How a Man Gives Birth
Obsahy(1)
Hrdina úvodního příběhu Poštovský panáček (režie Zdeněk Troška) pracuje jako listonoš v horách. Když je jeho žena odvezena do porodnice, vyrazí na obvyklou túru po samotách. Za otcem dvou děvčátek (Petr Pospíchal), jenž touží po synovi, se vypraví malý Libor. Mezitím se na hřebenech prudce zhorší počasí. Zkušený horal a jeho malý kamarád stráví noc v provizorním úkrytu... Druhá epizoda Hádanka (režie Jan Ekl) má kriminální zápletku. Novopečený otec (Vlastimil Hašek) se opije s přáteli ve vinárně a druhý den se stane podezřelým z vraždy. Kritické chvíle si nepamatuje, jeho výpověď však vede k dopadení skutečného pachatele... Hlavní postavou závěrečné povídky Věrné milování (režie Vladimír Drha) je frajerský povaleč (Pavel Zedníček), který tráví celé dny po hospodách. Pádnou lekci dostane od manželky, jež ho odmítne pustit k miminu... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (27)
Poněkud zatuchlejší povídkový film, který svedl dohromady tři režiséry, jejichž tvorba se během příštích let rozešla. Zatímco pro Jana Ekla, režírujícího druhou povídku s názvem "Hádanka", to byl první a poslední režijní příspěvek, kterým oblažil na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let českou kinematografii, pro Vladimíra Drhu to byl už čtvrtý film, respektive povídka s názvem "Věrné milování", a začínající Zdeněk Troška byl ještě natolik umírněný, že byste z jeho povídky "Poštovský panáček" jen těžko poznali jeho dnes již typický režijní rukopis. Horší je to, že tenhle film nebyl ani pro jednoho z režisérů nijak podstatně významný. Převládá pocit, že to všichni tři chtěli mít rychle za sebou a do příběhů se moc nepoložili. Je to škoda, protože povídky svůj potenciál měly, ale vzhledem k jejich nízké výrazovosti se jim nepodařilo atakovat víc, než hranici slabého průměru. A to zrovna nejsou "kandrdasky" obsazené povídky. Každá z nich je nějakým způsobem jiná, spojuje je pouze společné téma rodičovství z pohledu táty od rodiny. Každý si ve svém příběhu prožije své trápení, nějakou kritickou chvíli, a hned po skončení každého z nich současně odezní i divákův zájem o nějakém delší dobu přemýšlet nebo se nad ním prožitkově zastavit. Vyplývá z toho, že příběhy jsou odpovídajícím způsobem zrežírované, avšak chybí větší řemeslná kvalita s větším kreativním zanícením. Neotřele vypadající zápletky jsou podávány fádně odtažitým až nezajímavým způsobem. Film si možná dělal nárok, určité ambice na to vymanit se z jednotvárnější normalizační filmové tvorby, ale v globálu to byl spíše výchovný koncert pro fotříky za "sociku", co nějakým způsobem pochybili. To, že povídky nestrhnou svým vypravěčským stylem, se ukázalo jako rozhodující. Asi nejpřípustnější, a možná i na dnešní dobu aplikovatelná, se jeví povídka tehdy s méně známým Zedníčkem. Jeho kreace nezodpovědného otce docela v té nudné šedi zaujme, i když i zde je patrný značný morální podtext, jemuž celý projekt podléhá. Film pro svoje morální a výchovné poselství divácky zapadl. Není příliš vyhledávaný ani pro televizní vysílání, v němž se sice už objevil, avšak i na televizních obrazovkách si k divákům cestu neproklestil. Zajímavý tento film tedy zůstává hlavně v tom, jaké režijní persony se v něm spojily, a co to nakonec vyneslo. A vzešlo z toho to, co jsem popsal výše. Film, který se do paměti nevryje téměř ničím. A když už, hned z ní vypadne. Ojedinělý filmový projekt se zkrátka výraznější odezvy nedočkal. 40% ()
POVÍDKA 1: zajímavý nápad, ovšem mizerné zpracování. POVÍDKA 2: zajímavý nápad, zajímavé zpracování a z "běžného" příběhu o opilém tatínkovi se vyklube docela slušný příběh o "vraždě." POVÍDKA 3: bez Pavla Zedníčka by byla nejhorší. A i tak není nic moc... ()
Samotny povidkovy film docela o nicem, ale Zednicek je fantastickej. ()
Průměrný, avšak snad ještě nadějný debut. Co následovalo, ví každý nejlíp sám. Viděl jsem někdy tenkrát před čtvrtstoletím a vím, že už nikdy neuvidím... ()
První povídka od Trošky mi velmi silně připomínala ty nejhorší fakanofilní výplody od Marie Poledňákový. A navíc ještě tam všichni pořád lyžujou. 0% - Druhá povídka s kriminální zápletkou byla o něco lepší, ale přišlo mi to celý takový srašně odfláknutý. 50% - V poslední povídce skvěle zahrál Pavel Zedníček hospodskýho povaleče. Ten mě fakt dokázal pobavit. Sice ta jeho finální náprava dojem trochu pokazila, ale i tak je z těch povídek tahle poslední nejlepší. - 70% Celkovej dojem z filmu: 40% ()
Pánáček 4, Hádanka za 3, Věrné milování mezi 3 a 4 ( i když za tu akci v telefonní budce by to hvězdu navíc chtělo!) :o) ()
Velmi slušně zpracované povídky o tatíncích, čekajících, nebo již slavících. Vyspoilerovaný oficiální text či komentáře napoví vše. Za mě jen, hvězdička navíc pro tatínka Zedníčka, který mě svou rolí velmi příjemně překvapil. ()
Co je to chlap? Až po jasném zodpovězení na tuhle otázku se může začít jeho zrozování. ()
Troška 25%, Ekl 50%, Drha 70% ()
Hodně zapomenuté povídky . Poštovský panáček mě hodně dojal :-) ()
Nudna normalizacna komedia, akych sa za normalizacie tocilo do aleluja. 30 % ()
Povídky mají celkem zajímavé náměty, dokonce bych i řekl, že jsou jako ze života. První je dojemná, ale blbě natočená s nesympatickým hlavním (doslova) hrdinou. Druhá je asi nejzajímavější, s pěknou pointou. Poslední je čtvrté cenové kategorie. Pavel Zedníček pěkně lije, hospody jsou hnusné a nedivím se jeho ženě. Snad jeho syn nebude také takový blb. ()
Solidni povidky trech zacinajicich reziseru, ktere maji spolecneho jmenovatele a to cerstve otce. Taky se priklanim k pocitu, ze posledni povidka se Zednickovym "tour the pub" je nejlepsi. ()
Mám rád tenhle film,třeba je to tím,že už mám na něj věk :-) ()
První příběh tak nějak kolem mě prošuměl, připadal mi vykonstruhovaný. Jinak upřímně nechápu, proč muži chtějí mít mermomocí kluka, podle mě s holkama je větší švanda, když se tedy správně vychovají. Navíc můj děda taky nevyváděl, měl dcery tři a když mu zlomyslný soused běžel oznámit, že se mu právě narodila čtvrtá, nehnul ani brvou, když tedy vynecháme zlostné šlehnutí očima od pece. Zato druhá povídka, to byla rána přímo mezi oči, která diváka vymrštila do jiných, nám zcela nepochopitelných vesmírů, kde se běžně důlky na bradě proměňují v hrbolaté dětské prdelky. No a příběh třetí... myslím, že to byla Zedníčkova životní role, na kterou se svým vzhledem stoprocentně hodil, z toho týpka bylo člověku zle už po pár minutách. ()
První povídka je jako splněný sen homosexuální pedofila, to sem i na tom nelíbilo. Navíc hlavní hrdina není vůbec přesvědčivý a herecky ho s přehledem zastiňuje i Žaneta Fuchsová. Ve druhé je naprostý facepalm Vlastimil Hašek v roli novopečeného tatínka, přičemž věkově by seděl spíš na dědu nějakého puberťáka. Příběh má zajímavou pasáž nevědomí, která ale končí naprosto nesmyslným závěrem. S tím neudělá nic ani Jirka Lábus, jak je to blbý. Zato třetí příběh je super a Pavel Zedníček tu má výbornou roli, kterou si užil. V celkovém kontextu se jedná o takové tři slabší, ale dobře natočené bakalářské příběhy... ()
Povidkovy film Jak rodi chlap se sklada ze tri povidek, vsechny maji spolecneho jmenovatele a to tatinka. S tatinkem se pokazde setkavame v okamzik kdy jeho zensky protejsek privadi ci dokonce uz privedl na svet jeho potomka. Tento okamzik s sebou muze nesti nescetne zajimavych situaci ci zazitku,o kterych nam vypraveji tri povidky . Mne se nejvice libila povidka prvni od rezisera Zdenka Trosky Postovsky panacek z horskeho prostredi.V den kdy se clenovi horske sluzby ma narodit potomek se pro vycisteni hlavy vydava na lyzich v snehove vanici na hrebeny aby do horskych chalup donesl lidem jidlo.Netusi vsak, ze za nim se take vydava Libor,maly klucina ktery uz zna kdo je novy potomek a chce tuto radostnou zpravu sdelit Postovskemu panackovi ,cimz se nam pribeh zamotava, jelikoz zima na horach dovede byti velmi drsna a na lidske osudy se moc neohlizi. ()
Bohužiaľ iba priemerný poviedkový film, ktorý vytrhla tretia poviedka a výborný herecký výkon Pavla Zedníčka. Film hodnotím 50%. ()
Průměrný český film, kde čtvrtou hvězdičku dávám za dva krátké záběry na mého "prastrýce" Matěje Pochopa, který se coby poslední tkadlec v Krkonoších v tomto filmu objevil. Svého předka jsem měl velmi rád, a proto za tyto dvě scény českému fimu ze srdce děkuji, neboť uchoval jeho obraz, byť je prastrýc již více než 20 let "na nebesích". Paradoxně se jedná o můj stý komentář ... . ()
Snímek obsahující tři různorodé povídky každá natočená jiným režisérem o tom, jak prožívají narození dítěte otcové. První se odehrává v zasněžených horách, který je pro zajímavost debutem režiséra Zdeňka Trošky, druhý poukazuje na fakt, že během oslavy se takový tatínek může stát i podezřelým z vraždy a třetí je tak trochu moralizační, neboť zde tatínek oslavuje tak dlouho, že ani neví, že ji už manželku s dítětem dovezli domů. Tato povídka se vyznačuje také neobvykle dlouhými záběry. Rukopis každého režiséra je znát a tak se každý příběh ve stylu zpracování viditelně liší. Příběhy mají v sobě kus reálnosti vedoucí k úsměvu a klasickému ženskému komentáři. “Prostě chlapi!” ()