Obsahy(1)
Jedna z nejúspěšnějších inscenací Jihočeského divadla, která také získala cenu studentské poroty na Festivalu smíchu v Pardubicích. Napsal ji současný americký dramatik a filmový režisér Neil LaBute. Jejím hlavním nehrdinským hrdinou je mladý muž, který se zamiluje do tlusté holky, ale jen velmi obtížně je schopen odolávat tlaku okolí, které se mu snaží vysvětlit, že to není nic pro něho. A přitom mu samozřejmě i závidí. Výborně napsaná komedie o podstatných věcech, s nimiž se denně setkáváme. Česká premiéra se konala 27. října 2006 a od té doby se inscenace stále hraje za mimořádného zájmu diváků. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (31)
LaBute si občas brouzdne po povrchu, ale v podstatě má pravdu. ()
Nápaditě vyřešená minimalistická scéna, která plně využívá předností malého jeviště a úzkého kontaktu s divákem. Skvělí herci, perfektně břitké dialogy a aktuálnost tématu. To celé ve hře, která plynule přechází od radosti s komediálním tónem přes vystřízlivění až po takřka psychologické drama v závěru. Tedy stejně jako v nejednom reálném partnerském vztahu. Milé překvapení z jižních Čech. PS: Viděno na živo, v TV to, pravda, nebylo úplně "ve své kůži". ()
(Často tak pravdivé) dialogy vybroušené jako křišťál od Mosera... P.S. "Jdi do prdele i s tou svojí tlustou krávou!" ()
Jihočeské divadlo je už řadu let známé tím, že se programově zaměřuje na oslovení mladých diváků a inscenuje divadelní představení primárně určená jim. Typické je to právě u Tlustého prasete - to je myšleno v dobrém - teenagerská přímočará komedie o tom, jak náš život ovlivňují předsudky a společenský tlak okolí. Kdybych měl o deset let míň, dám 4*, a kdyby o dvacet, tak to možná bude plný počet. Ve svém středním věku si ale nemůžu nevšimnout, že tahle společensko-kritická sonda je příliš povrchní a ve své snaze vybudit maximální emoce nakonec sklízí efekt řekněme protirasisticky zaměřeného filmu, na jehož konci rasista v sále uznale pokývá hlavou a řekne: "Jak já ty rasisty nesnáším, úplně stejně jako negry, židy nebo cigány." Zkrátka a dobře, je to podané moc přímočaře, a tak cynickou zpověď, jakou dal hlavnímu hrdinovi jeho kolega, nemůžeme v reálném životě očekávat. Tam se předsudky a tlak okolí obvykle chytře halí za ušlechtilé fráze, cíle a postoje. Celkový dojem: 65 %. Vyzdvihnout se dají obě dvě ženské role. Teresa Branna je nádherně maloměšťácká a Dana Verzichová křehce zranitelná a sympatická. ()
Typická hra nastudovaná Jihočeským divadlem určená pro mladší obecenstvo. Jeden čas jsem byl v Jihočeském divadle jako doma, a tak mám k tomuto divadlu velmi vřelý vztah. I na studiové scéně v Malém divadle jsem byl jako divák docela často a musím říct, že hry, uváděné na této scéně, měly vždy velmi zvláštní atmosféru. Diváci vidí hercům přímo do očí a samozřejmě i naopak. A Jihočeské divadlo této výjimečnosti umí bezpochyby perfektně využít. Člověk když vidí tu scénu na světle, tak si řekne, že tam se pořádné divadlo hrát nedá. Ale opak je pravdou. A Jihočeské divadlo na tuto scénu nasazuje hry, které jsou cílené především na mladé diváky, kteří si tam tu cestu skutečně najdou. A to je i příklad hry Tlustý prase. Velmi dobře zahráno, velmi dobře a chytře provedeno přestavování scény. Prostě tato hra se velmi povedla a nelze jinak než pochválit režiséra, pana Martina Glasera, za perfektní nastudování této hry. A přesně takovéto moderní hry lze na této scéně vidět. Ovšem nikdy jsem si nemyslel, že by tam šlo nějaké představení takhle dobře nasnímat na kameru. Na to je tam skutečně malý prostor, a proto jsem byl překvapen, když jsem se dozvěděl, že