Reklama

Reklama

Rozkaz

  • Finsko Käsky (více)
Trailer

Evropa je v roce 1918 zničená první světovou válkou. Ve Finsku řádí občanská válka. Sociálně-demokratičtí "Červení" bojují proti "Bílým" silám konzervativního Senátu. Když se voják Aaro Harjula vrací z Německa, připojuje se k vládnímu vojsku, ale záhy je svědkem surových znásilnění a hromadných poprav. Jeho víra je otřesena. Náhodou potkáva jednu revolucionářku a jeho život se obrácí vzhůru nohama. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (73)

misterz 

všechny recenze uživatele

Výborné dramatické momenty utopené v mori slabšej, vodovej omáčky. Navyše snímok nemá ani zďaleka takú emotívnu úroveň na akú som pri severských drámach zvyknutý. Myslím, že išlo v tomto smere urobiť omnoho viac, pretože námet je celkom zaujímavý a pointa na záver nie je vôbec zlá. Koniec prišiel ani neviem ako a s ním aj otázka - No a čo? Pritom by ma to nemalo vôbec napadnúť. Silný priemer. 65/100 ()

JFL 

všechny recenze uživatele

Film vychází z ceněné předlohy finské spisovatelky Leeny Lander a právě v tom je jeho úskalí. Bez znalosti předlohy snímek uchvátí svým psychologicky a eticky vyostřeným příběhem, který představuje úvahu o humanismu vystavenému válce, coby stavu absolutního bezpráví a tedy i beztrestnosti. Bohužel se znalostí předlohy se ukazuje, že se jedná o poměrně nezdařilou adaptaci, která zůstává na povrchu a přináší úlitbu divákům v přemíře tělesnosti a prvoplánovosti. Absence minulosti a na ní vázaných motivací postav sice napomáhá obecnému vyznění snímku, ale lineární vyprávění zase zbavuje film potencionálního napětí. Nejvíce do očí bije mnohoznačný konec, který sice skýtá možnost výkladu vážným směrem, ale spíše vyznívá jako kýčovité rozmělnění dopadu předchozího dění na diváky. Přes to se jedná o dílo, které má řadu kladů, při čemž předním z nich je fakt, že pojímá závažné téma domácí historie (finskou občanskou válku) a problematizuje její vnímání. Sloučením závažného historického tématu a diváckého potenciálu se nabízí srovnání s německými 6ivoty těch druhých či Hřebejkovými počiny o komunismu a druhé světové válce. Nicméně oproti nim je finský snímek v naprosto odlišné kategorii, neboť ačkoli také chlácholí, dělá to jen pro vyvážení soustavného tíživého náporu, kterému diváka vystavuje po větší část vyprávění. ()

Reklama

kinghome 

všechny recenze uživatele

Chladný a surový film jako celé Finsko. Ve válce se na emoce nehraje a kdo začne cítit něco jako lásku, tak na to doplatí. Dost nekompromisní, a svým způsobem i dost úchylné. Takový film umí natočit jen severní země. Zajímalo by mě, kde vzali ty herce, protože hrají úžasně a dost realisticky a při tom jsou ochotni jít s kůží na trh. Škoda těch hluchých míst, kterých je ve středu filmu celkem dost a celý film zpomalují. Ale to je jen malá výtka k jinak bezchybnému a dost kontroverznímu snímku, ve kterém hraje hlavní roli krutost války. Takový konec jsem nečekal a byla to jedna z dalších věcí, která mě dost zchladila. Prostě silný zážitek, ze kterého se budu ještě dlouho probírat. ()

EastWicka 

všechny recenze uživatele

Film jako finská pálenka z bahna, březové kůry, staré vojenské škorně, předjarního vánku (a mraženého mamuta). Když se jí v jejím vlastním tempu propijete až do dna, všechny nuance se spojí v něco neuchopitelného, pradávného, co vítr šeptal už Goethemu... "Ký pozdní to jezdec větrem a tmou? To otec se vrací s chlapcem tmou, Bezpečně drží ho na rukou. - Můj synku, proč tiskneš se ke mně blíž? - Je tu král duchů, nevidíš? Má korunu, žezlo a bílý šat. - To je cár mlhy jen, noční chlad..." ()

laik_60 

všechny recenze uživatele

Pôsobivá dráma s výborným Eero Ahom. Osobne ma zaujalo vo filme také postupne odkrývanie charakterov či vojaka Harjulu, či ženy Miiny, alebo samotného sudcu. Chvíľa ked sudca recitoval Goetheho Kráľa duchov a vzápätí do toho réžia zakomponovala Beethovenove Alegretto zo 7. Symphonie ma totálne dostala. ()

Galerie (16)

Zajímavosti (2)

  • Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu finské autorky Leeny Lander z roku 2003. (skudiblik)
  • Fínska občianska vojna je pre fínsky národ dodnes veľké trauma a je považované za spoločensky krajne nevhodné pýtať sa Fínov, na ktorej strane bojovali ich predkovia. (Jello Biafra)

Reklama

Reklama