Režie:
Čeněk DubaKamera:
Rudolf MiličHudba:
Evžen IllínHrají:
Josef Bek, Irena Kačírková, Vladimír Ráž, Otomar Korbelář, Mikuláš Huba, Vladlen Semjonovič Davydov, Bedřich Prokoš, Sylvie Daníčková, Luděk Munzar (více)Obsahy(1)
Konflikty v rozvráceném manželství jednoho pilota vrcholí právě v okamžiku, kdy na mezinárodní letecké linky jsou zaváděny sovětská trysková letadla. Naivní psychologické drama se tu objímá s naivním obdivem vůči nejpokrokovější letecké technice. (oficiální text distributora)
Recenze (35)
Filmový distributor Letiště nepřijímá patrně píše bez znalosti kontextu a zřejmě neviděl jiné československé snímky dané doby, nebo je to nějaký zavilý odpůrce režiséra Čeňka Duby, jinak si nedovedu vysvětlit, proč do oficiálního textu filmu napsal tak neobjektivní soud. Já byl naopak překvapen, jak dobrý film vůbec mohl vzniknout v době schématických budovatelských agitek. Skutečně Čeněk Duba se až překvapivě vyhnul tendenčnímu zobrazení dobových nešvarů či naopak budovatelských úspěchů a natočil psychologický film z obecně atraktivního leteckého prostředí, v něm lze jistě vystopovat propagandistické rysy (rozhovor s ,,buržoazním" majitelem sportovního kabrioletu při mytí Spartaka třeba...), přesto adorace sovětského leteckého průmyslu je stále tak nějak v mezích a hlavně za ní stojí reálné základy. Navíc úplně schází jakýkoliv budovatelský patos či agitační nadšení. Ale špatné filmy se v 50. letech netočily jen u nás, taková americká produkce té doby také není právě košer a toto období lze označit obecně jako úpadkové (za čímž lze hledat především studenou válku). Čeněk Duba se vůbec rád ve svých filmech věnoval tematice letectví a tohle je nesporný vrchol této jeho fascinace. Jeho černobílý pokus o zobrazení světa skutečných a pravých mužů je opravdu dosti povedený a má po těch letech i dnes své nesporné kouzlo. Navíc Josef Bek v letecké uniformě splňuje všechna kritéria ,,mužství" a ,,hrdiny staré školy" a může se směle poměřovat třeba s legendou legend Johnem Waynem, neboť Letiště nepřijímá hravě zastíní třeba o 5 let mladší Wellmanovo Rozbouřené nebe, v němž John Wayne hraje právě pilota dopravního letadla - samozřejmě s neodmyslitelnou dobovou proprietou - cigaretou zapálenou v kokpitu letadla. I když žánrově se oba filmy víceméně míjejí, lze porovnat stav filmového průmyslu - a ten československý na tom nebyl (pokud ho úplně nesvázala bondáž propagandy a cenzury) ještě zdaleka tak špatně... ()
Zase ty vypečený oficiální texty distributora. Když jsem si tady přečet o "naivnim obdivu", čekal jsem, že film bude hlavně o těch letadlech. Někomu možná připadá neuvěřitelný, že kdysi vzbuzovalo proudový dopravní letadlo obdiv. Světe div se, ale v roce 1959 to opravdu byla celkem žhavá novinka, takže obdiv byl naprosto pochopitelnej. Jinak film je na téma milostnej trojúhelník. Osobně vztahový filmy zrovna dvakrát nemusim. Potěšilo mě, že na femme fatale (Kačírková), která se chovala jako klasická vychcaná svině, se oba její amanti (Bek a Ráž) nakonec vysrali. Jinak hustý je, že hlavní hrdina přestal kouřit a odmítal nabídnutý cigára (dokonce i ruský). Všichni ostatní měli samozřejmě nesutále v hubě machorku. ()
