Reklama

Reklama

Anvil! The Story of Anvil

  • Velká Británie Anvil! The Story of Anvil
Trailer 1

Obsahy(1)

Inspirující příběh dvou rockových veteránů a jejich přátelství. Anvil byla populární metalová kapela v osmdesátých letech 20. století, která na nějaký čas zmizela, ale pak se opět vrátila na scénu. (oficiální text distributora)

Recenze (47)

Hellboy 

všechny recenze uživatele

OMG! Úplně celý film jsem si myslel, že je to fiktivní dokument, něco jako Spinal Tap... já jsem o Anvil nikdy neslyšel!!! A většina těch scén ve filmu tak na mě i působila - jako kdyby to vše bylo (velmi pečlivě) zinscenované... Protože jsou tu úplně všechny možné klišé z rockerského života...všechny! Jako kdyby si někdo udělal jejich seznam a pak je do filmu zařadil. Ale většina přitom působila tak komicky. Roztržky mezi členy kapely. Prezentace jejich úchylek (malování prázdných ulic). Podpora od rodičů/těžké dětství. Problémy s nahrávací společností. Problémy s promotéry z Prahy:) Nestihnutí vlaku na cestě po Evropě.. Tohle a miliony dalších... Jenom drogové excesy chyběly. Ale vždyť to působilo jako komedie! Shánět peníze na vydání desky telefonickým prodejem brejlí?? Jak jsem mohl tušit, že to je doopravdy:D Tyjo, tak to jsem se dobře ztrapnil no.. jdu si je naposlouchat:) ()

Fr 

všechny recenze uživatele

V létě 1984 jedou největší rockové kapely společně na světové turné. SCORPIONS, WHITESNAKE, BON JOVI... Všechny prodají miliony desek. Až na jednu..... Pochvalná slova od Larse Ulrycha, strach ANTRAX – vše je minulost. ANVIL hráli TRASH už rok před velkou čtyřkou a album Metal on Metal mělo být tím nejzákladnějším ze všech HM nahrávek. Dnes? Hrají (protože to milují) pro stovku lidí v baru a posranej sen, který je pronásleduje tolik let - BEJT ROCKOVÁ HVĚZDA se ne a ne splnit. Je tu však malá naděje... ROCKOVÁ ,,TRUE STORY“, která má v sobě víc emocí, než kdejakej podělanej thriller. POKUD VE VAŠEM TĚLE BIJE OCELOVÝ SRDCE! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Mám ocelové srdce. 2.) Znám ANVIL a jejich ,,Metal on Metal“ je mojí hymnou. 3.) Jsem začínající hudebník a chci se poučit z jejich chyb. 4.) Dokázali s kapelou nejvíc vyjebat v Praze? 5.)Obdivuji kapely, které spolu vydrží 30 let. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * Víte že? Posoudit, jestli se jejich sen splnil můžete sami? Stačí poslechnout album z roku 2007 This Is Thirteen! ()

Molly 

všechny recenze uživatele

...aneb když vám místo krve v srdci tepe metal. Nářezový dokument o tom, že bychom se nikdy neměli vzdávat svých snů. "The music lasts forever... Maybe the debt does too but the bottom line is that the music lasts forever and that's the art, that's the most important thing." ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Anvil! môže vzbudiť v potenciálnom divákovi túžbu vidieť niečo podobné, ako This is the spinal tap!, ale nenechajte sa zmýliť, fiktívny dokument a ten reálny je niečo úplne odlišné! Zhoda mien bubeníka Anvilu a režiséra Spinalu Roba Reinera je čistá náhoda! (keď už sme pri tých výkričníkoch, baby....). Takže kto vydržal viac ako 30 rokov? Stouni, The Who a ...Anvil! Zažili 15 minút slávy, aby ich dokázali držať nad vodou a nekonečnom (a nereálnom sne) celý život a budú až do smrti. Keď sa na ich životy pozrieme z pohľadu nášho, čiže členov davu, absolvujúcich každodenný rituál bez možnosti zmeny, tak oná päťtýždňová dovolenka, ktorá chvíľami pripomínala nočnú moru, vzhľadom na množstvo miest, ktoré chlapci navštívili, asi stála zato a nič na tom nezmení ani česká "pohostinnosť". Stačí nahrať jeden solídny album, poslať ho do Japonska a nakoniec sa môže dostaviť niečo ako krásna nostalgická satisfakcia. ()

