Režie:
Jaroslav DudekScénář:
Jaroslav DietlKamera:
Alois NožičkaHudba:
Jiří VáclavHrají:
Miloš Kopecký, Blanka Bohdanová, Jana Štěpánková, Viktor Preiss, Jaromír Hanzlík, Jana Preissová, František Němec, Tereza Brodská, Lubor Tokoš, Otakar Brousek st., Kateřina Burianová (více)Obsahy(1)
Miloš Kopecký v mistrovské roli Victora Huga v dvoudílné televizní hře Jaroslava Dietla podle románu André Mauroise.
Nejedna z postav, které velký francouzský spisovatel, básník a dramatik Victor Hugo vytvořil, jako hrbatý zvoník Quasimodo, trestanec Jean Valjean, či malý pařížský uličník Gavroche, žije v našem povědomí. Z jeho dlouhého životního příběhu - Hugo se narodil roku 1802 a zemřel 1885 - si Jaroslav Dietl jako zpracovatel autobiografického románu A. Mauroise vybral jediný rok, tedy konec devatenáctiletého vyhnanství, návrat do vlasti, která právě svrhla císaře Ludvíka Napoleona, nastolila republiku a brzy bude čelit ozbrojenému vpádu Bismarckova Pruska. Zobrazení velké tvůrčí osobnosti se v inscenaci Jaroslava Dudka stalo hereckou příležitostí pro Miloše Kopeckého.
Druhý díl se odehrává v době, kdy Victoru Hugovi zemřela žena, odešla dcera a německý císař Bismarck v roce 1870 obsazoval Francii a ohrožoval Paříž. Hugo se po pádu monarchie vrátil z vyhnanství a zapojil se do politického života. Jednu chvíli byl dokonce vůdcem levice v parlamentě nové republiky, ale znechucen politickými poměry se dobrovolně vrátil na ostrov a rozhodl se věnovat jen literární práci. V inscenaci režiséra Jaroslava Dudka se zaskví nejen Miloš Kopecký v titulní roli, ale řada dalších: Blanka Bohdanová, Jana Štěpánková, Jaromír Hanzlík, Viktor Preiss, František Němec, Tereza Brodská a další. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (16)
Skvělý Kopecký v roli šité téměř na míru. ()
Dudek-Dietl-Kopecký a k tomu silný životní příběh Viktora Hugo napsaný jako předloha Mauroisem. Takové věci nedopadají špatně. Řemeslně po všech stránkách výtečné, záleží pak už jen na tom, zda má člověk vztah k historickým námětům a k životopisům. Jestli je splněna i tahle podmínka, pak nemá, co vytknout. ()
Útržky ze života Victora Huga, muže, který byl a dodnes je pokládán za francouzského národního básníka, vypovídají mnohé o nesnadném údělu těch, kteří byli označováni za vyděděnce vlasti. Dietlova a Dudkova dvoudílná televizní inscenace není ani v nejmenším nudným historickým exkurzem, ale bravurním příběhem člověka ryzího charakteru i pevných zásad, spisovatele, milujícího svou vlast nade vše, neváhajícího pozvednout svůj hlas tam, kde to bylo třeba a kde nebylo možné stát stranou a mlčet. Za mimořádnou uměleckou dimenzi lze zcela bezpochyby označit vynikající herecký výkon Miloše Kopeckého, který s noblesou a nepominutelnou osobitostí dokázal vyjádřit širokou paletu básníkových psychologických hnutí mysli; neméně skvělou práci odvedli i další zúčastnění, vesměs známí a oblíbení herci. Stýskat si nad tím, že v současné době inscenace takových rozměrů a takových kvalit již nevznikají, by bylo jakkoli zbytečné a marné. Tím spíš jsme nuceni vážit si bohatého archivu československé televize. ()
