Jmenuji se Khan

Další indická směs, která dokáže i s notně provařeným kořením vytvořit podmanivou směs. Jmenuji se Khan pracuje s klišé nejtěžšího kalibru - Aspergerův syndrom činí z postavy bezelstného génia, skrze jehož obsesivní a doslovný přístup k problémům jsou řešeny problémy nejen USA, ale i celého světa, jeho až roztomilá svéráznost rovněž dává vzniknout velké lásce, kterou nezničí ani rodinná tragédie, a posléze přeroste v jeho statut "miláčka" nejen indické komunity, ale i celého amerického národa. Rovněž jde o dílo zcela prodchnuté ideologií rasového a hlavně náboženského smíru, snahou i přes tragické události vrcholného neporozumění znovu vystavět narušené vazby a vše ukončit v ideálním obraze všelidského sjednocení, který se neobejde bez velkých slov a morálních apelů. V tomto pohledu není nouze o emotivní momenty, které bez potřebné rafinovanosti přímo útočí na divákovy city a neváhají se zvolit zbraně nejtěžšího kalibru (smrt synů a truchlení matek, tradiční vesnice zničená hurikánem, nespravedlivé náboženské útoky). Nedivím se, že skoro tříhodinová nálož obdobných křišťálově průhledných a účelných momentů následujících v rychlém sledu za sebou může někoho znechutit. Současný indický film však má sílu dodat jim podmanivý háv, prodchnout je vyváženou rovnováhou mezi civilismem a živelností, hlubokou tragikou a zcizující ironií. Film tak rozhodně nepůsobí otravně, s postavami se lze díky řadě intimizujících i psychologických momentů velmi dobře ztotožnit, nepřistupovat k nim pouze jako k otrockým prostředkům úsilí dojít k velkému poselství. Navíc obraz Spojených států v indickém pohledu slibuje opravdu neotřelou podívanou, která každou chvíli vytváří dojem obrovského "tavícího kotle", což má jistě i kvality společenské reflexe. Některé spontánní momenty podpořené i prací uvolněné kamery a nečekaných hudebních směsek vnesou něco z bollywoodského náboje, aniž by tím diváka vytrhávaly z prožitku velkého příběhu, dalece přerůstajícího hlavní postavy. Právě díky těmto přednostem film upoutává pozornost po celou sáhodlouhou stopáž a úvahy o tom, že dílo přímo vnucuje svůj postoj a účelně manipuluje s reáliemi a vztahy postav, jsou záležitostí až pozdějšího vystřízlivění po "prohýřené noci", na kterou se jen tak nezapomene. (14.08.2013)

Vykradený Rain Man a Forrest Gump, kýčovina a bollywoodština - nezbytné tanečky a tklivé hudební motivy, citové vydírání a přeslazená romantika, ale zároveň jednoduché a přímočaré poselství bez manipulace, že muslim je dobrák, amík žebrák, hind hlupák a křesťan ..rák. Ano Obama je vykreslenej jako naděje, kterou se možná nestal, ale svět jej tak vnímal, proč taky ne, změnou na trůnu samozvaných vládců světa rozhodně byl. Jmenuji se Khan je typický mainstream, formou srdceryvné pohádky vypráví velký příběh zdánlivě malého člověka, který změnil svět, což je samosebou a samozřejmě hloupost pro hloupé davy...nebo možná není, já nevím, ač se považuju za cynika, asi mě pořád neopustily ideály, nikoliv však tak nadnárodní, nadnáboženské a nadobyčejné, ty jsem asi nikdy neměl, ale ty prosté, o štěstí a smyslu života. Navíc mě Khanův příběh nabil nadějí i z jiných důvodů, proto nadějné čtyři. (02.09.2014)

Musím se přiznat, že film jsem viděla na dvě části, protože když se po 11. září začalo přiostřovat a vzedmula se ta davová nenávist, tak jsem to musela vypnout – tyhle věci upřímně z duše nenávidím. Ale pak jsem se odhodlala to dokoukat a uznávám, že to se mnou trochu emočně házelo. Viděla jsem tu delší verzi, takže to na můj vkus bylo až moc zdlouhavé a spousta částí mě moc nebavila. Ovšem Shahrukh Khan si zaslouží poklonu, zahrál muže s Aspergovým syndromem velmi přesvědčivě. (03.09.2014)

A opäť z pohľadu Bollywood snímkov trefa do čierneho. Kým je prvá hodina z emocionálneho hľadiska absolútnou romantickou bombou, druhá je štartom do "sveta" ľudí, ktorí sú od určitého okamihu vnímaní ako "čisté" zlo. Kultúr je tomto svete mnoho, náboženstiev "jak by dal", no celková pointa tohto snímku hovorí úplne za všetko: sú len dva druhy ľudí, dobrí a zlí. Žiadny iný rozdiel nie je. Odkladať "My Name is Khan" bolo veľkou, veľkou chybou. Napriek tomu, že je úplne prehnaným počinom, ktorý v sebe "nosí" ducha americkej spravodlivosti, sentimentu. "Najradšej" by som jednu ☆ za ten úplný záver odobral, no nejak mi to srdce pre množstvo emócií, ktoré tento film vo mne vyvolal, nedovolí .. (27.10.2016)

U indických filmů mi vždy imponovala krásná hudba a pestrý mix žánrů, který není ani u My Name Is Khan vyjímkou, přesto je v něčem trošku jiný, ať už je to náboženské téma zasazené do USA po 11.září, kdy to přistěhovalci z dálného východu neměli v Americe vůbec lehké nebo hlavního hrdinu, který trpí autismem. Svou hloubkou impozantní a krásný příběh, a díky autistovi mě to trošku připomnělo i Forresta Gumpa. Shahrukh Khan není nadarmo hvězdou bollywoodu. 85 % (27.05.2013)