poster

Mata Hari (TV film)

Drama

Československo, 1970, 98 min

  • Marthos
    *****

    Životní příběh jedné z nejslavnějších a svým způsobem také klíčových osobností první světové války, tajemstvím opředené tanečnice Maty Hari, inspiroval za dobu své existence bezpočet talentovaných tvůrců od spisovatelů až po filmové režiséry. Patrně nejslavnějším filmovým ztvárněním se do té doby jevila slavná variace s Gretou Garbo, následovaná o něco málo později Jeanne Moreau. Na počátku sedmdesátých let, tedy v dobách ne právě příznivých, se rozhodli tohoto atraktivního potenciálu využít i domácí tvůrci, žel pouze v rámci televizního formátu. Podmínky pro vznik velkolepých dekorací, kostýmů i možnost zúčastnit se natáčení v reálných exteriérech byly sice značně omezeny, ale snad právě proto je Dudkova inscenace více než samotnou akcí detailní psychologickou hrou hlavních hrdinů. Slávka Budínová, ztělesňující s překvapivou odzbrojeností svůdnou tanečnici, je strhující, energická, Mata Hari v jejím podání nepostrádá rozhodnost, buldočí vytrvalost, smysl pro taktickou hru, nevzdává se zároveň svých uvyklých gest a šarmu, dokáže vzdorovat i sama sobě. Uvážíme-li, že inscenace je v podstatě koncipována coby dialog v jedné místnosti a u jednoho stolu, má divák co do činění s nadstandardním zážitekem. Doslova lahůdkovou delikatesou je obsazení vedlejších postav předními umělci českého hereckého Olympu (Adamíra, Lukavský, Racek, Haničinec, Kačer, Řanda, Vránová, Šulcová a další). Hrdinství nebo perfektně promyšlená špionáž, s kterou se na jistou smrt vydala tajemná žena s tajemným charakterem, přitahuje pozornost i po letech polemik, úvah a dohadů, jimiž je aféra jedné z nejslavnějších kurtizán stále opředena.(25.6.2010)

  • NinadeL
    ***

    Mata Hari podle Miloše Čermáka (autor námětu a scénáře) a Jaroslava Dudka stojí ne toliko osamoceně mezi klasickými inscenacemi Č(S)T, které se nechali inspirovat světovými tématy. Obsazení Slávky Budínové je možná překvapující, ale nikoli nevhodné. Věkem svou hrdinku míjí jen o pár let a hned v úvodních scénách dokazuje, že ani variace na orientální tanec jí není cizí. Budínová byla ve své době vrcholnou charakterní herečkou a já mohu jen konstatovat, že jí výsledný tvar Maty Hari není hoden. Již v 60. letech byly otevřeny archivy a bylo osvětleno mnohé ze života skutečné Margarethy Geertruidy Zelle, provdané MacLeod. Výsledky byly publikovány, v Československu například v edici Magnet. Přesto bylo celé téma, vsazené do bohaté stopáže, minimalizováno jako poslední dny Maty Hari u výslechu, před soudem a na popravišti. Cokoli, co by mohlo osvětlit celý případ, je nicotně vkládáno do flashbacků, ale ani ty nezabíhají před rok 1912, což je klíčovou chybou. Protože pak není možné akceptovat žádnou z vyložených tezí o špionce či pouhé milostnici. Byla-li Mata Hari jen obětním beránkem válečné mocenské politiky za jinou špionku, což je zdejší nejvýraznější tezí, je tato inscenace jen o krok napřed před verzí s Jeanne Moreau, která celou věc smetla ze stolu vyloženě jen jako milostný román. Na rozdíl tedy od verze francouzské se česká může pyšnit i mnohem lepším výkonem v druhé hlavní roli Radovana Lukavského a přihrávačů Jiřího Adamíry, Ilji Racka a dalších. Doplácí pak už jen na minimální možnosti dobového televizního záznamu a lacinější výpravy, která opět nedbala na přílišnou historičnost. Což je bohužel daň danému období našich televizních dějin a jen velice nepatrná připomínka velkofilmů, které se na stejné téma točily v meziválečném období se skutečnými heroinami - Astou Nielsen nebo Gretou Garbo.(5.1.2010)

  • spotczek
    ****

    Téma špionáže v sobě snoubí lákavou tajemnost s jistou důležitostí a hlavně nevděčností této práce. Spojí-li se ještě s tématem intimního lidského života, lásky a tance, není divu, že jde rázem o nesmírně výživnou látku, vybízející k nejrůznějším interpretacím, mýtům a zpracováním. Skutečnost týkající se holandské tanečnice neposoudím. Troufám si tvrdit, že dnes už to nedokáže nikdo. Nejen kvůli časovému odstupu, ale především z neznalosti, nebo spíše nezkušenosti s duchovním pozadím, které za jejím případem stálo. Československé zpracování se soustředilo právě na psychologii postav, které nemusí odpovídat skutečnému předobrazu, zato do popředí staví nadčasové morální probémy. Jeden se týká přístupu k zločincům, jejichž činy jsou posuzovány za války přísněji než v dobách míru. Šedesátá léta celosvětově kladla důraz na mírová řešení. Druhý problém staví do kontrastu přístup k válečným zrádcům a galantní, ale velmi přísné hodnocení chování žen většinovou společností začátku 20. století. Ohromí zde právě odsouzení Mata Hari k trestu smrti. (Ta křehká bytost, která se jeví na první pohled příliš dětinská, naivní a hloupá, ostatně proto nemá ani volební právo, je najednou schopná takové zákeřnosti, jakou je dokonaná vlastizrada. Až tak moc je to nečekané, že je nutné ji zastřelit! V očích některých může být podobná hra hned na několik stran vlastně posuzována jako důkaz všestrannosti a výjimečné přizpůsobivosti obou pohlaví.) Další problém je čistě intimní. Slávka Budínová dokázala sugestivně zahrát nekonvenční ženu, která je schopná pro iluzi skutečné lásky přehlížet fakta, překračovat hranice a především obelstít samu sebe, když je přesvědčená, že prací pro významné lidi tehdejší Evropy (spíše než jako práci to tehdy posuzovali jako sebedegradaci) dokáže zvrátit vlastní osud průměrné tanečnice, využívající spíše osobního šarmu než svých výjimečných schopností a dovedností. Mohli bychom zmínit i problém hledání pravdy (co je skutečnost a co její interpretace; také jakou roli tato interpretace hraje), roli nepatrnosti a nejednoznačnosti jediného člověka na šachovnici nepřehledných a proměnlivých mezinárodních zájmů (šok, který trest smrti Mata Hari vyvolal i mezi dalšími špiony) nebo otázku cti a osobního přístupu ve věcech veřejného zájmu (vyšetřovatel Boucher). Velmi dobrá scenáristická práce, která však bohužel nemá oporu v technických kvalitách snímku.(26.5.2014)

  • bassator
    *

    2. 11. 2009 - 25%(2.11.2009)

  • LiVentura
    ****

    Skvělá Slávka.(2.11.2009)

  • - Dudkův výběr Slávky Budínové nebyl pro její roli až tak dramaticky nepřesný. V roce 1970, kdy byl snímek natočen, slavila již 46. narozeniny. Skutečná Mata Hari byla stára 41 let, když jí popravili. (hippyman)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace