poster

TRON: Legacy 3D

  • Česko

    TRON: Dědictví

    (festivalový název)
  • USA

    TRON: Legacy

  • Slovensko

    Tron: Dedičstvo

  • Velká Británie

    TRON: Legacy

Sci-Fi / Akční / Thriller / Dobrodružný

USA, 2010, 125 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Shadwell
    *****

    Hlavní myšlenka Trona je jedním slovem vizionářská, doslova bombasticky prorocká, a de facto předurčuje kinematografii druhé poloviny 21. století. Současně se mi díky Tronovi po několikaletém pátrání podařilo přijít na to, proč jsou skoro všichni režiséři, kameramani, scénáristi atd. muži. Oboje si zasluhuje několik slov. ____ Výchozím bodem celé úvahy je sterilně asexuální svět Trona vyznačující se přímočarou racionalitou a striktně rigorózním prostorovým rastrem. Je to svět, v němž neexistuje čich, hmat ani chuť, kde soupeři bojují na dálku přes disky a na motocyklech, aby se snad navzájem nedejbože nedotkli. Nevychází tu slunce, neplyne čas, nikdo tu nerodí – podobně jako v zatemněném pokoji počítačového hráče. Vládnou tu jen dva smysly, a to sluch (audio) a zrak (vizuál). Dokonalá precizita všeho kolem, o níž se postaral záporák Clu, zamýšlející zdokonalit i na naši nedokonalou Zemi, staví svět Trona do opaku vůči ženskému elementu a zvířátkům z Avatara. Jake Scully na rozdíl od Sama Flynna ochutnává ovoce, dotýká se květů a posléze i své domorodé přítelkyně, nasává vůně životem překypující Pandory. Vizuální a audiální stránka Avatara existuje vlastně pouze pro diváky, kdežto Scully zapojuje úplně jiné smysly: čich, hmat a chuť – odsud vidíme skutečný důvod touhy diváků vrátit se na Pandoru; nevracíme se, abychom znovu navštívili oblíbené lokace, ale protože máme podvědomý pocit, že nám pořád něco schází k plnému prožitku. Debata Sama Flynna s Olívií Wilde o hřejivém slunci - slunci jako předmětu, který snad ani nevnímáme, minimálně se na něj nedíváme (vypálilo by nám oči – slunce je ve svý podstatě nevizuální), a které spíš cítíme jako teplo (z posledního zatměni slunce pozorovatelného z ČR v roce 2008 si dodnes vybavuji ten hrozivý chlad, co nastal, nikoliv ztrátu světla) - čerpá z úplně stejné idee o nutnosti zapojit vedle sluchu a zraku ještě další smysly, které virtualita, připomínající hřejivý úsměv asi stejně jako hromada suti po dopadu bomby připomíná dům, není s to prozatím nabídnout. Budoucnost virtuality tak paradoxně spočívá v realitě. (-spoilery-) V důsledku toho opouštějí oba hrdinové na konci svět audia a vizuality a v závěrečné jízdě na motorce, objatí, s větrem ve vlasech a nosem Olívie zabořené do mikiny Sama aktivizují čich, hmat a chuť. Naznačuje se tím dosti zásadní, bezmála revoluční poznatek, podle něhož budoucnost kinematografie ve skutečnosti neleží v čím dál dokonalejším obrazu a zvuku kinosálů a domácích souprav, ale v zapojení zbývajících smyslů k dosavadním dvoum. Ve službách těchto snah se ocitly už dříve pokusy s novými technikami, a ať už si je kinematografie přivlastnila (D-Box sedadla), nebo zůstaly jen pomíjivým výstřelkem typu experimentálního „pachového kina“ (to chtělo zdokonalit divácký zážitek mechanickým rozstřikováním vůní souvisejících s promítaným dějem do hlediště), dnešním tématem číslo jedna na konferencích technických zařízeních budov je air design utvářející kvalitu vzduchu v bytových i komerčních prostorách, kin nevyjímaje, tj. např. citronové šťávy, vypouštěné v obchodech a stimulující zákazníky k nárůstu tržeb o 15%, vůně kůže v autosalonech a vůně vanilky na letištích potírající strach z letu. Se zapojením zbývajících tří smyslů do filmu také dost úzce souvisí stará známá a doposavad uspokojivě nevyřešená otázka všech genderových pracovnic a feministek, proč se v kinematografii pohybuje tak málo žen a proč cirka 90% režisérů, kameramanů, scénáristů atd. jsou chlapi. Domnívám se, že je to velmi radikální otázka, poněvadž už vedla k mnohým křivým obviněním a monstrprocesům. Ve skutečnosti za daným stavem není nějaký zlý patriarchální režim vylučující ženy na okraj, jak zní nejčastější odpověď, ale právě ona audiovizuální povaha filmu. Zrak a sluch stojí na distanci, která je vlastní spíše mužům (například hudba coby určitá abstrakce je ženám zcela cizí, také proto neexistuje na pár výjimek snad jediná hudební skladatelka), zatímco hmat, čich a chuť jsou čistě ženské smysly charakteristické blízkosti a intimitou. O inklinaci žen k těmto diskrétním smyslům svědčí i jejich neustálá potřeba mít někoho nablízku a krajně negativní vztah k samotě, jež považuje 90% žen za absolutní peklo. Ženy mají také údajně o 16-20% citlivější čich oproti mužům, a tento převis se logicky musí odrazit v nedostatku jinde, pročež nejsou s to vstoupit do audiovizuálního světa kinematografie, natož jej ovládnout, neřkuli se v něm seberealizovat. Nikoliv náhodou upřednostňuje Tron celky a velké celky oproti polodetailům a detailům. Jednak se chtějí tvůrci pochlubit a nabídnout divákům uměle vymodelovaný svět v celé své šíři, tudíž se ve filmu ani jednou nezatřese kamera v greengrassovským shake & cut stylu, který by mnohahodinovou náročnou práci grafiků a designérů v tu chvíli zkazil, a je tedy nežádoucí, druhak jsou celky vyloženě mužské, vlastní mužskému audiovizuálnímu světu Trona. Obecně vzato se zrak a sluch tradičně považují za „vyšší“ smysly (jsou evolučně mladší) a jsou spojovány s poznáváním a intelektualitou, zejména v evropském a středověkém kulturním kontextu. Ovšem detail je detail, a když se někdo vyhýbá detailu, jako by se vyhýbal pravdě a utíkal do metafyzických světů utkaných utopisty. Příznačný ženský polodetail, taktilní a důvěrný, přichází až v úplně posledním záběru při objetí Sama Flynna a Olívie. Odsud můžeme konečně také rozlousknout záhadu, proč ženám nevoní akce, která stojí čistě na audiu a vizuálu, jež jim nejsou úplně blízké. Dosavadní audiovizuální filmy, které podle mnohých připomínají snění, jsou v souladu s tím, že sny hmatové a čichové zážitky neznají. Zážitky hmatové a zvláště čichové jsou ve snech vzácné a mnohdy indikují nastupující psychózy. Možná taková psychóza zasáhne v budoucnu kinematografii mnohem větší měrou, než třeba nechvalně proslulé chick flicks nebo ryze holčičí sága Twilight, vůči níž mnoho kritiků reagovalo tak pobouřeně, jako např. ten, který proti sobě v jistém tematickém článku postavil věčně činorodého Shiu Labeoufa z Transformerů a spící labuť Bellu Swan, v níž cítil vpád nebezpečného ženského principu do pevně zafixovaného mužského filmového světa pohyblivých obrázků.(8.4.2011)