ČT tam tuto hru skutečně nasnímala. Ale musím říci, že jsem na této scéně viděl hry, které by si zasloužily nasnímat určitě více, nežli Tlustý prase. Např. taková hra Biloxi Blues od Neila Simona, to je nejlepší hra, jakou jsem na této scéně viděl, mimochodem také v režii Martina Glasera a s herci, kteří už ve velké většině v Jihočeském divadle nepůsobí a odešli do pražských divadel nebo v případě Michala Zelenky do televizních seriálů. Ale pokud mám hodnotit Tlustý prase, tak hodnotím čtyřmi hvězdičkami, protože zastávám názor, že divadlo naživo nic nenahradí, a v televizi to nikdy nevyzní tak, jako na jevišti. Ale hra je to povedená a určitě stojí za vidění. ()
Další z celé řady skvělých moderních inscenací činohry Jihočeského divadla. Je ale jediná, kterou jsem viděla v televizi a to zkrátka není úplně ono... Nicméně za hru a její zpracování musím dát plné hodnocení a možná ještě zajdu do Malého divadla, abych si to vychutnala v té správné atmosféře. ()
Hra ze současnosti, která dokáže oslovit i mladší věkovou skupinu. Herecký dojem je působivý - nejsou to žádné vznosné monology typické pro divadlo, ale běžný konverzační tón. Hlavně představitelka Heleny je hodně přesvědčivá. Jako obvykle jen smutně dodávám, že jsem neměl možnost vidět živé vystoupení a TV záznam není to pravé. ()
Komedie? Snad chvílemi, ale kdesi uvnitř obrovské drama o lidské povrchnosti, předsudcích, vztazích, závisti... Drama, které ukazuje, že láska není opravdu jen o vzhledu, ale že ti, kteří tohle nepoznali, dokáží člověka ovlivnit obrovským způsobem. Že člověk se stejně řídí jen reakcemi svého okolí a právě podle nich si utváří své názory. Že skoro nikdo není tak silný, aby tlaku ostatních odolal. Výborné zpracování hry divadelního a filmového režiséra LaButeho v režii Rudolfa Tesáčka s nenápadnou, fantazii provokující scénografií a výborným hereckým výkonem Dany Verzichové, bohužel zobrazuje reálnou životní situaci a je jen na nás, jak se k ní v životě rozhodneme postavit. ()
Ústřední myšlenka samozřejmě dobrá, zvlášť v dnešní době, kdy nás reklamy tak nabádají, abychom byli sví, až jsou všichni stejní a baštěj to samý, telefonujou z toho samýho, oblečený jsou stejně... Ale tak nějak mi tady chybělo něco navíc, než jen neustálé dialogy na toto jedno téma. Moc se mi nelíbila ani ta hudba a divné nasvícení, které asi mělo reprezentovat moderní svět. A ta jeho bývalá holka, pardon, ta herečka nehrála moc profesionálně. ()
škoda že to není o teplouších a tlusté prase nehraje xaver veselý, hned bych dal ***** ()
Viděno ze záznamu včera na ČT2 a lituju toho, že jsem tuhle divadelní hru nemohla vidět naživo. Hodně mě překvapila. Nejdříve mě vyděsila ta originálně pojatá scéna, kdy při předělu mezi jednotlivými scénami naběhli herci na plac a začali přestavovat kulisy, nebo spíše ty černé kostky. Divákova představa tak mohla pracovat na plné obrátky. Herečka, která hrála Helenu byla neuvěřitelná. Před ní klobouk dolů. Tuhle divadelní hru můžu vidět znovu a znovu. ()
celou dobu jsem čekala,jak to skončí......trochu jsem se totiž obávala hromadného závěrečného juchání nad šťastným párem,(asi moje "americké předsudky")......ale ten konec s podlehnutím člověka okolním tlakům mi svojí pravdivostí úplně naježil chloupky po těle,a to jak si Tom nasadil tmavé brýle nejen před sluncem,ale i sám před sebou,to ani komentovat netřeba...... ()
