Käsky
Tears of April - Die Unbeugsame
Rozkaz
Režie:
Aku LouhimiesScénář:
Jari RantalaKamera:
Rauno RonkainenHudba:
Pessi LevantoHrají:
Samuli Vauramo, Pihla Viitala, Eero Aho, Eemeli Louhimies, Miina Maasola, Riina Maidre, Sulevi Peltola, Oskar Pöysti, Mikko Kouki, Janne Virtanen (více)Obsahy(2)
Evropa je v roce 1918 zničená první světovou válkou. Ve Finsku řádí občanská válka. Sociálně-demokratičtí "Červení" bojují proti "Bílým" silám konzervativního Senátu. Když se voják Aaro Harjula vrací z Německa, připojuje se k vládnímu vojsku, ale záhy je svědkem surových znásilnění a hromadných poprav. Jeho víra je otřesena. Náhodou potkáva jednu revolucionářku a jeho život se obrácí vzhůru nohama. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (72)
Film vychází z ceněné předlohy finské spisovatelky Leeny Lander a právě v tom je jeho úskalí. Bez znalosti předlohy snímek uchvátí svým psychologicky a eticky vyostřeným příběhem, který představuje úvahu o humanismu vystavenému válce, coby stavu absolutního bezpráví a tedy i beztrestnosti. Bohužel se znalostí předlohy se ukazuje, že se jedná o poměrně nezdařilou adaptaci, která zůstává na povrchu a přináší úlitbu divákům v přemíře tělesnosti a prvoplánovosti. Absence minulosti a na ní vázaných motivací postav sice napomáhá obecnému vyznění snímku, ale lineární vyprávění zase zbavuje film potencionálního napětí. Nejvíce do očí bije mnohoznačný konec, který sice skýtá možnost výkladu vážným směrem, ale spíše vyznívá jako kýčovité rozmělnění dopadu předchozího dění na diváky. Přes to se jedná o dílo, které má řadu kladů, při čemž předním z nich je fakt, že pojímá závažné téma domácí historie (finskou občanskou válku) a problematizuje její vnímání. Sloučením závažného historického tématu a diváckého potenciálu se nabízí srovnání s německými 6ivoty těch druhých či Hřebejkovými počiny o komunismu a druhé světové válce. Nicméně oproti nim je finský snímek v naprosto odlišné kategorii, neboť ačkoli také chlácholí, dělá to jen pro vyvážení soustavného tíživého náporu, kterému diváka vystavuje po větší část vyprávění. ()
Místní finská domobrana a původní myslivec Harjula je takovej jednodušší, ale o to hodnější kluk. Když je tedy svědkem scény, kde finská vojska znásilňují a pak hromadně povražďují sovětskou ženskou gardu, úplně to psychicky nedá. Já byl prvních patnáct minut také v rozpoložení obrovského lidského odporyáše, kde Finové pro mě v tu chvíli byli nejhorším národem na světě. Postupem času jsem ale zvolnil a přijal to, že válka je svinsto a každý národ má za sebou určité represe, na které by nejraději zapomněl. No a jelikož Seveřani jsou velcí sebekritici, tak tady to divákovi nakládají s celou parádou. Naštěstí je tu ale Harjula, který jednu holku zachrání. Je hezká, nemluví, ale přežila strašnou hrůzu. Ta ale neváhá a rozjíždí klasické ženské taktiky. No radost koukat. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $326,496║ ()
,,A BUDOUCÍ GENERACE NA NÁS BUDOU POHLÍŽET JAKO NA HRDINY“..... /// Co vás vy …(tůt)…do armády táhne… Ženský v Rudý gardě, ruský děvky a vděčný pouzdra pro věznitele. Příběh Aara, bojovníka za svobodu Finska, vojáka se smyslem pro čest a povinnost, zajatkyně Miiny, spisovatele, humanisty a soudce Hallenberga, kterej se podřídil válce, ale i bastarda Eina, kterej nakonec našel to, co hledal. Zajímavej a zvláštní film, kterej si dokáže vybudovat parádní dramatickou atmosféru, třebas za pomoci Goetheho veršů či Beethovena. Válečný melodrama a tragédie, kde je víc nahoty než války. Těžko se jednoduchýma větama vystihne podstata…. prostě zvláštní film, scénář, sympatický obsazení a příběh o poutu mezi zajatkyní a mladým Harjulou. Možná by se dala vytknout jistá … dramatická nedotaženost – ale mě tohle (a bobr Pihly Viitaly) fakt baví! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2003 napsala Leena Lander, číst nebudu. 2.) Zjistím, jestli je lepší brát jako zaujatce místo chlapů baby. P.S.: Srbáči v tom maj celkem jasno. 3.) Řeším dilema: mám si nechat natrhnout prdel od nadřízenýho, abych zachránil svoji holku? 4.) Thx za titule ,,Martin Massaniec“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()
Velmi zvláštní film o ideálech, rodící se lásce a těžkostech války. Mě rozhodně překvapilo, že jsou Bílí ve snímku ukazováni ve špatném světle, zatímco Rudí jako bojovníci za vyšší cíle. Ale možná to prostě bylo jenom jedno z finských vyrovnání se s minulostí pomocí filmu. Pořád přemýšlím nad min. divnou dějovou linkou odehrávající se na soudcově území, o které nevím, co si mám myslet. Jeho "jistá" náklonnost působila krapet nepatřičně, ale svým způsobem vysvětluje jednání ohledně vězenkyně. A vše uzavírá krásná obět idealisty a dojemný konec. Výborné formální stránce nemám co bych vytkl a k ději, tak jak byl vystavěn, snad jen to, že dítě mohlo být vlastní, ne zavražděné spolubojovnice a poměr se soudcovou ženou tam být taky nemusel (v obou případech by se přidalo na věrohodnosti). Toto místy komorně působící drama hodnotím slabšími 4* a rozhodně se pro srovnání podívám ještě na jiný film s tématikou občanské války ve Finsku. ()
Chladné severské drama, které má několik zajímavých momentů, ale jinak se utápí v náznacích i trochu promarněných šancích. Za první světové války jsou povstalci Rudé gardy nemilosrdně popravováni, řada žen opakovaně znásilňována. Čestný desátník Aaro Harjula se na válečných zvěrstev ale nehodlá podílet a chce vězeňkyni a jedinou přeživší Miinu dovézt k řádnému soudu. Jenže to nebude tak snadné, když si k sobě mladý voják a plavovlasá revolucionářka začnou hledat cestu. Příběh z roku 1918 je tak trochu typickým severským dramatem, co se nálady a atmosféry týče. Nádherně nasnímáno a hudebně stejně výtečně podkresleno. Komorní a neokázalé líčení vztahu mezi Aarem a Miinou má také své kouzlo. I herecky je o co stát. Rodačku z Helsinek Pihlu Viitalu snímek uvedl do mezinárodního podvědomí, snad jsme její minimalistické herectví neviděli naposledy. I přes výše zmíněné nedostatky určitě převládá (70%) spokojenost, jen to mnohdy chtělo divácky řekněme přitažlivější a stravitelnější momenty. ()
Velmi dobrá psychologie postav! Pro mne lahůdka. ()
Na můj vkus celkem úchylárna. Ale docela dobrá. ()
Film z obdobia fínskej občianskej vojny sa pevne drží hlavnej predstaviteľky, ktorá si prejde peklom. Pred istou smrťou ju zachráni veľká dávka šťastia a vojak Aaro Hurjala, ktorý sa rozhodne dopriať jej spravodlivý súd. Je tu vraj jeden sudca, známy spisovateľ, dobrý človek -humanista... Takého "humanistu" som už dlho nevidel. Ten "dobrý" človek má takmer všetky vlastnosti, ktoré by sudca nemal mať a neváha revolverom doraziť popravených. Navyše skrýva jedno tajomstvo, ktoré je kľúčom k rozuzleniu a vyvrcholeniu filmu. Akčné scény, ak ich tak môžem nazvať pôsobia reálne, tak ako celý film. Pôsobí drsne, otvorene, nahota sa tu neskrýva ani vojnové zločiny v tej najhoršej podobe. Dobro medzi všadeprítomným zlom stelesňuje iba hlavná dvojica a ja som im fandil. Vtedajší i ten dnešný svet je však príliš krutý na to, aby prežili obaja. Pomalšie tempo, jemná hudba a drsný príbeh o spravodlivosti a prežití. To je Kasky. 80%. ()
Mám rád škandinávske filmy z druhej aj prvej svetovej vojny. Toto je ale zmeska viacerých štátov ako aj Nemecko či Grécko a tak tu máme drámu, z obdobia prvej svetovej vojny, ktorá nedosahuje kvalít priemerného vojnového filmu. Jediné, čo ma udržalo na stoličke dívať sa do konca bola v skutku atraktívna árijka Pihla Viitala. Uvidíte jej kozy aj slušivého bobra, ktorého predvedie pred zrakom úchylného "oberstumbaumfírera", ale to je tak všetko. Celé to pôsobí lacno, prevažne natáčané na lúke, pôsobiaco ako B-čkový TV film, ktorý bol natočený len aby vyhral cenu na miestnom dedinskom festivale. To najhoršie však je, že ani necítite, že by to bolo z obdobia prvej svetovej vojny, ale iba ako z nejakej vojnovej šarvátky medzi dvoma štátmi. ()
Drsný až brutální film z rusko - finské války, ve kterém ta válka skutečně je. Příběh je originální jako vystřižený ze života, neznámí herci dokonalí, sice trošku od počátku tušíte, jak by to mohlo skončit - ale také nemuselo; když skutečně skončí, řeknete si: zaplaťpánbůh. ()
Výborné dramatické momenty utopené v mori slabšej, vodovej omáčky. Navyše snímok nemá ani zďaleka takú emotívnu úroveň na akú som pri severských drámach zvyknutý. Myslím, že išlo v tomto smere urobiť omnoho viac, pretože námet je celkom zaujímavý a pointa na záver nie je vôbec zlá. Koniec prišiel ani neviem ako a s ním aj otázka - No a čo? Pritom by ma to nemalo vôbec napadnúť. Silný priemer. 65/100 ()
Červená knihovna ve válečných kulisách není zrovna ideální pro to, abych mohla být z filmu nadšena. A o nic jiného v tomto snímku vlastně nejde. ()
Trochu zmätená som bola z toho, ako ten chlapec konal. Akoby to nemal premyslené. Alebo možno ja som čakala iný príbeh. Čo z toho vlastne mal ... nič. A vôbec všetci sa tam divne správali, a miestami ma to trochu nudilo. Herecky to bolo vydarené, predovšetkým pán sudca mal štýl. 3,5* ()
Mě to nebavilo. Nebavil mě Hajhula, ani jeho revolucionářka, ani jejich protivníci... Jinak mám finský filmy rád, ale tenhle mi nesedl. Války je tam málo, moc se tam mluví a vůbec se to celé děsně táhne. ()
Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Film číslo 11 - Finsko. Další přínos Tour pro mě - díky některým filmům si rozšiřuji obzory, v tomto případě konkrétně zaplňuji mezery ve vlastní informovanosti o finské občanské válce. Tohle jsme se na střední škole v dějepise opravdu neučili. I k tomu může sloužit film, díky Rozkazu se budu v následujících minutách bavit sháněním informací o smutné kapitole finských dějin 20. století. Samotný snímek je doslova "vymazlený" po vizuální stránce - těží z nádherných scenérií, to je samozřejmé, ale kamera je opravdu úchvatná. Po obsahové stránce je snímek tolik šílený jako jsou šílené