  • verbal
    ****

    Konečně někdo ukázal světu, co ty posrané programy dělají, když je člověk nechá jen tak se zbůhdarma povalovat se na disku! Neví co roupama a kují, jak vyskákat z kejsu vyhladit lidstvo, svině! A mně se hned zdálo, že poslední Fatal error Kernelu32, není až tak Billova chyba, jak mnozí tvrdí! Třikrát za hodinu, to už je fakt podezřelé i na Malého s Měkkým Ltd., který nepochybně děsně touží jen po tom, abych si zpomalil počítač Vistama či dokonce za mrzký peníz downgradoval na Sedmičky! Ne, za tím bude tutově něco jiného. Horšího! Je to jasná diverze k odlákání mé pozornosti, aby se mezitím, co budu vztekle mlátit do klávesnice a kopat do šasi, mohla ta lidožravá armáda jedniček a nul nenápadně prokousat SATA kabelem až ke sběrnici! A Oni dobře vědí, že odtamtud už je to k ATI-ně co by megabajtem dohodil a PCI Expres jezdí každou milisekundu až do Ústí HDMI konektoru!!!! Ale na mě si nepříjdou! Pohrál jsem si totiž trochu se Zdrojem! Žádných pět Voltů, milánkové, naperu do vás rovnou dvěstědvacet a pořádně vám zatřepu Assemblerem! A pak si v klidu počkám, až tahle skvělá, nostalgická, osmdesátková reminiscence vyjde v knižní podobě, přejdu zpět na deskové hry a účetnictví si povedu pěkně postaru, ručně! Nemíním si totiž udělat ve svém čerstvě vymalovaném obýváku bordel tím, že se po něm budu honit na virtuálních motorkách s nějakým nezdravě ambiciózním softwarem!(2.3.2011)

