Filmaři si rádi vybírají slavnosti, kde se lidé chovají uvolněněji, kde jim z povah padají pečlivě budované masky. Tentokrát se jedná o svatbu. Režisér Vladimír Drha se soustředí na omezený na svět jednoho ne příliš vzhledného činžáku, aniž bychom postřehli vypjatost doby - zvolil si totiž přelom epoch (měl by psát rok 1949), avšak řítící se pronikavé změny ještě jako by ani z dálky nedolehly. Lidé ještě mohou předstírat jisté společenské zařazení (například příslušnost k "honoraci"), ale povětšinou se již jedná jen o prázdnou schránku, jejíž iluzornost i směšnost si ještě nikdo plně neuvědomuje. Zestárlý vypravěč si tak vybavuje události, jichž se v oněch časech účastnil jako malý chlapec.(oficiální text distributora)
V kinech
od:
Marounek
Dobová atmosféra života v ošuntělém činžáku by byla zajímavá, ovšem jen za předpokladu, že by k ní byl přibalen i děj. K dobrému dojmu nepřispěl ani odulý Vítězslav Jandák, který se zde snaží retrospektivně vyprávět o svém dětství jako milý starý pán připomínající Rudolfa Hrušínského (a nejde mu to). Navíc mi připadalo, že buď naprosto odflákli kontrolu výsledného výplodu, nebo byl Jandák při čtení svých melancholických replik nalitý, každopádně ale nechápu, jak mohl popisovat to že měl někdo na sobě oblečení té barvy, když to byla barva úplně jiná, anebo říci, že někdo dostal darem zlatou sošku želvy s odklopným krunýřem, když to byla figurka mouchy a odklápěly se jí křídla.(9.7.2012)
argenson
Příjemný retrofilm s nijak vysokými ambicemi. Interiéry dokonale dokreslují atmosféru doby. Sympatické seskupení herců, zvláště je pěkné vidět Janu Brejchovou, kterou je v posledních letech vidět málo. Těžko ale lze uvěřit tomu, že by se v jednom domě sešla natolik panoptikální grupa lidí tak podivných charakterů. Na druhou stranu to umožňuje rozehrát drobné úsměvné epizodky, na kterých film stojí. Jsou to ale základy vratké, protože základní příběh nic moc. Stejně jako Dana Vávrová. Ta mi přišla úplně mimo. Humoru spíše pomálu. Pak člověk ocení alespoň jednu hlášku, byť nijak světovou: "Indická tanečnice? To bude nejspíš ňáká kurva z Karlína... vod viaduktu."(17.12.2011)
WANDRWALL
Hrát v tomhle filmu a potom o něm říkat, že se nepovedl, to není v naší zemi příliš časté. A právě řada herců, co zde hraje, tak natáčela i další film od V. Drhy, prý v naději, že se jim podaří dosáhnout zlepšení. Tenhle film byl natočený zhruba za 15 milionů a to v roce 2.000. tehdy se mohly tyhle peníze použít raději na postavení 15 pěkných bytů, ve kterých mohlo bydlet zhruba 25 - 35 lidí! Takže "Umění je pro lidi, ale taky proti nim". Nic proti tomu, kdyby ty peníze nedávala CT, tedy veřejná instituce.(16.9.2010)
Radiq
odpad!To je ale pěkný film - pěkný jako pěkně o ničem. Prostě natočeny vzpomínky jednoho dědka na jeden den z dětství. Byla tam svatba, plno různejch postav, ty furt něco melou nebo dělaj, ale nic, co by rozvíjelo příběh. Jediny, co tam je zajimavy, ale zároveň taky docela hnus, je to, že ta jeho "maminka", jak o ní mluvil, byla spíš pěkná děvka, že nejdřív ojela ženicha (kterej byl asi taky pěkně blbej, že místo nevěsty ojížděl jinou) a pak si to rozdala s tatínkem. Ale nemyslim si, že by to stálo za zfilmování. Jo a celou dobu do toho hrála monofonní hudba jak ze staryho tranďáka, no strašny.(5.6.2014)
Dudek
O tento film bych nejspíše ani okem nezavadil, pokud by v něm nehrál můj bývalý spolužák. Smůla jen, že se nepovedl tak, jak tvůrci chtěli, přesto se však jedná o zajímavý snímek odehrávající se celý na jednom malém místě. Všechny dramatické události se, stejně tak jako v běžném životě, stanou mimo obraz.(17.2.2006)