Tajna starog tavana
Tajomstvo starého pôjda
Režie:
Vladimir TadejKamera:
Jiří KolínHrají:
René Bitorajac, Miloš Kopecký, Jan Kanyza, Mia Oremović, Antun Nalis, Tomislav Gotovac, Boris Dvornik, Miroslav BuhinObsahy(1)
Na jugoslávském ostrově Hvar se odehrává dosti naivní dětský příběh o nerozlučných kamarádech, kteří na půdě starého domu naleznou podivuhodné dědictví po pradědečkovi - prototyp úžasného vynálezu. Jenže o něj se zajímají i zločinci, kteří si myslí, že by jej bylo možné zneužít jako účinnou zbraň. Vnášení dobrodružných prvků je stejně neobratné jako samotné syžetové zakotvení. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (28)
Vidět tohle kdysi dávno a ještě v kontextu tehdejší doby jako fagan, tak beru fáborky a propukám v oslavy. To se bohužel nestalo, biják ke mě dorazil až teď a působil na mně krapet nudně, hlavní hrdinka mě byla sympatická jako kornout bez zmrzliny a kluci krom toho, že třikrát rozsvítili vynález teda dvakrát akční nebyli. Určitě z toho jde léto, prázdniny, ale v né takový míře, abych z toho odpaloval ohňostroje a děj jak už jsem řekl, hrál poměrně nudnou symfonii. ()
Mládežnícke sci-fi s príjemnou letnou atmosférou. Tá je vlastne to najlepšie, čo dielko ponúka. Zápletka s organizáciou túžiacou po starom vynáleze začína príliš neskoro, aby mal film to správne tempo a grády, dve tretiny sa v podstate skúša antigravitačný prístroj na veciach a ľuďoch a nikam sa dej neposúva. Stopáž je však krátka, čiže Tajemství staré púdy nezačne nudiť. Kanyza je obsadený správne, len nechápem, prečo bol kvôli jednej krátkej scéne angažovaný Kopecký. ()
Body za lokace a nápad s propojením české a jugoslávské produkce, i když tehdy to asi bylo spíš motivované politicky. Slabinou filmu je velmi slabý začátek, tři čtvrtě hodiny se nic neděje, až teprve se záběry zahraničních televizí film doopravdy začne, vyvrcholení je ale slabý kafe i v dětském žánru. ()
Letní vyprávěnka pro děti, která je i přes krátkou stopáž nudná až na půdu a v podstatě těžce předvídatelná. Dva kamarádi - jeden z Hvaru, druhý z Prahy, se znají jen přes vysílačky, a tak se koncem léta konečně Pepík na Hvar vydá. S kamarádem a jeho sestrou odhalí tajemství dědečkovy půdy, kde se skrývá antigravitační dělo. Než ho poprvé spustí, uplyne asi třetina příběhu. A ani pak se toho moc nestane. Kluci briskně rozlousknou záhadu trojitého zámku a klíče, dědův vynález, který ve Vídni na patentech odmítli, dají během chvilky letování do kupy, ale s dělem maximálně v♀1střelí do vesmíru jednu kárku a sud s rybami. Pak se na scéně, jak nečekané, objeví zločinci a chtějí vynález ukrást. Napínavé jak šraňky - jestlipak se jim to povede? Zdlouhavé scény, dialogy, divné střihy, kdy jsou děti chvíli u moře a v příštím záběru na půdě, ani ta Jugoška není pořádně využitá. A protože se triky dělali v Čechách a dělal je jeden tehdy známý tým, čekal jsem každou chvíli, odkud se vynoří plastelínové chobotnice. ()
"Dobře, já si tady sednu a jestli se ten sud pohne aspoň o centimetr, zaplatím milión !!" - "Milion !! Milion !! Co je dneska milion ??" - "Dobře, tak dva !!" ;) ()
Mne, ktorému tlačí už na 4 krížiky, bol snímok dosť sympatický a svižný. Nemal som možnosť toto detské dobrodružstvo zhliadnuť v období jeho premiéry, ale z určitosťou poviem ( podobne ako Enšpígl ), že by som vtedy z tohto filmu sral od nadšenia bobky. ()
Tyhle dětské filmy našich mladých let, se nedají hodnotit jinak než nostalgicky. Pod pojmem našich, mám na mysli dnes už pětatřicátníky a dál :o) jelikož čas celkem kvapí a ani Jugoslávie už není celek, tak jako to naše tehdejší Československo. Ano dnes může příběh působit trošku naivně a nezajímavě, ale s ohledem na datum vzniku a cílovou diváckou skupinu šlo tehdy o celkem atraktivní podívanou, pro nás mladé kluky bažících po dobrodružství a tajuplných příbězích. Takže pro mne jde už dnes pouze a jen o hodnocení s nostalgie a né co do posuzování filmařského kumštu a umu. ()
První polovinu filmu doporučuji shlédnout na rychlost převíjení 1,5 ve druhé se zvládnete orientovat už i v trojnásobné rychlosti. Dialogy jsou neuvěřitelně papírové a český dabing hyper-koretktně mluvících dětí působí jako nějaký rafinovaný vtip na Rychlé šípy. Kdyby to bylo ještě o něco horší, vlastně je to docela vtipné. ()