Slavia L-Brox, Vítězná křídla, Únos... a Letiště nepřijímá. Počátky českého aerodynamického filmu byly vážně těžké. ()
Doporučuji nečíst předem oficiální text distributora, podívat se na film a pak se ujistit, že OTD je opět zcela mimo mísu. Rozhodně nejde o aviatický film, ale o film vztahový. A v tomto ohledu se opravdu povedl. ()
Ten autor oficiálního textu distributora je zase nějakej hrdej antikomunista či co?! Já teda nevím, ale já jsem v tomhle filmu viděl minimum ideologie a řekl bych, že ve své době nabízí pohled do neotřelého a celkem atraktivního prostředí. Jenom mi tu chyběla nějaká vyhrocenější situace kterou by třeba za letu musel některý pilot řešit, takže i když to úplně nenudí, tak film postrádá nějaký výraznější vrchol. U mě průměr.50% ()
Fascinují mě tyhle dekadentní filmy z konce 50. let, kde jsou všichni pitomí a zklamaní a kde už ani Bek si pořádnej kádr nezahraje. Letiště nepřijímá je vystavěno na zajímavém charakterovém a vztahovém půdorysu, ale přesto jako psychologické drama selhává. Chyběly tam nějaké vyostřenější situace, které by ve mně rezonovaly. Jen jednu scénu si asi budu pamatovat déle, a to ještě proto, že v ní hrál z rádia Ravel, nikoli pro její filmařské kvality nebo dramatickou sílu. ()
Tak předně..i já se musím pousmát nad naopak naivností textu obsahu distributora stejně tak nad komenty některých... Přirovnávat tenhle film k Únosu může jen absolutní neznalec. Já jsem byl naopak velmi překvapen civilností i faktem, že film je prakticky prostý jakékoliv propagandy a i když tam sem tam padne slovo soudruzi má to daleko k budovatelským filmům těch let. Josef Bek tu nekočíruje ,,Škodověnku'' z Prahy do KV, ale přelétává nové proudové Tu-104 (ano vyrobené v CCCP) už v kamufláži ČSA z Moskvy, kde absolvoval s ostatními československými piloty zácvik. Zavedení moderních proudových ,,Túček'' náhradou za vrtulové Iljušiny IL-14 a IL-18 byla skutečně revoluce v našem poválečném letectví, podobně jako krapet dřívější revoluce v naší ČSLA po zavedení prvních proudových Migů - 15. Pro civilní dopravu bylo nutné konkurovat západním spojům, kde už také začínala létat trysková letadla. Zkracovaly se časy doletu a zlepšoval komfort na palubách. Nové mašiny, leckdy už částečně automatizované si však žádaly řádně proškolené osádky. Josef Bek zde hraje jednoho z nejlepších pilotů aerolinií. Ví to o sobě a považuje se za neomylného. Bohužel je často pryč a doma mu to moc neklape. Jeho přítelkyně (Kačírková) je doma často sama a začne jí být blízký dispečer z věže (Ráž), Bekův přítel. Ten o jejich poměru nic neví, hádky s drahou polovičkou ale způsobí, že začne dělat při závěrečných zkouškách chyby. To má za následek, že jej vedení letiště určí na lety s Túčkem jako kopilota. To jeho hrdost nesnese a rozhodne se od ČSA odejít. Vedení ČSA s ním rozvázat poměr nechce, potřebuje zkušené piloty navíc proškolené na nové stroje. Nemůže ale dopustit aby kvůli osobním problémům letoun s cestujícími někde havaroval... A tak Bek odchází s neschopenkou na nemocenskou rozhodnut si dát věci doma do pořádku.... -------- Musím přiznat, že jsem byl mile překvapen celým tímto snímkem. Herecké výkony byly vynikající, každá postava tam měla své