Z hříček o královnách
Režie:
Oldřich DaněkScénář:
Oldřich DaněkKamera:
Alois NožičkaHudba:
Jan F. FischerHrají:
Jiřina Bohdalová, Ondřej Vetchý, Petr Haničinec, Lukáš Hlavica, Petr Pelzer, Jiří Hálek, Dalimil Klapka, Jiřina JiráskováObsahy(1)
Tento díl nás zavede do zámku nedaleko Berlína. Sjednotitel Německa císař Vilém I. žil velmi dlouho. Tak se stalo, že korunní princ Fridrich se dostal na německý trůn ve chvíli, kdy umíral. To se psal rok 1888. Hrdinkou příběhu je Fridrichova manželka, "císařovna Fridrich" jak jí tenkrát v Německu říkali. Ve skutečnosti se jmenovala Viktorie (J. Bohdalová). Byla příliš dlouho korunní princeznou a teď usiluje o to, aby byl její manžel před smrtí korunován a ona sama aby se tak stala korunovanou (právě na tom jí nejvíc záleží) německou císařovnou. Ale její nemilovaný syn Vilém II. (O. Vetchý) má na situaci jiný názor a nemoc císaře Fridricha je nemilosrdná... (Česká televize)
(více)Recenze (13)
Císařovna Friedrich byla dárkem Bohdalové v jejím posledním hvězdném roce, kdy na plátnech zářila jako Fany. Shodou okolností ji oběma dárky počastoval Oldřich Daněk, jemuž za to patří dík. Nicméně nevidím důvod k další roli pro Ondřeje Vetchého v rámci Útržků, nač ty duplicity při tak výjimečném projektu? Jeho nápěv při Deutschland, Deutschland über alles by ovšem mohl zaznít naplno, leč byl příliš brzo umlčen. O spoluhráčích Haničinci a dalších netřeba hovořit, jejich standard vždy převyšoval mladší. Celkový dojem jest i tak kladný. Téměř nemohu dospat útržku ruského a norského... ()
Vždycky když vidím další z Hříček, říkám si: tato je nejlepší. I zde se mi to stalo. Daňkovsky povedené rozjímání nad vznikem sjednoceného silného Německa. ()
Ne zcela jsem pochopila, proč se v této hříčce opět objevil Ondřej Vetchý (jako jediný si zahrál jinou roli i v anglickém útržku). Ale jako nevycválaný a po moci bažící fracek byl dokonalý. Nejsvětlejšími místy ovšem byly diskuze mezi Jiřinou Bohdalovou a Petrem Haničincem. ()
Být třicet let korunní princeznou znudí, kníže. A navíc následník se narodí jako kripl. To se vám nezdá být neúspěch? Ve srovnání se svými předchůdkyněmi z volného cyklu o královnách měla Jiřina Bohdalová v pruském útržku snad nejtěžší úlohu. Její hrdinka, císařovna Viktorie, patří k postavám téměř neznámým – roli věčné korunní princezny hrála dlouhá desetiletí a vlastně nestačila ani vstoupit do dějin. Mimo to ji Daňkův útržek zastihl ve věku, kdy – hnána mocenskou posedlostí stihnout alespoň vlastní korunovaci, třeba u manželova smrtelného lože – musí spíše než na své ženství sázet na intelekt. Náhlé emoce jsou této královně odepřeny, je rodem i výchovou nositelkou britské zdrženlivosti. Nadto se tentokrát výrazně projevil autorův sklon poskytnout více prostoru i politickým disputacím, než původně zamýšlené kresbě ženské individuality. Největším nebezpečím mohla být pro Jiřinu Bohdalovou ona sama, respektive její pověst lidové komediantky a miláčka estrádního publika. Tuto bitvu o rozsah vlastních uměleckých schopností však Bohdalová s přehledem vyhrála; její královský majestát nedovolil vzpomenout na žádnou z jejích předchozích komediálních rolí a bolest i hořkost navenek urputně vyrovnané ženy se povznesly nad kabinetní dialogy z vysoké politiky. Vítězství Jiřiny Bohdalové nad postavou zdánlivě nevděčně sucharského typu by nemělo překvapovat: vždyť i její komediální dar je sdělný a odzbrojující právě proto, že se rodí ze zralosti osobního poznání a že dvojlomnost smíchu