Dnes už spíš k zasmání, ale jako děti se nám to líbilo. Prostředí moře a nadpřirozeno to bylo něco. Ve filmu snad až na M.Kopeckého a J.Kanyzu nikdo z našich nehraje. Kluci najdou na půdě vynález jakési antigravitační dělo a tím vystřelují do vesmíru co se dá, jenže to někdo vidí a celé město má pozdvižení. Dnes už jen jeden z mnoha zapomenutých filmů. Ještě že máme ty satel. kanály. ()
Pepíček přiletí za kamarádem do Jugoslávie a spolu s kamarádovou sestrou objeví antigravitační dělo (což úplně zbytečně trvá třetinu filmu, než ho objeví - navíc je v ní spousta vaty) a dobrodružství může začít. Hlavně pro ně. Já jsem se u zbytku filmu nudil úplně stejně, jako u první třetiny a ačkoli se tady něco dělo a vaty ubylo, nezaujalo mě to ani trochu a i tak je ten děj slabý. Dělo děcka využijí na pár chujovin a pak na konci, kdy jim jde o život, ale jinak s ním nic nedělají a ten sci-fi prvek tady zůstává dost nevyužit, A nějaký humor zde taky skoro není, že by to aspoň nějak oživil. Takhle zůstává jen zajímavý samotný nápad a exotické prostředí, které to u mě vytáhlo na slaboučké 2*, Jinak je to ale jen další lehce zapomenutelná československá rodinná sci-fi, podobně jako Pražské tajemství nebo Dobrodružství s Blasiem. Slabé 2* ()
uff... ()
Nejsem ovlivněn žádnou nostalgií. V dětství nne tento film minul... Takže teď jej mohu hodnotit zcela objektivně. A říkám, že je to symaptický dětský dobrodružný film. Takové se už dnes moc netočí a je to škoda. Film trochu sráží pouze nemožný český dabing dětských hrdinů, kteří hovoří jako knihy.... ()
Jugoslavsky film s par ceskejma hercema. Prislo mi to vesmes prumerne. Odehrava se to v Jugosce u more. ()
Když jsem to viděl jako malej kluk, byl jsem z tohoto dětského-sci-fi špionážního filmu úplně nadšanej. V mých vzpomínkách to byl skvělý dětský film plný všeho, co kluci milují. Po mnoha letech jsem tento drahokam mého dětství opět viděl a byl jsem sklamán. Film je průměrný až, hamba. V ničem neoplývá-výjma nádherných jadranských exteriérů. A tak je to skoro se vším z dětského vidění světa-škoda, rád bych chtěl opět se na filmy dívat nezkaženým dětským pohledem. ()
Nezapomenutelné dětské sci-fi špionážní drama komunistické éry. ()
Český snímek natočený v jugoslávské koprodukci se vyznačuje příběhem dětí na Jugoslávském ostrově s prvky sci-fi a dnes již naivní akčností. Na půdě je nalezen vynález po dědečkovy a to laserové dělo, které ruší gravitaci. Děti ho samozřejmě použijí, což způsobí ohromný rozruch i v celosvětovém měřítku. A tak si toho všimnou i zločinci, kteří se přístroj rozhodnou získat. Ve snímku převládají jugoslávští herci, takže je velmi diskutabilní, jestli je to více český anebo jugoslávský film. Není to nic extra, ale pro dětského diváka, pro kterého je to především určeno, se snímek jeví srozumitelně, letně a hlavně dobrodružně. Ve své době to byla vcelku pecka, ale dnes už vyznívá velmi slaboduše s nepříliš dobrými hereckými výkony. Chlapci se vcelku snažili, ale dívka už viditelné vypadá, že k roli přišla jak slepý k houslím. Přesto je škoda, že je snímek vcelku opomíjen. Dnes se už takové filmy netočí, takže můžeme být vděčni alespoň za něj. ()
Za mé dětské já můžu z klidem prohlásit "proč ne?". Naivní příběh....no asi ano, ty kluci se také nenarodili s darem jako Tomáš Holý nebo Michal Dymek, ale co potřebuje malý divák.....tedy spíše co potřeboval malý (barevnými hejblátky nezkažený) divák v devadesátých letech? Vůní letních prázdnin prochází vůně staré půdy s tajemstvím téměř hodným Julese Verna.......zavřete oči a představte si, že jste desetiletý školách a je rok například 1990.......já myslím, že celkem dobré, ne? ps: pro upřesnění dodávám, že snímek hodnotím třicet let od jeho vzniku a dost možná 25 let od mého prvního setkání s ním :D ()
Srdeční záležitost z dětství... ()
Už v osmdesátých letech mě to spíš nudilo. ()
Když jsem byl malý, tak se mi to strašně líbilo, dnes už je to opravdu komické, skoro až tragické, ale z nostalgie tomu nějakou tu hvězdičku dát musím. ()