Duch ve stroji

"73% obyvatel světa se kyberneticky vylepšuje. Přece nechcete zaostat." No tak to rozhodně nechci. Okamžitě kupuju nový oči, kolena, játro a páteř. Vlastně nekupuju. Já jsem totiž analogovej pardál a v tomhle epileptickým digitálu by mě nějakej duch určitě oblafnul. Prostě bez ostychu přiznávám, že nerozeznám pravého eskortbota od hacknutého gejšobota a proto film hodnotím pouze erudovaným postřehem - docela to šlo. (09.03.2021)

Ta sošná strnulost mi nevadila, stejně jako okázalé myšlenkování. Nějak se to k tomu všemu hodilo. Možná i proto, že moje očekávání byla poměrně opatrná, je to nejen naplnilo, ale i mírně překonalo - v tom, že jsem se nenudil, že to nedělalo ostudu předloze a že mě uspokojila vizuální stránka. Za neexistující 3D body strhávat nebudu, ale bylo fakt špatný, jinak ok. Asi není co víc řešit. Prostě fajn kino. 3 a 1/2 (29.03.2017)

Sterilní kastrovaný pohrobek fenoménu GitS, který předvádí řemeslnou rutinu, z níž jen občas vykoukne světlejší moment, který se ale málokdy zmůže na něco sofistikovanějšího, než doslovnou citaci. Před 18 lety se Matrix původním GitS inspiroval a odstartoval nový typ akčního filmu, na jehož konci teď stojí hraný Ghost in the Shell a není v žádném ohledu lepší. Kruh se uzavřel a nic z toho. Jen spousta prohřešků vůči filmovému i seriálovému vesmíru, které jen dokazují, že autoři látku absolutně nepochopili.. (29.03.2017)

Film sestavený pouze z uvozujících záběrů se i ve všech ostatních ohledech nikam dál nedostal. (28.07.2017)

Tak skořápka by tu byla, ale kde je ta duše? Ghost in the Shell je výpravný akční letní blockbuster určený pro diváka s mentalitou 14letého chlapce odkojeného počítačovými hrami. Kyberpunková vizáž ale neskrývá kyberpunkovou filozofii. Název vyvolává představu velké konspirace, tajemství, které bude na konci překvapivě odhaleno. Jenže děj je triviální a předvídatelný. Navíc, a tohle opravdu nemám rád, tvůrci se snaží vyvolávat pocit něčeho chytřejšího, co má filozofickou nadstavbu. Naštěstí pro Sandersův snímek, obě dvě pokračování Matrixu, které jsou asi nekřiklavějším příkladem tohohle nešvaru, byla ještě o dvě třídy blbější než Ghost in the Shell. Dokonce ani ten vizuál na mě nepůsobil, jak by tvůrčí tým chtěl. Je to přeplácané a ne dost temně depresivní, jak by se na kyberpunk slušelo. Akce je příliš zběsilá, zkrátka uzpůsobená generaci počítačových dětí. Dvě hvězdičky to ode mě obdrží jen s chlupem a s ohledem na Scarlett. Celkový dojem: 35 %. (22.04.2018)

„My mind is human. My body is manufactured.“ Řekla to Cher? Kdepak, za tímhle citátem stojí majorka ze Sekce 9 potírající kybernetickou zločinnost! Vybělená manga, která se může opřít o mizanscénu, audiovizuální vjemy, scénografii a tradičně hovorného Kitana s účesem Cruelly de Vil. Akorát ten Ghost nepřiShell.. Stejně jako v Under the Skin se mi zdálo, že Scarlettka není ve své kůži.. (08.03.2021)

Sanders umí opíjet vizuálním rohlíkem, ale jakmile dojde na příběh, je úplně v prdeli. U Sněhurky se to ještě dalo omlouvat přímočarou látkou, ale v případě GitS je jasně patrné, že Sanders je další z řady zručných vizuálních honimírů, kterým jde víc o stylistické machrování a ikonické pózy než o příběh a postavy. Hraná verze GitS je typickou americkou verzí pro debily. Jakékoli myšlenky jsou odsekány, prostor dostává jen přímočará honba za pravdou, která se brodí v léty prověřených klišé a nenabídne jediný nečekaný zvrat. Ba co hůř, vše je předvídatelné na minuty dopředu, což v kombinaci s jalovými postavami, u nichž si člověk ani nezapamatuje jména, vytváří konstantní nudu, kdy je tvůrčí neschopnost podtrhována vyžvaněním asi jediné myšlenky, která filmu zbyla, přímo před závěrečnými titulky. Co kdyby ji náhodou někdo nepochopil, že jo. Subjektivně nejnudnější film od Batman v. Superman. (30.03.2017)

