Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na přelomu 70. a 80. let se vynořila řada filmů o dospívající mládeži - hledání životních jistot a prozatimnost počínání dovolilo upozornit na stinná místa společenských poměrů, proti nimž se mladí lidé bouřili. Hrdinou tohoto snímku je mladý absolvent chemické průmyslovky, mládenec s upřímně provokativním chováním, jenž nastoupí do slévárny, kde se tvrdohlavě snaží inovovat technologické postupy. Režisér Vladimír Drha zpracoval výrobní tematiku odlehčeně, s použitým hravých, naivizovaných prvků, odvážil se kritizovat zkostnatělost mnohých dospělých zastávajících důležitá místa. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (32)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Je nošením sovy do Athén konstatování, že na svou dobu šlo o mimořádně odvážný snímek, který předběhl perestrojkovou kritiku společenských poměrů o slušnou řádku let. Vždyť v roce vzniku teprve zemřel Brežněv. Vedle odvahy nazývat věci pravými jmény (tedy aspoň částečně) se Drhův snímek může pochlubit civilním vyzněním a absencí laciné podbízivosti, která je typická pro námětem podobný Soukupův kousek Vítr v kapse. V podobné fabrice jsem začínal a to prostředí je mi známé a blízké. Stejně tak hrdina filmu má některé povahové rysy, které jsou typické i pro mou maličkost. Na kolektivní rituály jsem zvysoka kašlal stejně jako Luboš a veřejné mínění mi bylo lhostejné. Na druhou stranu, film potápí velmi průměrná režie - pouhé letmé nahlédnutí do Drhovy filmografie naznačuje, že jde v nejlepším případě o tuctového řemeslníka. Stejně tak problém představují herecké výkony, ať už v některých vedlejších rolích nebo v případě Marka Brodského, který předvádí takové to naivní herectví podobně jako kdysi "Celník" Henry Rosseau maloval naivní obrázky. Je asi dobře, že se Marek později věnoval spíš jiným uměleckým disciplínám... Milostná linka je hrozně odbytá a pár dalších kazů by se taky našlo. Celkový dojem: 55 %. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Nedoceněný debut režijní (Drha) i herecký (Marek Brodský) si všímá civilností a věcností svého pohledu ojedinělým způsobem dělnického prostředí. Zdá se, že strohost film chrání před zplaněním námětu. Ve vážnější poloze úrovní a zejména kvalitou zpracování připomíná např. HOLKY Z PORCELÁNU nebo starší LÁSKY JEDNÉ PLAVOVLÁSKY. Dost vysvětlí scénáristovo jméno (Jiří Just). Posun oproti uvedeným možným paralelám spočívá především v odlišné době (odkvétající normalizace) a v obnaženějších praktikách režimní represe v mikroměřítku jedné továrny i v podstatně větší hrdinově aktivitě a vzdoru. Drhův debut patří určitě k nejzdařilejším zpodobením života přehlížené, ale současně nezastupitelné tzv. dělnické mládeže. Přes zdánlivou neatraktivnost by měl být uveden na devédétkové nosiče. Je škoda, že se to už dříve nestalo. ()

