Reklama

Reklama

Arménská genocida

  • Francie Le Génocide arménien (více)

Obsahy(1)

Na počátku 20. století ještě neexistovalo slovo, které by pojmenovalo etnické čistky namířené proti jednomu národu. Osudem Arménů žijících v Turecku v roce 1915 bylo uvést ho do povědomí lidstva.  Na strategické náhorní plošině na jih od Kavkazu mezi Kaspickým a Černým mořem, na křižovatce říší, obchodních cest a nájezdů, žili Arméni téměř tři tisíce let. Neustálé dělení jejich země mezi uchvatitele jim přineslo ztrátu nezávislosti a předznamenalo tragédii, která v letech 1915 až 1916 zahubila dvě třetiny jejich komunity žijící v turecké Anatolii. Bylo tehdy zabito téměř půl druhého milionu Arménů. Ti, kteří přežili, uprchli do ciziny a usadili se v Palestině, Sýrii, Libanonu, ve Spojených státech, v Řecku a ve Francii a vytvořili početnou arménskou diasporu. Na počátku 20. století ještě neexistovalo slovo, které by kvalifikovalo etnické čistky. Termín genocida se stal součástí mezinárodního práva až v roce 1948. Arménská agonie, která se odehrála o tři desetiletí dříve, byla první velkou tragédií, při níž byl téměř vyhlazen jeden národ. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (15)

Renton

všechny recenze uživatele

...igi zde měl komentář dokonce ještě dříve, než dokument skončil. Bravo:-)) Alespoň de vidět, jak dával pozor a co byl cíl jeho snahy - "být první", protože "Velmi poučný dokument, naplněný mimo (vskutku) vyčerpávající informace i výpovědí posledních žijících pamětníků a unikátními dobovými obrazovými materiály!" zde šlo napsat i před začátkem vysílání. ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

"Zločin proti lidskosti!" . . . Ejhle, jak snadno se ex-post daly tyto masakry tehdejšími politickými elitami slovně odsoudit... Nakonec - Arménie je přece prosím taky Evropa! Ale válka je válka, a ty >zájmy< , že... . . . Předpokládám, že Turecko si bude muset tahle temná místa ve svých dějinách ještě hodně bolestně (vy)řešit, chce-li se jednou stát plnohodnotnou součástí naší >eurounijní< civilizace... Byť ta sama má máslo na hlavě takřka "kruciální"... :-/ . . . Velmi poučný dokument, naplněný mimo (vskutku) vyčerpávající informace i výpovědí posledních žijících pamětníků a unikátními dobovými obrazovými materiály! - - - - - (Poprvé viděno 25.8.2008 na ČT2, komentář zde jako první - 25.8.2008) - - - - - P.S. Pro případ nějakého pokračování R(t)entononc výlevů na moji adresu bych dodal, že celá aféra zjevně začala mým příspěvkem do "Volné diskuze" : igi B. (profil, hodnocení, komentáře, pošli vzkaz) [smazat] 25.08.2008 20:10 "Hm... Nechci vám teda děcka prznit váš kulturní rozhled, ale každopádně na DVOJCE teď běží velmi zajímavý dokumentární film: www.csfd.cz/film/246271-armenska-genocida-genocide-armenien-le/ " - - - P.P.S. Zbytky v "diskusi k filmu". Každý nechť si tedy udělá názor sám. Víc už se k tomuto nehodlám vracet. Howgh. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Opakování je opravdu matkou moudrosti. O existenci tohoto pořadu jsem neměl tušení. Zrůdnosti arménské genocidy, Ankarou popírané i po 100 letech, jsou známy. Pořad z minima doslova vyčaroval maximum. Století pamětníci mluví za vše. A široké svědomí Evropy rovněž. Není nadto dává lekce jiným. Řečeno biblicky: ať hodí kamenem, kdo je bez hříchu. Všechno se to - bohužel - propadlo do propasti dějin a zapomnění. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Kostoly Arménov, zarastajúce burinou a popísané graffiťákmi stoja na mnohých miestach východného Turecka dodnes. V zopár z nich som mal to šťastie prespať, cítiac neviditeľnú prítomnosť tých, ktorým boli určené, ale pokojného pohrebu v nich sa nedočkali. Likvidáciu arménskej nemoslimskej komunity, ktorej cieľom bolo vytvorenie národne jednotného Turecka, bez možných separatistických tendencií v budúcnosti, opisuje francúzsky dokument. Jednostranný pohľad, nedávajúci priestor argumentom dopĺňajúcim komplexnejšie skladačku faktov je zrejmý, no vzhľadom na dlhoročné zľahčovanie a zatajovanie skutočného rozsahu tejto tragédie aj čiastočne pochopiteľný. Pomerne podrobne je zaznamenaná aktivita konzulov, ktorým nebolo vyvražďovanie ľahostajné a tiež opatrnícku oficiálnu politiku vlád ich štátov vo vťahu ku genocíde. P. S. História sa v podstate nemení. Pokiaľ veľký a silný štát likviduje národnostné alebo náboženské menšiny, ostatné veľmoci sa aktivizujú len veľmi opatrne. Zvýšila sa len miera pokrytectva. Oficiálne vyhlásenia podobné postupy niekedy aj odsúdia, čo ale predstaviteľom krajiny ctiacej ľudské práva vôbec nijako nebráni udržiavať obojstranne výhodnú rozsiahlu obchodnú sieť s utlačovateľmi. ()