Smok 

všechny recenze uživatele

Kapelu Anvil som objavil niekedy v polovici 80tych rokov ešte ako mladý soplák a poctivo som s ich albumom Metal On Metal istú dobu trápil hlavy svojho prehrávača Emgeton. Postupom času a prílevom nových štýlov v 90tych rokoch, som ich ale akosi prestal sledovať, takže moje prekvapenie zo situácie, v ktorej sa momentálne nachádzajú, po zhliadnutí tohoto mierne pesimistického dokumentu bolo značné. Tak akosi automaticky som predpokladal, že si užívajú minimálne vypredané športové haly a razia si svoj heavík naďalej. Nejakou súhrou okolností títo sympatickí Kanaďania bohužial nedosiahli taký úspech, ako ich súputníci a o to smutnejšie sa mi dívalo, ako na turné hrajú pred piatimi divákmi, alebo ako Lips hákuje v nejakej cateringovej firme a je pekne zaradený v systéme. Sympatické ale je, že svojho sna sa nevzdáva ani už ako 50 ročný rocker a do albumu "This is Thirteen" sa opreli naozaj poctivo a nedali sa zlomiť ani dementným postojom nahrávacích spoločností. Ako doba ukázala, ľudia o ich hudbu stoja, takže borci "Keep on rockin" (till you die) metal je proste underground a nikdy nebude o vystúpeniach na firemných večierkoch za tisíce dolárov, ale heavy fanúšikovia tu stále sú a Anvil myslím stále má čo povedať. Minimálne svojim sympaticky tvrdohlavým postojom. ()

Ant 

všechny recenze uživatele

Unikátní dokument o zapomenuté kapele, jejíž členové nikdy nepřestali věřit v to, že se jednou vrátí na metalové výsluní. Jen zamrzí, že tvůrci si občas nedali pokoj a dělali z toho pomalu melodrama. Hodně potěšily příspěvky od rockových velikánů. ()

F.man 

všechny recenze uživatele

Vynikající dokument o skupině Anvil, jež měla kdysi parametry zapsat se do hudební historie nesmazatelným písmem. Bohužel okolnosti byly proti a na padesátileté chlapíky z Anvilu si dnes málokdo vzpomene. Je opravdu až neuvěřitelně s jakou neprofesionalitou se musí potýkat (koncert v Praze, čekání na nádraží...) a člověk neví jestli brečet nebo se smát. Nevím čím to je, že na neúspěch jiných se tak dobře kouká, ale tím co si Anvil musí protrpět se stává dokument zajímavější a zajímavější. Držím "klukům" palce (i když podle mého dnes už trochu zaspali dobu a potřebovali by jiný zvuk) a doufám, že tenhle dokument jim alespoň pár peněz a prodaných show přinese, protože kdyby nic, za těch 30 let si to zaslouží. Protože jak říkal Slash - kolik skupin spolu vydrží hrát 30 roků? Family's important shit, man. ()

Kryton 

všechny recenze uživatele

Lemmy: "Musíš být ve správný čas na správným místě". ANVIL v začátku 80.let měla na to, aby se stala velkou hvězdou. Ale jenom o muzice a skvělých živých vystoupeních to není. METALLICA a další podepisují velké smlouvy s nahrávacíma společnostma velkého formátu. ANVIL vydávají desky u nezávislého labelu. Velký kapely mají vlastní týmy managerů. ANVIL nemají nic. Pouze velký sen být velkou rockovou hvězdou. Ten sen se jich drží přes 30 let. Dnes většinou padesátníci dřou v normální práci, aby svůj sen udrželi. Takto jak to je v dokumentu, to funguje u většiny malých a neznámých kapel. Hudbu dělají pro radost a fanoušky, na turné si berou dovolené, pro nahrání desky si berou půjčky a jsou rádi, když na ně přijde aspoň pár fanoušků. Kapele bych asi doporučil kašlat na dodavatelé a překupníčky a prodávat muziku sami. Což nakonec i na konci začnou dělat. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Člověk tak někdy narazí na skutečnou perlu, aniž by dopředu věděl, že něco takového existuje, nebo o tom byť jen slyšel. Ale to je asi osud kapely Anvil. Její film ukazuje, že nestačí být jen legendou, když se za vás nepostaví dobrý manažer - anebo když nežijete v době, kdy je skutečně snadné si vydávat sám. Emotivní, silné, dojemná, nezlomné. Ti pánové si zaslouží obdiv. ()

dr.Orlok 

všechny recenze uživatele

Krásná a dojemná dokumentární bro-mance o metalové kapele? A bohužel s ostudou pro čechy... "THUMBS WILL TWIST, CAN YOU RESIST? " ()

Derek 

všechny recenze uživatele

neskutocna cesta od slubnych pociatkov metalistov v zlatych rokoch heavy metalu az k trpkemu koncu v dnesnych rokoch. je to smutne a miestami az k neuvereniu ze je to skutocny pribeh a ziadny rockument typu spinal tap... pred zaverecnym koncertom som mal skoro slzy na krajicku a chalanom som drzal palce aby im konecne nieco v zivote vyslo... ()

grogodil 

všechny recenze uživatele

Slash to pekne zhrnul na konci... Takúto dobu spolu vytržali Stouni, The Who a Anvil. Ale zatiaľ čo prvé dve menované kapely držali možno po kope aj sláva, prachy a manažéri, Anviláci 30 rokov tlačí dopredu len neskutočná vytrvalosť, láska k heavy metalu a možno fakt slepá vidina toho, že raz sa konečne dočkajú a prijde zaslúžený úspech a uznanie, aké sa dostalo všetkým kapelám, s ktorými začínali (Bon Jovi, Metallica, Motörhead) a ktoré teraz prehadzujú doma peniaze vidlami, zatiaľ čo Anviláci si berú bočáka popri práci, aby mali za čo zaplatiť nahrávanie albumu...Takú zapálenosť a vytrvalosť, to som v tejto branži ešte nevidel. Každý dokument o nejakej inej rockovej legende je povačšinou sled drogových a alkoholových exscesov, že z toho máte dojem, že sláva im nakoniec proste spadla z neba sama, zatiaľ čo "Anviláci" sa krvopotne otrocky snažia a bez výsledku. Ale veľké sympatie a rešpekt páni. Hold, shit happens. ()