  • Djkoma
    *****

    Splněná očekávání. Legacy navazuje na svého starého předchůdce ve všech ohledech a jde ještě dál. Spojuje výjimečně působivou hudbu, design a 3D prostředí v dynamický a rychle plynoucí film. Některé motivy mohou působit zbytečně (zen, iso, ....), ale jiné jsou naopak dovedeny k dokonalosti (design odrážející pokrok v počítačových hrách od prvního dílu a posedlost dokonalostí grafiky, sterilita počítačových simulací lidí i světů, obraz vs zvuk). Vloni byl Avatar působivý svými obrazy a živým světem, letos Tron exceluje svým počítačovým světem, v kterém se odráží současná móda/design (leštěné plochy většinou černé, kontrast s neony, v podstatě i hudba) i jeho vlastní sterilita/nefunkčnost/závislost na uživatelích. Stejně jako design a prostředí světa počítačů mě uchvátila i hudba a zvuky. Třeba scénu svlékání mladého Flynna bych si pustil mockrát už jen pro tu souhru podpatků krásných dam... V Tronovi je toho mnoho, ale stačí si vybrat a nechat se unášet zábavou do působivého finále... PS: jo třináctka, ta třináctka... Více zde.(22.12.2010)

  • H34D
    ***

    Audiovizuálně vytříbený "blejskolák" s fascinujícím designem futurismu a monumentální hudbou (není náhoda, že místy připomíná Inception), která není jen ohromná sama o sobě, nýbrž také způsobem svého zakotvení do filmu - a přesto Tron Legacy znamená spíše rutinním scenáristou a nezkušeným vypravěčem na režisérské stoličce promarněnou příležitost. Tron nemůže přednést myšlenku paralelních světů důstojně, pokud si mnohem více chce hrát, než-li ony fikční světy tvořit, natož je smysluplně předložit publiku. Pravidla jsou nejasná, nekompletní i nekomplexní a ještě k tomu se porušují. Film, jak kráčí kupředu, je schopen v rámci momentálního oslnění jedním prvkem nepříjemně narušit logiku toho předchozího - dějově tak vzniká chaotický a vzhledem k Tronovu potenciálu ponižující balast, omezující se na stokrát viděný souboj dvou jednorozměrných figurek... 5/10(17.12.2010)

  • hellstruck
    **

    Trochu jako Avatar,v tom smyslu,že jsou všichni natolik okouzleni vizuálem,že jaksi pozapomněli na debilní a kýčovitý obsah.Já ale nijak odvařená nebyla a když se sama sebe zeptám,co se mi na Tronovi zaujalo,tak mě napadne jen makeup a vlasy té bílovlasé holky:-)Ale ne dobře,nebudu nespravedlivá;začátek se mi jakžtakž líbil.Pak to šlo bohužel z kopce.Možná přeháním,ale podle mě je to taková podívaná pro kluky,kteří rádi paří hry,nic víc.(6.3.2012)

  • - "Zamrznuté" snímky na Flynnově konzoli ve skryté pracovně ukazují příkazy a znaky, jež naznačují, že Encom systém je postaven na formě Unix nebo Linux. Naproti tomu v původním filmu bylo jasně vidět, že počítačové moduly byly částmi tehdejších sálových počítačů IBM. (Caszidy)

  • - Pro roli Clu Jeff Bridges "omládnul" za pomoci stejné technologie, jež byla použita ve filmu Podivuhodný případ Benjamina Buttona (2008) k "zestárnutí" Brada Pitta. (Caszidy)

  • - Režisér Joseph Kosinski, pro něhož je TRON: Legacy ambiciózním debutem, poprvé viděl původní snímek Tron (1982), když mu bylo osm let. (Caszidy)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace