Režie:
Rangel ValčanovKamera:
Andrej BarlaHudba:
Angelo MichajlovHrají:
Josef Kemr, Luba Skořepová, Ladislav Mrkvička, Lenka Termerová, Vladimír Ptáček, Míla Myslíková, Josef Elsner, Bohuslav Kupšovský, Bronislav Poloczek (více)Obsahy(1)
Jednou z nezapomenutelných filmových rolí Josefa Kemra se stala role zchudlého rytíře a lapky Kozlíka v historické fresce Marketa Lazarová. Velká role v českém filmu bulharského režiséra Rangela Valčanova Tvář pod maskou naopak – neprávem – vymizela z diváckého povědomí. Josef Kemr zde ztvárnil neúspěšného fotografa Pepka, který se spolu se svou ženou Simou (L. Skořepová) živí odléváním posmrtných masek. Čas od času však Pepka napadne udělat posmrtnou masku živému člověku… (Česká televize)
(více)Recenze (19)
Přiznám se zcela bez okolků, z filmu jsem moc moudrý nebyl, a to jsem myslím velký fanda podobenství, lyriky i poetiky 60 let československého filmu. Ale zkrátka v některých případech mě ta umělecká filmařina moc neoslovuje. A upřímně, je mi líto těch studentů, kteří mají jako povinnost do škol sledovat i taková díla, protože ne vždy se vše úplně povede. Ačkoliv je sakra dobrý výběr herců, zaručující prakticky vždy excelentní filmový zážitek, jsou přesně bijáky, které úplně známé nejsou, jako je např.tento, které je zkrátka lepší nechat odpočívat i nadále ve filmovém archivu. ()
Rozhodně ne špatný film, ale slabší, než Valčanovova Šance. Devizou jsou herci - až na Termerovou, která to občas hází někam k semaforskému hraní/nehraní. Všichni jsou neokoukaní, Skořepová má šmrnc hvězdy (dělají to ty řasy?). Vynikající je kamera a jsem rád, že jsem v ní rozeznal ovzduší šedesátkového Jakubiska (vlastně celá první třetina má tohle v sobě - trochu Démantů noci - scény z města, trochu Kristové roky a Vtáčkovia, siroty a blázni - jedno, že tam to dělal Luther...). Dolů to celé hází pomalé tempo (v průběhu se ještě zpomalující) a taky hudba - Michajlov je prostě sladkobolný a trochu nudný a laciný (a já ho přitom jako dítě tolik miloval za "Lucie" a "Chobotnice"!)... Ale nejvíc dolů to hází scénář a dramaturgie: zápletka není a priori špatná, ale dostaneme se k ní až v druhé půlce přes zhola zbytečné scény (rybařina). Valčanovovu "noc" jako antonioniovský prostor pro existencialistická zúčtování jsem přitom trpce pociťoval už v Šanci. Nicméně zde dostane malou šanci gradovat - ano, je to ploché a nezachrání to ani Lubin monolog. Navíc je celý děj rozstrkaný do různých časových pásem, která na sebe navazují a to mu rozhodně neprospívá. Trochu úsměvný je i "zločin" a nechtěně komická je i krásně buclatá tvář Myslíkové ve flashbacích. Prostě škoda téhle šance... ()
No o nic nepřijdete,minete li tenhle film. ()
... rozevře dvířka, rozlepí víčka. Rozpitvá človíčka. Stvořitel mement. Fantom pravd. Hybný svár momentek uvnitř. Tam sahá mág mimických tvarů, který dává mat, pokyn k poslednímu nádechu. Vně divadla. ()
Bizarnost je umocněna zvláštní expozicí a tíživým motivem posmrtných masek. Nutno uznat, že film je velmi zajímavý a herci (v čele s Josefem Kemrem) výborní. Režisér Vulčanov udělal zajímavý krok od "Ezopa", natočeného rok předtím, a ten krok byl určitě správným směrem. ()
Pravem zapomenuty, ovsem presto zajimavy film. Jedna se pravdepodobne o nejake podobenstvi, protoze ja tam zadnej jasne citelnej pribeh nenasel. Skorepova s megarasama, mlada Termerova, romanticky elektromonter Mrkvicka a Kemr, u kteryho jsem si celou dobu rikal, jestli ho to jako bavilo...no, svuj standard tam vysekl, ale nic navic. Pro zvidave divaky urcite stoji za videni, pro mainstream zbytecne. ()
O tomhle filmu jsem jak tě živ neslyšel,ale řeknu Vám člověka to až děsí když zjistí že takovýhle dobrý filmy jsou kdesi zašantročený...Naštěstí,že tenhle někdo objevil páč po tomhle filmu mám Kemra zase o něco radši..;-) ()
Zvláštní film o něčem, co se mi nějak nepodařilo uchopit. Pořád tam něco běželo, občas se tam říkaly velké věci vlastně to nějak nebylo ničím. Svojí poetiku ten černobílý formát měl a postavy i herci vlastně hráli a žili ale nějak jsem to nedovedl vstřebat. Kemr zde byl opravdový. ()
"Von neřve, von mu to vůbec neříká..." ()