a slz pro ni představuje víc než rutinní spojení techniky a talentu. Značný prostor připadl ovšem i mužským spoluhráčům a především vynikající Haničincův portrét zvolna bilancujícího kancléře Bismarcka nese všechny znaky vysokého hereckého umění, jichž bohužel nedosahuje Ondřej Vetchý v násilně afektované poloze mladého následníka trůnu. Přesto zastává pruský útržek v daňkovském komplexu královských hříček jedno z nejvyšších míst a v podstatě naznačuje, že není nutné disponovat okázalými exteriéry a přemírou kostýmů, ale precizně napsaným scénářem a kvalitními hereckými představiteli. ()
Díky panu Daňkovi jsem měla možnost nahlédnout do německé historie a poznat císařovnu, o které jsem nevěděla zhola nic. No a po pravdě řečeno k srdci mi nepřirostla ni náhodou a ani mi jí nebylo líto, způsob, jakým se chovala ke svému synovi, byl zraňující, jestli ho takhle vychovávala od narození, nedivím se, jak skončil, resp. jak skončili oba... Nicméně hereckému osazenstvu není co vytknout, byli jedním slovem skvělí, zejména se mi líbili pánové Petr Haničinec a Lukáš Hlavica, krásný hlas... ()
Císařovna Viktorie byla ostrá paní, ale synáček měl taky ostrý lokty. Seriál o královnách mě udělal radost. ()
Jako velký fanoušek "útržků" musím s politováním napsat, že útržek pruský je pro mne zklamáním. Alespoň po tom anglickém (viděno po sobě). Jiřina Bohdalová svou roli nezvládla (zvládla jen prudit) a její císařovnu jsem jí ani za mák neuvěřil. Být zpruzená a naštvaná neznamená ještě hrát. Evidentně neměla vztah k roli, ani k historické postavě. Petr Haničinec zachránil situaci, jakmile se objevil. Díky za to...60% ()
zajímavé, že u obou útržků vidíme královny, které pod tíhou moci vypadají zcela prosty jakýchkoli emocí - a to císařovně Viktorii zrovna umírá manžel a na převzetí moci se již třese její nejstarší syn a následník, pozdější Vilém II. Jak moc nemusím JB, tady hrála výborně. Nicméně myslím, že se tady Daněk charakterem korunní princezny moc netrefil. Naopak Viléma podává Vetchý dosti věrohodně. Mimochodem palác svých rodičů v té době Vilém skutečně obklíčil gardou a hned po smrti svého otce jej nechal důkladně prohledat, neboť očekával, že najde důkazy o liberálním spiknutí. Nenašel ovšem nic. ()
Konverzačně nudný historický film, který připomíná divadelní představení. [212. hodnocení, 12. komentář, 79%] ()
Opravdu s respektem jsem si užívala dialog mezi paní Jiřinou Bohdalovou a panem Haničincem, generace těchto herců je skutečně nenahraditelná. Pan Vetchý mi tolik neseděl, možná je to subjektivní postoj, ale v porovnání s paní Bohdalovou, která svou šlechtickou mluvu pronášela noblesně,ale přirozeně, u pana Vetchého mi ta přirozenost v projevu zadrhávala. ()
Jen těžko se mi hodnotí jednotlivé díly této minisérie geniálního Dańka, protože kvalita jednotlivých dílů nijak nekolísá a je vynikající. Přesto si myslím, že Jiřina Bohdalová v tomto dílu je úžasná a předvádí suverénně jak velký je její herecký rejstřík. U všech dílů platí to, že je-li skvělá předloha a režisér, který si umí dosadit pro svoji předlohu herce, je možné docílit úžasné drama i jen pouze mezi kulisami TV studia. ()
Zpočátku poněkud nudné, ale postupně útržek gradoval a také díky hereckému triu (Když nedělá Vetchý ty svoje vyjevený ksichty, tak je dobrej.) se nedostal na pozici útržku nejhoršího. ()
Přesvědčivý Haničinec jako Železný kancléř Otto von Bismarck, i geniálně zahraný Wilém II perfektně komickým i melodramatickým Ondřejem Vetchým. ()