Reklama

Reklama

Trest uložený soudem končí, ale tíha viny i nemožnost odpuštění zůstávají. Velkými mezinárodními festivaly neprávem přehlédnutý snímek norského režiséra Erika Poppeho předkládá mnohovrstevnatou úvahu o tíze viny a o tom, jak je nelehké odpustit. Mladík Thomas byl čerstvě propuštěný z vězení, kde si odseděl trest za zabití malého chlapce, a dostal místo varhaníka v kostele. Svou minulost cíleně tají a jeho talent i energie, kterou dává do každé skladby, si získávají srdce lidí z jeho okolí. Thomas se postupně začíná sbližovat s farářkou Annou a jejím chlapcem. Jednoho dne ho náhodou v kostele pozná Agnes, matka hocha, kterého zabil. Vypjaté psychologické drama staví na pečlivě profilovaných osobnostech hlavních i vedlejších postav a také na důmyslně rozloženém vyprávění. To skládá obraz popsané situace ze dvou odlišných perspektiv: nejprve divák vidí dění jakoby očima Thomase a pak se v zásadě totožné události ukáží z pohledu Agnes. Díky tomu publikum nejprve vidí pachatele sužovaného tíhou viny, ale také doufajícího v nový život, a posléze dostane pocítit vnitřní strach i ztrátu jistot matky, která přišla o dítě, a nedostalo se jí odpovědi na prostou otázku: Proč? (Česká televize)

(více)

Recenze (71)

easaque 

všechny recenze uživatele

těžké psychologické drama, které si dává asi jako svůj hlavní úkol ztvárnit „smíření se se svým udělem“. Pro mě měl film docela dlouhý rozjezd a až v půlce začínal být zajímavější nahlédnutím do vyprávěného příběhu různými úhly pohledu. Moje silnější tři hvězdičky jsou hodně subjektivní, protože mi nesedla náboženská linie v tomto snímku, i když tam svůj smysl má. Ani tady vyzdvihovaná hudební stránka filmu mě nesedla a moderní hudba se mi na varhanech nelíbila. Ale nedivím se vysokému hodnocení nejen mých oblíbených uživatelů a určitě si ho zaslouží. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 0 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()

berusche 

všechny recenze uživatele

Seveřani prostě vědí, jak vás u snímku totálně vydepkařit. Flashbacky dodávají na neuvěřitelné autentičnosti a pomáhají ději tak, že jsem dlouho přemýšlela, zda jsem někdy viděla tak dobré jejich samotné použití. Až jsem se děsila každého dalšího a jen se modlila, abych už raději víc nevěděla. A celému snímku vévodí "smíření", ať už v jakékoli podobě. A právě ono samo bohatě stačí k tomu, aby si pohrálo s naším vlastním aneb rozhřešení hledej sám u sebe. ()

Marqta 

všechny recenze uživatele

Strach, odpuštění, beznadějnost, lítost a bolest. Film, který mě zároveň zdeptal a zahřál u srdce. Působivá detailní kamera, skvělá hudba a příběh pojatý z obou stran. Atmosféra je emočně vypjatá od začátku do konce. Až s obdivem se víceméně dařilo vybalancovávat hranici, kdy emoce působí silně a kdy jako fraška, hlavně pak v druhé polovině, kdy už to bylo hodně na hraně. (Alespoň tedy z mého úhlu pohledu.)Kdybych měla něco upravit, tak bych asi jen ubrala trochu duchovnosti a trochu hysterie. ----"Ti co věří se vznáší, ti co pochybují se topí."----"Možná jen vytáhneš boha, když všechna ostatní vysvětlení selžou...."---- ()

zette 

všechny recenze uživatele

Vyborne natocene drama, zajimave zpracovani. Jeden cin, dva pohledy. Slusne herecke vykony a bezchybna hra na varhany. ()

