Kanárek

Zajímalo mě téma o kterém tenhle film vypráví. Autobiografická zpověď filmaře...jakási forma terapie skrz kameru...ale i přesto tomu filmu něco schází, má prázdná místa. A těch je celkem dost. Posledních 30. minut je výborných, ale ty celý film nezachrání. Co ocenuju je výborná kamera, obrazová stilizace a střih...i Tauš jako herec neni špatnej a na vysračkovatělé české poměry originální film.... (26.11.2009)

Atmosferu 90. let to ma zvladnutou dobre, tedy velmi zmatene a velmi svobodne! Nevim, do jake miry to byl zamer, film na me pusobi strasne amaterskym dojmem a i kdyz ma nekolik dobrych momentek, film nedrzi pohromade a dost nudi. Z ucinkujicich zaslouzi pochvalu Hybnerova, Hlavsa, Schmitzer, Cizkova a Kren. Dobra hudba, potesila hlavne Nico s Velvet Underground. Pres mirne zklamani jsem rad, ze jsem film konecne videl. (17.05.2014)

(Tenhle film má v sobě neuvěřitelný potenciál a je až s podivem, že se nedokázal prosadit a prakticky se na něj zapomnělo. Viděla jsem ho již několikrát a pořád má něco do sebe, takový menší český Trainspotting namixovaný s Tarantinovkou. Výborně zpracovaný.) Milý pane režisére, to je k nevíře nedokázala s Vámi vyjebat ani hnědka a pak se necháte dobrovolně léta jebat komercí. Chápu, že na složenky a rohlíky se chechtáky někde brát musí proto Vám odpouštím ty reklamy, ale pustit dobrovolně do oběhu Sněženky po XY letech. Ano provinili jsme se na Vás Kanárek si nezaslouží jen 60 % no a samozřejmě Sněženky jsou jen navoněnou zdechlinou. Druhý nejsledovanější kinofilm, pche, ale jděte. Dnešní konzumní společnost by sledovala i rotující mixér, kdyby se na fcb dozvěděla, že je to fakt hustej matroš. Tímto se Vám za všechny omlouvám a prosím přestaňte nám servírovat sračky a říkat jim kaviár, stůjte si za svým a vyprodukujte zase něco originálního s vaším osobitým rukopisem. (08.03.2012)

7/10 - Opět nechápu tak nízká hodnocení. Na Kanárkovi jsem byl v kině a zanechal ve mně velmi dobrý pocit. Je to prostě ´jiný´ film, nejedná se však o nějaké pseudointelektuálství, ale o drsnou realitu porevolučních let konce minulého století v Čechách, kdy se mnozí těžko vyrovnávali s náhlou přemírou svobody. V nebezpečné kombinaci s tehdejšími celosvětovými módními trendy to byl pak krůček od toho, aby mladý ´akční´ člověk neměl sklony podlehnout nějakému pokušení. To je případ Viktora Tauše, o tom je Kanárek a také o tom byla devadesátá léta. Ke čtyřem hvězdičkám přidávám ještě polovinu za naději v závěru filmu. (26.05.2007)

Pětadvacetiletého talentovaného studenta filmové režie (Viktor Tauš), budoucího druhého Quentina Tarantina, uvrhnou do drogové závislosti sexuální návrhy o dvacet let starší ženy (Hana Čížková). Mladík, který svým chováním v první polovině filmu rozhodně nepřipomíná posluchače kněžského semináře, je zničehonic zachvácen takovým šokem, že se před dotyčnou (mimochodem, poměrně přitažlivou) ženou zamkne na toaletě a tam si ve svatém znechucení vpraví do žil svoji první dávku heroinu v životě... Tak tohle bylo opravdu originální. Musím přiznat, že o podobné pohnutce, která by z člověka udělala feťáka, jsem nikdy neslyšel... Ale film má i jiné přednosti (tentokrát už bez ironie), a to především brilantní střih Aloise Fišárka. A ten by nakonec asi těžko ukázal co umí, kdyby neměl k dispozici řemeslně kvalitně natočený materiál. Takže i když je film ve výsledku jeden velký samožer, Taušův režijní talent tu rozhodně naznačený je. Zatím sice spíš jen z hlediska typicky reklamní estetiky, ale až režisér, scenárista a představitel hlavní role v jedné osobě dokáže potlačit sebestřednost - a kromě různých závislostí i tu na Tarantinovi -, mohl by to někam dotáhnout. (05.05.2013)