Majstrovský výkon majstra o majstrovi. Ten Kopecký dal toho Huga, ako keby práve vyskočil z fotky. A aj na evidentne nižší rozpočet, tak typický pre tú dobu, film smrdí realizmom. Film má ale málo akcie, veľa takých povedačiek, mnoho dlhých pasáží a môže bežné publikum začať nudiť. Každopádne minimálne za ten výkon hlavného herca sa oplatí hodnotiť vyššie, dnes sa už nič podobné natočiť ani neodvážia a novú generáciu velikáni svojej doby ani nezaujímajú. ()
Jeden z méně známých důkazů, že televizní role Miloše Kopeckého nelze zúžit jenom na Alfonse Karáska a doktora Štrosmajera. Trestuhodně málo reprízováno. Solidní konverzační inscenace, v níž Victor Hugo ve své sošné póze a převážně ve statické poloze sype z rukávu životní moudra, zatímco všichni ostatní jsou degradováni do rolí komparsistů/přikyvovačů. A přestože jde o poměrně krátký časový úsek návratu Victora Huga z exilu a jeho zapojení do politiky po pádu Napoleona III. (druhý díl je alespoň konverzačně akčnější), v retrospektivních dialozích pokrývá prakticky celý jeho životopis. Kromě skvostného Miloše Kopeckého bych já osobně vypíchnul – jako mnohde jinde - režisérovu manželku (Jana Štěpánková). ()
Herecký koncert Miloše Kopeckého. 1) Pomalé ponudnělé inscenaci s nezáživnými dialogy (druhý díl lepší) vévodí vyníkající 55letý Miloš Kopecký, který rozhodně stojí za zhlédnutí. 2) Historie nepříliš znalému autorovi oficiálního textu distributora připomínám, že Otto von Bismarck nebyl německý císař, ale kancléř. ()
Kopecký v nejlepší formě...Nejde než dát 4. ()
Příjemné a kultivované pokoukání ... ()
"Nevrátil jsem se do vlasti abych neříkal co si myslím a abych tady mlčel. Všechny ty taktické a úhybné manévry, všechen ten zbabělý balet jak si nezadat, jak se udržet, jak proplout… To všechno dobře znám, ale to neznamená, že já ten tanec budu tančit s nimi." Viktor Hugo byl mužem, který se byl vždy věren svých ideálům. Byl to prostě, jak se říká, formát. Miloš Kopecký byl zas formátem hereckým. Způsob jakým ztvárnil Huga v této Dietlově inscenaci je navýsost excelentní. S noblesou sobě vlastní zde vyjádřil celou řadu spisovatelových psychologických poloh: hrdý a možná i trochu pyšný muž, excelentní řečník s břitkou mluvou, milující i truchlící manžel i otec a alespoň v náznaku i lehce směšný proutník. Prostě Miloš Kopecký, jak jej známe a máme rádi. ()
Jednotlivé díly: 1.díl ***, 2. díl ****. ()
Příběh mě až tak moc nezaujal jako výtečné obsazení a vrchol ledovce v podání Miloše Kopeckého. Tomuhle se říka ,,One man show,,Klobouček !!!! ()
Dvoudílná televizní inscenace: 1. díl Vyhnanství, 2. díl Návrat. -------- V titulcích (obou dílů) filmu uvedeno: rok výroby 1988. ()
Uspávačka, ale p. Kopecký dodal spoustu životnosti. Možná sám nedotáhl skromnou tv výpravu až do nejvyšších pater francouzské elity, ale přiblížil se. ()
Sice zahrané na výbornou, avšak dialogy byly poněkud "suché" a akce nulová, což je škoda a určitě se to dalo zpracovat mnohem zajímavěji. Jen kvůli našim hereckým velikánům jsem byl schopen to dosledovat, protože zejména první díl neměl od nudy daleko a druhý díl byl scénáristicky jen o malý kousek lepší. ()
skor divadelna hra ako film. Ale remeselne vyborne zvladnute, Koncert Milosa Kopeckeho,,, 75% ()
Stejně jako snímkem Alexandr Dumas starší, tak Viktora Velikého mají na svědomí Dudek s Dietlem. Ač Kopeckému je tato role šitá na míru, a hraje ji bravurně, tak oproti prvně zminěném snímku, který srší životem, tento snímek na mě působí zdlouhavě, ač je kratší (Alexandr je třídílní). Jinak nemám co vytknout. ()