laik_60 

všechny recenze uživatele

zločin a trest ... vina a odpustenie .... odveká to diléma ... veľmi dobre narežírovaná Poppeom (z toho chlapa dačo bude) .. síce v trochu kresťanskom (ale nie až tak ortodoxnom) prostredí :) .. do toho všetkého príbeh hriešnika snažiaceho sa etablovať znovu v živote .. mladého zaťaženého tým čo vykonal. To všetko krásne podfarbené hudbou .. nielen organovou (thomas bol kostolným organistom) ale aj hudbou Soderqista čoby soundtrack. Okrem zaujímavých hereckých výkonov najmä hlavných predstaviteliek) bola vo filme aj super kamera .. detaily tvárí, hra s priestorom a farbou svetla .. boli prímové. Keď na požiadanie farára "zahrať niečo duchovného" detskej exkurzii v kostole spustil simon and garfunkelov "most cez nepokojnú rieku" (http://www.youtube.com/watch?v=EPScxJlaLbc) bral som to od režiséra ako akúsi úsmevnú vložku do deja, nespomínajúc si na text piesne .. neskôr som si našiel aj text a pochopil som. ŽIVOT NAOZAJ NEVYCHÁDZA PODĽA NAŠICH PREDSTAV ... a ... KEĎ MÁ BOH PRE VŠETKO, CO SA STANE SVOJE DÔVODY, MÁ HO AJ PRE ZLO... a aj keď sa nie vždy dá odpustiť, niekedy pomôže aj keď sa s tým človek zmieri .... za hudbu, réžiu, výkon hercov ale aj scenár a kameru .. no skratka u mňa je to za 5b. ()

andrii 

všechny recenze uživatele

Osvobozen. Milost prosím mi na pozemské půdě dopřejte. Snaha všech slov k ospravedlnění přináší jen další naříkání, do duše přilévají slzy připomínání. Ať se sami před sebou dokážeme nadechnout i pod vodní hladinou. Volně dýchat v lidských hloubkách, v hlubinách žalu druhé šanci nadbíhají. Vnitřní pnutí nebohé, pokorně přicházím do společnosti nové. Jaký to štít z vůle boží? Nad oltářem splynutí, mé já na kůru miráklu velikášství hudby, prolnutí. Představit si tu plachost ducha hudby, která je nástrojem královským rozezvučena, chvění, jímž se prostory naplní, doteky metafyzična, které plují tím opusem chóru znělým. Poetika a koncentrace citové bolesti rozevře dvojí kruh osudové události. Zastavit čas by se chtělo, setrvat na místě, oprostit se. Svobodný to fyzicky, nitro pozřeno lůnem tragiky. Osobní metafora smývá trest z našeho těla. Kolébáme se těžkým bděním. Elegie, která meditativně se strojí. Odpusť, obejmi, miluj. I rozbouřené vody se časem zklidní. Omluva a pokání utiší naše zoufání? Kde spásu a oproštění najít mají? Jen čelem postavit se k vině stran. Ta bolest zrcadlí se v tónech chrámových varhan, vykoupit se z útrob ran. Oslabeni, posilněni, nechť nepopírejme tu cest dál. Mrtva buď „řeč“ útěků stigmat minulosti, katarzí buďme propuštěni. ()

octopuska 

všechny recenze uživatele

Nedívalo se mi na to vůbec lehce a nemohla jsem nevzpomenout na Druhou šanci. Samozřejmě tu dánskou. Téma s dětmi není nikdy lehké téma, obzvlášť když v tom hraje roli zločin. Psychologické drama o vině, beznaději, pomstě a odpuštění je tady servírovano syrově, jak jen to jde a jak to umí jen seveřani. K tomu úžasný nástroj, jako jsou varhany. Z toho běhá mráz po těle, jen se rozezvučí první tóny. A když je skvostný scénář a úžasné herecké výkony, co víc si může divák, fajnšmekr přát. ()