místo... mladý navigátor Munzar, krásná letuška Daníčková, pilot Otto Šimánek (který tentokráte nechodil po křídle, ale pevně a jistě držel knypl nového tryskáče :-) i Korbelář v roli velitele osádek. všem to moc seklo v těch uniformách s prýmky na rukávech... Holt páni piloti, třída sama pro sebe :-) ! Zaujme i tehdejší pohled na letiště v Ruzyni i fakt, že po posledním nočním letu na věži poslední zhasnul a zamknul :-))) !!!! Pravda, ta dramatická rovina šla asi vytočit asi více aby šla ručička do červeného, ale i tak jsem by spokojen. A abych trochu zamíchal zdejším bídným hodnocením, dávám o půl hvězdy nahoru. Za mně je to tedy za 4 cigarety z Moskvy. * * * * ()
Poměrně povedený film, který má však do psychologického dramatu pořádně daleko. Mírně nadprůměrné herecké výkony dělají z mírně podprůměrného Kohoutova scénáře průměrný film. Jen váhám, zda distributor film neviděl, nepochopil, nebo je jen úplný blb. ()
Nevím, kdo a proč tenhle film odepsal před tím, než jej vůbec viděl, v každém případě pravda je na opačné straně. Na konec padesátých let až nezvykle vyspělé psychologické drama, jež si v mnohém nezadá se soudobou zahraniční produkcí, v českém kontextu výjimečné i atraktivním prostředím ruzyňského letiště a především umně vystavěným milostným trojúhelníkem, nesoucího všechny znaky moderní filmové tvorby. Zrazený Josef Bek, osamělá Irena Kačírková, nerozhodný Vladimír Ráž. A probudivší se Pavel Kohout, který od thymolinových úsměvů gottwaldovské mládeže přešel ke komorním příběhům opravdových lidí. Pro aviatiky naprostá povinnost, pro laiky zajímavý vhled do duše pilotů. ()
Měla jsem strach, aby z filmu nakonec nebyla nějaká budovatelská agitka. Na štěstí to mu tak nebylo. V dnešní době by mohl klidně taky vzniknout takový příběh. Byl realistický a clekem všední. Samozřejmě by se dnes létalo jinými letadly, než jsou TUčka. Hochman měl klapky na očích. Za všechno si mohl vlastně sám. Josef Bek vypadal v uniformě velmi dobře. Prostředí letiště pro mě bylo hodně atraktivní. ()
Nudné a melodramatické. ()
Nudny ceskoslovensky film z 50. rokov o tom, ako su doi leteckej dopravy zavadzane sovietske lietadla. 30 % ()
Mě to nepřišlo nijak nudné ani schématické.70 %.I když jednání Ireny Kačírkové,mi unikalo.. ()
Klasická vztahovka. Žena mezi dvěma muži v milostném trojúhelníku a jako bonus pár starých letadel a záběrů na letiště. Pro obdivovatele Ireny Kačírkové a milovníky aviatiky perfektní, pro ty ostatní na zaplácnutí dlouhé chvíle v pohodě použitelné. ()
Milenecky trojuhelnik v kolektivu proudovych pilotu. Bek mi prisel trosku labilni na to, ze mel byt nejlepsim z nejlepsich... :) A gol byl to, jak vymenil s vekslakem poukaz na novyho Spartaka za "staryho bavoraka"...coz byl BMW 328, ktery ma asi stonasobnou hodnotu, v dnesni dobe. :) ()
Už je jasne vidieť, že je koniec 50tych rokov. Aj keď sovietske lietadlá sú " najlepšie" tak už tu nieje budovanie krajších zajtrajškov. Jasný milostný trojuholník , a milované lietanie. Josef Bek a Irena Kačírkoná , ukazujú, že boli v týchto rokoch veľkými hereckými hviezdami. Perfektne tu sekunduje V.Ráž. Pár takých bonbónkov, ktoré som si všimol : taxík na začiatku filmu , bola to Škoda sedan mala riadenie na pravej strane - a uloženie batožinového priestoru v TU 104, bolo perfekné, len také sietky nad hlavami Film hodnotím 55%. ()
