Galimatyáš

Je to taká mužská obdoba Amelie, takže namiesto dôrazu na romantiku sa film v druhej polovici zvrhne v klasický heist. Je to zároveň taký mix iných filmov alebo ich tém, ktorý pre mnoho ľudí tvorí nestráviteľný Galimatyáš. Mne ako veľkému Jeunetovmu fanúšikovi sa film perfektne trafil do chute. Aj keď predsalen, keď som film pred rokmi videl prvýkrát, tak mi úplne nesedel divne štylizovaný Dany Boon a práve hlavného hrdinu som pokladal za jedinú slabinu. Ale medzitým som si Danyho obľúbil a po rokoch mi už aj jeho výkon štylizovaný do nejakej nemej grotesky v ktorej robí grimasy jak Mr. Bean, do filmu pasoval dokonale. Strašne sa mi páči tá komunita exotov a skrachovancov, ktorý majú sídlo na skládke šrotu a vymýšľajú jeden vydarený vynález za druhým, že by im aj MacGyver závidel. Ich komunita mi pripomínala komunitu exotov z Bessonovho Subway. V druhej polovici zase film pripomína bláznivejších Dannyho parťákov a nakoniec si film neodpustí aj nejakú tú kritiku zbrojného priemyslu. Proste fakt totálny kokteil ktorý mnohým nesadne. Som rád, že tentoraz patrím k tým šťastlivcom, ktorým sadol. Vizuál je typický Jeanotovský, technická stránka neskutočná, Jeanet hýri mnohými vtipnými nápadmi a neraz ma film rozosmial. Poteší aj niekoľko odkazov na jeho klasiku Delicatessen. Takže za mňa veľká spokojnosť. Ak by film predsalen ešte trochu zapracoval na romantickej línii, tak by to bola absolútna pecka. 8/10. (20.12.2019)

5.7.2010 ~ Satirická kriminální francouzská rádoby-komedie beroucí si na paškál prodej zbraní a podněcování násilí ve třetích zemích. Satira moc tlačila na pilu, komediálno minimalistické, krimi za vlasy přitažené, takže jen ta francouzská část je... francouzská. ~ Hlavnímu hrdinovi, ještě jako malému chlapci, zabila na vojenské misi nášlapná mina otce. O třicet let později mu udělala do hlavy dírku kulka od stejného prodejce zbraní. Po návratu z nemocnice už nemá ani bydlení ani práci. Je bezdomovec, který má štěstí a dostane se do "rodiny" potrhlých padlých existencí ze šroťáku. S jejich pomocí dokáže poštvat proti sobě dva největší domy prodejců zbraní a padnout na kolena před spravedlností. Pěkný pokus o pěknou pitomost. A vydařil se. Je to pitomost. ~ Parta houmlesů co stojí při sobě, má tolik kuráže a možností, že by se leckteré výzvědné službě možná tajil dech. Jsou tak schopni se dostat na kobylku i dvěma mocným prodejcům zbraní, přičemž jeden bydlí ve svém sídle a druhý v činžáku v Paříži (!). Oba mají naprosto nulové zabezpečení naprosto všeho a stačí malá lest, aby proti sobě zahájili malé tažení, aniž by mezi nimi neproběhla nějaká delší diskuze, která by vše vyřešila během deseti vteřin. Houmlesům vše vychází bez problémů a zbrojaři na vše koukají jak sůvy z nudlí. ~ Tahle komedie je tak absurdní, až není vtipná. Vše začíná smrtí ženisty, časem dostanou nakopáno normální lidé a na konci přijdou masy o práci Těch pár vtipných kousků ve filmu, kterých je vážně jen pár, donutí k pousmání, víc ze mě vyloudit nedokázaly. Vím, že to byly pouze dvě věci a na tu první už si nemůžu vzpomenout. A to jsem film dokoukal před pár minutami. Tak moc se mi to vrylo do paměti. (24.03.2013)

Jean-Pierre Jeunet jen potvrzuje své dosavadní filmařské směřování a v podstatě své fanoušky i odpůrce nepřekvapí. Pro ty diváky, které oslovily Delikatesy, Město ztracených dětí nebo Amélie, jeho nový film představuje spolehlivou dávku nespoutané fantazie, hravosti, scénických hříček, výtvarných nápadů, nadsázky a poetiky. Pro ty, kteří potřebují silný příběh naplněný přímočarým dějem, představuje Galimatyáš obtížně stravitelné sousto. Ve svém novém snímku Jeunet představuje partu outsiderů, kteří se rozhodnou postavit mašinérii dvou průmyslových komplexů na výrobu zbraní. Mocní zbrojní magnáti obklopení početnou ochrankou se silným finančním zázemím a ochrannou rukou mocných politiků nemají šanci proti nadšení, důvtipu a přátelství svých protivníků. Jde vlastně o moderní stylizovanou pohádku, kde není až tak důležité co, ale spíš jak. Je to jeden z těch filmů, kde stojí za to se kochat prací kamery, vnímat dekorace, kostýmy a herecké kreace a ke kterému je potřeba se vracet, aby divák zachytil všechno, co mu při prvním zhlédnutí uniklo. Pro mě jde o potvrzení Jeunetových kvalit. Celkový dojem: 85 %. (24.11.2009)

Velmi vtipný příběh, promyšlený každým coulem, přesto že za ním se schovává velmi vážné téma. Režisérův rukopis na první pohled čitelný a kdo jej má rád si rozhodně přijde na své, příjemné obsazení, skvělý hudební doprovod, to vše dohromady je Galimatyáš. Nejdůležitější ale je, že z kina odcházíte s milým úsměvem na rtech, hřejivým pocitem uvnitř sebe (to nebývá tak často) a víte, že tohle jistě chcete vidět znovu. Čtyři a půl. (25.11.2009)

Hned jak jsem viděl kousek, tak mi hned došlo, že to točil ten, co udělal Delikatesy. Francouzština v kombinaci s tímhle atmosférickým podivnem je uplně jasnej Galimatyáš. Což teda nevim, proč to takhle přeložili, ale hlavní je, že to je celkem zábavné. Ujetě. Akorát někdy je to všechno braný zbytečně moc zvokrouhla, jestli vite, co tim myslim... Ale teda na to, že se mi do toho moc nechtělo, tak nakonec su celkem aji rád... (19.07.2011)