Tosi 

všechny recenze uživatele

Výborné, a řekl bych i originální drama o mladém muži Janovi, o kterém se z flashbacků dozvídáme, že neúmyslně zabil pětiletého chlapce a po odpykání trestu se vrací ve svém rodném městě do normálního života. Druhá linie příběhu popisuje Agnes, matku onoho chlapce, která se nikdy nedokázala smířit s jeho ztrátou a najednou se musí vypořádat s tím, že jeho vrah je opět na svobodě. Od poloviny filmu se zvyšuje tempo a narůstají i emoce, a to díky kontrastu v chování obou hlavních postav, jelikož Jan při zoufalém hledání odpuštění působí zklidněně a tiše, tak chování Agnes působilo velmi hystericky. Závěrečné chvíle se nesou v jemně lyrickém tónu, zato se srdcervoucími emocemi, které ve mě doznívaly jen velmi pomalu. ()

lennyd 

všechny recenze uživatele

Ze začátku to měla být jen sranda, ale pak se to všechno zvrtlo, a v rukou dvou dospívajících teenagerů leží mrtvý chlapec. Sice se snaží těla zbavit, ale přesto jsou dopadeni a zatčeni. O pár let později Jan Thomas opouští vězení, a chtěl by se vrátit zpět do normálního života. I když si najde práci (varhaníka v kostele) a přítelkyni, minulost je mu stále v patách, a matka zabitého chlapce se nehodlá smířit s tím, aby Thomas byl na svobodě ... Je vidět, že k úspěchu filmu není třeba desítek miliónů dolarů (v tomto případě spíš norských korun), ani žádná slavná jména, ale stačí zamyšlení hodný příběh a citlivá ruka režisérova. Většina filmů se snaží divákovi nastavit pohled tak, aby vše viděl černobíle (jedni jsou hodní a ti druzí prostě zlí). DeUsynlige je ale postaveno trochu jinak. Oba hlavní hrdinové mají svoji pravdu, a svoje představy o budoucnosti - a vůbec netuším, jak bych se zachoval, být v kůži kohokoliv z nich. Vše je podkresleno výbornou hudbou, hlavně ve varhanních chorálech se mi chvilkama tajil dech.. ()

lucascus 

všechny recenze uživatele

Film dokonale vyjadřující bolest matky, která byla zasažena na nejcitlivějším místě - čímž je ztráta dítěte. Podobnou bolest však cítí neprávem společností a jurisdikcí odsouzneý muž, který byl obviněn ze zabítí tohoto dítěte. Která bolest je větší? Která je podstatnější? Která přináší více ran a nezahojitelných jizev? Více napoví tento více než dobrý norský film. ()

klima777 

všechny recenze uživatele

Ztroskotanci. Sobci. Řeči o odpuštění... některé věci zůstanou tajemstvím.----------- Těžkopádný, leč sošný film s bolavým srdcem a podmanivou kamerou, který však vyvolává závažné otázky, zda je vůbec možné dosáhnout katarze, pokud do tohoto výsostně intimního procesu vtáhneme další osoby a způsobíme jim trauma. ()

Kacounek 

všechny recenze uživatele

To bylo panečku psychologické drama podle mého gusta. Žádné zdlouhavé zcény, děj měl spád i nečekané rozuzlení, trochu z toho šel děs a přesto byli všichni sympatičtí. ()

giovanni3 

všechny recenze uživatele

Hodně jsem se na tento film těšil, zvláště s ohledem na jeho zemi původu, ale tak nějak má očekávání zůstala nenaplněna. Film sice provází skvělá hudba, výborná atmosféra a solidní herecké výkony, ale film stojí a padá na ději a ten mne zde příliš neuchvátil. Samotný nápad je originální, ale propracování je takové nedotažené. Hodně mi zde vadila snaha o tajemno a rozplétání alá Poppeho předchozí filmový počin "Havaj, Oslo". V "Havaj, Oslo" byla "propletenost" základním kamenem, ale zde bych preferoval plynulý průběh než 2/3 filmu všude Thomas a nikde ta matka a v poslední třetině doplňování "dílků skládačky", ač je zcela jasné co jsou ty "dílky" zač již v prvních 2/3 filmu kde jsou tyto scény vynechány. Tento tah, místo vylepšení atmosféry, způsobil jen rozkouskování děje a víceméně to, že poslední třetina filmu je zcela zbytečná. Logicky zbytečné není finále filmu od setkání Thomase a matky po titulky. Tudíž, kdyby měl film o řekněme 25 minut kratší stopáž, byl celistvý a zlehka se dotáhl scénář, tak bych neměl žádný problém s hodnocením 4z5, ale takto dávám pouze 3z5. ()

