FRI - FI - PI
Obsahy(1)
Jiřina Bohdalová a Oldřich Nový uvádějí Fričovy filmové písničky. Proslulý prvorepublikový filmový milovník Oldřich Nový se škraboškou na očích se vloupe do trezoru, kde jsou od roku 1930 uloženy filmy Martina Friče (1902–1968). Natočil jich přes 80, z toho na čtyři desítky veseloher. Nový si chce ve vysoce hořlavém terénu zapálit, ale zřízenec ho odkáže na kuřárnu, kde na něho čeká v „oficírském“ obleku Jiřina Bohdalová připravená točit další Fričův film. Spolu si pak vysvětlují, co znamená zkratka Fri-Fi-Pi. Dozvíme se, že jsou to Fričovy filmové písničky. Společně si budeme prohlížet filmové ukázky, na nichž zazní kdysi populární šlágry, z nichž mnohé si zpíváme dodnes. Jsou to mj. Rosita, Zapomeň, že už se loučíme, Sám já chodívám rád, Slunečnice, Bláhové mládí, Stonožka, Na děvče mi nesahej, Jen pro ten dnešní den a In Italien. Budeme tak moci nahlédnout do Fričových slavných snímků, jako byly Lelíček ve službách Sherlocka Holmese, Tři vejce do skla, Těžký život dobrodruha, Hotel Modrá hvězda, Čapkovy povídky, Kristián, Pytlákova schovanka a Hvězda zvaná Pelyněk. (Česká televize)
(více)Recenze (8)
Tak tohle byla ta obludnost... "Ale paní Bohdalová, žůžo?" Aneb jak se Frič sám podílel na devalvaci celé předchozí filmové éry. Odtud pocházejí všechny ty zmatky, kde nikdo netuší, že Lelíček je film Lamače a Frič v něm jen hraje atd. Z Velké čtyřky se násilně dělá Velká pětka, ačkoli ve 20. letech vzorem byli zakladatelé United Artist a v Německu Wassermana pravidelně nahrazoval Zerlett. Chronologie je potlačena v rámci hrané žoviálnosti a celé to směřuje jen k tomu, aby Jižinka pomyslně navázala na Anny Ondrákovou, jejíž zcizenou fotografii nosí v peněžence (!). Co taky s pořadem, který operuje s tím, že Frič točí od roku 1930, přičemž vlastně až od roku 1932, ačkoli již od 1928. Ouha. ()
Nostalgická hudební vzpomínka na pana Friče, který si čtyři roky nato vzal bohužel svůj život, všichni víme proč. Příjemnými průvodci byli pan Oldřich Nový a paní Jiřina Bohdalová. ()
Písničkový mišmaš namíchaný bez hlavy a paty stejně jako komentáře Oldřicha Nového (o Bohdalové jako štáfáži ani nemluvě). 1) Ovšem ty písničky jsou pořád báječné._____ 2) Kvalitu kompilace výstižně charakterizuje NinadeL*. ()
Školitel Oldřich Nový vede soukromý rekvalifikační kurz pro zvídavou Bohdalku, která si na kus řeči odskočila přímo z natáčení. Sestřih nejslavnějších evergreenů z filmů pro pamětníky nemá v zásadě čím zklamat, škoda jen, že osobnost Maca Friče zůstává nepřítomná kdesi v pozadí. Poslechněte, Jiřinko, vy už taky hodně pamatujete. – No to ani ne, ale ráda čtu, chodím do kina a dívám se na televizi. No, není to žůžo? ()
Setmělým koridorem se blíží temná maskovaná postava. Svítí si baterkou na cestu, ohlíží se, zda jí nejsou v patách nežádoucí svědci, až dojde k cíli - obrovskému trezoru. Sejme škrabošku a zatímco hudba dramaticky vrcholí, otevírá lupič trezor, mumlaje tajemnou šifru Fri-Fi-Pi. Střih, světlo a už zcela civilní Oldřich Nový vysvětluje význam té tajemné zkratky - FRIčovy FIlmové PÍsničky. ;-) Ano, je to zcela prozaický střihák hudebních čísel z filmů pro pamětníky, spojený inscenovanými dialogy. Šarmantní mentor Oldřich Nový v nich poučuje "naivní" Jiřinu Bohdalovou a v závěru si s ní dokonce zopakuje slavnou scénu "Zavřete oči, odcházím". Některé archivní kousky (zejména s Anny Ondrákovou a Ljubou Hermanovou) jsou téměř k nepřežití, ale spojováky jsou navzdory jisté strojenosti příjemné a kultivované. 60% ()
Reklama