poster

Muž, který lže

  • Francie

    L'Homme qui ment

  • slovenský

    Muž, ktorý luže

  • anglický

    Man Who Lies, The

Drama / Válečný

Francie / Československo, 1968, 93 min

  • Autogram
    ***

    Dievčatá sú všetky tri chutné, ako sú roztopašné, hrajúce slepú babu, alebo keď sa nechajú balamutiť. Veľmi ťažko vo filme hľadať zmysel, keď má byť celý pohľadom do chorej hlavy. Napriek tomu je zaujímavý a hoci som si ho pôvodne vybral len kvôli Sylvii Turbovej, skúšal som v ňom hľadať umenie. Význam scén a ich klamlivých zvukov mi unikal, no najviac ma pobavilo štvornásobné prezliekanie saka. Niektoré filmy by potrebovali návod na použitie. –––– Vy ste blázon! –––– Sú to bláznivé ženské, všetky tri.(14.4.2015)

  • troufalka
    ****

    Filmové zpracování nového románu, které může iritovat všechny, co hledají jasný příběh s vymezenou rolí. Na naše poměry hodně zvláštní snímek, který je sice plný známých herců, ale předce působí chladě a odtažitě. Hra s obrazem a symboly je záměrně nečitelná, příběh dostává nečekané zvraty, příběh se jakoby větví a vrství, až na pomyslném scestí zůstává nejen divák, ale i hlavní hrdina. Muž, který svá tvrzení vzápětí popírá, s každým novým příběhem přebírá jinou roli, důvod jeho počínání není patrný. Tenká hranice mezi možnou skutečností a fikcí splývá v jedno. Nespornou předností je zajímavá kamera a precizní střih. Za herecký výkon v hlavní roli si Jean-Louis Trintignant odnesl Stříbrného medvěda z Berlínského mezinárodního filmového festivalu. Oproti staršímu snímku Loni v Marienbadu je Muž, ktorý luže divácky přijatelnější, kdo je připravedný na hru obrazů, dokáže si užít atmosféru a není iritován zdánlivou nečitelností.(7.3.2015)

  • sinp
    ****

    Jako kdyby někdo vzal Juráčkovi trumfy, opřel se o ženskou krásu a kasal se vlastní mírou mystifikace. Velice chytrý film, jehož problém je vlastní přecenění a jistá dávka arogance (inu, ti Francouzi). Postupně dochází k obrazové vyprahlosti a opakování motivů, které putují k bohužel "lživému" konci bez motivu. Francouzský režisér ani nepředstírá, že hodlá něco zásadního objasnit, je to jeho hra. Chvílemi tvrdá, často i vtipná, kousavá jen místy. Formálně film nic zásadního neobjevil, v rámci Slovenské části nové vlny jde přesto o originální pokus s nečekaně sarkastickým hlavním hrdinou. Ten lže, ten se ve světě neztratí....(30.6.2009)

  • Anderton
    ****

    Neviem, či som film pochopil správne, podľa komentárov predsa nemá riešenie. Je to možné, pokiaľ ale prijmeme jedno možné vysvetlenie udalostí, všetko, čo sa vo filme odohráva, je akceptovateľné. Hra na lži bola aj svetová vojna, plná agentov s krycími menami a myslím, že aj na toto chcel Grillet svojou štruktúrou príbehu a hlavným hrdinom poukázať. Nie je to tak hutné, ako Vlani v Marienbade, nemá to srdce, ako Hirošima, môžeme však porovnávať aj s neskoršími dielami tohoto razenia ako napríklad Jakubov rebrík, alebo Púha formalita, kde je ale záver jednoznačný. V prípade Muža, ktorý luže, si istí byť nemôžeme ničím. Je hodnotné, že aj v slovenskej kinematografii máme zástupcu takéhoto netradičného schizofrénneho štýlu rozprávania. Či sa jedná iba o prázdnu pózu, experiment, umelecké dielo, zaujímavý triler, alebo hlbokú drámu, nato bude mať každý divák iný názor.(27.9.2013)

  • Matty
    *****

    Podobně jako v jiných filmech spjatých s novým románem (Hirošima, má láska, Loni v Marienbadu) není podstatné, co se vlastně stalo, ale jak se (ne)dozvídáme, že se něco stalo. O hlavní charakterové vadě Borise (nebo snad Jana?) není pochyb. Kdyby nic jiného, prozrazuje ji titul filmu. Lže, protože nezná pravdu a ve snaze ji objevit ztrácí zbytky jistoty. Boris není jediným nespolehlivým vypravěčem, film je jemu podobnými zahlcen a vyvstává podezření, že režisér s námi také nehraje na rovinu. Zamlčuje relevantní fakta, mlží ohledně toho, čí verzi „reality“ zrovna sledujeme. Záběry na sebe nenavazují chronologicky ani logicky. Hranice mezi mrtvým a živým, mezi pravdou a lží je neustále překračována. Ve chvíli největší bezradnosti, kdy ztrácí naději, že mu někdo uvěří a stvrdí tak jeho pochybnou a zpochybňovanou existenci, se Boris mění v herce. Herci jsou filmem nahlížení jako ti nejpřesvědčivější lháři, kteří musí dokola obhajovat existenci fikčních světů, jež obývají. My jakožto diváci jsme pro ně jenom jakýmisi pokusnými králíky, na nichž testují různé variace svých historek. Režisér Alain Robbe-Grillet v sobě nezapře literáta. Způsob Borisova vyprávění vyvolává potřebu mít film na papíře. Moci jim listovat tam a zpět, ověřovat si dříve vyřčené, konfrontovat Borise s jeho vlastními výroky. Přehlednost by ale Muži, který lže ubrala na zajímavosti. Máme se ztrácet, tápat, hledat pravdu, tam, kde není. U filmu, který tematizuje lež a chápe ji jako labyrint, z něhož po prvním vstoupení není cesty ven, by to ani jinak nešlo. 90%(21.6.2012)

  • - Režisér a scenárista Alain Robbe - Grillet venoval scenár filmu barónke Margite Czóbelovej (1891 - 1972), poslednej majiteľke kaštieľa v Strážkach, kde bol film natáčaný. Barónka, nedocenená a izolovaná neter významného slovenského maliara Ladislava Mednyánszkeho, žila v rozpadajúcom sa kaštieli až do svojej smrti. (Hedka)

  • - Film sa nakrúcal v kaštieli Strážky a jeho okolí. (krasomama)

  • - Scenár filmu sa počas nakrúcania stále menil a nemal definitívnu podobu. Všetky záverečné scény existovali len v podobe poznámok. Niektoré koncipoval režisér priamo pred nakrúcaním, niektoré vznikali improvizáciou francúzskeho herca Jeana-Louisa Trintignanta (Boris Varissa). (Zdroj: skcinema.sk) (Raccoon.city)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace