Rozkaz
-
Käsky
-
Tears of April
Drama / Válečný
Finsko / Německo / Řecko, 2008, 115 min
Režie:
Aku LouhimiesPředloha:
Leena Lander (kniha)Scénář:
Jari RantalaKamera:
Rauno RonkainenHudba:
Pessi LevantoHrají:
Samuli Vauramo, Pihla Viitala, Eero Aho, Eemeli Louhimies, Miina Maasola, Riina Maidre, Sulevi Peltola, Oskar Pöysti, Mikko Kouki, Janne Virtanen, Robert Hedengren, Viktor Idman, Miska Kaukonen, Ilkka Heiskanen, Riitta Salminen, Ella Aho, Akseli Kouki, Joonatan Perälä, Sara Paavolainen, Vieno Saaristo, Anne Autio, Susanna Aho, Marjukka Erälinna, Janna Haavisto, Salla Hakanpää, Sofia Kotoulias, Emmi Leeve, Terhi Nieminen, Iida-Maija Ojanen, Mira Rautio, Katja Räty, Maiju Saarinen, Nina Salminen, Pauliina Salonius, Anna-Sofia Sysser, Reino Nordin, Kimmo Rasila, Kari Kuittinen, Jarmo Altis, Juha Antikainen, Mika Irenius, Miikka Kanerva, Kalle Karttunen, Antti Laine, Markku Lentonen, Jari Nurminen, Pekka Tetri, Aleksi Tilli, Carl Alm, Matti Ristinen, Markku Tuulenkari, Otto Ahonius, Felix Eurasto, Vincent Eurasto, Markus Haapasaari, Elli Heikkinen, Feeliks Kilpi, Carla Korkeaniemi, Nico Korkeaniemi, Alma Louhimies, Joonas Olkkonen, Totti Pajamäki, Kia Sundberg, Santeri Tolonen, Sonja Tolonen, Otto VanhataloProducenti:
Aleksi BardyStřih:
Benjamin MercerZvuk:
Kirka SainioScénografie:
Markku PätiläMasky:
Riikka Virtanen, Tiina WinterKostýmy:
Tiina Kaukanen, Anna Sinkkonen74%
Hodnocení uživatelů
Premiéry
Nevhodný mládeži do 12 let
V kinech
od:
|
28.07.2011 Film Europe |
|---|---|
V kinech
od:
|
29.08.2008 SF Film Fin. |
V kinech
od:
|
03.09.2009 |
Fr
,,A BUDOUCÍ GENERACE NA NÁS BUDOU POHLÍŽET JAKO NA HRDINY“..... /// Co vás vy …(tůt)…do armády táhne… Ženský v Rudý gardě, ruský děvky a vděčný pouzdra pro věznitele. Příběh Aara, bojovníka za svobodu Finska, vojáka se smyslem pro čest a povinnost, zajatkyně Miiny, spisovatele, humanisty a soudce Hallenberga, kterej se podřídil válce, ale i bastarda Eina, kterej nakonec našel to, co hledal. Zajímavej a zvláštní film, kterej si dokáže vybudovat parádní dramatickou atmosféru, třebas za pomoci Goetheho veršů či Beethovena. Válečný melodrama a tragédie, kde je víc nahoty než války. Těžko se jednoduchýma větama vystihne podstata…. prostě zvláštní film, scénář, sympatický obsazení a příběh o poutu mezi zajatkyní a mladým Harjulou. Možná by se dala vytknout jistá … dramatická nedotaženost – ale mě tohle (a bobr Pihly Viitaly) fakt baví! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2003 napsala Leena Lander, číst nebudu. 2.) Zjistím, jestli je lepší brát jako zaujatce místo chlapů baby. P.S.: Srbáči v tom maj celkem jasno. 3.) Řeším dilema: mám si nechat natrhnout prdel od nadřízenýho, abych zachránil svoji holku? 4.) Thx za titule ,,Martin Massaniec“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *(23.12.2012)
Sarkastic