Sci-fi tiramisu, ale nie z domu, ale z ázijského obchodu. Tematika zastaralá, obrazová nápaditosť nevšedná, ale rýchlo sivnúca. Scarlett to svečí viac bez nanoobleku. (03.08.2017)

Pôvodné anime je kultová klasika, ktorá inšpirovala nespočet ďalších filmov, ale keďže cyberpunkové sci-fi nie je nič, čo by sa v kinách bežne objavovalo, aj napriek nižším očakávaniam som tomuto hranému americkému remaku skúsil dať šancu a nakoniec som z výsledku príjemne prekvapený. Dejovo sa to s predlohou nedá absolútne porovnávať, tá bola neporovnateľne inteligentnejšia a prepracovanejšia, tento remake prakticky ponúka len tú krimi líniu bez toho, čo je na predlohe to najzaujímavejšie, ale viac som ani nečakal. Kriminálna línia je aj tak celkom atraktívna a celé je to nadmieru dynamické, pomerne nápadité a film si po celý čas udržuje slušnú úroveň zaujímavosti. No hlavným kladom je aj tak to celé cyberpunkové prevedenie, ktoré sa mi tu mimoriadne páči a aspoň film vyzerá úplne inak, než vlastne celá žánrová konkurencia. Slušné je aj obsadenie, jedine Scarlett Johansson pôsobí trochu rozporuplnejšie, nie je zlá, ale asi by som v tejto úlohe chcel niekoho vhodnejšieho. Prekvapil ma ale jej partner, ktorý už asi ani nemohol byť vybraný lepšie, Pilou Asbæk bol skvelá voľba, poteší aj Takeshi Kitano, Michael Pitt a Michael Wincott. Spokojný som aj po stránke akcie, tu sa síce nenájde nič veľkolepé, ale aj tak mi všetky tie prestrelky a naháňačky prišli veľmi dobre natočené a technicky špičkovo zvládnuté. Len nemuseli až tak moc kopírovať predlohu. Ale najväčším kladom filmu je aj tak samotný vizuál, ten je úžasný, perfektné interiéry, exteriéry a celkový vzhľad mesta, toto už snáď ani nemohlo dopadnúť lepšie. Ale plusom je aj atmosféra a hudba, aj keď aj tu sa Clint Mansell opäť len snaží čo najviac približovať originálu. Takže aj ako priaznivec originálu, musím tento hraný Ghost in the shell hodnotiť kladne, v dobách, keď blockbustery vyzerajú ako cez kopírku ma takýto vysokorozpočtový minimálne vizuálne a technicky nápaditý film len poteší. 75% (24.07.2017)

Pletky s Hankou se evidentně nevyplácí, vím to. Znala jsem jednu a byla to pěkná mrcha! Každopádně na mě film zapůsobil, a to i přesto, že působil digitálně přeplácaně, lacině a nudně. Já jako asijský analfabet, neznalec předloh, hodnotím podle prvního dojmu a ten je depresivní a temný. Což byl, předpokládám, účel. (24.04.2022)

Zatím jsem neviděl/ nečetl původní verzi takže... Vizuálně působivé. Příběh zajímavý, ale nejde tak do hloubky jak by mohl. Předpokládám, že předloha ano. Filozofická témata jsou lehce nastřelena a prim hraje spíše akce, na kterou se ale moc dobře dívá. Scarlett Johansson hodně robotická, pravděpodobně záměrně, Michael Pitt ovšem výborný. Neviděl jsem moc paralel s Matrixem, upřímně nevím proč je srovnáváno. Sanders jako režisér rozhodně nezklamal. (30.03.2017)

Jako nudné a hloupé sterilní retro sci-fi tenhle film obstojí na jedničku s hvězdičkou. Ti, kteří chtějí opravdový klenot, ať se raději podívají na úžasný originál z roku 95. (01.04.2017)

