poster

Oddělené světy

  • český

    Vzdálené světy

  • Dánsko

    To verdener

  • anglický

    Worlds Apart

Drama

Dánsko, 2008, 116 min

  • Radek99
    ****

    Takový komorní, svým vyzněním až televizní film, který ve svém lpění na detailech a soustředěním se jen na několik jednotlivých osudů dobře vystihuje celkový zrůdný model fungování mechanismu sektářského života a ostrakizování z něj. K Svědkům Jehovovým přistupují tvůrci navíc až překvapivě civilně a zbytečně je nedémonizují, jejich postavy zůstaly stále obyčejnými lidmi a nevyzněly jako monstra, což je velký klad snímku. Ač mám k této sektě/církvi ambivalentní vztah, v podstatě je jen jednou z mnoha několika desítek, možná stovek jí podobných, na příkladu fungování Svědků Jehovových v kontextu tohoto rodinného dramatu je dobře patrné, jak zhoubný vliv má na jedince i na strukturu jeho rodiny ortodoxní praktikování víry a obecně vlastně čehokoliv v lidském životě...(10.10.2011)

  • pakobylka
    **

    O úskalích slepé víry svázané přísnými pravidly, jejichž porušení může navždycky zpřetrhat rodinné vztahy - ale taky osvobodit. Potíž je v tom, že jsem od dánského snímku čekala víc. Ne že bych se nemohla dočkat černočerné hlubiny Mariánského příkopu, ale taky jsem se nechtěla cachtat na mělčině pro neplavce. Neboť dějová linie je až příliš prvoplánová - svým způsobem se podobá obsahu časopisů s hezky upravenými, pastelově barevnými kýčovitými obrázky, které Svědkové Jehovovy rozdávají. Takže jsem sice chápala motivaci i emoce jednotlivých postav, ale nemohla jsem jim UVĚŘIT - natož přehnaně fandit kterékoli z nich. Tím pochopitelně nikterak nezpochybňuju, že film vznikl na základě skutečných událostí, které musely být pro hlavní hrdinku velice traumatizující ... 2,5* ... P.S.: 1) Nějak si nedokážu ujasnit, jak se víra srovnává se lží. Pravděpodobně jste mnohokrát zalhali ... většina z vás - zvlášť pokud jste se chtěli vyhnout vyhroceným a krajně nepříjemným střetům - někdy to prošlo a jindy zase ne. Ale pokud budete OPRAVDU věřit, že vševědoucí a všudepřítomný Bůh vás neustále šmíruje, troufnete si lhát stejně jako Sára ? Budete snad doufat, že zrovna TAKOVÝ Bůh jako Jehova vás pochopí ? 2) Jistěže jednou přijde něco jako Armagedon - a pakliže budou "zničeni ti, kdo ničí Zemi", patrně to lidstvo jako takové nepřežije. Jenom by mě dost překvapilo, kdyby v tom kromě nás samotných (popřípadě kromě matky přírody pozemské i mimozemské) měl prsty i Bůh. Ale pokud přece jenom existuje - a pokud samolibě bazíruje na svém uctívání a ve své nekonečné dobrotě zamýšlí spasit jenom vyznavače té JEDINÉ a PRAVÉ víry, nejsem si jistá, jestli stojím o Jeho elitářské Království. Kromě toho se nabízí rouhačská otázka: KTERÝ Bůh a KTERÁ víra nám vlastně zajistí nesmrtelnost ? Neboť jsme lidé nedokonalí a chybující - podle čeho se máme správně rozhodnout ? 3) Jestliže můžu soudit z - řekněme - určité osobní zkušenosti, nejsou v našich malých českých poměrech Svědkové Jehovovy až tak pravověrní. Alespoň ne všude - ne všichni. Vím o rodině, která se skládá z věřících i ateistů - a která nezavrhla svého člena, přestože zavrhl Jehovu. V podstatě nikdo nezavrhl nikoho - kromě Boha. Může to pramenit i z toho, že v minulosti u nás byli Svědkové Jehovovy zakázáni. Předpokládám, že v ilegalitě byli rádi za každou ovečku a jejich organizace tudíž mohla být smířlivější - a ze setrvačnosti nebo díky specifické české povaze taková mohla i zůstat ... někde ... do určité míry. Protože VŽDYCKY je to především o lidech - o TĚCH lidech, kteří mají v rukou moc nad životy ostatních. Ale to je jenom taková moje malá, čistě soukromá - a možná zavádějící úvaha při laickém pohledu zvenčí.(3.10.2012)

