• Ony
    **

    Hrušínský hláškuje a má to jakousi detektivní zápletku, ale abych řekla pravdu, moc jsem do ní nepronikla. Ne že by byla sama o sobě tak nepochopitelná, ale scénář je zbytečně komplikovaný a těžkopádný a vyšetřování nesměřuje ani tak k odhalení vraha, jako spíš k důkazu vyšší socialistické spravedlnosti. K dokonalosti tento obrázek ráje dovádějí kontrastní flashbacky ze 30. let a vedlejší "milostná" linka. V závěru své kariéry natočil Cikán zajímavější padesátkovou detektivku – Konec cesty. Ty názvy se mi pořád pletou, ale kvalitativní rozdíl mezi oběma filmy je velmi patrný.(2.6.2012)

  • Schlierkamp
    ****

    Československá krimi, jejíž námět mě velmi zaujal, neboť tentokrát řeší kriminalisté dvacet let starý, uzavřený případ, v němž se nečekaně objevily nové skutečnosti. Poklidné pátrání po vrahovi majitele domu Kostky (typický nervozní, dýchavičný a neškodný dobrák B. Záhorský) vedené nesourodou dvojicí M. Nedbal (překvapivě ne úplně výrazný) a G. Heverle (tradičně mdlý a nezajímavý) se tak zaměřuje pouze na výslechy tehdejších účastníků a svědků případů, avšak pomalu se odkrývá staré tajemství. Ve vedlejší roli silně podezřelého nájemníka bytu se představil R. Hrušínský, jenž rozhodně z hereckého hlediska zaujal nejvíc, jehož bezeslovná genialita, jež ho později proslavila, se objevila zejména v přemlouvací scéně s O. Lukešem v závěru. Dobový tendenční nádech je dostatečně patrný, avšak domnívám se, že do hlavní devizy snímku, čili do spousty působivých promyšlených retrospektivních pohledů o jednu generaci zpět, pomineme-li společenské postavení záporných postav, výrazně nezasahuje. Mám dojem, že na rozdíl od mnoha jiných, mohl být na jedno ze svých posledních děl Na konci města plodný československý režisér M. Cikán pyšný.(7.4.2015)

  • Don Carlos
    ****

    Film jsem poprvně viděk, když mi bylo asi 8 nebo 10 let. Bylo to strašně napínavý a strašidelný (zvlášť scény ze sklepa), držel jsem palce detektivům a se zatajeným dechem čekal, do je vrah. Prostě pozitivní divácký zážitek. PS: Kolikrát jsem pak tiše doufal, abych při hraní na pískovišti taky nevykopal staré vlasy patřící nějaké mrtvole :)(25.12.2011)

  • consuela1
    ***

    Film nese veškeré znaky doby ve které vznikl, včetně socialisticky realistické dějové linie. Námět však rozhodně nelze označit za hloupý a film za špatný. Objevují se zde osvědčení herci, nad ostatními vyčnívá především vynikající Rudolf Hrušínský, jehož postava je jednoznačně nejzajímavější v celém filmu. V případě konzistentního projevu Gustava Heverleho jsem se nemohla stále zbavit dojmu, že socialistická bezpečnost zaměstnala Vítka z Pyšné princezny. Jemu v kontrastu se objevuje Malhorn z Pytlákovy schovanky s nezbytnými atributy jako jsou oblaka dýmu z doutníku, luxusní vila, na stolku z masivu sklenka s prvotřídním koňakem. A tak se nedostavilo ani detektivní napětí- kdo bude ne faktickým, ale morálním viníkem bylo celkem jasné. A protože ve filmu z roku 1954 rozhodně nelze očekávat zásah v podobě deus ex machina, posledních dvacet minut rozluštění spletitého případu nepřináší žádné překvapení.(6.5.2013)

  • ripo

    Filmy s detektivní napínavou zápletkou patří mezi nejoblíbenější u našich diváků. Takovým napínavým filmem, kde se děj rozuzluje až v poslední chvíli, je také Cikánův film ,,Na konci města". Spisovatel Eduard Fiker, autor celé řady známých detektivních příhod, napsal námět i scénář tak, že divák zůstává po celou dobu promítání filmu ve stálém vzrušení. Režisér Cikán i jeho ostatní spolupracovníci svou dobrou realisací napínavého příběhu jeho záměr ještě podtrhli.... POZNÁMKY: Režisér Miroslav Cikán pracuje ve filmovém oboru od r. 1913, kdy začal jako dramaturg. Samostatně jako režisér začal však natáčet až v r. 1933. Prvním jeho filmem byla filmová adaptace románu Karla Poláčka ,,Dům na předměstí". Z pozdějších prací (k nimž většinou psal i scénáře), uvádíme filmy „Král ulice" (1937), „Batalion" (1937), „Svět, kde se žebrá" (1938), „Příklady táhnou" (1939), „Studujeme za školou" (1939), „Paklíč" (1944). Prvním poválečným filmem režiséra Cikána bylo drama z okupace „Hrdinové mlčí" (1946). Po nich následovalo drama „Lavina" (1946), veselohra „Ale na" podle povídky Fr. Kubky (1947), adaptace díla Antala Staška „O ševci Matoušovi" (1948), špionážní drama „Případ Z8", veselohra „Pára nad hrncem" a historie z boje dělnické třídy proti vykořisťovatelům v době první republiky „Boj sa skončí zajtra", film natočený za umělecké spolupráce Mikuláše Huby. Cikán byl za tento film v r. 1951 vyznamenán čestným titulem laureáta státní ceny. V r. 1954 byl uveden Cikánův film „Výstraha", natočený podle námětu národní umělkyně Marie Majerové. — Eduard Fiker je autorem populárních detektivních románů, z nichž některé byly zfilmovány. Tak byl podle jeho námětu natočen v r. 1933 „Krok do tmy", v r. 1944 „Paklíč" (v režii M. Cikána), v r. 1946 „Třináctý revír" (podle románu „Zinková cesta"). V r. 1952 natočil podle jeho původního námětu o boji příslušníků SNB proti banderovcům na území Slovenska po druhé světové válce režisér Josef Mach film „Akce B". Námět k filmu „Na konci města" je rovněž původním filmovým námětem. Filmový přehled 5/1955(24.7.2009)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace