Bohové smrti

Za časti 1 – 8. Pri tých výborných častiach ma napadol tento komentár: Odľahčené zábavné anime. Na prvý pohľad zaujme štýlovou bizarnou, naschvál nedokonalou do očí bijúcou vizuálnou stránkou, z ktorej by mal Tim Burton radosť. Po stránke robenia si zo svojich heroicky ladených postáv srandu a brať ich s nadhľadom je to na vysokej úrovni. Avšak nedotiahnuté ku skvostu ani po stránke humornej, ani po stránke heroickej. Ale keďže som videl viac častí tých len o málo nadpriemerných, platí tento: Štýlový vizuál poteší. Tvorcovia ponúkli sľubný vývoj deja, humor aj heroické súboje, no žiadnu z uvedených zložiek neopracovali tak, aby sa stala pilierom seriálu, nechali ich len nedotiahnuté. Soul Eater sa zaoberá hodnotnými témami, ako priateľstvo, zrada, cieľavedomosť alebo vytrvalosť, no svoje teenagareské postavy šetrí, ich povahy psychologicky nedemoluje, len ich zľahka provokuje a tak divákovi nedovolí sa do nich naplno ponoriť. Pre teenagera je však seriál viac než vhodný. Hľadanie vlastnej identity a riešenie vzťahov je väčšinou na prvom mieste, keď tvorcovia nútia postavy sa zamyslieť. -----------------------------------------------------------Komentár k ostatným epizódam: 10. – 80%: Vydarený súboj. Šikovne schovaná skutočnosť cez namyslenosť postavy. 11 - 80% - Kvalitnú drámu kazia len fillery alebo scény podobné fillerom a tradičné parodovanie hlavných hrdinov. 18. Konečne kvalitná epizóda. Stein a hlavní hrdinovia nabudení do boja spoľahlivo dvíhajú adrenalín. 19. Konečne boj s dôležitými zápornými hrdinami a verte, je sa na čo tešiť. 23. Kvalitné súboje postáv s energiou nadoraz. 24. Súboj najmocnejších, a predsa málo výrazný. 25. Postavy sa spamätávajú z prežitého, padne pár rozhodnutí a na scénu prídu aj nové posily. 26. Golem rules. 28. Shibusen prehádza do protiútoku. Starý známy samuraj z prvej epizódy s Blackstarom a Tsubaki je opäť na scéne v plnej paráde a postará a o nezabudnuteľný súboj. 31. Cronovej zrade chýba originalita. . 33. Teambuiding naplno. 34. Napínavá bitka so všetkým, čo k tomu patrí (súboje však nie sú veľmi vyhrotené) a cesta späť do minulosti. 35. Komár bodá tak ostro, až v Soulovi prebudé temnotu. Snáď sa už dostaneme hlbšie k postave Dr. Jekyll/ Mr. Hyde. 36. Konečne sa jasne nakreslili hrubé čiary a definovali 3 navzájom súperiace strany. 37. Postavy sa spamätávali z prežitého. Death the Kid k niečomu dospel, no veľmi nudným spôsobom. 38. Blackstar sa nedá odradiť a skúša svoje schopnosti. V dospelejšej verzii by to bol tak kultový hrdina, že by si jeho plagát dospelí bez hanby lepili na stenu. 39. Cronov pocit viny má dobrý, aj keď predvídateľný vývoj a na záver prichádza zvrat, ktorý sa práve teraz nedal čakať. I. 1,5,8,10,11,13,18 - 20, 22, 23,26 - 29, 33-36, 38,39,45,48 - 51 80%; I. 2 - 4, 7,12,14 - 16, 24,25,37,40 - 44, 46,51 60%; I. 6,21,30,31, 47 40%; 9;17;32 0%; (08.05.2017)