Nemám rád mangu a whitewashing je mi úplně jedno (i když zde na jedné straně z logického hlediska, na rozdíl od Iron Fista, nedává smysl a na tu druhou je to vlastně šumák). Obzvláště potom, co fanoušek originálu poukáže na fakt, že hlavní postava tohoto filmu je úplně někdo jiný než hlavní postava v původní skořápce. Ale k filmu samotnému. Od Ghost in the Shell jsem očekával japonsky-orientovanou sci-fi Lucy s perfektním vizuálem, která bude alespoň trošku dávat smysl. To mi zkušený Rupert Sanders splnil tak napůl. Akce je dost, kamera snímá jedna radost a zajímavých nápadů se zde najde spousta, ovšem celkově je to málo dravé a je asi zbytečné si jen u jednoho filmu stěžovat, co všecko ukázaly trailery, ale zajímavější akční scény mi přišly ty, které si z trailerů nepamatuji. Scarlett Johansson na majora perfektně sedí, sekne jí to a její herecký rejstřík na robotické herectví v pohodě stačí (Úplně jsem nepochopil, jestli její pohyby byly záměrné nebo Scarlett takhle chodí normálně, ale přišlo mi to trošku divné), ovšem kdo mě z obsazení překvapil ze všech nejvíc, je její parťák Pilou Asbæk, který je s těmi bílými vlasy k nepoznání a vyloženě vypadá jako Cable pro druhého Deadpoola (Za tuto volbu bych se vůbec nezlobil). Co se týče předlohy, tak oba dva hlavní animáky jsem viděl, vesměs se mi líbily a nemám problém s tím, jak tenhle hraný film látku pojmul. Problémy, když už, vidím někde jinde...mohlo by to více odsýpat a ne se jen snažit vizuálně ohromovat (na krále cyberpunku se ani netřeba snažit). U některých scén jsem si vzpomněl, že v anime byly velice podobné, až na ten rozdíl, že kde nekompromisní japonci podle předlohy jedou dále a příliš se neohlíží na nějaké vysvětlování, tento hollywoodský film občas až polopaticky vysvětluje jednotlivé příběhové kličky a dokonce ani jako verze z roku 1995 nekončí cliffhangerem, což je o to překvapivější, jelikož by u Paramountů dozajista sequel strašně chtěli. Ovšem nedočkali jsme se ani u megaúspěšné Lucy, tak snad Scarlett ještě nějaké hlavní role čekají...7/10 (31.03.2017)

Who the fuck is Rupert Sanders a proč takový neumětelský rutinér dostane 150 milionů, solidní herce a dobrého skladatele, přičemž vytvoří nudnou, zoufale nenápaditou, sterilní srágoru plnou potemnělých záběrů, nezáživného děje a logických lapsusů ? Se všemi těmi hejblátky a cingrlátky v podobě načechraného vizuálu velkoměsta se přitom daly dělat takové divy ! Inspirace z Atlasu Mraků a Blade Runnera zcela zřetelná, ale naprosto nevyužitá. Po tomhle zklamání alespoň jistě víme, že tohle vyumělkované prázdno v Blade Runnerovi 2 nechceme ! (01.04.2017)

Prepájanie živého organizmu so strojovými technológiami tu funguje s postupujúcim civilizačným rastom (alebo úpadkom) už stovky rokov. Zhruba rovnako staré je hnutie odporu k technológiám (začiatkom 19. storočia anglickí luddisti, ničiaci novo zavádzané stroje vo fabrikách s odôvodnením, že berú ľuďom prácu). Duch v stroji cez akčnú perspektívu naznačuje, že aj tí najväčší odporcovia sa raz s faktom biotechnohumanoida zmieria. Aby v mene korporácie bojovali s výmyselníkmi, čo majú iné firemné ciele. Lebo myšlienka akéhokoľvek podenkového prežitia zvíťazí vždy nad sebadeštrukciou. Nie je to práve najveselšia perspektíva. A líška v podobe Beat Takešiho, čo vybojuje víťazný súboj so zajacmi, čo sú na ňu poslaní, na tom nič nemení. Konieckoncov túto neveselú perspektívu v  svojich paintbrushových obrazoch zhruba od polovice 70. rokov pomerne jasne ukazoval už geniálny vizionársky švajčiarsky výtvarník Hans Ruedi Giger. O ktorom LSD guru Timothy Leary svojho času povedal: Rudi, Ty vidíš oveľa viac, než my, domestikovaní primáti. (05.09.2021)

