poster

Václav Bělohradský: Nikdo neposlouchá (TV film)

Dokumentární / Životopisný

Česko, 2004, 57 min

Scénář:

Robert Sedláček
  • ra1n
    *

    Ještě aby někdo poslouchal fukuyamovské blekotání univerzitních snobů, kteří vlastně nemají co říct a tak vedou řady povrchních úvah, paradoxně tematizují samotnou nekomunikovatelnost (v postmoderním myšlení pohodlná sázka na jistotu, protože se tím nic nezkazí - kde není ani možnost objektivní analýzy, což při poctivé dekonstrukci není nikde, máme alibi, že diskuze nedocházejí žádných výsledků, že nic neděláme a tak se tedy nic ani nemůže hnout) nebo se bezobsažnost snaží schovat do křoví latinských citátů a prázdných pojmových konstrukcí (Bělohradského specialita - viz. "totální trh", "tyranie sebeoptimalizace" apod).(2.11.2011)

  • Don82
    ****

    Spíše "polo-dokument" o tom, jak by vypadal dokument o Václavu Bělohradském. Bělohradský je jistě pozoruhodnou osobou a jeho intelektuální potenciál zde dostává opravdu velkých možností a nejednou se stáčí do monologu za uznalého mlčení režiséra Sedláčka. Tento snímek je tak spíše shrnutí jeho jednotlivých stěžejních postojů a názorů, než bibliograficky založený dokument o jeho životě a dílu. Líbila se mi ta velmi osobní forma, ve které se divák cítí jako by se s Bělohradským opravdu setkal.(5.12.2011)

  • Šandík
    ****

    Velmi dobře natočený dokument plný zajímavých a zásadních myšlenek. To, že to jsou spíše monology než rozhovory je pravda. Sedláček Bělohradskému chtě nechtě myšlenkově nemůže sekundovat, ale kdo z našich dokumentaristů by toho byl schopen? Snad jedině Karel Vachek, ale s ním by se zase Bělohradský možná pohádal (ale možná by si padli kolem krku, co já vím ;o) Sedláček se alespoň pokusil vytvořit takovou strukturu, která Bělohradského myšlenky předestře pokud možno co nejlépe. Jistě, že to má své limity. Celkový dojem: 80%(4.6.2011)

  • Raven0
    ****

    Pan Bělohradský je kapacita. Asi jeden z největších dosud žijících filosofů v naší malé zemi. Proto dokument o něm vítám s otevřenou náručí. Problémem je, že režisér Sedláček panu Bělohradskému po intelektuální stránce absolutně nestačí a není tak rovnoceným partnerem do diskuze. Všechny rozhovory tak působí dosti jednostraně, Bělohradský říká, promlouvá jen o tom, o čem chce, režisér z něj nedokáže otázkami vykřesat další zajímavé informace...(28.4.2011)

  • Iroquaise
    ****

    ...pokus o modernitu a dekonstrukci, který do značné míry vyšel...zejména z toho důvodu, že se tu opouští a tematizují šablony tuzemského přístupu k dokumentu - nasazování hudby, používání určitého typu záběrů, přístup k presentované postavě atd. za účelem vytvoření stylizovaného, emotivního příběhu, který se tváří jako otisk reality, ale ve skutečnosti klame a obluzuje ( Bělohradský to říká v samotném úvodu natáčení, že nechce být figurkou, což z něj činil jeden díl z cyklů Genu v devadesátých letech)...výsledkem není jen dokument o Bělohradském, jeho myšlenkách a povaze ( ač film obsahuje několik velmi intimních, autenticky působících momentů)...ale je také o Sedláčkovi jako tvůrci, který je uzamčený v nějakých představách a klišé ohledně toho, jak dokument natáčet, a v průběhu filmu je opouští...je to procesuálnější film než v případě Vachka, který sice improvizuje, ale nevystavuje všanc sebe sama a formu jím stylizovanou...výsledek je možná blíž té prvotní ambiciózní myšlence "natočit film o procesu myšlení", než by se mohlo na první pohled zdát...dialog mezi dvěma postavami, ukotvený v mediálním rámci, který se sebereflexivně posouvá a vyvíjí ( protože jedna z postav je zároveň režisér)...(14.10.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace