poster

Rozbouřené vody

  • Česko

    Neviditelní

    (festivalový název)
  • Norsko

    DeUsynlige

  • Švédsko

    deOSYNLIGA

  • Německo

    Troubled Water

Drama / Hudební

Norsko / Švédsko / Německo, 2008, 115 min

Komentáře uživatelů k filmu (70)

  • Tosi
    ****

    Výborné, a řekl bych i originální drama o mladém muži Janovi, o kterém se z flashbacků dozvídáme, že neúmyslně zabil pětiletého chlapce a po odpykání trestu se vrací ve svém rodném městě do normálního života. Druhá linie příběhu popisuje Agnes, matku onoho chlapce, která se nikdy nedokázala smířit s jeho ztrátou a najednou se musí vypořádat s tím, že jeho vrah je opět na svobodě. Od poloviny filmu se zvyšuje tempo a narůstají i emoce, a to díky kontrastu v chování obou hlavních postav, jelikož Jan při zoufalém hledání odpuštění působí zklidněně a tiše, tak chování Agnes působilo velmi hystericky. Závěrečné chvíle se nesou v jemně lyrickém tónu, zato se srdcervoucími emocemi, které ve mě doznívaly jen velmi pomalu.(12.4.2014)

  • Blizzard
    ****

    Erik Poppe, známý především svou příběhovou mozaikou Hawaii, Oslo, natočil již třetí film v řadě a opět slušně zabodoval. Podobně jako ve snímku Boy A i zde hraje podstatnou roli temná minulost pronásledující hlavní postavu (Thomas) po propuštění na svobodu. Film mi sice nepřipadal tak silný jako jeho kolegové ze severských končin, přesto však oceňuji výbornou práci s kamerou, kterou poznáte již v úvodních titulcích nebo např. při oblíbených podvodních hrátkách v bazénu. Už jen díky tomu, že se Thomas živí jako varhaník, je i co poslouchat a pěkný hudební doprovod zazní nejen v kostele. Jak už je zvykem u těchto filmů, hlavní představitel se snaží začlenit do společnosti s čistým štítem a doufá, že jeho špatná minulost zůstane zapomenuta či neodhalena. Thomas získává práci a navazuje vztah se ženou a jejím chlapcem, který mu však připomíná jeho minulost a ta jen čeká na vhodnou chvíli k probuzení. Troubled Water je stejně jako i režisérovo předchozí dílo, snímkem tragickým i krásným zároveň a je jen škoda, že se u nás do podvědomí širší veřejnosti jen tak nedostane. (8/10)(29.5.2009)

  • Bluntman
    ****

    Celou dobu se to tváří jako hrozně formálně konvenční film, který svou uměleckost dává okázale najevo flashbackovou strukturou, hudbou i prostředím a především tématem vyrovnávání se s minulostí, smíření se s vinou a odpuštěním. Poté ale přijde posledních několik minut, které si dovolí drze podvrátit dříve viděné tím, že jsou vzpomínky zasazeny do zcela nového kontextu a to, co se zdálo jako postupné odhalování v rámci vyprávění, bylo celou dobu ovlivněné nespolehlivou optikou jednoho z antagonistů. Na konci si tak nemůžeme být jistí, jak to tedy doopravdy bylo a zda-li je nám odhalena pravda, nebo mělo jít jenom o útěchu. Na místo katarze vyvedení z konceptu a vybídnutí k zamyšlení nad komplexnějšími morálními otázkami. Takže přece umění.(7.3.2010)

  • emma53
    ****

    Erik Poppe, můj další objev severské kinematografie a velmi milé překvapení. Někdy stačí malá chvilka nepozornosti, která nakonec vede k velké tragédii. A my můžeme sledovat jak jednu událost ze dvou úhlů pohledu prožívají po propuštění Thomase z vězení oba hlavní protagonisté. Jak viníka Jana Thomase, zatíženého stále špatným svědomím, který by tak rád chtěl začítl znovu žít normálně a Agnes matkou oběti. Erikovi se povedlo zkloubit oba pohledy velmi dobře a nenásilnou formou, doplněnou Janovou hrou na varhany, která nejen, že byla nádherná, ale celému dramatu přidala na tragičnosti. Film o bolesti, vině, odpuštění, svědomí a snad i svým způsobem o vnitřním vyrovnání se s takovou tragedií. Končím slovy, která zazněla ve filmu :"Život nevychází vždy podle tvých představ."(14.11.2012)

  • gudaulin
    *****

    Psychologické drama o vyrovnávání se s tíživou vinou. To, co by mohlo být jen pubertálním úletem, se hříčkou náhody stane tragédií. Existují různé viny, odpovědnost za smrt dítěte patří k těm největším. Hlavní postava příběhu se po letech strávených ve vězení vrací na svobodu s přesvědčením, že si svůj čin víc než dostatečně odpykala a je nejvyšší čas záležitost vytěsnit z paměti a dohnat, co se dá. Jenže je tu ještě matka, pro kterou je rána stále živá a chce po viníkovi omluvu a plné doznání. To ale pro provinilce znamená nutnost plně si přiznat vinu - a to je těžší, než trávit čas ve výkonu trestu. Film je natočený v duchu Dogma 95, s jehož estetikou mám často problémy, v případě Rozbouřených vod se mi ale Erik Poppe trefil do nálady, určitě i díky síle námětu. Cesta ke smíření tady není laciná ani jednoduchá. Celkový dojem: 90 %.(10.11.2015)

  • troufalka
    **

    Téma, které se ve skandinávských filmech často opakuje - vina, falešné obvinění, nepřijetí okolím, trauma, pomsta. V mžiku mě napadne celý seznam. To je jeden z důvodů, proč se mi každý podobný film hodnotí těžko. Kdybych viděla pouze tento jediný film, vnímala bych ho jinak. Pokud se nějaký jev často opakuje, ptám se proč? Jakoby bylo v severských zemí národním zvykem rýpat se v negativních emocích a točit o nich filmy. Myslím si, že názor na tento film se může diametrálně odlišovat. Kdo moc severských filmů neviděl, bude patrně nadšen. Kdo jich viděl více, může se snadno cítit citově vydírán. Jakoby ve Skandinávii neexistovala presumpce nevinny, soudy se dopouštěli justičních omylů a filmaři jsou jediní, kde se na to snaží upozornit. Překombinovaný scénář, který není příliš věrohodný. Z mého pohledu se jednání osob vymyká našemu středoevropskému chápání. Patrná je snaha dosáhnout velkým emocí. Zařazení do žánru hudební je sporné. scénář: Harald Rosenløw-Eeg Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií(1.4.2015)

  • petero
    *****

    Nórska dráma je okrem výborného scenára i obrazovou lahôdkou. V prvej polovici sledujeme snahu hlavného hrdinu, práve prepusteného z väzenia po odpykaní si trestu za vraždu chlapčeka, snažiaceho sa zaradiť do života mesta v ktorom vyrastal kde túto tragédiu majú ľudia ešte stále v pamäti. V druhej polovici však nastupuje na scénu rodina ktorá prišla o syna a hlavne počínanie jeho matky po tom čo sa dozvie že vrah je už na slobode. A popri tom sa postupne odkrýva tragédia kvôli ktorej obidve strany teraz trpia.(25.1.2010)

  • Aky
    ****

    Severské psychologické drama s hlubokým ponorem a zcela nepředvídatelně vedeným příběhem o vině, možnostech a hranicích odpuštění, mstě i milosrdenství..., a to jste ještě na spoustu věcí zapomněl.(6.7.2015)

  • Webb
    ****

    Norské komorné drama se silnějším příběhem, dobrou kamerou a pěknou varhaní hudbou. Musím si sehnat další kousek od tohoto nadějného režiséra.(19.3.2010)

  • sochoking
    *****

    Doporučujem pozerať cez nejaké kvalitné sluchátka, pretože jak mastí na tie varhany, tak to je jeba !(25.1.2010)

  • mat.ilda
    **

    Ekte rechte, katarze byla, tak čím to, že nejsem uspokojená? Že by duchovním, morálním a dost průhledným kalkulem, kterému by ještě mohly nahnat bodíky sympatické postavy - tak to by tam ovšem nějaké musely být... No a co varhany? Ty to samy neutáhly... Život opravdu nevychází podle našich představ... a ani některé filmy - aneb severský chlad to ke mně tentokrát vzal přes nějakou blbou okluzní frontu.(20.9.2014)

