Maratón
-
The Marathon
Komedie / Drama / Válečný
Československo, 1968, 100 min
Režie:
Ivo NovákScénář:
Jan Procházka, Ivo NovákKamera:
Václav HanušHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jaromír Hanzlík, Jana Brejchová, Vladimír Menšík, Karel Höger, Zdeněk Štěpánek, Petr Kostka, Bohuš Záhorský, Ivan Mistrík, Svatopluk Matyáš, Radoslav Brzobohatý, František Peterka, Přemysl Kočí, Josef Langmiler, Josef Větrovec, Jan Cmíral st., Oldřich Šmalcl, Vít Olmer, Svatopluk Beneš, Štěpán Bulejko, Ivo Niederle, Jaroslav Mareš, Jan Skopeček, Čestmír Řanda st., Jaroslav Moučka, Lubomír Kostelka, Zdeněk Kryzánek, Miloš Hlavica, Jiří Steimar, Marie Brožová, Rudolf Pellar, Miloš Willig, Gustav Opočenský, Jindřich Narenta, Jiří Pleskot, Taťána Vavřincová, Jorga Kotrbová, Jaroslav Satoranský, Jaroslav Mařan, Lubomír Bryg, Arnošt Faltýnek, Ivo Gübel, Zdeněk Braunschläger, Miroslav Homola, Zdeněk Hodr, Ivan Vyskočil, Karel Hábl, Vilém Besser, Václav Fišer, Jaromír Spal, Josef Kemr, Zdeněk Kutil, Jiří Zahajský, Jiří Krampol, Vladimír Hrabánek, Otto Lackovič, Rudolf Jelínek, Jan Pohan, Jindřich Heidelberg, Petr Svojtka, Aleš Helcelet, Ladislav Trojan, Zdeněk Ornest, Jan Diviš, Jan Faltýnek, Stanislav Zindulka, Václav Sloup, Karel Hlušička, Stanislav Litera, Ladislav Čermák, Karel Hovorka st., Eduard Dubský, Ladislav Potměšil, Bohumil Koška, Jan Kotva, Zdeněk Najman, František Marek, Eva Jandáčková, Ivona Nováková, Jan Jílek, František Hruška, Miloslav Šindler, Jiří Cimický, Karel Engel, Jiří Kasík, Antonín Kryl, Otakar Rademacher, Jindřich Sejk, Oldřich Semerák, Josef Schneider, Jiří Svárovský, Jan Váňa, Karel Vítek st., Ludvík Wolf, P. Stejskal, Karel Kryška, Miloslav Novák, Viktor Oktábec, Josef Šulc, Antonín Molčík, Jan Víšek, Norbert Chotaš, Václav Štekl, Petr Sedláček, Jiří Sedlmajer, Jiří Štěpnička, Jaroslav Toms, Vlasta Chramostová, Eliška Konopisková, Zdeňka Tichá, Eva Vlachová, Karel Pavlík, Jaroslav Tomsa, Václav Vondráček, Miloš Vavruška, Vladimír Linka, Jiří Wimmer, Vladimír Zoubek, Jan Libíček, Vladimír HrubýStřih:
Jiřina LukešováZvuk:
Jaromír Svoboda, František FabiánScénografie:
Karel Škvor, Oldřich OkáčMasky:
Oldřich Mach66%
Hodnocení uživatelů
Premiéry
V kinech
od:
|
31.12.1968 |
|---|
Chřástal
Vůbec jsem nevěděl, že tenhle film existuje - a překvapení pokračovala. Podle obsazení se zdá, že v tom hraje snad „každej“. To, jestli se sbíhající se dějové linie dvou bratrů (mladší se zapojuje do pražského povstání, starší sem míří s Rudou armádou) protnou, představuje slušný dramatický prvek. Taky výprava je u tohohle nenápadného filmu velkorysá – střílí se ostošest, Olmer nouzově přistává s letadlem a sovětské tanky míří ku Praze (tady přitom filmařům stačilo pár měsíců počkat). Druhá dějová linka zase nabízí civilní a zpočátku nehrdinské postavy, které bloudí městem s kufrem cementu, vedou kousavé dialogy jak z Formanových filmů a do toho (později) Hanzlík střílí nácky jak ve Wolfensteinovi (a časem získá i lepší zbraň). Ani Liškova hřmící, až příliš „heroická“ hudba, která mi obzvlášť k některým scénám neseděla a u některých působila až parodicky, neoslabila řadu působivých momentů – úvodní vzpoura, obléhání bytu nebo role Vlasty Chramostové, které k sehrání mrazivé scény stačily asi tři vteřiny pobytu ve filmu.(21.3.2015)