všechny války, které se kdy kde odehrály, Finsko nevyjímaje. V druhé polovině jsem byl hodně překvapený, možná lehce šokovaný, ale ve vypjatých situacích se lidé zkrátka nechovají normálně. Velké plus spatřuji ve výběru herců - půvab hlavní představitelky se mi zarýval pod kůži s ohledem na hrůzy, které musela vytrpět, hlavní herec byl na první pohled sympaťák a jeho činy až na jeden ve mně budily nejhlubší sympatie a psychologicky propracovaná a současně tajemná postava vojenského soudce byla herecky excelentní. Velmi silný umělecký zážitek a jsem rád, že díky finskému filmu, těch jsem moc neviděl. A je to druhý film, v němž jsem během týdne měl možnost zaslechnout úryvek z Beethovenovy 7. symfonie. Její dramatičnost se asi filmařům hodně líbí. ()
Syrové válečné drama, které sice v hlavní linii přichází s ohraným příběhem, ale co se omáčky okolo týče, tak ta je seversky originální. 80% ()
Zatímco ve zbytku Evropy se během roku 1918 1. světová válka postupně chýlila ke svému konci, tak ve Finsku si to mezi sebou v občanské válce rozdávali "bílí" s "rudými" o budoucí nadvládu země. Toto jejich národní trauma bylo filmově zpracováno už několikrát, při čemž tento snímek je specifický příběhem dvou lidí z opačných táborů, které válka svedla dohromady a jejichž osudové setkání jim jednou provždy změnilo život... Jak už to tak v dějinách bývá - vítězové poraženým žádnou čest neprokázali a naopak se na nich krutě pomstili, a právě tíživou atmosféru údalostí té doby se podařilo tvůrcům dostat i do filmu, k čemuž nemalou měrou přispěly herecké výkony i působivá kamera ve filmově neokoukané severské krajině. Být lépe obeznámený s touto tématikou, možná bych dokázal více docenit i pro mě jinak nevyvážený scénař. ()
Európa je po 1. svetovej vojne a vo Fínsku zúri občianska vojna medzi sociálnymi demokratmi “Červení“ a silami konzervatívneho senátu „Bieli“. Desiatnik Aaro Harjula sa vracia z frontu z Nemecka a pridáva sa ku vládnemu vojsku. Je svedkom surových popráv a znásilňovania a nakoľko je zástancom riadneho zaobchádzania z väzňami, rozhodne sa dopraviť pred poľný súd jedinú ženu, ktorá prežila Miinu Malin. Občianska vojna vo Fínsku trvala iba 4 mesiace a zanechala za sebou tisíce mŕtvych, nenávisť a túžbu po pomste, ktorá fínsky národ dlhé desaťročia rozdeľovala. Mám slabosť na severské filmy a také vojnové skvosty ako Talvisota, Tuntematon Sotilas či novší Tali Lhantala sú pre mňa skvostami z obdobia 2. svetovej vojny. A aj tento film je iný, je to v prvom rade dráma o vojnových zločinoch, odopretí poslušnosti vojenskej mašinérie a o sebaobetovaní. Je na škodu, že nie je historický presný a viac film mohol objasniť získanie nezávislosti Fínska od Ruska. Ten, ktorý očakáva romantickú vložku, tak bude sklamaný. Hollywoodska limonáda sa nekonala. ()
Film jako finská pálenka z bahna, březové kůry, staré vojenské škorně, předjarního vánku (a mraženého mamuta). Když se jí v jejím vlastním tempu propijete až do dna, všechny nuance se spojí v něco neuchopitelného, pradávného, co vítr šeptal už Goethemu... "Ký pozdní to jezdec větrem a tmou? To otec se vrací s chlapcem tmou, Bezpečně drží ho na rukou. - Můj synku, proč tiskneš se ke mně blíž? - Je tu král duchů, nevidíš? Má korunu, žezlo a bílý šat. - To je cár mlhy jen, noční chlad..." ()