Khayal Saga, The
Recenze (2)
Opulentní podívaná, nádherné obrazy, ale celek byl pro mě neproniknutelný a nekomunikativní. Torzovitý dějem. Kdo není zcela bdělý anebo prostě víc obeznámenější s Indií než já (anebo mu nestačí prostě koukat na nespojité překrásné výjevy), ať se připraví na to, že se to nesleduje snadno: Khayal Gatha je muzikál svého druhu, vlastně pásmo, které "mezi řečí" ukazuje, jak a k čemu znějí rágy a jak vypadají tančené (dialogy jsou vždy na pár vět). Oproti takovému filmu jako třeba Sayat nova tu není žádná, byť tušená spojitost scén, která by nepoučenému divákovi umožnila pochopit narativ: není tu ani vývoj figury, ani náznaky nějakého nám pochopitelného duchovna; jsou tu ale výjevy: lov, soutěž, hledání milé, volba nastávající, loučení s ní, jakési mystické námluvy a ztráta nevěsty na způsob orfeovského mýtu, mezi tím jízda na koni, chůze podél řeky, hra v rozvalinách královského paláce nad neskutečnou krajinou... Ke konci už takřka jen příroda a zpěvy. Déšť, vodní hladina, vodní ptáci. Obrazy s hudbou. Některé mi z hlavy nevymizí: dívka stojí v nejvyšším patře ruin královského (?) paláce a v průhledu oblouku vidíme daleko do zelené krajiny; mračna mají nezaměnitelnou barvu, chystá se jarní bouře a hřmí, všude ve vzduchu je voda; je tah větru nesoucího bouři; dívce vlaje průhledné modré sárí... ()
Experimentální stylizovaný film. Wiki: https://en.wikipedia.org/wiki/Khayal_Gatha ()