Oddělené světy

HEREZE ALERT!!! Mají to ti Vědci JehoNohy složitý život: celý den se modlí, vysvětlují si vzájemně svou víru a slova JehoHovna, snaží se ulovit nevděčné ateistické ovečky do svého stáda a ani neschválenou literaturu přečíst nesmí, ani zašustit si před svatbou nemůžou, aby to nevedlo k vyobcování z rodiny. Jak jste asi pochopili z předchozí věty, kdykoliv vlezu do kostela, je potom třeba nechat ho znovu vysvětit. Slepou víru nechápu a zrovna tak potřebu si v civilizované době zjednodušovat (nebo spíše komplikovat) život nějakými starověkými manýrami, odmítat vlastní odpovědnost a všechno házet na imaginárního Velkého Bratra, co sice šmíruje, ale za pár Zdrávasů a půltucet Otčenášů odpustí brutální vraždu a jednou vezme věřícího do Ráje. Kdo ovšem nevěří, nebo má jiného imaginárního kámoše, ten se bude navěky smažit v plamenech pekelných, i kdyby jinak žil jako hotový světec. Skvělá demagogie, nicméně 100x opakovaná lež se stává pravdou a když se to do dětských hlaviček hustí společně s mateřským mlékem, vznikne fanatik. Jak můžou zblbnout dospělí lidi, to už je zajímavější otázka - snad po nějakém úrazu hlavy, kvůli nedostatku kyslíku, duševní chorobě atd. Nechápejte špatně, mně lidi s vírou nevadí, akorát se mi se svými "pravdami" nesmějí vnucovat. I jako ateista připouštím: jsou věci mezi nebem a zemí, ne všechno lze vysvětlit, ale jestli existuje něco jako bůh, pak na lidi a na celou tuhle planetu zvysoka sere a žádné modlení na tom nic nezmění. Amen! 65% P.S.: Potrefené husy žádám, aby mi nekejhaly do pošty. Píšu, jak to vidím já a nikoho nenutím myslet si totéž. Alespoň vám v tom posmrtném Ráji nebudu zabírat plac;-). P.P.S: Detailněji se za mě k filmu vyjádřil Exkvizitor a stejně jako JANARYBA se ptám, jak to vlastně se vztahem dopadlo? (10.10.2011)

Tohle je další z kvalitních severských filmů, který nabízí divákovi zase něco jiného, něco nového, vhled do světa, kam se člověk jen tak nedostane. Téma život mezi svědky Jehovovými je určitě samo o sobě velmi zajímavé, ale když je navíc natočené podle skutečnosti, tak film získává ještě více na zajímavosti. A ve vnímání tohoto filmu mi dost pomohl i fakt, že jsem asi dva nebo tři týdny zpátky viděl v nočních hodinách na Nově v rámci vysílání archivních pořadů vydání pořadu Tabu z roku 1996, které se celé věnovalo dětství a dospívání mezi svědky Jehovovými. V kontextu svědectví zpovídané ženy v pořadu Tabu získal tenhle film z mého pohledu tak maximálně na zajímavosti, jak jen to může být možné. To, co popisovala ta žena v pořadu Tabu jako by téměř věrně kopíroval tento film z Dánska. Složité dospívání plné zákazů, plné života v nesvobodě, dojde i na zakázanou lásku a pochybování, to vše nabízí film Oddělené světy a opravdu je na co se dívat. Ani na okamžik jsem se nenudil, ani na okamžik jsem nezaváhal, že by snad něco v tomto příběhu mohlo být vymyšleno. Tohle je tak silný příběh, že na něj určitě jen tak nezapomenu. Navíc jsou zde vynikající herecké výkony všech zúčastněných. Nakonec jsem Sáře přál, že se dokázala odtrhnout od Jehovy, ale bylo mi trochu líto, že tím přišla o možnost styku se svou rodinou. Každopádně rád jsem tento film viděl, rád jsem s ním strávil svůj čas a rozhodně na něj jen tak nezapomenu. Váhám, jestli udělit čtyři nebo pět hvězd, je to někde přesně mezi, tomuhle filmu totiž nic nechybělo a je po všech stránkách dokonalý, ale zároveň necítím, že by to bylo na maximální hodnocení. Zatím tedy uděluji čtyři hvězdy a možná to časem změním. (10.05.2010)

Hodně smutný pohled do jehovistické rodiny a vesměs i smýšlení celé komunity. Řada striktních pravidel a omezení, která si normální člověk do života dobrovolně vpustit nenechá ani za peníze. Názory o tom, že nepříjmeš cizí krev, vzdělání je zbytečné, jehovista nemůže žít s nejehovistou.. atd. ..jsou naprosto děsivé. Takhle nějak vypadá fanatismus a jelikož mám s těmito lidmi osobní zkušenost, sám to vnímám velmi citově. Rozhodně doporučuji zhlédnout, aby si člověk uvědomil, že náboženské extrémy jsou neslýchané zlo a že se denně děje na všech místech planety. Moc pěkný film a velmi poučné pokoukání. 75% (09.06.2012)

Ještě teď mi běhá mráz po zádech.. Chvílemi jsem jen kroutila hlavou nad tím, čemu je člověk ochoten uvěřit a podlehnout i za cenu vlastního života.. Rosalinde Mynster byla krásná a svoji roli zahrála lépe než přesvědčivě.. Skutečně jsem jí věřila všechny slzy i radost.. Kdo mě ale zaujal mnohem víc, to byl Johan Philip Asbæk.. Není to kdovíjaký krasavec, ale vyzařuje z něj něco, díky čemuž mě film bavil mnohem víc.. Možná to byla lidskost.. Každopádně byl úžasně přirozený a skutečný! I hudba je nádherná.. A líbí se mi, že film si na nic nehraje.. Vše je natočeno prostě tak, jak to chodí - a to je skvělé!!! (10.04.2012)

Téma vášně a trpělivosti v setkání víry s nevírou již stálo u zrodu zpracování vícera děl. Je právě TO, o čem jsem přesvědčen to jediné a pravé? Nebo mi z úzce vymezeného úhlu pohledu na svět něco podstatného uniká. Mladá dívka, jejíž víru testuje setkání s první láskou nakonec odsouvá zčásti zkostnatělá dogmata (přejatá výchovou) a vydává se svou vlastní cestou. Něčí pravda nemusí být nutně poplatná jinému, striktně a trojjedině. Film přichází s mnohaúrovňovou možností k zamyšlení… otázka hodnot, lásky k Bohu versus lásky k dítěti, témata identity, identifikace, introjektů, osobní svobody, bezmocnosti… vlastně volby, nejsou vynechána. (11.10.2011)