Přátelé

Nebýt toho konce i tu pátou bych přidala. Sledovat dvě bollywoodské megastar, lamače dívčích srdcí, jak předvádějí, že jsou zamilovaní gayové bylo docela příjemné osvěžení. Ale když ona tam na konci nesmí nikdy chybět ta vážnější linka s těmi srdceryvnými výlevy... „Gabbar Singh byl gay. Pořád se ptal: „Kolik je tam mužů?““ :-)))) (21.12.2008)

Ne, že by všechny vtipy byly úplně špatné, ale hlavně v rozjezdu film těží z pokleslého humoru, kdy se z homosexuálů dělají přehrávající fifleny. Možná je pro indickou tradiční společnost i tohle ztvárnění homosexuality pokrokové, když z nich film rovnou nedělá satany. Ale v Evropě už je snad humor dál. ___ Pak se vleče jakési sžívání se krásky a dvou /ne/homosexuálů v jednom luxusním bytě, přičemž se tak nějak mimochodem vyjeví, že se do ní oba zamilovali. To sice ve filmu zazní, ale že by to tam někdo zahrál nebo procítil, tak to nehrozí. ____ Přátelství /láska/ indické nesexující trojky se pak projeví tak, že údajní kamarádi dělají jeden podraz za druhým, aby dívku získali a nemají ani dostatek studu vynechat z toho jedno vyděšené dítě. Konec je rozmazávání trapnosti a ponížení kolem všech zúčastněných, až jsou z toho upatlaní, jako by spadli do veřejné latríny. Hlavně ten konec byl k nepřežití. (21.11.2016)

Nemám ráda vášnivé a pubertální výlevy opěvující krásu herců - jejich muskulaturu, hluboké oči, přitažlivou figuru, hezký úsměv, pevný zadek, zdravé vlasy, svůdné strniště, krásnou pleť, vypracované nohy, mužnou hruď, módní oblečení, silné ruce, sexy hlas, vzrušující pohled, vtipné hlášky, herecký/pěvecký talent, velké charisma… To vše má John Abraham!!! První třetinu jsem to tolik neregistrovala, v druhé třetině jsem při záběrech na něj tiše vzdychala, v poslední třetině už jsem se neudržela a jeho dokonalého fyzično mě donutilo vykřikovat: „Chci tě, hned!“. Když jsem si uvědomila, že vedle mě sedí Blizzard a celý film se tváří značně skepticky, tak jsem se ztišila. Ale jenom proto, abych na konci - když má Kunal tak rozhalené triko, že by mohl být rovnou nahý, mohla zařvat: „Svleč se, kurňa!!!“ Film je od začátku vtipný, herci přehrávají, ale očividně si toho jsou vědomi. Skoro všechny písničky vás donutí se alespoň trochu pohnout (právě mi hraje ost na plný koule) a pobrukovat si naivní hindsko-anglické texty. Indové v Miami byli prostě nářez, všechno zařívé, přesvětlené, veselé. Ale předstírání gay páru byl docela čajíček, čekala jsem, že to bude trochu propracovanější. A taky se mi nezdálo, že by to Sam nezavolal své matce - poté co odjela. A zápletka se synem, který zcela ovlivní otcovo životní rozhodnutí, se mi taky moc nepozdávala. Čert to ven, John Abraham se stal ztělesněním všech mých fyzických tužeb. A to není málo! A ten prosluněný byt? Totální bomba! 85% Konec výlevu:D (29.12.2009)

V indickém podání je ten romanticko-komediální ultrakýč o dvou indických koloušcích, co v USA předstírají, že jsou gayové, aby se mohli nastěhovat do luxusního bytu k luxusní indické buchtě, alespoň zábavný. Oni si totiž ten kýč vyloženě užívají. Prostě klasika, koloušci, kočičky, tanečky, zpěvy, pomalé záběry na "dokonalá" těla a rozkošně trhlá tetička. Jo, Indové mě berou (teda jako filmaři, víte jak to myslím...). (15.12.2014)

Smíšené pocity, a beru to jako parodii. Bráno západními měřítky snad propadák. Viděl jsem jen několik boolywodských filmů, takže možnost srovnání spíše chybí, ale Přátele je nutno přijmout nebo odmítnout tak, jak jsou, tedy se všemi těmi hyperpřestylizovanými výrazy, indickými písničkami, bůhví proč v polovině vět zaměněným jazykem (hindština do angličtiny a naopak), stupidní zápletkou a ještě hloupější rádoby romantickou strunkou. Když si v tom ale najdete parodické přehrávání, skvěle zvládnuté scény, kterými si Sam i Kunal dělají legraci z homosexuálů (berou si je na paškál naprosto bez servítek), a představíte, jak se u některých částí tvůrci museli vyblbnout, není to zase tak zlé. Stopáž bolí, ale nebýt písniček, na tu hodinu a půl bychom se skoro dostali. (17.11.2011)