Osamělý jezdec

Ani si snad nevzpomenu, kdy jsem se v kině tak výborně bavil. Gore Verbinski dostál své pověsti megalomana se smyslem pro humor, za což jsem mu vážně vděčný. Stejně jako za ty metráky odkazů (tolik vkusných citací Leoneho filmů od Tenkrát na západě přes Hodného, zlého a ošklivého po Kapsy plné dynamitu nevtěsnal ani Tarantino do všech svých filmů dohromady, a to ani nemluvím o narážkách na Divokou bandu a mnoho dalších klasik žánru)! Příběh má všechno, co mít má, a je velice lehce přístupný i lidem, kteří Lone Rangera vůbec neznají. Záporáci jsou extra záporní, dvojka hlavních kladných hrdinů sympatická, jejich (nejen) slovní přestřelky výborné, každá grimasa Johnnyho Deppa k nezaplacení (říkejte si, co chcete, kritikové a kritičky). Finále "Tonto na mašině" je pak strhující, nesmírně nápadité, vtipné i napínavé, ale v žádném případě nemůžu souhlasit s těmi, co tvrdí, že mu předcházejí dvě hodiny nudy. Pche. Druhý díl Osamělého jezdce bych viděl mnohem raději než páté Piráty, kteří bez Verbinského vyhořeli už jednou. Tak snad... (09.07.2013)

Kdyby měl tenhle film prdel, byla zřejmě digitální, protože počet digitálních efektů v tomhle filmu hravě převyšuje počet zlatých cihel v soukormých sejfech pražských kmotříků. Jenže copak se na ten film dá zlobit, když je od začátku jasný, že se náš milej film nebere absolutně vážně, nechybí mu nadhled a větší než malé množství vtipných scén i dialogů. Trošku jsem se bál, aby Johnny nepostavil postavu Tontyho výhradně na své homosexuální mimice a-la Jack Sparow, ale to se naštěstí, až na vyjímky (zahrabávání Johna ) neděje Johnny zde má mnohem větší prostor na hraní, viz ty jeho pohledy na Johna, které opravdu dávali mé bránici pořádně zabrat. Ale dost už mudrování, tenhle film má jediné poslání, bavit, bavit a zase jen bavit a to se mu povedlo výtečně. Osamělý jezdec je přesně ten typ filmu, na kterej je fajn vzít svojí holku nebo bandu, nejlépe oboji, nějaký tu láhvičku a vyrazit po desátý večer do letního kina. Jako startovku na dlouhou letní noc neznám lepší filmovej tip. Původně jsem chtěl dát čtyři hvězdy, přece jen se mě nelíbila, ta vyprávěcí část s faganem, ale protože tady někteří uživatelé žerou zřejmě jenom suchary, dávám plnou palbu, protože pro králíky, co žerou škorpiony mám stejnou slabost, jako pro nezodpovězenou otázku "jak si se dostal z vězení", to je totiž naprosto nepodstatný. Podstatný je mít na hlavě mrtvýho havrana a dobře ho krmit. (05.07.2013)

Tak v prvom rade by som skratil minutaz, alebo aspon tie sceny v muzeu by som tam nedal vobec. Vzdy, ked sa na scene objavil Johnny Depp, bolo o zabavu postarane, podobnost na Jacka Sparrowa bola jednoznacne citelna, hudba skvela, vsak to by nebol Hans Zimmer. Hned od zaciatku bolo jasne, ze film netreba brat vazne, ze je to opät jedna z dalsich hollywoodskych oddychoviek, ktora ma pobavit, takze niektore akcne sceny treba brat len s humorom. S odretymi usami davam stvrtu hviezdicku, inac by to bolo za 3 ***. (20.07.2013)

Čirá oddechovka, která balancuje mezi cirkusovou šarádou (konec) a stylovou úctou k westernů (některé typicky westernové okamžiky - most, skok do vody, hudba, ...). Z trailerů to vypadalo na nehoráznou blbost, ale výsledek mě mile překvapil, i ty bláznivě přehnané scény s železnicí (žebřík??) byly koukatelné. Nejde jen o destilovanou verzi Pirátů z Karibiku na divokém západě, tohle má svojí vlastní duši a musím říct, že těch dvou a půl hodin života rozhodně nelituji. PS: na těch králících mi bylo vždy něco divného:) (02.11.2013)

Verbinskimu se povedlo natočit kočkopsa .. film, který není chlapáckým westernem ani pořádnou buddy komedií, není přímo cílen dětem kvůli scénám, které se berou až příliš vážně, ale stejně tak může nudit i dospělého diváka, protože Deppova postava tady recykluje jen jiného piráta (indiána), ovšem bez Karibiku. Tahle čtvrt miliarda dolarů (což je avizovaný rozpočet) se Disneyům vůbec nemusí do pokladničky vrátit. Nevím proč, ale spoustu věcí jsem si v hlavě srovnával s Jarmuschovým Mrtvým mužem .. Depp jako by měl choutky stát se Nobodym, jeho part nešiky na nesprávném místě převzal pro mě neznámý (a herecky vesměs neviditelný) Armie Hammer a Zimmerova muzika občas zahřímala jako ta Youngova. Přepálená stopáž, příliš okatý děj a spousta nudných pasáží mne poznamenala tak, že jsem se celou dobu v sedačce ošíval a ani si pořádně nezarelaxoval, což jsem nezažil hodně dlouho. (04.07.2013)