Sister
Režie:
Vít PancířScénář:
Vít PancířKamera:
Martin ČihákHrají:
Verica Nedeska, Jakub Zich, Perla Kotmelová, Ivana Stejskalová, Přemysl Bureš, Jáchym Topol, Filip TopolVOD (1)
Obsahy(1)
Film na motivy románu Jáchyma Topola s hudbou Psích vojáků. Hlavní hrdina Potok pracuje v malém divadle jako výtvarník. Je mu kolem třicítky a jeho život se neubírá v podstatě žádným směrem. Svoje okolí i sám sebe pozoruje s opovržením. Jeho bezcílný život se změní teprve v momentě, kdy potká Černou. Zamilovaná dvojice uniká z města. Nevyhnutelně však znovu naráží na lidskou vypočítavost, mělkost a nevkus. Potok se propadá do dřívější skepse, která vede až k totálnímu rozpadu jejich vztahu. Černá ho opouští a zoufalý Potok pomalu dochází ke smířlivějšímu postoji ke světu, kde už ale není místo pro velkou lásku a temnou romantiku. Oproti stejnojmenné literární předloze Jáchyma Topola, která se odehrává během tří let po roce 1989, film časové určení opomíjí. Soustředí se na vnitřní konflikty hrdiny, které jsou nadčasové.
Vít Pancíř, experimentální filmař, animátor a tvůrce videoklipů kapely Psí vojáci, začal před pěti lety pracovat na scénáři k filmu Sestra podle románové předlohy Jáchyma Topola. Samotné natáčení trvalo rok a vznikalo podle přesného scénáře, který prozrazuje jasný tvůrčí záměr režiséra. Bratři Topolové měli k Pancířově práci důvěru díky předchozí spolupráci. Vít Pancíř se nechtěl pokoušet o přesnou rekonstrukci. Důležitější bylo zachovat ducha a celé vyznění románové Sestry, což předpokládalo vhled do Topolova myšlení a přitom vlastní autorský přístup filmaře. Nejen generační spřízněnost, ale jak říká Jáchym Topol i určité „zvichřené vnímání“ Víta Pancíře stojí za vznikem svébytného filmového díla, které přijímá jak autor předlohy, tak autor hudební složky Filip Topol. Vít Pancíř vybral z knihy jen básně a čtyři sny, které si navzájem vyprávějí Potokovi přátele (Potokův sen o Osvětimi, Sen o Bohlerovi a bezprizorních dětech, Žralokův sen o Cikánech a Potokův Vlčí sen). Exaltovanost textu vyvážil civilními obrazy, takže divák není zahlcen přemírou symbolů a odkazů. Zdůrazněním milostné zápletky a upozaděním dobového kontextu je filmová Sestra sdělná i pro ty diváky, kteří nepatří k „topolovské“ generaci. Ve stejném duchu byl i počet postav omezen v podstatě na ústřední dvojici, kterou ztvárnil Pancířův spolužák z VŠUP Jakub Zich a herečka Verica Nedeska, která na sebe výrazně upozornila ve filmu Ivo Trajkova Velká voda nebo Náhradní díly Damjana Kozoleho. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (4)
Recenze (88)
odvážně tomu střelim celých pět a předpokládám, že se na mě od přátel opět sesype vlna označení jako "rádoby intelektuálka apod.:)každopádně ač nejsem schopna kvalitně odvyprávět Sestřin děj, působivost na diváka tady funguje jako už dlouho v ničem, hudba Psích vojáků je jedinečná a pokud mi film rozhází všechny myšlenky v hlavě a na to mi podsune nový, aniž bych se o to nějak snažila, je to v hodnocení poměrně jasná volba...však je to až tak experimentální, že mě v tuhle chvíli nenapadá jedinej člověk, kterýmu bych to doporučila ()
Prevládajúce pocity samoty ovládajú myseľ mnohých mladých ľudí v čase, kedy chú sami zvládnuť svoj svet a dobrovoľne opúšťajú slasť spojenú s dotykom a ochranným závojom materinských pŕs. Osemhran smútku, melanchólie, rozkladu, túžby, spomienok. Po rozchode s prvou veľkou láskou sa tieto pocity vystupňujú. Mladí a talentovaní majú v sebe snahu tieto pocity zakódovať do reči experimentu. Tyc to skúsil so Žiletkami, Pancíř so Sestrou. Okrem odcuzenosti a generačnej spriaznenosti ich spojila aj topolovská poetika vnímania. Rozorvaná romantika smetiskových túžob. Zanikanie panenskej beloby roztápajúcich sa snehových fľakov. Plynutie času v kruhu. Režisér sa miestami veľmi pekne vyhral s obrazom. Len na môj vkus pridlho. Ako polhodinový film ideálne. Ako hodinový snový videoklip Psích vojákov pridlhé. ()
Sfilmování pro mě zásadního románu, jsem si představoval poněkud jinak. Z tohoto ,,pokusu" jsem neměl vůbec nic. Kdo je David, kdo Bohler, Potok atd? Útržkovitě a nepochopitelně slepené útržky z románu bez jasné souvislosti a dějové linky. Nezávislost a tím i levnost filmu neprospěla vůbec. Je mě jasný, že román patří do kategorie ,,nesfilmovatelných", ale to byl například Pán prstenů před pár lety taky. Lepší scénář a delší minutáž a o pár korun víc na výpravu, ještě jenou přečíst a půjde to. Tohleto mě jen přimělo vytáhnout a oprášit starý desky Psích Vojáků a opět si je dostat do hlavy. Takže to vlastně smysl mělo :-). ()
Je pro mně nemožné objektivně zhodnotit tento snímek. Určitě by na něj neměl chodit někdo, koho míjí poetika Jáchyma Topola a Psích vojáků, ani ten, kdo očekává adaptaci románu Sestra. Chápu proto diváky, kteří to po čtvrthodině zabalili. Tento snímek (zdráhám se napsat film) totiž na Topolovy neználky celkem kašle, což lze možná odsoudit, z mého úhlu pohledu je to spíš obdiv k neústupnosti a neochotě podřizovat se masovějšímu vkusu. Zkrátka, bratry Topoly mám rád, Sestru považuju za jednu z nejlepších knížek, co jsem přečetl a tento celovečerní klip její náladu dokonale vystihuje, tímto chválím i Víta Pancíře za jeho perfektní vizuální zpracování. ()
Pro ty, kdo nečetli předlohu, podle mě absolutně nesrozumitelné, Pancířova Sestra funguje především jako doplněk k Topolovu románu. Perfektní je vcelku pochopitelně hudební doprovod Filipa Topola a taky cameo rolička Jáchyma Topola potěší. Filmu se velmi dobře podařilo využít některé hlavní opakující se motivy románu – různé podoby světla, zrcadla, sny (i když radikálním zkrácením ztratily na svém kouzlu a působivosti), neustálý pohyb hlavních hrdinů (i když není ve filmu ničím motivován). Jiná témata Topolovy hutné prózy zůstávají zcela stranou, úplně ji pravděpodobně zfilmovat nelze, ale já bych radši viděl komplexnější adaptaci. Nejvíc se mi líbila scéna z hračkářství a cestování vlakem kamsi na východní Slovensko za životem na trhu. ()
Galerie (9)
Photo © Artcam
Reklama