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Zaplať pánbůh za každý (lhostejno zda hraný nebo dokumentární) snímek, který připomíná jednu z největších (a dnes neprávem opomíjených) genocid 20. století. Jak už v jiných komentářích zaznělo, Turecko má bohatou - a dodnes živou - tradici v masakrování jiných národů a bylo by tragickým omylem zavírat nad tím oči. ()

Una111 

všechny recenze uživatele

O arménské genocidě napsal Franz Werfel historický román Čtyřicet dnů (Die vierzig Tage des Musa Dagh, 1933) a ještě dříve, celých 10 let před ním, Čech Karel Hansa ve svém cestopise Hrůzy východu. K. Hansa uvádí i autentická svědectví o vyvražďování křesťanských Arménů Turky. Tato pozoruhodná Hansova kniha je k mání v Městské knihovně v Praze. Doporučuji! - - - Nejnovějším českým příspěvkem k arménské genocidě je kniha "Arménský holocaust - Sto let od plánované genocidy arménského národa 1915-2015" od Lukáše Lhoťana, která vyšla v dubnu letošního roku. http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/karel-hansa-hruzy-vychodu/ ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Jak probíhá genocida národa? Nejdříve jsou zlikvidováni vojáci a ozbrojené složky. Poté inteligence, duchovenstvo a šlechta. Nakonec bezbranný zbytek národa - rolníci, dělníci, ženy, děti, starci. Genocidu na stejném principu jako Mladoturci v Osmanské říši provedli o 3 roky později Dzeržinskij, Sverdlov a Trockij (ČEKA, později NKVD) na ruském národě (rudý teror). V obou případech jdou počty obětí do miliónů (1,5 miliónů Arménů, asi 5 miliónů Rusů + dalších 6 miliónů ruských obětí následného hladomoru v letech 1921-23). V obou případech šlo o likvidaci křesťanů. V obou případech svět mlčel a mlčí dodnes. ()

sator 

všechny recenze uživatele

Je dobře,že tenhle zapomenutý příběh zaznamenali a to i na vzdoru šílení Turků,mám pocit že to nedávno v tureckém parlamentu ale jakš- takš tak přiznali ale ne jako genocidu. ()

MurielRezek 

všechny recenze uživatele

Sila tohto dokumentu o genocidě arménského lidu v Osmanské říši, první genocidě 20.století, spočívá ve faktech. Chci v souvislosti s těmito událostmi zmínit i jméno "polozapomenutého" českého cestovatele Karla Hansy, který byl jedním z prvních, kdo na tyto zvěrstva svět upozornil ve své knize "Hrůzy východu". Kdo nám brzy připomene tohoto velkého českého humanistu je tandem tvůrců Martin Mahdal a Josef Nekvasil, v chystaném dokumentárním filmu o genocidě arménského lidu „Věčný smutek genocidy". Děsivé hrůzy minulosti jsou nám blíž, než se zdá... ()

CSSML 

všechny recenze uživatele

Vizte pravou tvář pedofilních uctívačů satanova lžiproroka, který je po zásluze v pekle ve dví rozetnut. Tvář, kterou tito synové zhouby nastavují dodnes milionům katolíků po celém světě. – „Jak dlouho ještě, Pane, Svatý a Opravdový, nebudeš souditi a mstíti naši krev nad obyvateli země?“ ()

Tipko 

všechny recenze uživatele

Pri pozeraní arménskej genocídy sa človekovi tlačia do očí slzy ľútosti nad Arménmi. Na príklade tejto tragédie vykonanej Turkami je vidieť, aká je skutočná ideológia islamu. Preto by som tento dokument odporúčal ako varovanie všetkým tým, ktorí v súčasnosti otvorene propagujú prijímanie islamských imigrantov! ()

rivah 

všechny recenze uživatele

Historická analýza situace po porážce Turecka vojskem Srbska, Bulharska a Řecka, což vedlo ke strachu z vnitřního nepřítele a genocidní akce roku 1915. ()

HarveyDent 

všechny recenze uživatele

Nevím, co víc se ještě musí stát, kolik filmů, dokumentů a důkazů musí být uvedeno, aby Turci konečně přiznali svou temnou část historie, protože jinak budou nadále tím "nezletilým", který se nedokáže ani přiznat svoje chyby. Takový stát nemá co dělat v EU. ()

nikolajevic 

všechny recenze uživatele

prva polovica dokumentu hovori o dovodoch a priebehu genocidy armenov turkami pocas prvej svetovej vojny. je az necakane strucna a mozno nie uplne vyvazena. pomerne velky priestor celej druhej polovice dokumentu dostava popis aktualnej situacie vnimania genocidy v turecku a vo svete. tato cast je svojim sposobom ovela znepokojujucejsia ako samotny historicky popis genocidy. ()

Reklama

Reklama