Reklama

Reklama

Holka Ferrari Dino

  • angličtina The Ferrari Dino Girl (festivalový název)

VOD (1)

Obsahy(1)

Po Nočních hovorech s matkou a Krajině mého srdce natočil Jan Němec další autodokument na pomezí experimentu a hraného eseje. Popisuje v něm okolnosti, které provázely jeho natáčení sovětské invaze v pražských ulicích 21. srpna 1968. Čtyři kotouče cenného materiálu, pořízeného z vlastní iniciativy, neměly v okupovaném státě žádnou hodnotu: bylo třeba je ukázat světu. Režisér s dvojicí přátel provezl drahocenný materiál, zahrnující v nesestříhané podobě šestnáct minut, do Rakouska přes prakticky uzavřené hranice za značně bizarních okolností. Nejdůležitější z nich byly „holka Ferrari Dino“, tedy krásná, ale nedosažitelná dívka Jana, a autorův milovaný vůz Fiat 850. Jan Němec opět zkoumá skutečnost svého života ve vztahu k české minulosti. Intimní historie se nedělitelně prostupuje s „velkými“ dějinami. Tvůrce konfrontuje hrané dotáčky (v nichž ho ztělesňuje Karel Roden) s původním materiálem, který před více než čtyřiceti lety obletěl svět a získal si „víc diváků, než má Steven Spielberg“. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Recenze (33)

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Jan Němec .. Oratorio for Prague. __ Charismatický uchopený pseudodokument z dění během 21 srpna 1968. Za pomoci monologu Karla Rodena, který interpretuje dobovou paměť tehdejšího protagonisty dění Jana Němce, se snoubí dobové zvuky (ruch ulice, střelba, jízda tanků, štěkot psů, ..) s kamerovou jízdou po lokacích v jejich současném stavu, aby byla ulehčena následná identifikace s prostředím slavných záběrů, tedy cesta po okupovaném městě a následný úprk za hranice. Cesta tří uprchlíků je korunována příjezdem do Vídeňské televize, kde jsou dobové záběry z ulic Prahy vyvolány a poprvé spatřeny (čímž je vypointována úvodní cesta). Musím dodat, že záběry stále notně působivé. Sám jsem se upřeně díval a sledoval tu opakovanou "mnichovskou" potupu našeho národa a odvahu jednotlivců, jako byl třeba bezprostřední filmař Jan Němec, který se nebál, prošel ulice Prahy s kamerou a ještě dokázal tyto unikátní záběry následující dny dopravit do svobodného televizního éteru. Původní paměnická sekvence (která v kratším sestřihu a pod názvem Oratorio for Prague obletěla na konci osmašedesátého doslova celý svět a vidělo ji více lidí než filmy Steven Spielberga) zabírá celých 16 minut snímku, začíná mrazivě bezeslovně a němě a až po čase ji začne pozvolna doprovázet drásavá minimalistická hudba (za kterou stojí opět Jan Němec). ___ Předpremiéra filmu na idnes.tv ()

Bluntman 

všechny recenze uživatele

LFŠ 2009 Mentální rekonstrukce vzpomínky, jejiž jedinou chybou je vybočení z konceptu - podbarvení dobových záznamů hudbou - a mírná nesystematičnost; jinak z posledních Němcových autodokumentů ten nejlepší: godardovsky avantgardní forma (dokumentární projížďka po místech po 40 letech, doplněná o voice-over Karla Rodena představujícího režiséra za mlada a dobové zvukové efekty) smíchaná s textuálními návaznostmi (Budař ne jako vypravěč, stále ale svůdce). Překvapivě to funguje jako velice osobní i nadspolečenský pohled na minulost (s osobním přesahem do současnosti, auteurským vyznáním), který je zcela jiný než většina filmů herritage cinema, jež se snaží vypořádat s česko(slovenskou) minulostí. 8+/10 ()