Velmi zvláštní film o ideálech, rodící se lásce a těžkostech války. Mě rozhodně překvapilo, že jsou Bílí ve snímku ukazováni ve špatném světle, zatímco Rudí jako bojovníci za vyšší cíle. Ale možná to prostě bylo jenom jedno z finských vyrovnání se s minulostí pomocí filmu. Pořád přemýšlím nad min. divnou dějovou linkou odehrávající se na soudcově území, o které nevím, co si mám myslet. Jeho "jistá" náklonnost působila krapet nepatřičně, ale svým způsobem vysvětluje jednání ohledně vězenkyně. A vše uzavírá krásná obět idealisty a dojemný konec. Výborné formální stránce nemám co bych vytkl a k ději, tak jak byl vystavěn, snad jen to, že dítě mohlo být vlastní, ne zavražděné spolubojovnice a poměr se soudcovou ženou tam být taky nemusel (v obou případech by se přidalo na věrohodnosti). Toto místy komorně působící drama hodnotím slabšími 4* a rozhodně se pro srovnání podívám ještě na jiný film s tématikou občanské války ve Finsku.(17.2.2012)
ghatos
Severské dramata mají svojí sílu, to se opět prokázalo. Pro nás téměř neznámá občanská válka ve Finsku dává ději originální háv. Je to složitý a náročný snímek, který graduje v psychologickém závěru, kde se střetává každá individualita se svým neštěstím . Aby pochopil člověk komplexnost tohoto snímku, bylo by asi dobré se na něj podívat minimálně ještě jednou. Největší pozornost zaslouží postava soudce - složitá a pravdivá sonda do duše rozervaného člověka.(18.8.2009)
Koryntos
,,Kdo jede nocí a větrem zlým? To jede otec se synem svým. Hoch v rukou otce spočívá tich, Ten vroucně ho drží v pažích svých. Můj synku, řekni mi, čeho ses bál? A není tu, otče, duchu král? Ten s korunou král, ten s ocasem duch? Jen klid, vždyť to je mlhy pruh. Jen hochu pojď, jdi se mnou tam, kde učit tě budu krásným hrám, kde kvítí pestré, co chceš si přát, a je zlatý matčin každičký šat. Můj otče, můj otče, což neslyšels z tmy, Co hrozný duchů král sliboval mi? Buď tiše, synku, nářku už nech, To v listech suchých větru byl vzdech. „Což nechceš jít se mnou v moji říš? Moje dcerky čekají na tě již, Dcerky v nočních tancích se pohupují A znaví tě, uspí tě, utancují.“ Můj otce, můj otce, a neviděls snad Zas krále dcery kolem nás stát? Můj synku, proč zas zmáhá tě strach? To šedé jsou vrby v černavých tmách. „Ty líbíš se mi, tvá postava dráždí mne též; Já vezmu tě s sebou, ať nechceš ci chceš.“ Můj otče, můj otče, on po mne už sáh´! Teď duchů král na mne ruku vztáh´! Jat hrůzou je otec, víc koně štve, V rukou tíž svírá dětátko své, Když dvoru dosáh´stěží žil, Leč v jeho rukách mrtvý syn byl. Když se zamyslíte nad goetheho básní Král duchů, tak přesně o tom je celý film, tak si to přeberte a hlavně se na něj podívejte.(2.6.2013)
farmnf
Pro mě velmi dobrý. Krásná seveřanka. Voják a jeho rudá zajatkyně. Málo známá část evropské historie. Kamera na výbornou, hudba na výbornou. Co už si více lze přát? Vždy v hotelích jižní evropy mám štěstí na Finy. Jsou milí, charakterní a většinou opilí, jako já. Vždy se spřátelíme. že ale tákle divokou historii mají, jsem pochopil až z tohoto filmu.(10.9.2011)