Muka obraznosti

Když jsem četl knížku, postava Marka ve mně vyvolávala rozporuplné pocity. Chápal jsem jeho romantiku, ale srala mě jeho lenost, budižkničemovitost, nenažranost. Nemohl jsem plně sympatizovat s hrdinou, jehož soubor vlastností se dnes hodí perfektně tak leda na městského policajta. Musím proto uznat, že Pomeje byl na ztvárnění tohohle debílka přímo zplozenej. (01.05.2013)

Filmove zpracovani Paralovych romanu me nikdy nenudi. Libi se mi jejich atmosfera, vykresleni postav, eroticke prvky a je vicemene jedno, ktery reziser se toho ujme. Muka obraznosti nejsou vyjimkou. Zajimave herecke obsazeni, kde me nejvice zaujala mala role Petra Cepka, pred shlednutim filmu jsem se dost bal Pomejeho, nastesti mi vsak vubec nevadil... Vyborne bylo vykresleno i pracovni prostredi liberecke textilky. Mozna na skodu bylo dost pomale tempo a stopaz. (14.05.2011)

Páralův román mě nadchl, film už o poznání méně. Hlavně postava ing. Ziny Zachové (v Markových představách paní de Renal) je v knize mnohem živelnější, emotivnější i složitější. Tím nechci říct, že by ji Dasha Bláhová špatně zahrála, naopak, podle možností scénáře byla hodně dobrá. Na druhou stranu: od knižní předlohy je film o něco "chudší", ale zase od ní tolik neutíká a je i celkem dobře zahraný. (24.11.2009)

Musím přiznat, že z druhého setkání s filmem po více než dvaceti letech mám o dost lepší pocit. Drha opustil svoji v minulosti opakovaně osvědčenou polodokumentární formu a slušně zvládnul pohyb v jiném filmařském terénu. Mírné rozpaky vzbuzují některé herecké výkony (střídání lepších a horších momentů i v rámci jednotlivých postav - Pomeje, Bláhová...), velké rozpaky pak snad nejtrapnější možná typicky komerční „osmdesátková“ hudba Karla Svobody, která se rušivě vnucuje k dobře fungující dobové muzice konce 50. let (Kučerovci, Rudolf Cortés ad.). Jo, a taky ten „Stááándal“ a vůbec výslovnost francouzských jmen tahá za uši. Ale to všechno naštěstí nepřebíjí pocit příjemného nadhledu, který mám z filmu jakožto celku. (20.11.2012)

Kniha je v porovnání s tím nejlepším od kdysi dobrého, dnes polozapomenutého spisovatele, který si udělal jméno popisování ústecké reality, velmi, velmi špatná. A filmové zpracování, které natočil dvorní režisér nekonečné sračky RP a VKV shitter Drha, není jen špatné, ale vskutku strašné. Pomeje v dobách, kdy se ještě podobal člověku a ne praseti, obyvklá sestava štěkařů a stínařů, mezi nimi, jak pěst na oko tehdy ještě hezká Dáša Bláhová...proč tedy jedna hvězda? No, jo, proč? Ale co, o jednu hvězdu nezchudnu a soudruh Drha je tak nějak zvyklý (06.05.2010)