Režie:
Miroslav CikánScénář:
Eduard FikerKamera:
Julius VegrichtHudba:
Jiří Julius FialaHrají:
Miloš Nedbal, Gustav Heverle, Oldřich Vykypěl, Vítězslav Vejražka, Oldřich Lukeš, Vlasta Vlasáková, Rudolf Hrušínský, Miroslav Doležal, Bohuš Záhorský, Marie Brožová, Soběslav Sejk (více)Obsahy(1)
Soudobí kriminalisté řeší dvacet let starý případ vraždy na předměstí. Protože v nové době jsou zločiny už jen překonané pozůstatky minulosti, není kam spěchat, a tak se i celý film neúnosně vleče. Původní námět zkušeného autora lze sotva označit za originální a nápaditý. (oficiální text distributora)
Recenze (27)
Čekal jsem hrůzu nejhrůzovatější, dostal jsem snímek, který je sice plný historických hovadin, ale zase v něm nehraje Rudolf Deyl mladší. A ta detektivní zápletka mi opravdu připadla docela povedená a relativně napínavá, holt Eduard Fiker měl i slabší chvilky, ale jinak z jeho pera vychází mnoho vynikajících detektivek. Jen ty soukromé trable vyšetřovatelů jsou zbytečné a evokují spíš, že by měly být více rozvedeny v dalších dílech tohoto filmu. 50%. ()
Filmy s detektivní napínavou zápletkou patří mezi nejoblíbenější u našich diváků. Takovým napínavým filmem, kde se děj rozuzluje až v poslední chvíli, je také Cikánův film ,,Na konci města". Spisovatel Eduard Fiker, autor celé řady známých detektivních příhod, napsal námět i scénář tak, že divák zůstává po celou dobu promítání filmu ve stálém vzrušení. Režisér Cikán i jeho ostatní spolupracovníci svou dobrou realisací napínavého příběhu jeho záměr ještě podtrhli.... POZNÁMKY: Režisér Miroslav Cikán pracuje ve filmovém oboru od r. 1913, kdy začal jako dramaturg. Samostatně jako režisér začal však natáčet až v r. 1933. Prvním jeho filmem byla filmová adaptace románu Karla Poláčka ,,Dům na předměstí". Z pozdějších prací (k nimž většinou psal i scénáře), uvádíme filmy „Král ulice" (1937), „Batalion" (1937), „Svět, kde se žebrá" (1938), „Příklady táhnou" (1939), „Studujeme za školou" (1939), „Paklíč" (1944). Prvním poválečným filmem režiséra Cikána bylo drama z okupace „Hrdinové mlčí" (1946). Po nich následovalo drama „Lavina" (1946), veselohra „Ale na" podle povídky Fr. Kubky (1947), adaptace díla Antala Staška „O ševci Matoušovi" (1948), špionážní drama „Případ Z8", veselohra „Pára nad hrncem" a historie z boje dělnické třídy proti vykořisťovatelům v době první republiky „Boj sa skončí zajtra", film natočený za umělecké spolupráce Mikuláše Huby. Cikán byl za tento film v r. 1951 vyznamenán čestným titulem laureáta státní ceny. V r. 1954 byl uveden Cikánův film „Výstraha", natočený podle námětu národní umělkyně Marie Majerové. — Eduard Fiker je autorem populárních detektivních románů, z nichž některé byly zfilmovány. Tak byl podle jeho námětu natočen v r. 1933 „Krok do tmy", v r. 1944 „Paklíč" (v režii M. Cikána), v r. 1946 „Třináctý revír" (podle románu „Zinková cesta"). V r. 1952 natočil podle jeho původního námětu o boji příslušníků SNB proti banderovcům na území Slovenska po druhé světové válce režisér Josef Mach film „Akce B". Námět k filmu „Na konci města" je rovněž původním filmovým námětem. Filmový přehled 5/1955 ()
Hrušínský hláškuje a má to jakousi detektivní zápletku, ale abych řekla pravdu, moc jsem do ní nepronikla. Ne že by byla sama o sobě tak nepochopitelná, ale scénář je zbytečně komplikovaný a těžkopádný a vyšetřování nesměřuje ani tak k odhalení vraha, jako spíš k důkazu vyšší socialistické spravedlnosti. K dokonalosti tento obrázek ráje dovádějí kontrastní flashbacky ze 30. let a vedlejší "milostná" linka. V závěru své kariéry natočil Cikán zajímavější padesátkovou detektivku – Konec cesty. Ty názvy se mi pořád pletou, ale kvalitativní rozdíl mezi oběma filmy je velmi patrný. ()
Fiker uměl, jen občas ti naši režiséři si neuměli poradit se skvělými náměty.. ()
Film nesoucí více než detektivní příběh především komunistickou dělnickou ideologii. Staré pořádky jsou zde souhrnně označeny za vykořisťovatelské nebo kšeftmanské s přímým odkazem na období První republiky. Naopak dělnické postavy jsou zde prezentovány jako ryzí a neúplatné, což bylo místy přímo nesnesitelné. Námět sám sice není přímo originální, trochu zkratkovitý, ale celkem to šlo. Rudolf Hrušínský podal velmi slušný výkon, ovšem více mě pobavila postava zhýralého bezskrupolózního továrníka (V. Vejražka), což byl ve skutečnosti komouš jako poleno... ()