Překvapivě poetický film s úžasnou kamerou i zajímavými obrazy, kterým se prolíná od počátku zvláštní nostalgie a smutek předznamenávající do jisté míry i jeho vyústění. Na bulharského režiséra v počátcích normalizace nečekaný, o to příjemnější počin. Jedna z nejlepších rolí Luby Skořepové. ()
Nesmírně zajímavý film, v němž pan Kemr opět dokazuje své herecké mistrovství. Nečekaný zvrat na závěr - kdo ví, co si který člověk nosí uvnitř, pod svojí maskou... ()
Rangel Valčanov je pro českého diváka asi zcela neznámý režisér. Film je, jak už tu někdo napsal, velmi těžce uchopitelný. Pro mě je Pepek trochu postava z Hrabalovských děl - pábitel. Trochu mimo realitu a pořád si za každé situace užívající dne i života, ať už je jakýkoli. Hledá krásu i ve smrti a nezalekne se jí, naopak. Našel způsob, jak ji ztvárnit. Zajímavý a zvláštní film, který se v Česku moc často nereprízuje. ()
Svým způsobem velmi zajímavý film. Je vyprávěn v podstatě retrospektivně a obsahuje plno bizarních scén. Namátkou bych jmenoval hořící maringotku (nebo nějakou podobnou boudu) pod hradem Okoř, rybáři chytající v nějaké velké kaluži (nebo co to bylo) a vrchol všeho kůň v posledním patře na balkóně v činžovním domě - to se normalizačním soudruhům asi opravdu nelíbilo a film skončil v trezoru. Jak by to přeci vypadalo, kdyby se více lidí nechalo inspirovat a na sídlištích se rozhodli v bytech chovat koně!!! :o)))) ()
Jedna hviezdička za Josefa Kemra a Lubu Skořepovú, druhá za hudbu. Film ináč nemá čím zaujať. ()
Poetický "nedějový" film, poskládaný z řady různých situací a dialogů, se symbolikou připomínající místy atmosféru Spalovače mtvol. Scény z minulosti, které popisují kočování potulného fotografa a zraněné artistky, svým provedením (rozostřená kamera, zrychlený pohyb) připomínají záběry z éry němého filmu, zatímco současnost (v níž se odhrává složitý milostný vztah mezi Marií a Lojzou) evokuje hudba big-bendu. Některé záběry mají až panoptikální atmosféru (letící šátek ve tmě, rentgenové snímky lebky) a svým experimentátorstvím kontrastují s volnějšími pasážemi, v nichž je prostor pro již usedlého svérázně filozofujícího (a neustále nasávajícího) "umělce" Pepka, kterého ztvárnil Josef Kemr, ale rovněž jeho partnerky Simy (Ljuba Skořepová), která se vyrovnává se svým životem současným i minulým ("proč se lidi musí stát nejdřív smutnými, dospělými, a pak teprv můžou umřít?"). Film se celkově dost vymyká filmům natáčených u nás v té době. ()
Hloubavý snímek, tančící mezi reálností, podobenstvím, absurditou, komedií a dramatem, klade existenciální otázky, které zmnohonásobují jeho výkladovost. Stejně tak mnohovrstevné jsou i hlavní postavy. Umělecký sádrař/fotograf Pepek (Josef Kemr) je nadšený obdivovatel života, život se snaží uchovat i po smrti, jako sádrový odlitek tváře. Jeho přítelkyně Sima, zpěvačka a artistka (Luba Skořepová), na jedné straně protřele zmoudřelá životem, ale se stářím a usazením se přichází i letargie. Její kůň Pepek (pan Kůň), symbol nespoutanosti a hrdosti, avšak pokorně žijící na balkoně. Lojza (Ladislav Mrkvička), mladý elektrikář s klukovským zápalem pro všechno, což může být zhoubné. Jeho přítelkyně Marie (Lenka Termerová) je sama o sobě pochybující, ale moudře na sobě pracující. Zdá se, že jedině Pepek – sádrař neprochází takovými změnami, bere život takový jaký je. Ale co smrt v těsné blízkosti? Režisér Rangel Valčanov stvořil film, ze kterého je cítit jistá netypičnost pro české luhy a háje, a i když je podbarvena právě oním zasazením do této krajiny, hereckým projevům či dějové lince to paradoxně vůbec neublížilo, naopak. ()
Film s poetikou 70-tych rokov, ktorý sa nelineárnym príbehom snaží sprostredkovať azda pocit vytrhnutosti a osamelosti alebo analyzovať veci ktoré sa skrývajú v duši, ale tvár ich prezradí. Výrobca posmrtných masiek Pepek v podaní skvelého Josefa Kemra žije s bývalou krasojazdkyňou Simou a jej koňom v bytovke vedľa strojovne výťahu. Akoby ich protipólom je mladý pár elektrikár Lojza a Marie. Je to práve Lojza, ktorý niečo skrýva a prezradeniu zabráni len tragický koniec. 75% ()
V pražských kinech se promítal od 21.1.1971 (Paříž) ()
"Všechno je k něčemu dobrý." ()