Díkybohu nejsem zatím tak prázdný, aby mi tato hra připadala zajímavá. Za celou dobu nikdo na jevišti neřekne žádnou zajímavou myšlenku, vedou se pouze triviální dialogy, které by ocenila tak maximálně měňavka úplavičná, ale né člověk s určitým nadhledem. Na druhou stranu, od moderních Američanů nelze nějaký druhý rozměr dost dobře čekat. Zkrátka, ta silnější kikina, která patrně měla oslňovat svým vtipem a rozhledem, byla stejně obyčejná a nudná jako ta hubená zmalovaná hysterická pipina z práce. No na druhou stranu on ten mladík s počínající pleší také nebyl žádný lumen, takže se není co divit, že ho ta tlustější očarovala svými řečmi o válečných filmech a roztomilým žvýkáním popkornu doma u televize. Výrazně mě pobavila páně LaBuťova představa práce, v jeho pojetí se tam pouze kecá a hodiny řeší nějaké osobní pseudoproblémy. A účetní čeká, až jí kolega dá "spis", aby ho mohla poslat kurýrem, no cheché! Výkon hlavních představitelů chatrné předloze také moc nepřidal. Ta neustálá nervozita ústřední milenecké dvojice se ještě jakžtakž dala snést, ovšem to, co předváděl Mefistofeles Veselý... okamžitě naklusat ke Karlu Hynkovi a předplatit si kurzy na Borce! A co se týče hudby... u každého trošku "nezávislejšího" díla by mě Placebo nadchlo, ale použít jejich skvělé písničky k fádnímu příběhu o kravaťácích, no fuj! ()
Mrazivé. ()
Docela dobra Tana Kupcova... Takova modernejsi divadelni hra, s uvahami na urovni vyspelejsiho stredoskolaka a sem tam s nejakou tou nezbytnou vulgaritou (asi aby to bylo jako ze zivota). Trosku klise, asi 4 vtipy, ale prezit to jde. Pribeh je o borci z korporatu, ktery si hodinu a pul namlouva ze je pro nej laska dulezita, aby nakonec zjisti, ze (nejen sobe) lhal...nic objevneho, ale ty holky mi bylo lito. P.S.: a protoze jsem nedavno videl dokonaly Dum na nebsich, tak me trosku znervoznila az prilis podobna klavirni preludace...ale snad to byla "nahoda"... 3- ()
Naprosto bezchybná inscenace. Perfektně zahrané, prostě jako ze života. Snad mě okouzlila jakási bezprostřednost a věrohodnost přestavitelů hlavních rolí, ale nutno říci, že pouze naživo. V televizi to už "koule" ztrácí. proto též oproti divadelnímu představení dávám 4 hvězdičky. ()
Poměrně svižná hra s někdy více někdy méně trefnými dialogy (překlad Dana Hábová), ale musím říct, že víc než zábavná mi přišla krutá. Osobně jsem měl trochu problém pochopit, proč dával Tom přednost Heleně před Jeannie, protože nehledě na ladné křivky, Helena na mě působila jako poměrně nezajímavá postava a její chichotání mi trochu lezlo na nervy. Nevím, jestli je to originální nápad, ale líbilo se mi přestavování scén bez opony do rockových vypalovaček (poznal jsem jen Placebo, dalši byly Tool a Snow Patrol), případná byla minimalistická scéna s občas vypíchnutými detaily. Jak někteří zminují, v reálu a na malém prostoru musí být zážitek intenzivnější. ()
Bohužel jsem neviděla celé, ale přesto mě inscenace dostala. Sice představení působilo v televizní podobě lezce zdlouhavě, na živo by určitě nebylo co vytknout. Trefné dialogy plné gagů a zapálení herců bylo vynikající... Příběh takřka reálný s lehkou nadsázkou řeší problémy blízké mnohým lidem - na něco podobného bych vyrazila do divadla kdykoli! ()
Po dlouhé době viděno dobré divadelní představení na ČT. Hlášky jako "ze života" výborný. ()
V divadle to by to zřejmě zapůsobilo více (herečky v plavkách určitě), ale z tv záznamu to působí příliš rozvlekle, toporně. Rozhovory se vedou tak, že vás napadne, ti snad jen plkají to, co je právě napadne. Vím, že to byl záměr, ale vést rozhovory sofistikovaněji, určitě by se z daného tématu vytěžilo více... Zaujmulo mě, jak si herci v předělech sami přestavovali kulisy pro další scénu a hudební podkres soudobých kapel Placebo, Tool a Snow Patrol. Především tato skladba je skvělá http://www.youtube.com/watch?v=18ZVAPxJVMQ ()