Souhlasím, že šlo skutečně o vcelku zajímavý námět, bohužel z něj režisér dokázal vymáčknout sotva polovinu. Najde se zde několik zajímavých pasáží, ty záběry z minulosti se mi taky líbili, bohužel postupem času se objevovalo stále více a více slabých a nudných míst. Závěrečné vyústění asi taky zrovna moc neokouzlí, i tak se z toho nakonec vyklubala alespoň průměrná podívaná. Rudolf Hrušínský jasně nejlepší nejen herecky ale i jeho úlisný vzhled a pokřivená charakteristika postavy – bavila asi nejvíce. „A kdo teda odjel do Luhačovic místo Kostky…“ ()
Film nese veškeré znaky doby ve které vznikl, včetně socialisticky realistické dějové linie. Námět však rozhodně nelze označit za hloupý a film za špatný. Objevují se zde osvědčení herci, nad ostatními vyčnívá především vynikající Rudolf Hrušínský, jehož postava je jednoznačně nejzajímavější v celém filmu. V případě konzistentního projevu Gustava Heverleho jsem se nemohla stále zbavit dojmu, že socialistická bezpečnost zaměstnala Vítka z Pyšné princezny. Jemu v kontrastu se objevuje Malhorn z Pytlákovy schovanky s nezbytnými atributy jako jsou oblaka dýmu z doutníku, luxusní vila, na stolku z masivu sklenka s prvotřídním koňakem. A tak se nedostavilo ani detektivní napětí- kdo bude ne faktickým, ale morálním viníkem bylo celkem jasné. A protože ve filmu z roku 1954 rozhodně nelze očekávat zásah v podobě deus ex machina, posledních dvacet minut rozluštění spletitého případu nepřináší žádné překvapení. ()
.....podpriemer - pozrieť sa dá, ale ....česká detektívka sa len "nadychovala"..... ()
Půlka filmu je zajímavá a svižná, jak začne retrospektiva začne se příběh vléct... ()
Teda nevim, co se vleče. Klady: Vynikající herecké výkony Nedbala, Hrušinského, Záhorského. Skvělá režie Cikána. Dojem, že se jedná o akci mord party rady Vacátka v r. 1932. Jenže ne, je to 20 let starý případ. Zajímavý motiv: vražda? zabití? úmrtí? Zápory: Cílená agitka komunismu, vychytralá. Žádnej hrdinnej soudruh, žádná strana. Zlý stavitel ohrožující životy nájemníků (analogie Neffova Hercoga a Nedobyla) , nezaměstnanost, zoufalství. Domácí neví, zda má sociální cit, nebo zda má býti hajzlem, jen šmelinář Ruda Hrušinský je stejně neoblíben u Masarykovské policie , jako u SNB. Ale pracuje! No z toho hrdinu neuděláme, je to navíc kurevník. Jen v závěru na vás ten kámen propagandy padne, patrně padnul i na zkušeného Cikána. Policajt, co normálně chodí v saku a má vzdělaní, si navlíkne uniformu a jde na rande. Společně s láskou pozorují plné koupaliště šťastných dětí vybudované v akci ZET. Věz diváče! Už tu nejsou zlí stavitelé a zmatení kapitalisté. Je tu ráj. Ať žije Klement Gottwald! ()
Když se tak dívám na staré komunistické filmy, tak Vejražku zavřít okamžitě, co se objeví na plátně, ušetří se tím čas a náklady na natáčení. Jinak bych ale v tomhle díle jeho roli za tak zápornou nepovažoval - holt poctivý prvorepublikový architekt se snaží stabilitu domu pojistit všemi prostředky, a tak místo tradičního zvířete nebo dítěte zazdí do základů rovnou pana majitele. Čímž jsem prozradil konec celé detektivky, chéché, vaše chyba, máte se na to nejdřív podívat a pak teprve číst komentáře. ()
Divnej film...predevsim mi prisel uplne strasne dlouhej. Duvodem muze byt utahany dej, velka spousta ruznych "podpribehu" (best of je kazdopadne voiceover Lídy Vostrčilové o tom, jak jela s Hrusinskym na vylet), nepresvedciva linka lasky mezi detektivem a dcerou jineho detektiva atd. Zly bohac a podnikatel byl nakonec potrestan, a chudi delnici (v pravu) zvitezili. Proste jako ze zivota... P.S.: Potesila mlada Eva Jirouskova, ktere to zde opet moc sluselo. 3+ ()
Celkom dobrá detektívka.. Dobrí herci , dávam 45%... ()
Průměrná detektivka, která zcela zapadla a která záhy vymizí i z paměti diváka. Výstavba nové čtvrti začala při výkopových pracech nálezem lidských pozůstatků z doby první republiky. Kriminalisté odhalují případ laxně postaveného činžovního domu, který měl být postaven lacino, aby přinesl větší zisky majiteli, a tak se nedbalo na bezpečnostní předpisy u stavby s pohyblivým podložím. Jak je psáno v obsahu, film dlouho zůstává přešlapovat na místě, není divu, že jsem několikrát podlehl při sledování mikrospánku. Závěr filmu je ovšem v intencích 50. let - na místě původního činžáku je dětské hřiště, kde si matky a babičky vozí děti na kočárcích a ty větší si hrají na písku a na hřišti... ()
30% — Pro mě do této chvíle neznámá detektivka. Začátek slibný — náhodný nález mrtvoly a pátrání po zločinu, který se stal před dvaceti lety, nabízí zajímavou podívanou. Bohužel je film poplatný době vzniku a tehdejším stereotypům, takže je velmi brzy jasné, kdo za vším vězí a kdo to naopak v žádném případě nemůže být, takže napínavost se hned zkraje vytratí. Dokonce i způsob, jak k tomu všemu došlo, se dá odhalit nejpozději do půlky filmu. A pak už se jenom čeká, až se to potvrdí. Takže ve chvíli, kdy vyšetřovatel prohlásí: „A teď se konečně dozvíme celou pravdu,“ není už vlastně co odhalovat. Přehlédnout se nedá ani nepříliš podprahové sdělení, že zatímco tenkrát buržoazní policie nebyla schopná případ vyřešit, socialistická bezpečnost i po dvaceti letech a za situace, kdy někteří aktéři již nežijí, to celkem bez problémů dokáže. Na druhou stranu — svoje stereotypy má i Agatha Christie. ()
Detektivní příběh je svým námětem doslova nadčasový, neboť snaha stavitelů co nejvíce ušetřit a později se vyhýbat zodpovědnosti a nápravě, o čemž tento příběh je, se v celé své podstatě děje i dnes. Krapet temnější atmosféra s přídavkem noir, což je na padesátá léta vzniku snímku docela překvapení, svým vyprávěním krapet nabývá dojmem, že tady žádná ideologie své doby použita nebyla, ale při zamyšlení nad problematikou si okamžitě uvědomíme, že je naopak víc než výrazná. Kdo jiný může stavět obytný dům ve snaze co nejvíce ušetřit a při vzniklém problému se odvracet od zodpovědnosti, než zlotřilý kapitalista. Příběh je neobvykle vyprávěn retrospektivně, tedy po určitém objevu v místě po zbourání domu, takže se tím zpětně dozvíme co, jak a proč se stalo. Snímek má svá pevná specifika, co se týče atmosféry, určitého napětí a skvělých hereckých výkonů, která zapříčinila, že nejen námětem nestárne. Nic než další povedená detektivka, jakou dnes už nikdo nenatočí. ()
Film jsem poprvně viděk, když mi bylo asi 8 nebo 10 let. Bylo to strašně napínavý a strašidelný (zvlášť scény ze sklepa), držel jsem palce detektivům a se zatajeným dechem čekal, do je vrah. Prostě pozitivní divácký zážitek. PS: Kolikrát jsem pak tiše doufal, abych při hraní na pískovišti taky nevykopal staré vlasy patřící nějaké mrtvole :) ()
Československá krimi, jejíž námět mě velmi zaujal, neboť tentokrát řeší kriminalisté dvacet let starý, uzavřený případ, v němž se nečekaně objevily nové skutečnosti. Poklidné pátrání po vrahovi majitele domu Kostky (typický nervozní, dýchavičný a neškodný dobrák B. Záhorský) vedené nesourodou dvojicí M. Nedbal (překvapivě ne úplně výrazný) a G. Heverle (tradičně mdlý a nezajímavý) se tak zaměřuje pouze na výslechy tehdejších účastníků a svědků případů, avšak pomalu se odkrývá staré tajemství. Ve vedlejší roli silně podezřelého nájemníka bytu se představil R. Hrušínský, jenž rozhodně z hereckého hlediska zaujal nejvíc, jehož bezeslovná genialita, jež ho později proslavila, se objevila zejména v přemlouvací scéně s O. Lukešem v závěru. Dobový tendenční nádech je dostatečně patrný, avšak domnívám se, že do hlavní devizy snímku, čili do spousty působivých promyšlených retrospektivních pohledů o jednu generaci zpět, pomineme-li společenské postavení záporných postav, výrazně nezasahuje. Mám dojem, že na rozdíl od mnoha jiných, mohl být na jedno ze svých posledních děl Na konci města plodný československý režisér M. Cikán pyšný. ()
Hrůša občas pobavil, hraje tam typického frajírka. Ale jinak film slouží hlavně k účelu porovnání rozdílu mezi prohnilým kapitalismem 30. let a novou socialistickou spravedlivou společností v 50. letech. ()
K tomu konci už jsem to nedával, to bylo furt dokolečka dokola. Už to nebylo ani krimi, ale spíše takové machinace mezi velkými pány. Jinak herci dobří, ale celkově to uspávalo. Zpočátku jsem dával šedesát, pak čtyřicet a pak už nic. Ta dvacítka je skutečně jen z milosti. ()