poster

Sofie a ukradený poklad (TV film)

Pohádka

Česko, 2008, 57 min

  • otík
    ****

    Jedna z mála nových televizních pohádek, která opravdu stojí za shlédnutí. Dobrý příběh, herci v dobré formě, žádné zběsilé scény s čerty, prostě taková ta správná uklidňující pohádka pro nedělní odpoledne. Co více si přát? Škoda jen asi od půlky filmu stále se opakující otravné hudby. Hudba: Miroslav Kořínek(4.9.2011)

  • giovanni3
    ***

    Klasická "nedělí" pohádka, která nijak neoslní, ale co je důležitější, tak ani neurazí. Bylo zde kvalitní herecké obsazení (hlavně Töpfer potěšil), sem tam humorná scénka a vše to tak krásně plynulo a bavilo. Zápor je určitě nic moc scénář, který byl rádoby detektivní a neměl nějaké zásadní momenty a dále bych zmínil né moc dobře zvoleného prince. Průměrné 3z5(26.1.2014)

  • argenson
    ***

    Příjemná inovace v tom, že král nebydlí na honosném zámku, ale v jakési alpské horské chatě. Ze spousty pohádek vycházejí králové jako natvrdlíci, tady to ovšem Jan Hrušínský záměrně přehání až ke karikatuře sympaticky zdegenerovaného tydýta. Nemá to hlášky, nemá to ani pohádkové atributy, zato vtip a dokonce detektivní zápletku. K tomu bonusově vzácné setkání bratrů Rašilovových, kteří tu ovšem v kabátech vypadají jako parodie na estébáky:-)(11.11.2012)

  • Jezinka.Jezinka
    ****

    Výborně obsazená pohádka s detektivní, či spíš "detektivní", protože dospělí mají jasno hned z kraje, zápletkou, velkou dávkou humoru a příjemným, co příjemným, báječným, obsazením. Bratři Rašilové jako oslizlí bratři princové Bobo a Dodo (tady jen škoda, že děti tu narážku na blbouna nejapného asi nepoberou), na malíře přeškolený lupič Töpfer, příjemně rodově zdegenerovaný král Hrušínský a sympatická a příjemná princezna. Jediné, co se tak úplně nepovedlo, byl princ hlavní hrdina, na kterém bylo tak trochu špatně všechno, od špatného melíru, přes to třídenní strniště, které mu mělo dodávat mužnosti, zřejmě, a dodávalo mu ušmudlaného vzhledu, přes kostým, který vypadal jak z hromádek nebo nabídky Armády spásy. Ale zas to byl klaďas a sympaťák a já hodné laskavé chlapy ráda, ostatně, proto se taky koukám na pohádky, protože jinde prakticky nejsou; poslední kladný hrdina zemřel společně s posledním drakem.(2.7.2013)

  • Adam Bernau
    **

    Jako o podobné pohádce z téže dílny 100+1 princezna lze i o Sofii a ukradeném pokladu říci, že realizace zůstala hluboko pod úrovní sympatického záměru, v tomto případě koncipovat pohádku quasi grotesku. Na jedné straně je to pouze tato grotesková koncepce, která ospravedlňuje příšernou dějovou naivitu (a některé herecké nevýkony), na druhé straně je groteskovost pouze nepříliš odvážně naznačována (nejvýrazněji asi hudebním doprovodem), tudíž zůstávají nezhodnoceny i mile groteskní stylizace Hrušínského a bří Rašilovů či královské sídlo jako panská lovecká chata. Z ostatních Kříž, Příkazký, Kratina v pohodě, kdežto Töpfer a princezna (předabovaná) nic moc. Dlouhý jediný hraje kvalitně charakterně a to tak, že na sebe od začátku strhává pozornost, což je jednak smutné ve společnosti dřevěného komparsu hospodských karbaníků, jednak matoucí, protože nakonec má jeho postava okrajový význam a miniaturní prostor a vůbec celou tu vrchcábovou linku se nepodařilo hodnověrně včlenit do ostatního děje.(25.6.2016)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace