O bílém hadovi

Televizní pohádka z Německo - Rakouské produkce O bílém hadovi mi unikla při vysílání na některém televizním kanále, když jsem ji tenkrát viděl asi od poloviny. Na začátku léta páně 2020 jsem si na tuto pohádku bratří Grimmů vzpomněl a tak jsem se na ni rozhodl podívat, i když jsem vždy měl raději ty naše české. Pohádky jsem jako dítě pochopitelně miloval a v období socialismu se vždy těšil na nový štědrovečerní přídavek a samozřejmě také na opakování těch starších, protože v době dvou televizních programů se na obrazovkách objevovaly jen vzácně. V dospělém věku pro mne pohádkové příběhy představovaly hlavně únik z reálného světa, jehož pochopení pro mne bylo s přibývajícím věkem čím dál složitější. Ale vraťme se k pohádce O bílém hadovi z roku 2015, na kterou jsem byl zvědavý hlavně z toho důvodu, jak si povede v konfrontaci z kvalitními starými pohádkami. Hlavním hrdinou byl Endres (Tim Oliver Schultz), syn chudého farmáře, který nechtěl jen pracovat na poli jako jeho táta (Roland Silbernagl), se kterým si nerozuměl, protože svého syna nepovažoval za dobrého chalupáře a nechápal, proč se chce naučit číst a psát. Jednoho večera se spolu pohádali a Enders odešel z domova, přičemž brzy dorazil na hrad krále Konráda (Reiner Schöne), který byl ve své zemi pověstný svými mimořádnými schopnostmi a moudrostí. Shodou okolností se Enders a král spolu vzápětí setkali a vladař brzy poznal mladíkovu dobrou povahu, takže jej stanovil svým komorníkem, jehož nejdůležitějším úkolem bylo, aby po večeři vždy přinesl králi zlatou mísu. Uvnitř bylo maso připraveného bílého hada, ale to nikdo nevěděl a nikdo se nesměl do mísy podívat. Díky pravidelnému pojídání hadího masa král mluvil jazykem zvířat a tak se mu vždy podařilo odhalit nepřátele a zrádce mezi svými poddanými nebo předpovídat špatné počasí. Endres plnil své nové povinnosti příkladným způsobem a cítil se u královského dvora dobře. Jednoho dne, když zachránil život oblíbeného koně královské dcery, se jeho reputace u dvora zvýšila a dokonce si ho všimla i princezna Leonora (Frida-Lovisa Hamann). Dcera krále mladíka popichovala, aby se podíval do zlaté mísy, ale Endres to odmítl, protože to bylo zakázáno pod trestem smrti. Navíc měl pocit, že král se hned všechno dozvěděl, když někdo udělal něco špatného. Jednoho dne na něj nachystal past velitel královské stráže Arnold (Dominik Raneburger), jemuž se vůbec nelíbilo, že se princezna s Endresem sblížili, protože se ucházel o její ruku. V okamžiku, kdy se král s královnou Beatrix (Jutta Fastian) chystali na výlet, vyhodil Arnold z okna královniny komnaty její prsten a pak obvinil komorníka z krádeže, protože také on byl v její komnatě o pár minut dříve. Naštěstí se za něj přimluvila princezna a tak dostal šanci na nalezení prstenu a prokázání neviny. Musel tak učinit dříve, než se královský pár vrátí vyjížďky na koních. Zoufalý Endres se podíval do zlaté mísy a snědl všechno bílé hadí maso a tak i on byl schopen porozumět jazyku zvířat, takže záhy zjistil, že prsten spolkla kachna. Poté, co se o tom král dozvěděl, měl podezření, že Endres ochutnal maso, což se vzápětí potvrdilo. Endres musel tedy rychle prchnout z hradu, přičemž mu znovu pomohla princezna, která mu dala svého koně. Bývalý komorník prchl do lesa, pronásledovaný královskými vojáky, ale jelikož mu kůň pomáhal, povedlo se mu setřást pronásledovatele. Následně princezna Leonora objevila v zámku tajné vězení, podle rady, kterou jí dal Endres před svým útěkem. V žaláři našla svého strýčka Friedricha (Erwin Leder), jehož tam držel celé roky král Konrad, Jeho bratr totiž kdysi objevil kouzelného bílého hada a Konrád chtěl rozumět řeči zvířat, takže hada zabil a Friedricha nechal zavřít. Princezna Leonora svého strýce osvobodila ze žaláře a ten ji poprosil, aby našla a zachránila druhého bílého hada, než se ho zmocní její otec. Ten se ho chtěl zmocnit, protože mu Endres snědl toho prvního a tak se princezna vydala najít druhého hada a také Endresa. Jakmile Leonora našla Endresa, objevil se její otec a požádal Endresa, aby mu přinesl hada. Jenže mladík spojil své síly se zvířetem a a společně krále porazili. Od té doby Endres vládl království s princeznou Leonora moudře a spravedlivě. Snížil daně zemědělcům, nařídil, aby každé dítě mělo mít možnost učit se číst a psát a les, ve kterém žil bílý had, prohlásil za kouzelný les, do kterého lze vstoupit pouze s jeho povolením. Pohádka tak skončila jako téměř vždy dobře, nicméně právě u těch z produkce bratří Grimmů bych se nedivil, kdyby tomu tak nebylo. Pohádka se mi docela líbila, místy byla trošičku strašidelná, ale měl slušný děj, napětí a těch 90 minut docela uteklo. Suma sumárum, pohádka O bílém hadovi ode mne získala tři bílé hvězdy ***. (24.01.2020) (méně) (více)