Soul Eater na první pohled upoutá oko divákovo především stylovým vzhledem, který zdařile kombinuje bizarní perspektivu (nepřirozené úhly, extrémní perspektiva), kresbu Tengen Toppa Gurren Lagann a (mnohdy roztomile) halloweensky pojaté prostředí Death City. Spatřit lze vlivy "skejťácké kultury", ale i Lynche a s trochou nadsázky i Tarkovského (prostředí Zóny, funkce BREW). V jednom díle se dokonce (byť lehce) zrcadlí Černobylská havárie. Volba stylu není úplně náhodná - není to pouhé "ať je to co nejvíc cool" - halloweenská stylizace koresponduje pěkně s často nevážným děním ve světě Smrťáků, "skejťáctví" s přebujelou (shounenovskou) sebedůvěrou a bezstarostností mnohých postav, které jsou, nepřekvapivě, též skvěle výtvarně vymyšleny. Celý tenhle sympatický slepenec se navíc nádherně pohybuje. Výtvarně se Soul Eater tedy povedl - zvukově a hudebně též - je to opravdová AV lahůdka mezi seriálovou tvorbou - lahůdka atmosférická, napínavá. Nadšení se ovšem přesto nekoná, protože i když se někde za polovinou série zdá, že zápletka je opravdu slušně zapletena, minimálně z tří vláken zuzlována, tak na konci - a bacha, bude to velmi lehký SPOILER - udělá se šmik, šmik, šmik a zápletení je šmytec. Temná minulost nebyla dost zajímavá, závěrečné filozofování dosti moudré, vítězství se dosáhlo silou dobrého srdce a správňáckého odhodlání a konec se přiblíží, jak říká Genryuusai, skutečně překotně a, jak říkám já, lehce se přitom překotne. KONEC SPOILERU. Své jistě nepřidá, že mnoho ze SoulEaterového dění lze popsat slovy Modelová Anime Situace, ba ještě spíše Shounenovská modelová situace (ale třebas i postava). Silné ***, ba skorem **** (váhal jsem). (13.04.2009)

Poslední dobou je pro mě těžší zkousnout začátky. Tenhle byl taky tvrdým oříškem. Na první pohled - viděla jsem slunce, měsíc, bože, co to je? říkala jsem si. To nedám, to je děs. A taky ty jejich šílený nosy... tak taková jsem byla na začátku seriálu. Ale teď? Pohoda, klidně si to dám ještě jednou. Velký klad je, že tady nejsou takové ty dlouhé zdržovací scény, kdy se promítne celá minulost těch, co si čelí, a tím jejich boj trvá několik set dílů. Děj tu hezky plyne, udržuje napětí, dovolí se vám zasmát, předpovídat, pochybovat. Je to krásně zběsilý, BUM BUM rány, ze začátku taky tak trochu ecchi (dá-li se tak říct), ale naštěstí ničí kalhotky vidět nebyly :-D Každá postava má svou malou úchylku, svou jedinečnou osobnost. Třeba Kid je úplně skvělej, vždycky uprostřed boje... no, uvidíte/viděli jste. Jo, všech 51 dílů mě bavilo, jen ty první tři trochu míň, člověk se prostě musí trochu přizpůsobit - nebo aspoň já musim. Safra, málem jsem zapomněla zmínit Excalibra, ten by mě hnal - takže: "Baaka!". Akorát jsem děsně chtěla vidět Maky mamku a ono nic. Asi se vrhnu na mangu a budu mít třeba větší štěstí. To mi připomíná, že se musím zmínit o tom, že podle mé maličkosti, byl první opening prostě dokonalej :-D Prostě mě uchvátil, celej - hudba, ukázky, krásně to ladilo. (21.06.2009)

A nakonec to není tak špatné, jak jsem se po prvních několika málo dílech domníval. Jako jo, je tam dost infantilní humor, celé je to takové ukřičené a úchylnosti jako věčně se tlemící slunce a měsíc musel vymyslet buď někdo s velkým nadbytkem tvůrčí nálady, nebo prostě někdo dostatečně šílený na to, aby se uplatnil ve výrobě Soul Eatera. Název? Další jedno velké wtf, tentokrát na adresu české distribuce. Kdo to do psí prdele přeložil jako "Bohové smrti"? Co to je za blbost?! Větší nesmysl jsem slyšel snad jen při distribučním názvu Jonzeho Where the Wild Things Are, jehož překlad sem raději ani vypisovat nebudu. Ale zpět k věci: když si na tyhle výstřelky, tamní styl humoru a ještě pár dalších věcí zvyknete, pak se vám postavy celkem dostanou pod kůži a seriál si oblíbíte. Nečejte od toho nic víc než prostě takovou nenáročnou jednohubku, jako co to slouží více než uspokojivě a navíc má dvě stoprocentně vražedné postavy: Šinigami a Excalibur. Přesně tak crazy a ujetí, jak to mám rád. (24.10.2011)

Soul Eater ve mne na zacatku nevyvolal uplne nejlepsi dojem. Serial se mi zdal zmateny a zbytecne ukriceny. Ale rikal jsem si, ze par dilu jeste vydrzim a uvidim, jestli se to nekam pohne. Zatim to vypada, ze se to pohlo dobrym smerem :-) Ukricene je to sice stale, ale uz jsem se chytil nejake linie pribehu, poznal postavy a jsem zvedavy, co bude dal... (05.05.2010)