Výlet

Scénář: Alice Nellis .. Po filmu Ene Bene jsem byl natěšený i na tento film, ale ve výsledku jsem byl trochu zklamán. Možná to bylo moje přehnané očekávání. Nakonec vlastně nevím čeho.. Ale určitě to stojí za zhlédnutí, Alice Nellis totiž za kamerou umí a Janžurová před ní jak by smet! (12.03.2004)

„No, hlavně, že nám umíš to jídlo TAKHLE zpříjemnit.“ Nemyslím si, že ženy režírujú inak, ako muži. Ono je to skôr o povahe, než o pohlaví. Ale niečo pravdy na tom asi bude. Pocítil som to pri pozeraní VÝLETU Alice Nellis, ktorá zrežírovala vlastný scenár a i vďaka kvalitnej hudbe tomu dodala atmosféru, akú by muž v danom príbehu (možno) nenašiel. K hereckým výkonom putujúcich nemám čo dodať (dámy odpustia, najviac sa mi páčil Igor Bareš), len dodám, že slávne cameo roličky ma nerušili; naopak, paradoxne ma rušili nesympaticky amatérske výkony nehercov (napr. obaja mladí colníci). Páčili sa mi dialógy aj hlášky, páčili sa mi postavy, vzťahy, aké medzi nimi boli, bavil som sa, smial som sa a možno sem-tam aj slza vytiekla. Páčilo sa mi, že Nellis je niekde inde, ako iní scenáristi a kým oni by uprednostnili tuctovú hádku, u nej sa postavy posadia a normálne nenormálne sa budú rozprávať. To je super a uvítal by som to vo filmoch častejšie. Občas to jemne stratí tempo, ale i tak veľmi fajn. P.S. Nové Mesto nad Váhom (pôvodne sa malo jednať o Starú Turú) je vo filme zobrazené pomerne skreslene. Viem, o čo tvorcom išlo, ale i tak je to rana pod pás (väčšina záberov pochádza z v tom čase veľkých rozostavaných úsekov - rozsiahlo brutálna rekonštrukcia celého námestia, administratívna výstavba tzv. „Zelenej budovy“). (28.05.2011)

Filmy Alice Nellis vyprávějí o o lidských, potažmo rodinných či partnerských vztazích a mají jen minimum děje. Dívám se na ně, tohle všechno mnou proplouvá a při závěrečných titulcích zjistím, že se mi to líbilo :-) Tohle platí o Ene Bene i o Výletu - někdo může namítnout, že je to stále to samé (zvlášť při podobném obsazení), mě to ale tak nepřipadne. Tenhle argument podpírá i vynikající Igor Bareš, černočerný humor a Theodora...která je...kočka ;-) Navíc s paní Ivou Janžurovou jsem měl možnost se osobně setkat, je to příjemná, zajímavá herečka, vůbec se nedivím, že si vybírá takovéhle netradiční a přitažlivé herecké příležitosti! (06.01.2004)

Druhý celovečerní film svérázné a talentované režisérky Alice Nellis je skutečným překvapením - plnohodnotný, dospělý a hluboký film, tahle psychologická road-movie. Symbolická česko-slovenská cesta z Rakovníka do Nového Mesta nad Váhom, spojující duchovní prostor nejen hrdinů tohoto filmu (opět symbolicky (i vtipně) usazených do dvou epochálně i generačně různorodých osobních automobilů), ale i zhruba 15 milionů obyvatel více než 70 let trvajícího státního celku, je prezentována jako výlet, všichni ale jistě cítí, že v tomhle případě šlo o něco mnohem závažnějšího. Motiv daleké cesty je jedním ze základních témat naračního světa všech civilizací a i tady slouží velmi zajímavě v rovinách možné interpretace. Alice Nellis má nadto obrovský talent odpozorovat běžný, všední hovor a přetransformovat ho do podoby scénáře, který je navíc skutečně excelentní, krásně vypointovaný a vpravdě nosný a zábavný... Nedílnou částí filmů Alice Nellis je nádherná kamera, zde charakterizovaná dvěma typickými záběry - ,,plakátovým" celkem (ponejvíce zeleně tónovaného obrazu) rámovaným dopravní komunikací a polodetailem tváře některého z hrdinů. Převažujícím je rys civilnosti, což podtrhují i herecké výkony všech aktérů - jestli se Alici Nellis v tomhle filmu něco podařilo především, pak to bylo přesné herecké obsazení úplně všech hereckým partů. Velký cameback jedné z nejlepších českých hereček všech dob Ivy Janžurové je dokonalý, zdatně jí sekundují i její dvě dcery, Igor Bareš je typově přesný, atd. atd. Výlet se Alici Nellis zkrátka vydařil a výstižně ho lze charakterizovat citací textu písně Oldřicha Janoty, jakož i prastaré buddhistické moudrosti: ,,I cesta může být cíl..." (21.11.2006)

Tady to Alice Nellis skutečně vychytala. Ačkoliv je otázka nakolik je to její zásluha a nakolik těží z (jak jinak než) vynikajícího výkonu Ivy Janžurové v interakci s jejími skutečnými dcerami. Igor Bareš se taky nenechal zahanbit, a zalidněnost zvláštními postavičkami je přesně taková, jaká by vás napadla u sloganu "Road movie po česku, po žensku". Kdybyste si ten slogan měli představit v tom nejlepším smyslu, samozřejmě:) Mně to víc než vyhovovalo. 80% (20.06.2014)