(mOnkey) 

všechny recenze uživatele

To nemůže být pravda. To prostě nemůže být pravda! Anvil je kapela, jejíž název většině lidí vůbec nic neřekne, přesto se k jejímu odkazu hlásí řada významných rockových a metalových hudebníků. A já jako člověk, který viděl fiktivní dokument Hraje skupina Spinal Tap, jsem se zpočátku zdráhal uvěřit (a vlastně tomu stále nevěřím), že kapela, o které se oslavně vyjadřují např. Lemmy z Motörhead, Lars Ulrich z Metallicy nebo otylý Slash, by mohla skutečně existovat, aniž ji kdokoliv zná. A mému přetrvávajícímu pocitu nedůvěry a paranoie příliš nepřispívají ani „náhody“ (nezáměrné) - bubeník Anvilu se jmenuje Robb Reiner a pokud si vyhledáte jméno tvůrce, který stojí za Spinal Tap, pochopíte, na co narážím, (záměrné) - návštěva Stonehenge a krátký záběr na legendární jedenáctistupňovou aparaturu, které celou domněnku o nepravosti podporují. Po projetí googlu na vás sice vyskočí tisíce odkazů, které existenci a autenticitu Anvilu potvrzují, ale nikdo mi nevymluví, že je snímek zela záměrně koncipován a natočen tak, aby působil jako mockumentary. Ať už je pravda jakákoliv, můj názor, že se jedná o vynikající podívanou, která vás v jednu chvíli dojme vyprávěním dvou padesátníků, kteří se přes 30 let snaží urvat svůj kus žvance z metalového koláče, a vzápětí za zvuků řízného hevíku přiměje vztyčit paroháče vysoko nad hlavu, nic nezmění. ()

okkac 

všechny recenze uživatele

O skupině Anvil jsem měl jakési povědomí. Znám jejich desku Metal On Metal, ale o jejich osudu jsem nevěděl vůbec nic. Proto existence tohoto dokumentu byla jako blesk z čistého nebe. Takový intenzivní zážitek jsem opravdu od dokumentu nečekal. Viděl jsem tam hodně pararel s Wrestlerem. Ten byl film s určitými dokumentárními prvky. Tohle je dokument s filmovými prvky. Oba jsou o lidech, kteří byli na vrcholu slávy v 80. letech, pak se stáhli do ústraní. Dělají podřadnou práci (u Anvil jako rozvoz jídla do školních jídelen u Lipse, nebo práce se sbíječkou u Robba) a hudbu (wrestling) dělají pro radost a pokoušejí se vrátit zpět na výsluní. Když se dokument po nepodařeným turné po Evropě (zmeškání vlaků, nezaplacení za koncert v pražském klubu Hells Bells, mizivá návštěvnost apod.) vrátíme zpět do Kanady přijdou na řadu citové výpovědi a Lipsovo a Robbovo velké odhodlání stále pokračovat. Může to vypadat jako citové vydírání, ale já to chlapcům sežral i s navijákem. Protože je to prostě skutečné a být tohle film, je to na Oscara. Vše končí self-releasem nového alba a koncertem v Japonsku, do kterého se kapela vrací po 25 letech. P.S.: Uvedení dokumentu vzbudilo bouřlivý ohlas díky nadšeným recenzím a reakcím a zapomenutá kapela se opět ocitla v hledáčku metalových fanoušků. Dostala pozvaní dělat předkapelu AC/DC nebo Saxon a hrát pro tisíce lidí oproti pár desítkám, co jsme viděli v dokumentu. Za to jejich obrovské odhodlání v dobrých i zlých časech si to zaslouží. Snad naloží s obnoveným zájmem rozumně. ()

neoBlast 

všechny recenze uživatele

Metal mi nic neříká, o kanadské kapele Anvil slyším poprvé díky tomuto dokumentu, ale režírujícímu fanouškovi Gervasiovi musím smeknout. Vyspělost a dospělost, se kterou nenápadně řídí dokument je obdivuhodná a navíc ho naplnil nejrůznějšími emocemi. Zachytil přátelskou atmosféru i chemii samotné kapely a divákovi pěkně srozumitelně interpretuje jejich cíle, sny a motivace. Celý snímek je něco mezi underground Wrestlerem a, dnes už klasickým, mockumentary filmem Hraje skupina Spinal Tap. Pro našince není příliš dobrou vizitkou pikantní návštěva kapely v Praze. 75 % ()

Reklama

Reklama