Tuxedo 

všechny recenze uživatele

Sugestivní, adrenalinem, autenticitou a lehce bezútěšnou, těžko popsatelnou atmosférou protkaný popis prvních dvou zatraceně nabitých dní po vpádu sovětské armády do Prahy z pohledu Jana Němce, dohnaný k dokonalosti výbornou svěží formou a charismatickou intonací Karla Rodena. Holka Ferrari Dino vděčně spojuje obecné s konkrétním a na celou událost pohlíží očima Jana Němce, který do filmu vnáší kromě vlastenecky všeobecného i zcela osobní měřítko, čímž je film kromě nostalgického stesku po době před okupací provoněn i steskem po časech, než se některé osobní a mladistvé naděje a touhy staly definitivně planými a nesplnitelnými, než definitivně zmizely v nenávratnu. (23. Finále Plzeň - 24.4.10) ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Zajímavá koláž hrané retrospektivy a dokumentárních záběrů za srpna 68. Záběry ve své době aktuální i nebezpečné nebmusí na současníky působit tak bombasticky, jako ve své době, ale díky předchozímu úvodu lze i dnes ocenit historickou hodnotu pořízeného snímku. ()

hippyman 

všechny recenze uživatele

tady šlo o velmi originální přístup Jana Němce k zobrazení vypjatých událostí roku 1968, ale snímek mě chvíli sledování začal nudit... dlouhá černobílá sekvence mě už dorazila úplně. Rodenův hlas je skvělý, ale neposouvá pro mě film do červených čísel. 50% [Festival Nad Řekou, 2009] ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Hraná rekonstrukce vlastních vzpomínek na události sovětské invaze v srpnu 1968 je narozdíl od poněkud obskurních Němcových experimentů bez problémů srozumitelná a navíc obsahuje i kompletní materiál, který autor tehdy v ulicích Prahy stihl natočit. Mladého režiséra hraje a výborný komentář čte Karel Roden. Dílo hodné pozornosti! ()

WANDRWALL

všechny recenze uživatele

Z minulostí se dá v umění dělat ledacos. A tohle je ten případ. V tomhle dokumentu je ledacos, ale žádný systém. Zajímavé by bylo, co by se dělo, kdyby Waršavská smlouva nezasáhla, nechala dosnít Dubčeka a spol. jejich sny, a jaký chaos by tu nastal. ()

evapetra 

všechny recenze uživatele

Režisér Jan Němec udělal maximum pro to, aby vyvezl dokumentární záběry z prvních hodin srpnové okupace do sousední svobodné země a taky udělal maximum pro to, aby po letech divákům neotřelou formou přiblížil okolnosti, které ono natáčení a následné pašování filmového materiálu provázely. Celý dokument má stejný počet minut jako poslední dvojčíslí roku, ve kterém k invazi došlo. Režisér tehdy jistě doufal, že svět se zájmem podívá a že ho to vyburcuje k nějaké protiakci. A svět udělal akorát to první. ()

baribal 

všechny recenze uživatele

Důležitý snímek, který zachycuje temný den našich dějin. Povinný pro každého kdo ví jakou má pro nás svoboda cenu. ()

kobejn 

všechny recenze uživatele

Němec natočil dva filmy, který mají status nadčasový - démanty noci a o slavnosti a hostech - vše ostatní co udělal - včetně jeho záběrů z 68 - bylo dobový, tehdy aktuální, dnes historický a tím pádem příliš poplatný tý době. Němec se z toho nikdy nevybabral, na celej život ho poznamenalo to, že v roce 68 natočil rusáky, jak přijeli do prahy. Jasně, tehdy mu to přišlo jako děsně důležitý, ale dnes je to bezvýznamný. Dokumentární záběry mohl natočit tehdy kdekdo, ale to co přetrvalo a kvůli čemu se Němec zařadil do galérie velikánů byly ty dva hraný filmy. Nic dalšího, co by se jim mohlo přiblížit, už pak bohužel neudělal. ()

