Obsahy(1)
Dokument o době postrádající logiku a člověku, který se v ní dokázal orientovat. Asi to byla logická součást socialistického Absurdistánu: Strana ve své nevyzpytatelné moudrosti vysílala na běžícím pásu do Slušovic delegace ze všech světadílů, aby se přesvědčovaly o genialitě myšlenky zemědělské kolektivizace, a zároveň kontrolní orgány všech možných i nemožných institucí, protože soudruzi sami této myšlence příliš nevěřili. Přitom se nejednalo o vesnici Potěmkinovu, jenom zde práce nebyla považována za hrdinství, nýbrž za nejpřirozenější cestu k vytváření materiálních statků. Tvůrcem tohoto "zázraku" byl pragmatický zemědělský inženýr František Čuba, který vyprovokoval z totalitní letargie nejen pár tisíc svých kolchozníků. Celou republikou se o Slušovicích šířily pravdy i fámy plné obdivu, závisti i zášti a na jejich četnosti nic nezměnil ani "vítězný listopad". František Čuba se vždy vyhýbal publicitě spojené s vlastní osobou, kontakt s médii omezil na nejnutnější minimum, takže se mladému dokumentaristovi Robertu Sedláčkovi nyní podařilo takřka nemožné: vstoupit s kamerou do jeho soukromí a získat obšírnou a zcela upřímnou informaci o celé jeho kariéře. Obraz podivného produktu ještě podivnější doby pak doplňují svědectví blízkých spolupracovníků i odpůrců "slušovického zázraku" včetně tehdejších absolutních mocenských špiček - M. Jakeše a R. Hegenbarta. Autoři dokumentu jsou pak připraveni na rozporné přijetí svého díla, protože navzdory mnoha praktikovaným metodám si kariéra Františka Čuby zaslouží v určitých aspektech respekt a úctu. (Česká televize)
(více)Recenze (18)
Tenhle chlapík byl něco neuvěřitelného a dost předběhl svoji dobu. Respektive dobu tady v zaprděné éře socialistického plánovaného hospodářství. Na stranu druhou se znalostmi dneška se domnívám, že takový podnik tehdy mohl fungovat hlavně pro to, že neměl konkurenci nikde jinde u nás. Je otázkou, zda kdyby bylo více Slušovic, kam by to v případě konkurence nakonec došlo, pokud by ty další podniky měly také nějaké Čuby ve vedení. Tohle není jediná věc co jsem o fenoménu Čuba - Slušovice viděl a tak také vím, že přes geniální nápady byl pan Čuba workoholik, což vyžadoval i u ostatních. Výdělky tam byly na svoji dobu mimořádné, ale o nějakém nestresovém klidném pracovišti, obzvláště když jste byli ve vedoucích funkcích tam nemohla být řeč... Dávám za 4 mikropočítače TNS HC 08. * * * * ()
Velmi dobrý dokument, který je však příliš krátký, aby plně osvětlil tento fenomém, hlavně události po převratu žalostně postrádám. P.S. Komentář uživatele esopesokeso je více než pregnantní. ()
V rámci své bakalářské práce jsem se dostal i tématu Slušovic, takže jsem rád, že jsem k tomu dokázal sehnat i tento dokument. Protože poutavě a zajímavě popisuje vzestup JZD Slušovice, období rozmachu, překonávání potíží. Škoda jen, že na závěr není trochu blíže věnováno tomu, co se přesně se dělo a stalo po revoluci. ()
Famózní dokument o skutečném podnikání v socialismu. Havlův názor na JZD Slušovice byl k zblití. 87%. ()
Nahlédnutí do fenoménu JZD Slušovice a všech jeho souvislostí, rozbourávající mýty obtáčených kolem něj minulým i současným režimem. Představuje šéfa Františka Čubu a jeho metody řízení, které dokázaly v systému socialismu vytvořit úspěšně fungující podnik. Velkou inspirací pro něj byla tayloristická podnikatelská filozofie Tomáše Baťy, dostat z každého jakýmkoli způsobem to nejlepší (včetně velmi tvrdých metod, čímž často připomíná klasické marxistické kapitalisty). Dokument tak pokládá otázku: mohly opravdu Slušovice být modelem pro fungující moderní socialismus? (nebo by šlo spíše o cestu podobnou tvrdému čínskému kapitalismu) Je ale škoda, že se dokument více nezabývá také historií po listopadu 89... tedy, zda byl tento projekt objektivně odsouzený k zániku, či zda i po pádu komunistického režimu a s ním spojené socialistické ekonomiky mohl konkurovat příchodu zahraničních firem. Nešlo v případě jeho konce spíše o nenávist rodícího se kapitalismu k jednomu z mála úspěšných projektů socialismu, který mohl nabourat nově se rodící ideologii všespásných změn transformace od prohnilého socialismu k zářným zítřkům kapitalismu? ()
Citelně chybí polistopadová dohra a pád Slušovského JZD k ucelenému pohledu na problematiku, vždyť dokument vznikl až 10 let po revoluci. ()
Dokud bude šikovný člověk a vizonář urážen vychlastanými pseudodramatiky, převlečenými bolševiky(se zakopanou stranickou knížkou pod hajzlíkem) hrajících si na kapitalisty a zakomplexovanými blbci co si své mindráky vyřizují ze zálohy, nic se v této zemi NEZMĚNÍ - kapitalismus tu nehledejme. P.S. Kdopak ten slavný proslov asi Vaškovi Flašce napsal, že by Vašík z prognosťáku? esopesokeso: paráda, není co dodat. ()
Nechápu, co Sedláčkovi brání aspoň jeden ze svých dokumentů dotáhnout. Ať už je to Zeman, Husák nebo Čuba. Dokáže si vybrat atraktivní téma, získat spoustu zajímavých lidí, vtáhne diváka a najednou plác, plác, konec. Jakže to teda byla s Čubou a listopadem? Kdo hrál proti němu a kdo s nim, co se s nim dělo dál? Kdo Slušovice rozkradl? Bránila televizní stopáž nebo se autorovi nechtělo odvést lepší práci a pokusit se nitky trochu rozmotat, myslím, že by z toho byl výživný dokumentární seriál, tohle je osud jako hrom! ()
Výživný dokument, tak trochu jiný pohled než všeobecné mínění "pravdoláskařů". Havla respektuju, ale toto mu asi nikdy neodpustím. Můj názor je takový, že pokud se politika míchá do fungující továrny, je to vždycky cesta do pekla. Ať už se jedná o to jak komunisti zlikvidovali Baťovi závody, nebo přesně tak a možná ještě hůř to dopracovali polistopadoví politici například s JZD Slušovice. Jediná škoda, že film nebyl ještě o 20 "polistopadových" minut delší... :-) ()
Snímek má tu přednost, že zastihl řadu svědků či přímo aktérů dobových událostí týkajících se Slušovic ještě na živu, takže si poslechneme samotného Čubu, Pitharta, Jakeše, i dalších méně známých politiků či přímo zaměstnanců samotného JZD. Dokument slušně popisuje vzestup Slušovic, Čubův charakter i jeho metody řízení podniku (jeho připodobnění k Tomáši Baťovi není úplně zcestné..) i jeho dlouholetý zápas s politickou mocí. Škoda, že se dozvíme tak málo o popřevratovém období a vytunelování Slušovic. Sice v dokumentu několik zazní Havlovy okřídlené výroky o "temných slušovických nitkách.." a je naznačeno, že mu nějakým způsobem ležely v žaludku, ale co se stalo přesně se zjevně můžeme jen dohadovat. Jinak slušné. :) ()
Dokument o známém rodákovi z Březové, který dokázal vytvořit podnik světových měřítek v stále více a více upadajícím zemědělství. Mezi nejzajímavější "hlody" patřily zejména : výrok Václava Havla, přísná pracovní morálka(neuděláš úkol,skončíš), jeho bitva s prezidentem Husákem a je jen škoda, že v dokumentu není více informací o polistopadových událostech. Každopádně se jedná o víc než zajímavý dokument o jednom z nejúspěšnějších podnikatelů Československa. ()
Osobně pamatuji Slušovice druhé poloviny 80.let. Jezdili jsme tam ze Zlína na dostihy a na nákupy. Jejich obchodní dům KVATRO (Kompletní Výběr Atraktivního Tovaru - Rychlá Obsluha) byl zásobený lépe, jako tehdejší zlínský (respektive gottwaldovský) Tuzex. Řadu zboží jsem tam viděl poprvé v životě, ať už se jednalo například o jahodové/banánové trvanlivé mléko v tetrapakové krabici za 11Kčs, nebo Pepsi v 1,5L PET lahvi za 25Kčs, kterou JZD vyrábělo jako první ze zemí RVHP ve svém závodě v Tišnově. A ano, i ty platy byly ve Slušovicích extrémní, extrémní bylo ovšem i pracovní nasazení. Na stavbách realizovaných JZD Slušovice se opravdu makalo, a to i o sobotách a nedělích. Což nikde jinde v republice už neplatilo. ()
Dokument postrádající logiku. Nevím jestli si jej pan Čuba zaplatil, či nikoliv, ale absolutně mi zde chybí jakékoliv vyjádření druhé strany. Slabé! ()
Milujem Sedlacka, asi najviac Ceske stoleti,ale aj toto bolo fajn. Fero Cuba bol taky MALY BATA, velkym Batom ale byt nemohol, lebo komunizmus je picovina,,,, :-D ()
Pan prezident tohle podělal neskutečným způsobem. Mohli jsme být úplně jinde. Nostalgický film, který mi dává vzpomenout na dětství, než se ze Slušovic stala ruina. ()
Zatím to nejlepší co bylo o Slušovicích natočeno. Myslím, že si podle tohoto dokumentu může každý udělat dokonalý obrázek o tom, jak to tam fungovalo a že to rozhodně nebylo jednoduchý něčeho takového dosáhnout. Taky tam trošku postrádám tu závěrečnou fázi ale kdo se zamyslí a je trošku v obraze, je mu jasno. A znovu se mi připoměl exprezident Václav Havel a jeho reakce na Slušovice v polistopadových dnech když se dostal k moci. Prominentní disident "bojující" za demokracii, svobodu a kapitalismus náhle ostře zbrojí proti těm, kterým se to nelehko ale přeci dařilo realizovat už za vlády komunistů. Snad to ani nechci dál rozvádět protože bych se dostal do kolotoče věcí které mi vadí. ()
Čuba je borec,Za komušov vytvoril z maleho chaľábneho podničku s ročným obratom 1 200 000 kačiek kolos s najmodernejšími technolgiami, ktorý mal v sedemdesiatich rokov ročný obrat miliardu.To západne štáty mohli Slušoviciam závidieť.Mať takých mozgov ako je Čuba všade, tak sme úplne niekde inde.. Tuna sa musím pozastaviť a vzdať najlepšiemu komančovského predsedu fabriky hold. Irónia, či vtip by tuna nebola na mieste, a najvhodnejší príspevok k tejto veci sa mi zdá rešérš: Lepšie je urobiť chybu, ako nič neskúsiť“, hovorí docent František Čuba. A skúsil toho dosť. Keď nastúpil do JZD Slušovice v roku 1963, malo poľnohospodárske družstvo obrat 1 milión korún. Dal si cieľ zarobiť 100 miliónov. Keď dosiahol tento cieľ, naplánoval si miliardu. Keď dosiahol miliardu, dal si plán sto miliárd. V roku 1990 „novodobí revolucionári“ rozložili podnik, ktorý mal 5000 zamestnancov, 7000 družstevníkov, 7 miliárd obrat a 800 miliónov zisk.....Ekonómovia spočítali, že keby Agrokombinát Slušovice ďalej pokračoval, dnes by dosiahol obrat okolo 100 miliárd. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- "Čo vám tento prístup priniesol?" Výsledkom bol veľký rast vo všetkých našich oblastiach podnikania. Mali sme vlastnú leteckú spoločnosť, ktorá vlastnila TU 154, Boeingy 707 a menšie lietadlá IL. Naši pracovníci mohli nakupovať v našej obchodnej sieti Quatro, kde bol výber lepší ako v Tuzexe. Mali sme podniky vo Vietname, Rakúsku, Cypre, Egypte a Taliansku. Pripravovali sme sa aj na podnikanie v Kanade a Venezuele, kde sme chceli kúpiť farmu, ale štátne orgány nám to prekazili. Mali sme plantáže s kaučukovníkmi, pestovali sme sóju, čaj a bonsaje, mali sme rekreačné strediská v zahraničí, pripravovali sme sa na chov kreviet a ťažbu vzácnych prvkov pri čínskych hraniciach. Naše lietadlá lietali do Saigonu každý týždeň. Mali sme dostihový areál a chov koní, podporovali sme šport. V Slušoviaciach bola testovacia dráha pre automobily Audi a chodieval k nám vtedajší technický riaditeľ Audi pán Ferdinand Piëch. Dostali sme zdarma niekoľko desiatok automobilov Audi. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Mali sme perfektne spracované sadzby za výkony. Pracovník ráno dostal z dispečingu požiadavky na prácu. Po ich vykonaní a skontrolovaní ich vyúčtoval v niektorej z 25 pobočiek našej podnikovej banky. Na druhý deň mu nabehli peniaze na jeho podnikateľský účet. Z tohto účtu musel uhradiť svoje náklady – napríklad pohonné hmoty, pneumatiky, opravy automobilu, réžiu podniku a pod. Zvyšok si mohol previesť na svoj osobný účet. Podobný systém mali aj manažéri a administratívni pracovníci – každý mal okrem mzdy tzv. manévrovacie prostriedky na cestovné, stravné, pracovné pomôcky a ďalšie výdavky. Keď sa stal na jeho oddelení problém, zaplatil to z tohto rozpočtu. Keď hospodáril dobre, peniaze mu zostali. Nikto nekontroloval napríklad cestovné príkazy a výdavky – všetko bolo v rámci manévrovacieho priestoru, ktorý musel byť využitý tak, aby sa splnili ciele. Čo sa týka odmeňovania, moji námestníci mali platy okolo 20-25 tisíc korún, šéfovia závodov 15-20 tisíc. Priemerná mzda v Československu bola vtedy 3,5 tisíc korún. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Jedním z největší problémů zemědělství bude nedostatek energie. A drahá energie. Ceny nafty a benzínu půjdou nahoru. Letos dosáhnou 35 korun, příští rok 40 korun, v dalších letech 50 až 60 korun a během deseti let se dostaneme na stovku. Už v té době, kdy se dostaneme na 50 korun, se musí ekonomika přeskládat, protože zatím se cena benzínu a nafty vůbec nebere v úvahu. Nové zemědělství bude muset umět využívat veškeru energii. Dnes jsme svědky paradoxní situace, kdy se dotuje výroba biopaliv, ale teplo se pouští do vzduchu. Jeho využití je přitom snadné, měly by být postaveny skleníky a vyrábět čerstvou zeleninu. Česko mělo dřív tisíc hektarů skleníků, ty jsou zničeny. Zůstalo 25 hektarů. Potřeba by byla 6 až 8 tisíc hektarů, aby lidé mohli dostat čerstvou zeleninu. Dnes se žádná čerstvá zelenina neprodává, místo toho se dováží zelenina třeba ze Španělska. Tato zelenina tedy napřed prodělá 2000 kilometrů dlouhou trasu a tak je dlouhou dobu ve stadiu přepravy a tudíž ve stadiu znehodnocování. Proto konzumujeme nekvalitní a závadné potraviny. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- "František Čuba pak pobaveně vypráví příhodu, která úplně s výkladem nesouvisí, ale osvětluje ho z jiného úhlu:" Asi před dvěma týdny tu byl na návštěvě bývalý federální premiér Lubomír Štrougal a vysvětloval nám, proč k nám předtím nikdy nepřijel. Říkal, že nemohl, protože kvůli našemu JZD čelil neustálým útokům. Gustáv Husák si vždycky nechával všechno o Slušovicích v novinách červeně podtrhnout, v pátek, sobotu a neděli neměl co dělat, sedl si v Lánech, a teď to studoval. A v pondělí si hned zavolal Štrougala. Když jsem k němu přišel do kanceláře, vidím, jak tluče hůlkou o zem. Povídám si, to je velký průšvih, vzpomíná Štrougal. Lubo, kolik jste dali Slušovicům peněz?, obořil se na něj Husák. Nic jsme jim nedali. Kurva, to mi neříkej, to není pravda. Jestliže zvýšili tržby o miliardu, tak jste do toho museli minimálně půl miliardy vrazit. Nedělejte ze mne blbca! Zjisti mi odkud sú ty peníze! Sú to ruské peníze, nebo arabské peníze, nebo americké peníze? V roce 1988 jsme navýšili zisk asi o 212 milionů korun, vzpomíná Čuba. Z toho asi 105 milionů vzniklo využitím nových poznatků ze světa. Denně ve světě vzniká 1000 patentů, to je asi 350 000 ročně. A tak jsme měli kanceláře, kde seděli chlapi, nechodili ani na pole a neustále zjišťovali, co je ve světě nového a jak bychom to využili. Tím vytvářeli podniku zisk. Tohle nedokázal Husák pochopit, a tak měl pořád starost, kdo nám dává peníze. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Třeba ve Slušovicích byla jogurtárna, která produkovala dva tisíce tun jogurtu ročně. Tuto jogurtárnu dostal jeden náš družstevník, ale moc si s tím hlavu nelámal a prodal to firmě Yoplai. Tato firma měla ještě druhý stejně velký závod. V současné době jsou oba závody zrušené, technologie byla převezena do Jižní Ameriky, a místo toho Yoplai postavila ve Francii novou jogurtárnu s kapacitou 200 tisíc tun jogurtu ročně. Když jsme tu naši jogurtárnu stavěli, tak jsme si vynutili, aby to byla nejlepší jogurtárnu na světě. Když se to teď likvidovalo, tak jsem se tam byl podívat. Yoplai tam dodala i další technologické prvky, ale tyto novější prvky nepřekonaly úroveň toho, co jsme tam měli postavené jako nejlepší na světě. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ "- A jak jste zabránili tomu, aby se nezanedbávala údržba?:" Jednoduchým způsobem. Na začátku roku to auto nebo jiné výrobní zařízení ohodnotili dva soudní znalci. Dejme tomu, že auto mělo vypočtenou hodnotu 100 tisíc. Když se na konci roku zjistilo, že skutečná hodnota je 110 tisíc korun, tak těch 10 tisíc korun jsme mu vyplatili. Ale platilo to i opačně. Když se zjistilo, že ten stroj, který má mít podle ujetých kilometrů a jiné absolvované zátěže hodnotu 100 tisíc, ale podle skutečného stavu má hodnotu jen 90 tisíc, tak jsme mu těch 10 tisíc strhli z jeho podnikatelského konta. Fungovalo to naprosto perfektně. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ...blá, blá blá... A teď ty novodobé vyvolané programy: Studny, čerpací stanice a plničky vody. U té vody se zastavím. Víte, kdo je tady největším prodejcem minerálky? Dva Italové, pan Pascual a pan Pegorin. Pegorin jezdil do Česka a kupoval telata. V roce 1990 stát stanovil tak nepříznivé ceny masa, že byly poloviční vůči zahraničí. Kilogram živé váhy byl za dvě marky a k tomu byly 0,3 marky dopravní náklady. Za 2,3 marky tu nakoupili dobytek, který dovezli do Terstu, tam to naložili na loď a dostali za to 4 marky. Na jednom kamionu tak měli zisk jeden milion korun. Měli k dispozici 17 kamionů, čili týdně vydělali 17 milionů korun. Pegorin říkal – takových peněz jsme v životě neměli. A když jsme nahromadili tu hromadu peněz, tak jsme přemýšleli, co s tím. A setkali jsme se s Pascualem, který prodával chalupy v Kanadě a nějak neuspěl, ale měl peníze. Tak jsme se s ním domluvili, že jsme koupili karlovarské minerální vody. Tržby měli – v té době, když jsem se s nimi bavil – 9,5 miliardy korun. A jaký měli zisk? Odhaduji to podle toho, co jsme dělali u nás ve Slušovicích, tenkrát jsme tam vyráběli Pepsi-Colu, Amazonii, Briliant a další a měl jsme 40 procent zisku. Oni museli mít stejnou míru zisku. Nebo dokonce víc, protože do toho nemuseli nic přidávat. Uznejte, jací my jsme blbci, jeden každý z nás, že jsme se nepřičinili o to, aby to zůstalo v českých rukách! Potom pláčeme, že tu nemáme pro lidi zaměstnání. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Jen pro zajímavost – Maďaři vyrábějí takzvaný zralý kompost. Mají k dispozici podobné materiály jako my, ale nechají kompost vyzrát, pak ho granulují a vyvážejí do Egypta. Já jsem to v Egyptě viděl. Egyptané pak na poušti udělají jamu, do toho nasypou kompost, zasadí stromek a přivedou kapénkovou závlahu. Neviděl jsem krásnější sady jablek jak na té Sahaře. Z toho tedy plyne, že napřed se musí najít nějaká firma, která se orientuje v Egyptě a která by to tam vyvážela. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ ............... Zelenina. Nejlepší zelenina teď vzniká ve sklenících nové generace. V Česku je zatím neuvidíte. Slováci mají prvních pár hektarů. A to ještě ti mladí kluci, co to tam postavili, byli všichni Maďaři.t - Co to je - skleník nové generace? Výška je 6 až 8 metrů. Spodek je udusaný. Asi 10 centimetrů nad zemí je plstěný rukávec, aby na rostlinu nešel chlad ze země. Živí se to kapénkovou závlahou. Sazenice třeba rajčete je uchycena na špagát, který se odvíjí odshora. Jak ta rostlina roste, dole jsou zralé plody, kousek výš dozrávající, nad nimi začínající a nahoře květy. Potrubí, kterým se přivádí závlaha, je zároveň kolejnicí pro vozík. Na vozíku jsou sklizňové lísky. Zralé plody dole otrhám, nakládám do lísek ve vozíku, a když práci u jedné rostlinky dokončím, zatáhnu za špagát, sesunu stvol dolů, aby měl kam růst, a dole ho svíjím do ploché spirály, jako chmel. Celkem ta rostlina naroste 25 metrů. A protože se pořád potahuje, jsou plody stále na dosah ruky. Musí to být samozřejmě doplněné regulací tepla. Když je jasno, je udržována teplota 20 stupňů, ale když je pod mrakem, musí klesnout na 14 stupňů, protože když je nízká světelná aktivita, je zbytečné, aby rostlina vydýchávala příliš mnoho vytvořených asimilátů. Podobně se regulují i další procesy. Je to tak nádherné, že jsem lepší pracovní prostředí nikde - ani ve fabrice - neviděl........................................... atd. () (méně) (více)