fragre
Kdyby ten film zůstal jen u toho příběhu náhodně se setkavší dvojice, která kličkuje vzbouřenou Prahou, byl by to hodně dobrý film. Bohužel tam byla přidána ta linie velkých dějin, která celý film sráží, byť je někdy nechtěně legrační. To je prostě najednou jako jiný film - plný schematismu ve vyprávění, falšování dějin a ideologických klišé, která bych čekal ve filmu o pět let starším či o pět let mladším. Škoda.(30.12.2012)
vypravěč
Předpokládanou křehkou komorní osu snímku ta rozvětvená dějinná nerámcuje, ale bezohledně ji atakuje, a to nejen dějově, což je přirozeně očekávatelné (jak jinak, za války?), ale i vizuálně a vypravěčsky. Veškerá probouzející se intimita mezi Rudou a Karlou, je snímána chladně, odbývána v běhu dějin, které zde kvaltují tak, že se ani nechce uvěřit, že se v ty dny něco zrodilo. Toto nepochopitelné splývání, v němž vše působí tak nelidsky, se marně snaží neutralizovat odlehčený, humorný tón, nicméně i ten zní poněkud krotce, opatrně. Film tak působí, jako by současně mířil na všechny strany s tím, že každý si přijde na své: tvar, který ale takto vzniká je spíše rosolovitým - a v monochromní průsvitnou hmotu se rozpouštějí všechny klady, od hereckých výkonů po Liškovu originální hudbu. PS: Nemohl jsem si nevzpomenout na starší Procházkovo Zatoulané dělo: podobně jako jeho neslavný scénáristický debut mi i tento pozdější film připadá, jako by byl složen z několika scénářů.(28.12.2017)
flanker.27
Další rest, film, který stále zapomínám okomentovat. Dá se říct, že jde o dva filmy v jednom, každý dost jiný a dle mého každý docela podařený. Linie s Rybalkovými tanky, Högerem a Vladimírem Menšíkem je až překvapivě podařený klasický válečňák, navíc s jistými znaky 60. let (Němci tu např. nejsou vždycky nelidské bestie, pěkná je scéna kapitulace dělostřelecké jednotky). Naproti tomu druhý příběh s Hanzlíkem a Brejchovou je pro naše prostředí mnohem typičtější, navíc je pěkně ztvárněný rozpor mezi obyčejným lidským příběhem a "velkými dějinami" kolem. Mně se tenhle film vždycky hodně líbil. Brejchová je tu vyloženě roztomilá: "Já si tě nevemu, ty bys mi celej život řikal, že sem blbá."(12.2.2015)
GIK
Takovou spoustu vynikajících českých herců v jednom filmu jsem dlouho neviděl. Radost pohledět i užívat si výborných výkonů. Ale i jedno lehké zklamání. Zdeněk Štěpánek, tento velevlastenec, v roli fašounského oficíra. I když po roli "kosmo-NOT-a" v Ikarii se nedivím, že se nechával umluvit i do nevděčných rolí. Účty se přece musí platit, že? U Záhorského mi role nácka třeba tolik nevadila. Zato Höger v roli generála Rudé armády je vynikající. Stejně jako Petr Kostka v roli velitele slavného tanku č. 23. Jeho spektakulární lehce afektovaný poslední výstup je ukázkou skonu pravého (vymyšleného) sovětského hrdiny v české představě.(20.1.2018)