditativním pojetím blíží nálepce "béčkového artu", protože řada kompozic (například z "Aljašky") je jednoduše krásných a velmi pomalé tempo vyprávění umožňuje zaměřovat pozornost na obrazy a kochat se jimi. Záběry v Resident Evil: Afterlife totiž nejsou primárně zprostředkovateli narativně důležitých informací, ale mnohem víc opojným průzkumem uzavřených i otevřených prostorů obklopujících postavy. Tomu samozřejmě napomáhají fetišistické zpomalovačky a nadměrné využívání celků a velkých celků. Vzhledem k tomu, že videohry jsou oproti filmu definovány především prostorem (hráč tráví čas objevováním nových lokací a opakovaně jimi prochází), zatímco film je omezen jasně definovanou stopáží (tedy časem, v kterém musí divákovi říci všechno podstatné), chápu tento krok v rámci videoherních adaptací jako jednoznačně kladný. Nemá moc smysl mluvit o "videoherní absurditě scénáře", když těžiště filmu je někde úplně jinde. Byl bych opatrný i s tvrzeními ohledně "fetišizování Milly", která je už od prvního dílu - a postupně čím dál víc - spíše androgynní postavou, která v mnohém odpovídá videoherním avatarům, do nichž je možné se volně projektovat. Kromě vzezření Alice hraje roli její ztráta paměti (první díl) a v Afterlife nepochybně i armáda jejích klonů, která značí schopnost avatarů opakovaně vstát z mrtvých, "respawnovat" se na jiném místě a na několik pokusů dokončit misi (dohrát hru). (08.05.2013)

Jelikož RE 4 je tak nekonzistentní pitomej blábol, pamatuju si jen pár postřehů. Milla je tady neskutečně krásná (a stále nalíčená). Pořád jí baví mluvit s vážnou tváří do kamery. Když najde špinavou a odrbanou Ali Later, sváže jí a letí s ní letadlem, Ali se i tak dokáže za letu nalíčit, a to bez použití rukou a líčidel. Anderson tentokrát vykrádá tak sprostě, až mě to udivilo. Zpomalovací záběry naprosto u všeho, stačí jen když postava někomu něco hodí a hned zpomalovačka, to je neskutečnej pruďák. Absolutně chybí příběh. Chvíli se letí letadlem, chvíli chodí po baráku, pak se prokopou kamsi do všeovládajícího domu a to je celá zápletka. Za vším asi stál nějakej neustále se resuscitující pablb, kterej jako chvat používá hod slunečníma brejlema na dálku. Psi, co se jim rozevíraj hlavy (něco na způsob reaperů z Bladea), vypadaj jak kaktusy a nejsou strašidelný. Chlap s vizáží strážce Matrixu, co mu z huby lezou chapadla, vypadá jako totální dement. Rozlišení HD dává vyniknout mizerný kvalitě mizernejch triků o to víc. Největší šanci na přežití mají krásní lidé. Škaredý lidé jsou zrádci a zlouni. Trapně hláškující cool vazoun v žádným případě nenahradí charizma Odeda Fehra. Tenhle film snad ani nepotřeboval zombíky, a to jsou hlavním téma série. Tady jako by snad vůbec nebyli. Je to pět minut a už si z filmu nepamatuju skoro nic. U titulků použili jako v případě druhýho dílu písničku Outsider od Perfect circle a to bylo jediný pozitivum celýho filmu. A bere-li se béčko jak hrom tak smrtelně vážně, bude ta úporná snaha o absolutní coolovost jenom strašně směšná. Do budoucna jedině první nebo třetí díl. Jasně nejhorší RE ever. Už Paule na tohle téma nic netoč, prosím! (29.10.2011)

Milla Jovovich + Ali Larter neskutočná dvojica :D čo sa týka 3D effektov, tak hĺbkové zábery boli neskutočné, zábery, pri ktorých niečo vychádzalo von z obrazovky boli tiež super no keď to prehnali tak to bolo trochu rozmazané... ďalej mi trochu vadila ich práca so svetlom, najmä keď niekto svietil baterkou tak, že nebolo nič vidieť ... čo sa samotného filmu týka, tak tomu môžem vyčítať len scenár ... niektoré hlášky sa dali predpokladať a bolo tam akosi priveľa scén typu " napínavá hudba, niečo sa blíži, pozrie za roh / dvere / záves a nič, prestane hrať hudba a keď je kľud tak BU :D ", čo je dosť starý trik, ktorý mi nevadí, no tu to s tým prehnali ... celkovo pôsobil na mňa ten film fakt dobre, super hudba, obsadenie, zaujímavé spracovanie ... proste kto ešte nevidel, tak určite sa oplatí ísť na to do kina :) (01.10.2010)

Mě Anderson tradičně nezklamal, žádný zbytečný kecy, žádnej složitej příběh, prostě do postapokalyptickýho světa nažene hromadu zombáků, do toho hodí Milu s jednoručníma brokárnama, zabalí to do cool hábitu a jde se na věc, žádný přemýšlení, samá akce, kila vystřelených mozků na podlaze a když se tam objeví šílenej řezník s nejgigantičtějším sekerokladivem v historii kinematografie a Anderson z toho vykouzlí nej akci filmu, tak jsem byl dokonale spokojenej. Béčko jak vyšitý, mnohdy přepísknutá akce, ale na to já pěkne prosim seru, takovýhle jednoduchý akční řežby jsou poslední dobou potřeba jako sůl, naštěstí Paul se Slyem se ještě pořád drží týhle akční koncepce a za to jsem fakt rád (06.10.2010)

Doposud nedotknuta 3D(tím skutečným, ne těmi papíráky „3D-si domysli“), prozatím jsem tomu odolávala. A ejhle, dorazí Resident Evil: Afterlife a jsem ochotna se vykoupat ve 3D projekci. Snad to nebyla ta úplně nejtragičtější volba:) Budiž: Anderson povýšil vymazlené technologické prvky nad neméně důležité, jako jsou příběh, dialogy a možná i navození strachu(zombíci zahaleni šedou slupkou půstu emoce nevyburcují), čehož se v Afterlife nedostávalo; a nejspíš to ani nebylo zapotřebí. Když jsem totiž omámena zpomalovačem: vyřadí mě to z provozu; a nahodit se zpět, to dá zabrat. Sice Alice je opět tou Alice z jedničky, ovšem celý tento sériový spektákl je bohužel nasměrován jinam, než byl původní záměr. Pro to mé osobní prvenství však zadávám odvirovaných 3,5. (30.09.2010)