Filmaři si rádi vybírají slavnosti, kde se lidé chovají uvolněněji, kde jim z povah padají pečlivě budované masky. Tentokrát se jedná o svatbu. Režisér Vladimír Drha se soustředí na omezený na svět jednoho ne příliš vzhledného činžáku, aniž bychom postřehli vypjatost doby - zvolil si totiž přelom epoch (měl by psát rok 1949), avšak řítící se pronikavé změny ještě jako by ani z dálky nedolehly. Lidé ještě mohou předstírat jisté společenské zařazení (například příslušnost k "honoraci"), ale povětšinou se již jedná jen o prázdnou schránku, jejíž iluzornost i směšnost si ještě nikdo plně neuvědomuje. Zestárlý vypravěč si tak vybavuje události, jichž se v oněch časech účastnil jako malý chlapec.(oficiální text distributora)
V kinech
od:
Ony
Tohle nostalgické vzpomínání beze hran bývá vošajstlich, ale evidentně se mu těžko odolává. Drhův film mi z neznámého důvodu připadal snesitelnější než třeba stejně starý Podzimní návrat. Asi že tu vypravěčovo dětské já nemá zas tolik prostoru a důležitý je tam hlavně ten barák. Možná Početí úplně nepotřebovalo velké plátno, ale krátkometrážní dokument O malém světě z roku 1967, který je vkomponován na začátek jako ustálený předfilm, si ho zaslouží.(21.5.2018)
WANDRWALL
Hrát v tomhle filmu a potom o něm říkat, že se nepovedl, to není v naší zemi příliš časté. A právě řada herců, co zde hraje, tak natáčela i další film od V. Drhy, prý v naději, že se jim podaří dosáhnout zlepšení. Tenhle film byl natočený zhruba za 15 milionů a to v roce 2.000. tehdy se mohly tyhle peníze použít raději na postavení 15 pěkných bytů, ve kterých mohlo bydlet zhruba 25 - 35 lidí! Takže "Umění je pro lidi, ale taky proti nim". Nic proti tomu, kdyby ty peníze nedávala CT, tedy veřejná instituce.(16.9.2010)
argenson
Příjemný retrofilm s nijak vysokými ambicemi. Interiéry dokonale dokreslují atmosféru doby. Sympatické seskupení herců, zvláště je pěkné vidět Janu Brejchovou, kterou je v posledních letech vidět málo. Těžko ale lze uvěřit tomu, že by se v jednom domě sešla natolik panoptikální grupa lidí tak podivných charakterů. Na druhou stranu to umožňuje rozehrát drobné úsměvné epizodky, na kterých film stojí. Jsou to ale základy vratké, protože základní příběh nic moc. Stejně jako Dana Vávrová. Ta mi přišla úplně mimo. Humoru spíše pomálu. Pak člověk ocení alespoň jednu hlášku, byť nijak světovou: "Indická tanečnice? To bude nejspíš ňáká kurva z Karlína... vod viaduktu."(17.12.2011)
Dudek
O tento film bych nejspíše ani okem nezavadil, pokud by v něm nehrál můj bývalý spolužák. Smůla jen, že se nepovedl tak, jak tvůrci chtěli, přesto se však jedná o zajímavý snímek odehrávající se celý na jednom malém místě. Všechny dramatické události se, stejně tak jako v běžném životě, stanou mimo obraz.(17.2.2006)
Master19
Zoufale nudné nostalgické šťourání malého kluka. Samozřejmě že to je velký příběh malého člověka, ale otázkou je, jestli mu měl být věnován celovečerní film. Je tu všechno, co už bylo (a bude) v těchto typech filmu vyřčeno a naznačeno, ale na rozdíl třeba od Bylo nás pět nebo Obecné školy, tady absentuje humor a přebývá obtloustlý vypravěč Jandák v jedné ze svých posledních rolí před vstupem do vysoké politiky...(8.10.2018)