  • Snorlax
    *****

    Na tohle by se měl povinně podívat Vinterberg, režisér přeceňovaných citových ždímaček. Bez zbytečných cukrlátek pro diváka, bez bujaře vypjatých scén natočené krásné severské drama o vině, zármutku, lásce, nenávisti, mstě i odpuštění.(10.4.2016)

  • Slarque
    ****

    V tom příběhu je sice tolik náhod, že začne působit trochu moc vykonstruovaně, ale herci a pevná ruka režiséra to zachraňují. Hodně pomáhá nechronologické vyprávění, díky kterému párkrát vidíme stejnou scénu z jiné perspektivy. A hudba je také skvělá, včetně varhanní verze písně Bridge over Troubled Water od Simona & Garfunkela (což je ovšem asi jediný humorný moment v celém filmu).(1.12.2015)

  • eLeR
    ****

    Silný príbeh z Nórska, ku tomu výborná muzika a kamera ... a tie varhany. Odporúčam!(9.3.2015)

  • Richie666
    ****

    Už jen kvůli těm několika scénám, kdy se Thomas ponoří do varhan a totálně rozseká všechny návštěvníky kostela, stojí za to tento film vidět.(21.11.2010)

  • NinonL
    ****

    Dobrý psychologický film o vině a odpuštění. Thomas se vrací z vězení a šanci začít nový život mu dá místní kněz. Jenže mnohým lidem se to nelíbí a rádi by Thomase potrestali sami.(2.6.2019)

  • pevico
    *****

    Erik Poppe nám už dříve ukázal, že se s ním musí do budoucna počítat..A JE TO TADY..miluju, když přijde někdo s takovými nápady, s úplně novým a neotřelým filmem. Brilantní snímek doplněn hudbou (Iver Kleive), kterou snad svět ještě neslyšel!!! Chvílema jsem si myslel, že si fakt ucvrnknu.. ;o)(26.1.2010)

  • PP66
    *****

    Zlo, pachatel, výčitky svědomí, matčino trauma. Příběh není jednoznačně laděný a odsuzující, prolínají se v něm vzpomínky na spáchání zločinu s novým začátkem pachatele, kdysi teenagera. Ten se souhrou osudu dostává do opačné role -"náhradního rodiče", který bojuje o život dítěte ve stejných místech, kde on sám jiné dítě o život nešťastně připravil. Silná psychologická sonda do duše trpící matky, mladého zločince a jeho lásky. Nejtěžší je přiznat si: vraždil jsem.(21.3.2016)

  • Zmiu
    ***

    Film se zajímavým tématem a super hudbou. Dost mě ale nudily ty opakující se pasáže a dlouhé pohledy, které byly trochu zbytečné. Pohled obou stran je dost zajímavý, ale mohl být trochu kratší. Škoda, protože jinak bych se asi místy nenudila.(24.4.2010)

  • berusche
    *****

    Seveřani prostě vědí, jak vás u snímku totálně vydepkařit. Flashbacky dodávají na neuvěřitelné autentičnosti a pomáhají ději tak, že jsem dlouho přemýšlela, zda jsem někdy viděla tak dobré jejich samotné použití. Až jsem se děsila každého dalšího a jen se modlila, abych už raději víc nevěděla. A celému snímku vévodí "smíření", ať už v jakékoli podobě. A právě ono samo bohatě stačí k tomu, aby si pohrálo s naším vlastním aneb rozhřešení hledej sám u sebe.(11.11.2015)

  • Marqta
    ****

    Strach, odpuštění, beznadějnost, lítost a bolest. Film, který mě zároveň zdeptal a zahřál u srdce. Působivá detailní kamera, skvělá hudba a příběh pojatý z obou stran. Atmosféra je emočně vypjatá od začátku do konce. Až s obdivem se víceméně dařilo vybalancovávat hranici, kdy emoce působí silně a kdy jako fraška, hlavně pak v druhé polovině, kdy už to bylo hodně na hraně. (Alespoň tedy z mého úhlu pohledu.)Kdybych měla něco upravit, tak bych asi jen ubrala trochu duchovnosti a trochu hysterie. ----"Ti co věří se vznáší, ti co pochybují se topí."----"Možná jen vytáhneš boha, když všechna ostatní vysvětlení selžou...."----(4.10.2013)

<< předchozí 1 2 3 4