  • Ketri
    *****

    Lidé mají zvláštní dar zbytečně komplikovat své životy a především životy těch ostatních. A to díky jinému daru či spíše prokletí. Tam kde jsou emoce, tam je radost ale většinou i obrovská bolest. V té chvíli má člověk nejblíže k "oprášení" svého dalšího daru - k víře. Mně však zůstává záhadou, proč se lidé upínají k bohu tak krutému a destruktivnímu, bohu některých částí Starého zákona. Proč by chtěl jakýkoliv Bůh po člověku, aby zavrhl své nejbližší, své rodiče, děti, sourozence? Bůh tedy není láska? Je tedy Bůh nenávist? Ale je to pak ještě Bůh? Děti, které vyrůstají ve víře svých rodičů stojí před krutým rozhodnutím, stejně jako rodiny mladých lidí, kteří se stanou kořistí "průkopníků". Jak kruté bylo ve filmu sledovat odlišné chápání tohoto rozhodnutí v etapách vyvíjejícího se dětského rozumu a vnímání okolí. Autorům patří můj obdiv.(25.4.2011)

  • freddy
    ****

    Tohle je další z kvalitních severských filmů, který nabízí divákovi zase něco jiného, něco nového, vhled do světa, kam se člověk jen tak nedostane. Téma život mezi svědky Jehovovými je určitě samo o sobě velmi zajímavé, ale když je navíc natočené podle skutečnosti, tak film získává ještě více na zajímavosti. A ve vnímání tohoto filmu mi dost pomohl i fakt, že jsem asi dva nebo tři týdny zpátky viděl v nočních hodinách na Nově v rámci vysílání archivních pořadů vydání pořadu Tabu z roku 1996, které se celé věnovalo dětství a dospívání mezi svědky Jehovovými. V kontextu svědectví zpovídané ženy v pořadu Tabu získal tenhle film z mého pohledu tak maximálně na zajímavosti, jak jen to může být možné. To, co popisovala ta žena v pořadu Tabu jako by téměř věrně kopíroval tento film z Dánska. Složité dospívání plné zákazů, plné života v nesvobodě, dojde i na zakázanou lásku a pochybování, to vše nabízí film Oddělené světy a opravdu je na co se dívat. Ani na okamžik jsem se nenudil, ani na okamžik jsem nezaváhal, že by snad něco v tomto příběhu mohlo být vymyšleno. Tohle je tak silný příběh, že na něj určitě jen tak nezapomenu. Navíc jsou zde vynikající herecké výkony všech zúčastněných. Nakonec jsem Sáře přál, že se dokázala odtrhnout od Jehovy, ale bylo mi trochu líto, že tím přišla o možnost styku se svou rodinou. Každopádně rád jsem tento film viděl, rád jsem s ním strávil svůj čas a rozhodně na něj jen tak nezapomenu. Váhám, jestli udělit čtyři nebo pět hvězd, je to někde přesně mezi, tomuhle filmu totiž nic nechybělo a je po všech stránkách dokonalý, ale zároveň necítím, že by to bylo na maximální hodnocení. Zatím tedy uděluji čtyři hvězdy a možná to časem změním.(10.5.2010)

  • danliofer
    *****

    Film by klidně snesl 15 minut navíc, aby aby mohl jít trochu více do hloubky. Jinak ale velmi slušná rekonstrukce příběhu, který vyvolává spoustu otázek, na něž ve filmu bylo odpovězeno jen částečně... Rozhodně ale upozornil velkou měrou na fakt výmývání mozků a absolutní netoleranci vůči odlišnému. Pokud si totiž pevně stojím za svou vírou, mohu být absolutně bez obav otevřený všem ostatním... Představitelé některých náboženských směrů mají před sebou ještě dlouhou cestu k Bohu... Toto se filmu podařilo sdělit velmi decentně, přesto jasně.(23.10.2011)

  • - Ačkoli je film fikcí, na řadě míst se opravdu podobá životu Tabity. Titulky v závěru snímku, které odkazují na Sářinu (Rosalinde Mynster) budoucnost, přesně reflektují Tablitin skutečný život. (Rokle)

  • - Dánové tento film vyslali jako svého kandidáta na Oscara za rok 2009. Snímek se však nedostal pětice nominovaných. (Rokle)

  • - V závěrečné scéně je dívka, která se na Sáru podívá a usměje, "skutečná Sára", podle které byl snímek z části natočen. Její pravé jméno je Tabita a režisér přiznává, že inspirací pro natočení filmu mu byl její článek z roku 2006, jenž si přečetl v dánských národních novinách. (Rokle)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace