Režie:
Vladimír KavčiakScénář:
Vladimír KavčiakKamera:
Jiří StöhrHudba:
Václav ZahradníkHrají:
Jana Brejchová, Jana Gýrová, Alena Procházková, Jana Švandová, Sylvia Turbová, Růžena Merunková, Hana Packertová, Viera Richterová, Jozef Adamovič, Jan Pohan, Juraj Ďurdiak, Vítězslav Jandák (více)Obsahy(2)
Během občanské války v Angole bylo 12. března 1983 ve městě Alto Catumbela uneseno 66 československých občanů povstaleckým hnutím UNITA. Většina z nich pracovala v místní papírně v rámci hospodářské pomoci této africké zemi. Filmové zpracování Vladimíra Kavčiaka vypráví příběh jejich strastiplné 1300 kilometrů dlouhé cesty na základnu povstalců. Strach, zoufalství, vyčerpání, špína, zima, horko, hlad, nemoci a smrt - to je nyní každodenní realita pro skupinu zajatců. (Bart)
(více)Recenze (10)
Aktuální pokus o reportážní film, který je vysloveně nezajímavý v klasických kategoriích (za pozornost snad stojí drsnější poloha Jany Brejchové), ale zpětně je skvělý jako dobový pohled na celou událost, ze kterého čerpají mnohé dokumenty. ()
,, Za velitelem půjdu já za vedení, ty za partaj a ty za ROH! '' --- Tak zase jednou první! O tomhle incidentu i strastiplné pouti Čechoslováků jsem shodou okolností před nedávnem četl. Byla tomu věnována útlá knížečka Angolská anabáze vyšlá v edici Naše vojsko - Magnet 4/85 a výpovědi účastníků nesepsal nikdo jiný než Josef Klíma. Nic podrobnějšího asi k tomuto incidentu u nás nevyšlo. Dr. Hudečková byla jediná lékařka ve skupině a na základě jejích zápisků byla natočena tato televizní inscenace. Divákovi asi neujde, že to nebylo točeno v Angole ani jiné alespoň částečně exotické zemi, ale u nás. Nejčastěji skupina putovala lomem Amerika a jeho blízkým okolím. Herecky to na mně moc přesvědčivě nepůsobilo, navíc jsem se díval na nějakou verzi bez titulků a nevědět o co tam jde a znát děj předem, asi bych nechápal ty rozhovory v portugalštině s vojáky Unity. Na stranu druhou zde byla snaha poctivě a po pravdě rekonstruovat ony události i strastiplnou pouť Afrikou s nemocnými a malými dětmi a to se počítá. Co dodat na závěr? Zlaté kolonie. Afrika je dnes z většiny svobodná a také jeden velký binec. Řada států se zcela zhroutila, v Angole skončila teprve před pár lety občanská válka.... Dávám za 3 pytlíky kukuřičné mouky. * * * ()
Na svou dobu slušně natočený film o únosu Čechů v Angole. Čtvrtá hvězda za malou Martu, která se za těch 30 let vůbec nezměnila. ()
Viděno 2020.... I přes tu propast času a političnost tématu férově a dobře natočeno. Na objektivní zpracování o tom co se vlastně stalo jsme museli čekat desetiletí, tento film mnoho neobjasňuje.O únosu napsal jeho účastník Lubomír Sazeček 4 knihy, všechny ale mohli vyjít až po roce 1989.V dokumentárním cyklu Osudové okamžiky byl na základě události natočen díl : "Alto Catumbelo 1983". v roce 2009 vzniká hodinový dokument Zajati v Angole. Lékařka podle jejíhož deníku film z velké části vznikl, se jmenuje Marie Hudečková (*1940) a žije v Kyjově na Moravě. ()
Film jsem viděla hned jak byl uveden do kin.Hodně se o něm i psalo.Scénář byl podle skutečné události. ()
"Vraťte se do postele, jdu zjistit co je děje, určite to bude běžná noční přestřelka." V rámci hospodárskej pomoci rozvojovej krajine sa niekoľko desiatok československých občanov, vrátane rodín s malými deťmi, odobralo podporiť papierenský priemysel do Angoly. Vďačná krajina sa im odmenila občianskou vojnou, únosom a viac než dvojmesačným peším pochodom drsnou prírodou s nedostatočným turistickým vybavením a chatrnou stravou. Scény putovania pod uniformovaným ozbrojeným dozorom, pribúdajúce choroby, čoraz väčšia únava, napätie, neistota a z nich vyplývajúce nezhody sú na televízny film hodne dobré. Rozpočet síce na nejaké exotické exteriéry nevydal, dojem Afriky v Českom krase sa pokúšajú vyvolať černošskí komparzisti, trstinové chyže a jeden leopard. Film tiež dáva možnosť vidieť známe herečky bez mejkapu, špinavé a spotené. Za najväčšie negatívum pokladám absenciu titulkov pri častých dialógoch v portugalštine. Slušný počin za tri a pol škorpióna v deke. "Zvolíme zástupce, já za vedení, Ivan za partaj a ty za ROH." ()
tak tohle mne jako holku strašilo...moc jsem si přála,aby se vrátili v pořádku...nikdo o téhle události nemluví, nikde se nepřipomíná.....knížečku od Josefa Klímy, vydanou v edici Magnet, mám doma ve své knihovně... ()
Ten film už je jen zdrojem ilustračních záběrů pro dokumentární filmy o této události, které jsou prostě daleko zajímavější než tato filmové ztvárnění. Není to vlastně film podle skutečné události, je to vlastně taková jednoduchá filmová rekonstrukce. V danou chvíli asi byla potřeba něco takového natočit, ale pozdější dokumenty mají již lepší vypovídací schopnost. Kdo čeká dobrodružný biják z exotické Afriky, bude zklamán. ()
Dost dobré zpracování, sice jsme se toho moc nedozvěděli, ale jako film neurazí. Navíc, téma je mi blízké, protože tehdy můj nebožtík děda (papírák), měl do Angoly také odjet, no naštěstí babička mu to zarazila a to bylo jediné štěstí. Upřímně, nechápu, jak tam mohl někdo dobrovolně odcestovat (do takové zaostalé prdele), někdo navíc s dětmi (totální magořina) a proč naši soudruzi podporovali stavbu fabriky v téhle díře, to jsem nepochopil už vůbec. Pokud si o tom dopředu něco nepřečtete a o toto téma se nezajímáte, ani se na film nedívejte, nepochopíte nic. ()
Velká tragédie, tolik snů, plánů celé rodiny i z dětmi a prohrály to hlavně sami se sebou, většina manželství se rozpadla z důvodu osobních selhání v této prověrce osudem. ()