cineman 

všechny recenze uživatele

Srovnám-li tento snímek s jakýmkoli jemu podobnými, které jsem v nedávné době shlédl (např. Battle in Seattle, Plamen a Citron nebo Der Baader Meinhof Komplex), je mi nejvíce líto času stráveného v kinosálu právě u tohoto českého polodokumentu. Předpona 'polo' se zde hodí ke všemu podstatnému._Téměř celá stopáž filmu je podkreslena nepestrým bezbarvým komentářem Karla Rodena. Herecké scény tu žádné nejsou a když už se nějaké ve stínu ulic objeví, jsou jak vystřižené z pantomimy. Kamera se tak vyžívá v roztřesených záběrech, polorealisticky neskrývajících autenticitu stěžejních míst historických událostí před čtyřiceti lety. Dlouhý vypravěčský úvod, který zabírá 80% filmu (snad jen, aby se dostálo minimální délky filmového materiálu pro promítání) zabijí atmosféru a atraktivitu snímku tak, že nakonec odhalené autentické záběry z osmašedesátého vyzní jen jako kulisa. Připomíná mi to pojídání velké koblihy, kterou někdo zapomněl vyplnit marmeládou. Takovéhle vtipy já nerad. ()

Toj 

všechny recenze uživatele

Film mě nejdřív docela zaskočil svým zpracováním a pro mě zpočátku těžko stravitelnou drsňáckou pózou Němce/Rodena. Nakonec jsem byl sám překvapen, jak rychle jsem na to vše přistoupil, nechal jsem se vtáhnout do děje a vše jsem si užil. Jedná se o velmi zajímavý experiment, kdy obrazová složka filmu je divákovi zprostředkovaná skrze zmatené záběry běžnou digitální kamerou. Film přesto dokáže budovat napětí a udržet si pozornost. Jediná moje výtka je k tomu, jak byly puštěny tehdější Němcovy záběry. Na začátku mi vadilo, že z nich nic nevidím a když jsem ke konci viděl všechno (16 minut bez zvuku a hudby!), tak jsem se po chvíli nudil. Určitě by filmu nijak neublížilo, kdyby ten záznam byl ukazován po kouskách v průběhu filmu. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Jak hovori distributor - autodokument na rozhrani eseje a experimentu. Jan Nemec ako reziser si ma neziskal filmom Demanty Noci, to mozu tak brutalne nadhodnotit len vystudovane filmove teoretiky -elitari a pripadne miestne premudrele slecny s ohryzkom. Mna si ziskal az filmom O Slavnosti a Hostech, to ma oslovilo ako spravneho artoveho hnedopicha. Kazdopadne po filme O Slavnosti a Hostech pre mna druhy najlepsi Jan Nemec, silna tematika - 8/1968 teraz fakt znamena aj silny film, no ale nie vzdy to plati, ze jo : 70 % ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

On je to vlastně podcast - celý příběh vypráví Roden a ze samotných záběrů moc nepochopíte, co se děje. Ale i tak se mi ten film docela líbil. Příběh vyprávěný Rodenem je o tom, jak Jan Němec převezl přes hranice dokument o roku 1968. Do toho je celý film dokreslen záběry, které se tam občas hodí a občas ne a jediná část, kde Karel Roden nic nevypráví, je právě onen dokument. Na konci se ke slovu dostane i pan režisér a povypráví krátce o současnosti. Do toho tam ještě přizná, že to či filmy, na které stejně nikdo nechodí. A to je konec. Není to špatný film, ale k sem tam zajímavému příběhu a dokumentárním záběrům ta obrazová složka prostě nezaujme. Má světlé momenty, ale celkově nezaujme. Proto jenom 3* ()

Devitka 

všechny recenze uživatele

I když režisér před projekcí opravil uvaděčku ve smyslu, že se nejedná o dokument, promítání tohoto filmu ve školách bych minimálně doporučil... ()

Reklama

Reklama