Očekával jsem něco trochu jiného, ale ve finále to bylo dobře. Ze Scarlettiných "psycho" počinů, ze kterých mě většinou bolí pojetím, či myšlenkou hlava (Lucy a Under the Skin) je tohle nejčistější akce. Myšlenka globálního rozsahu tu oproti prognózám jaksi nebyla a divák se tak snadno může soustředit na souboje, či svět, který je potěchou pro oči. V tomto směru film funguje dobře. (06.04.2017)

Scarlett Johansson by si měla začít sakra hlídat, do jakých projektů se pouští. Asijská manga a anime jdou úplně mimo mě. Blockbustery v posledních letech chtě nechtě hloupnou, kolikrát se smíří s průměrem, tady to není jinak. Zápletku moc neřeším, respektive jsem se (asi svou chybou) ztrácel a spíš se soustředil na akci než na děj. Scarlett tak má na kontě další fádní roli, divák pohled na nejmodernější vizuální efekt, ale ten se lehce omrzí. Chybí nadhled, chybí humor, místy je to až moc umělé. Ale zmiňovaná akce si sedla, častokrát doslova lahodí oku. Tři hvězdy jsou tak akorát. (04.05.2017)

Tak trochu vydechlá kombinace Robocopa a Blade Runnera... Obzvlášť když si vzpomenu na druhý zmíněný film, překvapuje mě, jak zastarale a nepřekvapivě Ghost in the Shell působí, zatímco Blade Runner je stále skvělá filozofická podívaná, nad níž se člověk musí zamýšlet a která má o lidech, lidství a jiných hodnotách pořád co říct. Triky se mi docela líbily, Scarlett Johansson sice měla od začátku do konce jeden a půl výrazu, ale víc možností jí role ani nedala, takže v pořádku, akční scény nebyly úplně špatné (snad jen ta proti kráčejícímu tanku či co to bylo, ta byla příšerně nudná) a hudba zněla zajímavě atmosféricky (i ona chtěla připomínat Vangelisova Blade Runnera), jenže žádný velký zážitek jsem si tentokrát z kina neodnesl. Navíc se mi zdálo, že film trvá asi dvě a půl hodiny. (03.04.2017)

Viděl jsem x-tý výluh z předlohy. A ne, že bych si skoro prodojil jégry, což by odpovídalo čtyřem hvězdám, ale nadhodnocuji. Protože jsem se konečně dočkal téměř čistého ztvárnění příběhu, osekaného o všechny ty orientální krávoviny, kterými si cizozemci z míst tam někde za Pardubkami koření jakýkoliv film nebo seriál. Zbytečné obrooké postavy, předvádějící ,,humory" na úrovni Laurela s Hardym, filozofické záseky v ději, které mají za cíl přivést diváka k úžasným a neopakovatelným zjištěním, kupř. že čas hojí rány, není vše černé nebo bílé etc., a další extempore. (30.01.2018)

Rupert Sanders to věru neměl lehké, protože navzdory své kultovnosti není Ošiiho Ghost in the Shell vhodnou látkou pro hollywoodský remake. Chybí mu totiž silný a poutavý příběh (tedy základní kámen remakovacího potenciálu i hollywoodské tvorby jako takové) a jeho kouzlo spočívá hlavně v precizní práci s prostředky filmového stylu, která z něj dělá mimořádně náladotvorné a evokativní dílo. Není tedy divu, že američtí tvůrci svůj film postavili hlavně na vizuálních citacích a odkazech, přičemž příběh výrazně pozměnili (vypomohli si u toho prvky z Innocence a Stand Alone Complex). Sandersově odlišnému stylistickému uchopení se podařilo zůstat na úrovni originálu co do čistě estetické působivosti jednotlivých obrazů, ale vytratil se z nich právě onen "duch". A s ním i jedna z ústředních myšlenek celého cyberpunku, kterou je stírání hranice mezi lidským a technologickým. Bohužel se filmu tyto ztráty oproti svému předobrazu nedaří ničím kompenzovat. Výraznější dramatický oblouk nic nespasí, pokud je samotný příběh poměrně otřepaný a významově banální - z Majorky se zde stává tak trochu RoboCop s kozi, který je ovšem očesaný o širší satirický rozměr odkazující na konkrétní společensko-politické reálie v žitém světě. Výsledek tedy není vyloženě špatný, nepovedený či jakkoli urážející, jen bohužel poněkud prázdný. Silná trojhvězda. (05.04.2017)