Otisk

Hoci námet filmu bol dobrý,film sa dosť vliekol a nejako má nezaujal.Právnička indiánskeho pôvodu sa vracia po dlhých rokoch domov,do indiánskej rezervácie kmeňa Lakotov,rozlúčiť sa s umierajúcim otcom.Doma ju prenasledujú hlasy,má vidiny,počuje buchot.Niekto jej počarbe auto.Má zlý pocit za mladého indiánskeho chlapca,ktorého aj jej vinou odsudili a na úteku zastrelili.Indiáni ju obviňujú že už nie je na ich strane,že už je vlastne ako biela.Je tam síce aj pár dobrých momentov,ale to nestačí.Pekné tam bolo bizonie stádo,ešte snáď indiánsky pohreb. (17.11.2009)

Nakonec jenom jedna, ale k pěti hvězdičkám nechybělo tolik. Stačilo, aby mi zavolal nějaký kámoš, oznámil, že se svými příbuznými slátal na strýcově chatě během pár víkendů jistý film a chtěl by vědět, co si o něm myslím. Otisk skutečně je rodinným projektem. Michael Linn režíroval, produkoval, stříhal, napsal scénář, složil hudbu a jako zbývající členy štábu angažoval snad i svou mrtvou babičku, jejíž duch straší ve starém domě, víceméně jediném interiéru celého filmu. Rozdíl mezi modelovým rodinným projektem z první věty a Otiskem spočívá v nehorázné drzosti tvůrců druhého, vykopnout jej do kin, chtít od lidí peníze a dokonce „to“ celé bez předchozího varování pustit do televize. Bohudík jen na kabelovku. Zrádně vysoké hodnocení na IMDb (zahlasovala nejspíš celá famílie) může svádět k domněnce, že tento thriller nehodlám docenit z nějakých osobních důvodů, snad kvůli své nenávisti vůči Indiánům. Ne, Otisk mi prostě přišel naprosto strašný. Herectvím zainteresovaných (užívá se při režii často pokyn „nahoď nijaký výraz“?), technickým řešením scén (auto, které jakože jede, ve skutečnosti stojí) i scénářem (všechna ta indiánská moudra by skvěle pasovala do Žhavých výstřelů). Jakákoliv epizoda libovolně stupidní telenovely vás sice nepřekvapí „šokující“ pointou, ale kvalitami bude mít k Otisku velice blízko a hlavně – strávíte u ní čtyřikrát méně času. A teď mě omluvte, musím jít očistit svého ducha od tohoto zločinu. Vlastně počinu. 20% (20.08.2008)

Nesnadno uchopitelný film o vině, pocitu viny, hledání sebe sama a vlastních kořenů. V náznacích, vizích, zvucích. Jediné co stojí za zapamatování: „Jablko, co to znamená?“ „Červené zvenku, bílé uvnitř.“ Když se pere krev a vzdělání. Bylo tam všeho moc – rozpor bílí – indiáni, otec, duchové, mrtví, drogy, křivá svědectví i chybné předpoklady. A po závěrečných titulcích také příliš mnoho Linnů. (24.08.2008)

Viděno dnes na HBO blbost (23.11.2008)

Jestliže právnička obhajuje někoho z kmene Lakotů, musí být dost zoufalá, nebo ducha mdlého. To já si dávám na lakoty dost velký pozor... (13.10.2015)