Reklama

Reklama

Film

Krátkometrážní / Drama
USA, 1965, 17 min

Obsahy(1)

Velmi starý muž, kterého hraje Buster Keaton, žije sám v malém pokoji. Má neustále pocit, že ho někdo pozoruje a snaží se odstranit všechny pozorovatele, aby měl konečně klid. Divák je však ten, kdo muže sleduje až do konce. (Rosana)

Recenze (16)

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Dráždivost. Neuspořádanost. Zajatost. Zbrklost. Roztěkanost. Bezbrannost. Bezradnost. Neschopnost vtělit vlastnímu životu jednotící myšlenku, uvést konání v soulad s příběhem - sledujete muže, který jako pod ranami biče uhýbá všemu, co na něm ulpí s žádostí o vysvětlení jeho konání, smyslu jeho existence, jeho momentálního výskytu na místě, kde ho zastihuje film. Uspořádání prostoru kolem něj je plné vnitřních diskrepancí, budí jen jitřící otázky, ale muž neposkytne příběh nejen sobě, ale ani vám. Vy ho neosmyslníte. Jeho daností je, že svým výskytem v čase nakonec nic nepropojil, políčka do scén, scény do děje. Rozpadlost. Proto to cukání, kdykoli se střetá s otázkou, vyslovenou či vtělenou, postava i film. Trhání, opakování pohybů i záběrů, kvap, nervozita, rozčilenost, napětí, tlak, který se nemírní s odklízením podnětů, protože dál zůstává divák, který chce vědět, který se účastní, který si chce vykládat, aby pochopil, proč sleduje film, aby dal význam vteřinám ve svém životě. Aby zařadil, propojil, zcelil se a potvrdil si sám sebe. Snímek, který předvádí a fyzicky provokuje nervozitu z toho, že někde chybí smysl, že něco zůstalo neuchopeno, nevyužito, celý lidský život, kdysi evidentně zaplněný postavami na fotografiích, se zvířaty, s jizvou, život s historií, která se rozpadla, nedrží, muže, který vlastně nijak neexistuje, ale očividně je. V jistém smyslu vám sledování tohoto snímku ukradne 20 minut života - a nebo otřese základy, na kterých stojí zbytek vašeho životního příběhu. ()

Deverant 

všechny recenze uživatele

Berkeleyovské esse est percipi (být je být vnímán) je v provázáno s bizarní "ontofóbií", s nemožností být vnímán sám sebou, s děsivostí sebereflexity jež je ustavena odělením Já jako subjektu a Já jako objektu. To směřuje až k destrukci sebevědomí (roztrhání fotografií). Absence jakéhokoli zvukového doprovodu jen stupňuje působivost snímku. Režijně je sice podepsán Alan Schneider, nicméně Samuel Beckett mu neposkytl mnoho prostoru pro vlastní invenci (i Buster Keaton si prosadil pouze gag s vynášením psa a kočky). ()

Reklama

Iggy 

všechny recenze uživatele

Ojedinělý film v herecké kariéře Bustera Keatona. Scénář pro něj napsal Samuel Beckett. Film je černobílý a celý bez zvuku i bez hudby. Hodně zajímavá je kamera, za kterou se postavil legendární Boris Kaufman, bratr Dzigy Vertova a kameraman všech filmů Jeana Viga! Buster hraje muže, který se snaží uniknout všetečným zrakům, které ho pozorují. Utíká a plíží se ulicí, doma v pokoji zakrývá zrcadlo, rybičku, papouška i obraz, jen aby ho nikdo neviděl. My, diváci, ho celou dobu sledujeme pouze zezadu. Starého Keatona s páskou přes oko spatříme až v úplném závěru. Přestože si Keaton neodpustil alespoň jeden klasický gag (s vynášením kočky za dveře), necítil se v roli dobře a s filmem nebyl spokojen. Je to těžký a silně umělecký snímek. Film je volně ke stažení na Archive.org. PS: Jeden z mála Keatonových filmů, ve kterém je zřetelně vidět, že měl od nehody v dětství pravý ukazováček o článek kratší. ()

ComicGuy 

všechny recenze uživatele

Extravagantný filmíček ,ktorý ignoruje všetky atribúty vyrobenia klasického filmu a radšej si ide vlastnou cestou. Film dokonca nepotrebuje ani príbeh. Kult okolo tohto filmu je určite zaslúžený. Je pravda ,že existuje aj dokument ,ktorý omnoho viacej vysvetľuje tento kraťas ,ale radšej si nechám toto surealistické dielo nevysvetlené. Pod rúžkou tajomstva je omnoho sympatickejší. 75% Klenot amatérskych projektov... ()

gjjm 

všechny recenze uživatele

Ne, scénáristický pokus Samuela Becketta opravdu není Filmem pro normální lidi. Řekl bych, že to je krátkometrážní pokus o studii strachu (či spíš paranoi) ve stylu absurdního divadla a filmovou formou. Beckett si hraje s pozicí kamery - diváka, která je zde netradičně věcí vzbuzující strach. Je to docela zajímavé a hodně nápadité, ale přece jenom dlouhé. Scény, kde se Keaton plíží po ulici, zakrývaje si tvář pláštěm nebo kde uklízí pokoj opravdu nevyžadují ani těch dvacet minut prostoru, které jim Schneider dal. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (7)

  • Beckett film vysvětlil takto: "Film je o vnímajícím oku, o vnímaném a vnímajícím jako dvou aspektech téhož člověka. Vnímající se šíleně snaží vnímat a vnímaný se zoufale snaží skrýt. Jeden nakonec vyhraje." Tato idea vychází z filosofie irského myslitele George Berkeleyho. (gjjm)
  • Francouzský filosof Gilles Deleuze označil Film za "největtší irský film". (gjjm)
  • Roli, kterou hraje Buster Keaton, měl původně hrát Charles Chaplin, ten ale scénář nikdy neviděl. (gjjm)

Reklama

Reklama