Tenhle film už ztratil hodně ze svého jasu a slávy. Vzpomínám si, že v době svého vzniku to byl film velmi oblíbený. Námět nebyl až tak špatný, ale pokusil se skloubit oslavu náročného povolání pilotů dopravních letadel s manželskou krizí. Josef Bek byl nejlepší pilot našich aerolinií a měl létat na nejmodernějším tryskovém stroji. Jenže byl z dnešního pohledu workoholik, navíc však namyšlený a paličatý. Letadla pro něho byla víc než manželka,která samotu z tříměsíčního kursu létání na túčku v Moskvě vyřešila nevěrou se sousedem - pilotovým kamarádem a důstojníkem řízení letového provozu... Po návratu se to všechno nějak zamotalo do různých zápletek, z nichž vyšel náš paličák špatně z pilotního přezkoušení, postavil si hlavu a začal opravovat sousedům auta. Jenže pak si to rozmyslel a byl rád, že mohl létat aspoň na aerotaxi... Ve skutečnosti ten film byl dost nudný a herci to nezachránili. Slabší tři hvězdičky, za ty vzpomínky na dětství. ()
Trošku přízemní letecké drámo, se statickou a téměř prvorepublikovou kamerou a Irenou Kačírkovou nakašírovanou do podoby Giulietty Masiny. Snad bych řekl: film pro fanoušky letectví, neboť letecký benzín je z filmu cítit hodně a kamera často bloudí po pražském letišti a prohlíží si všechny ty létající stroje - snad právě tady dostal chuť pan Tau Šimánek projít se po křídle a Luděk Munzar udělat si papíry na letadlo, aby mohl sedět i za kniplem. Příběh samotný je tedy drámo, kdy námořníci nebe nejsou často doma a co se z toho všechno vyvrbí... "Co ta doba s náma dělá - že vám ještě nezakroutila krk." ()
40% — Takový mírně nudný psychologický film z konce 50. let. Navzdory jisté poplatnosti době vzniku, ať už v politické nebo technické rovině, vlastní příběh není tak špatný. Samozřejmě, že chápaví nadřízení soudruzi dají namistrovanému egoistovi, který je však kvalitním pilotem, lekci a on ji nakonec pokorně přijme a pochopí, kde je jeho místo ve společnosti. Ale ten „milostný“ trojúhelník (dva muži kolem sobecké ženy, která si je vychytrale obtočila kolem prstu) — schválně to píšu do uvozovek — byl docela zajímavý. Jen to bylo natočeno poněkud nudně. Jistou pikantérii vidím v tom, že scénář napsal Pavel Kohout a roli trochu slabošského „rozvraceče rodiny“ zahrál Vladimír Ráž, který před lety při natáčení Pyšné princezny Kohoutovi skutečně odloudil jeho tehdejší manželku Alenu Vránovou, což Kohout velice těžce nesl a snažil se to Rážovi zavařit na vysokých místech. Kdoví, co jej vedlo k napsání zrovna tohoto scénáře. ()
Symbolika: (skrytá ruka – Bek 3:42), 33 – „3 měsíce, 3 měsíce.“ „Povezeš ministra, pět náčelníkov, 20 námestkov a 40 novinárov.“ – to je jeden větší ksindl než druhej. „Moc kouříš. Jo, přivez jsem ti moskevský cigarety, ale mám je doma.“ Chlap přísahá, ženská přísahá. Pilot: „pro K.P.“ Přísahání do třetice. Ženská neustále bere Boží jméno nadarmo. Vesmírná propaganda: „môže litať hoci aj na Mars.“ Výborný výkon Beka. Jinak hrozivě natahované. Nejhorší částí jsou dialogy mezi manžely. Strašné trápení. Podraz na Kačírkovou jsem fakt nepochopil. ()