korndaddy 

všechny recenze uživatele

Tom chce začít novej život. Po předchozím nezdaru (jestli se to tak dá nazvat) chce zase žít jako řádný občan. Ale jak i skandinávských filmů bývá zvykem, nic nepůjde tak snadno. I když zpočátku vypadá vše nové a krásné a příslib lepšího života s čistým štítem je opravdu lákavej, DeUsylinge nás brzy vyvede z omylu a zase usadí na zem. Nic nemůže být v životě jednoduché. A o tom je tenhle vyjímečný film. Inu za vše se nějakým způsobem platí. ()

klukluka 

všechny recenze uživatele

Ty dvě pecky...chci se vymezit vůči těm aktuálním 81 procentům. Tenhle film si je nezaslouží. Ždímat za každou cenu divákovi city, to je jakási podivná podlost. A tady o nic jinýho vlastně nejde. Filmovou matku nechali odpustit...ale proč? Mohl by někdo něco takového chtít po nějaké skutečné matce, která by podobným způsobem přišla o dítě? A tenhle film je jako vzkaz ve znění "vidíš, jde to, jenom musíš chtít, ty bláznivko pomatená". Některý věci prostě odpustit nelze, a nic na tom nemění ani vrahův věk, natož jeho vzhled nebo fakt, že hraje pěkně na varhany. Jinak bych rád poukázal na to, že děti, který už si všímají sousedů a dokážou určit, že ten a ten pán bydlí v tom a v tom domě, se UŽ NEVOZÍ V KOČÁRKU. Jo, bez něj by to nešlo, já vím. Pak je ovšem celý tohle drama vystavěný na holým nesmyslu. Proč ho tedy brát vážně? Ne, tohle je poctivý asi jako kvalitní kuřba od nafukovací panny. Nemusím to zkoušet, abych se utvrdil v přesvědčení, že to nefunguje. Prostě to nefunguje. Konstrukt, že po přiznání k vraždě dítěte přistane na vrahově tváři matčino pohlazení, ani procítěné latexové doteky. Proberte se, lidi... :( ()

kolemjdouc 

všechny recenze uživatele

příběh o vině a odpuštění.Norský film.Rušivým elementem, pro mě osobně, tam byly ty dvě adoptované asi čínské holčičky.Připoměly mi desítky jiných dětí adoptovaných v Norsku.Nepříjemného pocitu jsem se potom nemohla do konce filmu zbavit.Bohužel to ovlivnilo i moje hodnocení.Jinak nemám nic proti duchovnu. ()

Schuldiner 

všechny recenze uživatele

Možná to mohlo býti působivější, důraznější ve vygradování hereckých výkonů v některých situacích, možná jsem ale jen příliš náročný.. Každopádně kvalitní norské drama na téma ´´temná minulost´´ či, chcete-li, ´´kostlivec ve skříni´´. --- 70% --- ()

Související novinky

Severská filmová zima - 15 filmů v 7 městech

Severská filmová zima - 15 filmů v 7 městech

04.02.2013

Sjednocujícím prvkem českého a severského filmu je obdobné společenské a kulturní klima. Severské filmy však nabízí výrazně odlišný přístup ke zpracování tématu. Ten se vyznačuje především… (více)

Další nálož severských filmů

Další nálož severských filmů

20.02.2010

Severský filmový klub zahájí letos v březnu další rok spolupráce s pražským kinem Atlas a brněnským kinem Art třídenní přehlídkou, během které bude uvedeno šest skandinávských snímků. 4. března nás… (více)

Reklama

Reklama