Reklama

Big Bear 

všechny recenze uživatele

,,Soudružka potřebuje něco od soudruha, já od soudružky, takže lze očekávat, že soudruh bude něco chtít ode mně! '' ---- Kupodivu není to tak špatné, jako podobné filmy z této éry. Je překvapující ta odvaha, tohle nasadit v roce 1981....Ono se říkalo, kritika a sebekritika je potřebná! Ale tohle už bylo celkem dost asi i na soudruhy :-) . Film se totiž otevřeně hlásí ke kradení podnikového materiálu a napadá i schůzování ideologických skupin v závodě. Hrdinou je mladý Brodský, kterého nevezmou na chemii na vejšku. Chemie ho baví a tak se dostane po průmyslovce do slévárny. Tam je nucen absolvovat klasické pracovní kolečko - zametání, nošení svačin, mytí oken - jako bažant. Cítí se nevyužit a ve volných chvílích vymýšlí zlepšovák, který by podniku ušetřil milion ročně.. Ze strany vedoucícho (skvělý František Řehák), který se bojí o to aby mu nikdo nerozkryl jeho čachry v podniku s materiálem a který chce aby vše probíhalo stejně pokojně (byť neefektivně) jako doposud jsou mu házeny klacky pod nohy. Naštěsí se jej ujmou dva technologové se kterými zlepšovák prosadí... Ačkoliv se film odehrává v dost šíleném závodě, svým způsobem je svým tématem nadčasový. I dnes lze při velké iniciativě narazit. Leckomu i dnes vyhovuje pomalé neefektivní tletí než nějaký čerstvý mladý průvan s novým myšlením...Vždyť co kdyby to mládě bylo lepší? Za mně jsou to dvě cigarety Clea. * * ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Když jsem se tak koukal na Brodskýho, jak se po nocích a o víkendech snaží nějak vylepšit výrobní postupy, vzpomněl jsem si na video se zlepšovatelem soudruhem Kudličkou, kterej při výrobě klouzátek plnil plán na 1052%. Na to bych se teda z vysoka vysral :-) Ale jinak to rozhodně neni špatnej film. Za vrchol považuju tu schůzi, kde se rozhodovalo o finanční odměně za ten zlepšovák. Jinak dobrej výkon podal František Řehák v roli záporáka a Pavel Pípal, kterýho znám spíš z dabingu, v roli klaďase. Ostatní herecký výkony (včetně Brodskýho) jsou takový nic moc a celej film trochu srážej. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Na svou dobu v některých směrech docela odvážný anti-socialistický film, který upozorňuje na stinná místa společenských poměrů, proti nimž se bouří mladí inteligentní lidé jako v tomto případě Luboš (Marek Brodský) absolvent chemické průmyslovky, který svým poněkud provokativním chováním upozorňuje na jisté nedostatky v řízení podniku a vůbec celého socialistického zřízení-systému, poté co se nedostane na vejšku (blbá kontrolní otázka o Mendělejově periodické tabulce prvků a dlouhé vlasy!) skončí ve slévárně jako pomocný dělník, zde se později snaží tvrdohlavě inovovat zlepšení technologických postupů, prostě do všeho mluví a to se samozřejmě některým nelíbí. Ano, tady se ukazuje že ten kdo alespoň trochu používal mozek byl neoblíbený, zejména u vrcholných funkcionářů, ten kdo ne a kdo to měl samozřejmě lehčí ve všech směrech. Příklad za všechny který jde mimo film. Jakou vidíš barvu (barva byla bílá)? ale jistí pánové se mu snažili namluvit že je zelená, on nakonec musel říct zelená a měl klid. Velmi dobrý svěží film, který je zde celkem zbytečně podhodnocen! Debutant který oslnil, ano tak by se dal charakterisovat výkon Marka Brodského, který mi trochu svým herectvím připomínal vrstevníka Pavla Kříže, který v té době točil Básníky. Marek Brodský tu hrál tak trochu na sebe, byl individualista a nekopal za tým, což se vcelku pochopitelně nelíbilo, navíc kladl opravdu velmi provokativní otázky s nimiž si někteří evidentně nevěděli rady. Pavel Pípal jako Koryčánek, který mladého Luboše podporoval byl taky velmi dobrý..Komise chytrých hlav byla na odstřel! ()

Zajímavosti (3)

  • Film, který mladí hrdinové sledují v kině, je snímek Housata, uvedený do kin o pouhých 15 měsíců dříve. (Xell)
  • Filmový scénář vznikl podle rozhlasové hry "Případ Avogadro" z roku 1981 od Jana Lormana. 

    (Přemek)

Reklama

Reklama