Duch ve stroji

Není to tak, že bych se vůbec nebavil. Ale vnitřně mi to přišlo hrozně vyprázdněné, hlavní hrdinka ze všech postav nejméně zajímavá (jednoznačně kraluje legendární Takeshi Kitano) a vize budoucnosti byla podstatně méně propracovaná, než bych od podobného typu filmu čekal. Nemluvě o obvyklém neduhu současných blockbusterů, kdy se finální akce utopí v CGI bordelu. (09.07.2017)

Nepoznám predlohu a vôbec som netušil o čom to ma byť, iba že tu bude robotická sex bomba v podaní Scarlett Johansson. Príbeh ma úplne nezaujal, skôr niektoré postavy ponúkli zaujímavú zmenu vo filme. Každopádne vizuálna stránka je nádherná. Možno na druhý krát ma to viac chytí, zaver bol fajn. 70% - 3* (27.07.2017)

Kdyby byl rok 95, rozuměj 1995, asi bych bučel blahem. Majorku Míru Zabijákovou by hrálo nějaké jiné dřevo (i když Scarlett jsem chvílemi věřil, že je robot, takže vlastně dobrý), omalovánky by byly víc analog a ruční práce a to poselství(?) by bylo tak nějak víc in. A navíc Takeši by se mohl pořádně rozparádit beze strachu z toho, že se rozsype jako zavirovanej hologram. Tohle se mi nelíbit. (19.07.2017)

Deus ex Benzina je přesně taková nudná, vymatlataná a navrch z různých zdrojů vykradená kyberpičovina, jakou lze od předlohy z jeblých ťamanských omalovánek pro mimořádně retardované děti očekávat. Tento trapný maglajz, evidentně ilegálně poslepovaný z Čepeloběžce a dalších skvělých počinů Filipa Ká Ocase, není ničím jiným než tisíckrát viděným, otravným, pomateným a neinventivním digitálním mrdníkem, ovšem totálně kyber!!!, do něhož byli i herci a ťamanský jebloň Nakaši Kimono zjevně vybráni jen podle toho, jak hustý kyberexistenciální výraz (rozuměj: Strnule kožený, rádoby zádumčivý xicht futuristicky deprimovaného humanoida či topinkovače) dokáží dvě hodiny udržet. Skarletka, jako mikrovlnka s mozkem unyle potírající bezohlednou a veskrze prohnilou fuj fuj kyberkorporaci, z toho vyšla zase docela SEKSY, neboť prodělala digitální ořez kobylí prdele a fotošopovou plastiku neúprostně padajících koz, nicméně kromě až mnohdy komického, permanentně kyberrozporuplného kukuče nemá v podstatě co hrát. Ale jako kyberčuráci se tam tváří úplně všichni a pořád, takže nikoho ani moc nezastiňuje. Prostě taková kyberdechovka a hloupě nahnilé Mango pro nevkusné ťamany, otoky mozků a nekulturní náctileté masturbanty. (04.05.2017)

Osobnější a díky tomu i odvážnější verze toho, co bylo k vidění v japonské vizi. Nepotřebuji za každou cenu mlčenlivou filozofii, jakkoli mě i ona svou hypnotičností k animovanému GITS přikovala už několikrát. Ta mě totiž fascinuje svou nepřístupností, ale právě to, že mě nikdy nepustí až zcela k sobě, mě stále nutí být k ní až příliš zdvořilý a rezervovaný. Naopak Mira mě postupně nechá dojít pod veškeré své vrstvy a za to jí rád vyjdu vstříc i já. Akční symfonie i fatální myšlenkové křižovatky se konečně našly na samém vrcholu. (08.07.2017)